Larry Sanger Životopis Lawrence Mark Sanger (narozen 16. července 1968) je americký vývojář internetových projektů a filozof, který byl šéfredaktorem online encyklopedie Nupedia a spolu s Jimmym Walesem založil její nástupce Wikipedii. Sanger vymyslel název „Wikipedia“ a napsal mnoho z prvních pokynů Wikipedie, včetně zásad „Neutrálního hlediska“ a „Ignorujte všechna pravidla“. Sanger později pracoval na dalších encyklopedických projektech, včetně Encyclopedia of Earth, Citizendium a Everipedia, a radil neziskové americké politické encyklopedii Ballotpedia. Během studia na vysoké škole se Sanger začal zajímat o využívání internetu pro vzdělávací účely a v roce 2000 se připojil k online encyklopedii Nupedia jako šéfredaktor. Zklamaný pomalým pokrokem Nupedie navrhl Sanger využít wiki k získávání a přijímání článků, které by byly podrobeny procesu peer-review Nupedie; tato změna vedla k vývoji a spuštění Wikipedie v roce 2001. Sanger pokračoval ve své funkci šéfredaktora Nupedie a v prvním roce Wikipedie byl jejím aktivním přispěvatelem, ale v březnu 2002 byl propuštěn a projekty opustil. Sangerův status spoluzakladatele Wikipedie byl Walesem zpochybněn, ale obecně je přijímán. Od svého odchodu z Wikipedie byl Sanger vůči projektu kritický a v roce 2007 jej popsal jako „beznadějně poškozený“. Tvrdil, že přes své přednosti postrádá Wikipedia důvěryhodnost a přesnost kvůli nedostatku respektu k odbornosti a autoritě. Od roku 2020 kritizoval Wikipedii za to, co vnímá jako levicovou a liberální ideologickou zaujatost v jejích článcích. V roce 2006 založil Citizendium, aby konkuroval Wikipedii. V roce 2010 odstoupil z funkce šéfredaktora. V roce 2020 Citizendium zcela opustil. V roce 2017 se připojil k Everipedii jako ředitel pro informační technologie (CTO). V roce 2019 rezignoval a založil Knowledge Standards Foundation a „encyklosféru“. Od roku 2023 působil Sanger jako výkonný ředitel Knowledge Standards Foundation. Mezi další Sangerův zájem patří zaměření na filozofii – zejména epistemologii, ranou novověkou filozofii a etiku. Vyučoval filozofii na své alma mater, Ohio State University.
LAMP (Linux, Apache, MySQL, PHP/Perl/Python) je zkratka označující jeden z nejběžnějších softwarových balíků pro nejoblíbenější webové aplikace. Jeho obecný model softwarového balíku má do značné míry zaměnitelné komponenty.
Každé písmeno ve zkratce představuje jednu ze čtyř jeho open-source stavebních bloků:
Linux pro operační systém
Apache HTTP Server
MySQL pro relační systém správy databází
PHP, Perl nebo Python pro programovací jazyk
Komponenty balíku LAMP jsou přítomny v softwarových repozitářích většiny distribucí Linuxu.
Linux je svobodný a open-source operační systém, který je založen na jádře Linuxu. Je známý svou stabilitou, bezpečností a všestranností.
Apache HTTP Server je open-source webový server, který je široce používán pro hostování webových stránek a aplikací. Je známý svou spolehlivostí, výkonem a flexibilitou.
MySQL je open-source relační systém správy databází, který je široce používán pro ukládání a správu dat pro webové aplikace. Je známý svou rychlostí, škálovatelností a spolehlivostí.
PHP, Perl a Python jsou open-source programovací jazyky, které jsou široce používány pro vývoj webových aplikací. Každý z nich má své vlastní silné a slabé stránky, takže vývojáři si mohou vybrat jazyk, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám.
Balík LAMP je populární volbou pro vývoj a nasazení webových aplikací, protože je:
Svobodný a open-source: Všechny komponenty balíku LAMP jsou svobodné a open-source, takže je lze používat a upravovat bez jakýchkoli licenčních poplatků.
Stabilní a spolehlivý: Komponenty balíku LAMP jsou vysoce stabilní a spolehlivé, takže zajišťují vysokou dostupnost a výkon webových aplikací.
Flexibilní a škálovatelný: Komponenty balíku LAMP lze snadno konfigurovat a škálovat, aby vyhovovaly různým potřebám webových aplikací.
Široce podporovaný: Komponenty balíku LAMP jsou široce podporovány komunitou open-source, takže je k dispozici mnoho zdrojů a dokumentace.
Díky těmto výhodám je balík LAMP ideální volbou pro vývoj a nasazení široké škály webových aplikací, od jednoduchých blogů až po komplexní e-commerce systémy.
Nadace Wikimedia (WMF) je americká nezisková organizace 501(c)(3) se sídlem v San Franciscu v Kalifornii, která je registrována jako charitativní nadace podle místních zákonů. Je nejznámější jako hostitelská platforma pro Wikipedii, největší crowdsourcovanou online encyklopedii a 7. nejnavštěvovanější webovou stránku na světě, ale hostuje také další související projekty a MediaWiki, software wiki.
Nadace Wikimedia byla založena v roce 2003 v St. Petersburgu na Floridě Jimmym Walesem jako neziskový způsob financování Wikipedie, Wiktionary a dalších crowdsourcovaných wiki projektů, které do té doby hostovala Bomis, Walesova zisková společnost. Nadace se financuje především prostřednictvím milionů drobných darů od čtenářů Wikipedie, které se shromažďují prostřednictvím e-mailových kampaní a každoročních bannerů pro fundraising umístěných na Wikipedii a jejích sesterských projektech. Tyto dary jsou doplňovány granty od filantropických organizací a technologických společností a od roku 2022 příjmy ze služeb od Wikimedia Enterprise.
Nadace od svého vzniku rychle roste. V roce 2022 zaměstnávala přibližně 700 zaměstnanců a smluvních pracovníků s ročními příjmy ve výši 155 milionů dolarů, ročními výdaji ve výši 146 milionů dolarů, čistým majetkem ve výši 240 milionů dolarů a rostoucím nadačním fondem, který v červnu 2021 překročil 100 milionů dolarů.
Poslání a hodnoty
Posláním Nadace Wikimedia je „posilovat a zapojovat lidi po celém světě k budování a sdílení bezplatných znalostí“. Nadace se řídí těmito hodnotami:
Svoboda: Věříme, že každý má právo přistupovat ke znalostem a přispívat k nim.
Neutralita: Věříme, že znalosti by měly být prezentovány nestranným a objektivním způsobem.
Respekt: Věříme, že každý by měl být respektován, bez ohledu na jeho původ, víru nebo názory.
Spolupráce: Věříme, že nejlepších výsledků lze dosáhnout, když lidé spolupracují.
Inovace: Věříme, že je důležité neustále hledat nové způsoby, jak zlepšit naše projekty.
Projekty
Nadace Wikimedia hostuje řadu projektů, včetně:
Wikipedia: Crowdsourcovaná online encyklopedie s více než 59 miliony článků ve více než 300 jazycích.
MediaWiki: Software wiki, který používá Wikipedia a další projekty Wikimedia.
Wikibooks: Knihovna učebnic, příruček a dalších vzdělávacích materiálů.
Wikidata: Databáze strukturovaných dat, která je používána Wikipedií a dalšími projekty Wikimedia.
Wikifunctions: Databáze matematických funkcí.
Wikimedia Commons: Úložiště volně použitelných obrázků, zvuků a dalších multimediálních souborů.
Wikinews: Zdrojově založené zpravodajství.
Wikiquote: Sbírka citátů.
Wikisource: Knihovna volně dostupných textů.
Wikispecies: Katalog biologických druhů.
Wikiversity: Platforma pro vzdělávací zdroje a projekty.
Wikivoyage: Cestovní průvodce.
Wiktionary: Vícejazyčný slovník a tezaurus.
Financování
Nadace Wikimedia se financuje především prostřednictvím darů od fyzických osob a organizací. V roce 2023 činily příjmy nadace 180,2 milionu dolarů, z čehož 94 % pocházelo z darů. Nadace také získává příjem z grantů, sponzorství a investic.
Správa
Nadace Wikimedia je řízena představenstvem, které se skládá z dobrovolníků, kteří jsou voleni komunitou uživatelů projektů Wikimedia. Představenstvo jmenuje výkonného ředitele, který je odpovědný za každodenní provoz nadace.
Kontroverze
Nadace Wikimedia byla předmětem několika kontroverzí, včetně:
Cenzura: Nadaci Wikimedia bylo vyčítáno, že cenzuruje obsah, který je považován za nevhodný nebo urážlivý.
Ovlivňování: Nadaci Wikimedia bylo vyčítáno, že je ovlivňována zájmovými skupinami a vládami.
Financování: Nadaci Wikimedia bylo vyčítáno, že je příliš závislá na darech od velkých nadací a společností.
Budoucnost
Nadace Wikimedia čelí řadě výzev, včetně:
Financování: Nadace Wikimedia musí pokračovat v získávání finančních prostředků, aby mohla financovat své projekty.
Konkurence: Nadace Wikimedia čelí konkurenci ze strany jiných online encyklopedií a zdrojů informací.
Technologie: Nadace Wikimedia musí pokračovat v inovacích ve své technologii, aby mohla udržet krok s měnící se krajinou internetu.
Navzdory těmto výzvám má Nadace Wikimedia silnou základnu podporovatelů a je odhodlána pokračovat ve své misi budování a sdílení bezplatných znalostí.
GNU Free Documentation License
GNU Free Documentation License (GNU FDL nebo jednoduše GFDL) je copyleft licence pro svobodnou dokumentaci, navržená Free Software Foundation (FSF) pro projekt GNU. Je podobná licenci GNU General Public License, poskytuje čtenářům práva kopírovat, šířit a upravovat (s výjimkou „neměnných částí“) dílo a vyžaduje, aby všechny kopie a odvozeniny byly k dispozici pod stejnou licencí. Kopie mohou být také prodávány komerčně, ale pokud jsou vyráběny ve větším množství (více než 100), musí být původní dokument nebo zdrojový kód zpřístupněn příjemci díla.
GFDL byla navržena pro příručky, učebnice, jiné referenční a výukové materiály a dokumentaci, která často doprovází software GNU. Lze ji však použít pro jakékoli textové dílo, bez ohledu na předmět. Například bezplatná online encyklopedie Wikipedia používá GFDL [1] (spolu s licencí Creative Commons Attribution Share-Alike) pro většinu svého textu, s výjimkou textu, který byl importován z jiných zdrojů po aktualizaci licence v roce 2009, která je k dispozici pouze pod licencí Creative Commons. [2]
Podmínky licence
GFDL ukládá následující podmínky pro použití licencovaných děl:
Uznání autorství: Každá kopie nebo odvozenina díla musí uvádět jméno původního autora nebo autorů.
Nediskriminace: Licence nesmí diskriminovat žádnou osobu nebo skupinu osob.
Žádná omezení pro použití: Licence nesmí omezovat použití díla pro žádný konkrétní účel.
Žádná omezení pro osoby: Licence nesmí omezovat osoby, které mohou dílo používat.
Žádná omezení pro distribuci: Licence nesmí omezovat distribuci díla.
Žádná omezení pro úpravy: Licence nesmí omezovat úpravy díla.
Integrita zdrojového kódu: Licence musí umožnit šíření původního zdrojového kódu díla.
Žádné dodatečné omezení: Licence nesmí ukládat žádná další omezení kromě výše uvedených.
Neměnné části
GFDL umožňuje autorům určit určité části díla jako „neměnné části“. Tyto části nelze v odvozených dílech upravovat. Neměnné části jsou často úvod nebo předmluva, ve kterých autor uvádí své cíle nebo záměry pro dílo.
Kompatibilita
GFDL je kompatibilní s licencí GNU General Public License (GPL), což znamená, že díla licencovaná pod GFDL lze kombinovat s díly licencovanými pod GPL a vytvořit tak nové dílo, které je licencováno pod GPL. GFDL je však nekompatibilní s jinými copyleft licencemi, jako je Creative Commons Attribution-ShareAlike License.
Použití
GFDL je široce používána pro dokumentaci svobodného softwaru a pro další typy textů, jako jsou příručky, učebnice a encyklopedie. Některé pozoruhodné příklady děl licencovaných pod GFDL zahrnují:
Dokumentace pro operační systém GNU/Linux
Učebnice z projektu OpenStax
Wikipedia (většina textu)
Výhody
GFDL má několik výhod, včetně:
Umožňuje šíření a úpravy svobodné dokumentace.
Zajišťuje, že původní autoři jsou uznáni za svou práci.
Chrání integritu původního díla.
Nevýhody
GFDL má také některé nevýhody, včetně:
Může být obtížné určit, co je a co není „neměnná část“.
Je nekompatibilní s některými jinými copyleft licencemi.
Může být obtížné pro komerční subjekty distribuovat díla licencovaná pod GFDL ve velkém množství.
Celkově je GFDL cenným nástrojem pro ochranu a šíření svobodné dokumentace. Umožňuje autorům sdílet svou práci s ostatními a zároveň zajišťuje, že jejich práce bude uznána a zachována.
Creative Commons licence Creative Commons (CC) licence jsou veřejné licence autorských práv, které umožňují volné šíření jinak chráněného "díla". Licence CC se používají, když chce autor poskytnout dalším osobám právo sdílet, používat a dále rozvíjet dílo, které vytvořil. CC poskytuje autorovi flexibilitu (například může povolit pouze nekomerční použití daného díla) a chrání osoby, které dílo autora používají nebo šíří, před obavami z porušení autorských práv, pokud dodržují podmínky uvedené v licenci, kterou autor dílo šíří. Existuje několik typů licencí Creative Commons. Každá licence se liší několika kombinacemi, které podmiňují podmínky distribuce. Byly poprvé vydány 16. prosince 2002 společností Creative Commons, americkou neziskovou společností založenou v roce 2001. Existuje také pět verzí sady licencí, očíslovaných od 1.0 do 4.0. Sada licencí 4.0, vydaná v listopadu 2013, je nejnovější. Ačkoli licence Creative Commons byla původně založena na americkém právním systému, existuje nyní několik portů jurisdikce Creative Commons, které vyhovují mezinárodním zákonům. V říjnu 2014 Nadace pro otevřené znalosti schválila licence Creative Commons CC BY, CC BY-SA a CC0 jako vyhovující "Otevřené definici" pro obsah a data.
Robotika
Robotika je interdisciplinární obor, který se zabývá studiem a praxí navrhování, konstrukce, provozu a využití robotů. V rámci strojírenství se robotika zaměřuje na návrh a konstrukci fyzických struktur robotů, zatímco v informatice se zaměřuje na algoritmy pro automatizaci robotů. Mezi další obory, které přispívají k rozvoji robotiky, patří elektrotechnika, řízení, software, informatika, elektronika, telekomunikace, počítačové vědy, mechatronika, materiálové vědy a biomedicínské inženýrství.
Cílem většiny robotických aplikací je navrhnout stroje, které mohou lidem pomáhat a asistovat jim. Mnoho robotů je konstruováno k provádění úkolů, které jsou pro člověka nebezpečné, jako je vyhledávání přeživších v nestabilních troskách a průzkum vesmíru, dolů a vraků lodí. Jiní nahrazují lidi v úkolech, které jsou nudné, nebezpečné nebo nepříjemné, jako je čištění, monitorování, přeprava a montáž. V současnosti je robotika rychle se rozvíjejícím oborem, protože technologický pokrok neustále pokračuje a návrh a výroba nových robotů slouží různým praktickým účelům.
Aplikace robotiky
Robotika má širokou škálu aplikací v různých oblastech, včetně:
Průmyslová automatizace: Roboti jsou využíváni ve výrobních závodech k automatizaci úkolů, jako je svařování, montáž a balení.
Logistika a přeprava: Roboti se používají v distribučních centrech a přístavech k přepravě zboží a provádění úkolů, jako je vychystávání a balení.
Zdravotnictví: Roboti se používají v nemocnicích a klinikách k provádění operací, poskytování rehabilitační péče a poskytování pomoci pacientům.
Zemědělství: Roboti se používají na farmách k provádění úkolů, jako je sklizeň, postřik a péče o dobytek.
Vojenství: Roboti se používají v armádě k provádění průzkumných misí, odminování a poskytování podpory vojákům v boji.
Domácnost: Roboti se používají v domácnostech k provádění úkolů, jako je vysávání, mytí nádobí a poskytování doprovodu starším lidem.
Výzvy v robotice
Navzdory svému velkému potenciálu čelí robotika několika výzvám, včetně:
Náklady: Výroba a nasazení robotů může být nákladné, což omezuje jejich využití v některých aplikacích.
Bezpečnost: Je důležité zajistit, aby roboti byli bezpeční pro lidské uživatele a své okolí.
Spolehlivost: Roboti musí být spolehliví, aby mohli efektivně vykonávat své úkoly.
Přizpůsobivost: Roboti by měli být schopni přizpůsobit se měnícím se podmínkám a řešit neočekávané situace.
Etické úvahy: Využití robotů vyvolává etické otázky, jako je nahrazování lidské práce a odpovědnost za chyby robotů.
Budoucnost robotiky
Očekává se, že robotika bude hrát v budoucnu stále důležitější roli. Pokroky v oblasti umělé inteligence, strojového učení a dalších technologií umožní robotům vykonávat stále komplexnější úkoly. Roboti budou pravděpodobně hrát klíčovou roli v automatizaci různých průmyslových odvětví, poskytování zdravotní péče a zlepšování kvality života lidí.
Gender bias na Wikipedii je termín, který se používá k popisu různých skutečností souvisejících s pohlavím na Wikipedii: její dobrovolní přispěvatelé jsou převážně muži, přestože na Wikipedii existuje téměř 400 000 encyklopedických biografií o ženách. Muži jich mají mnohem více a témata primárně zajímající ženy jsou méně pokryta. V průzkumu z roku 2018 pokrývajícím 12 jazykových verzí Wikipedie a některé další projekty Nadace Wikimedia uvedlo 90 % z 3 734 respondentů své pohlaví jako mužské, 8,8 % jako ženské a 1 % jako jiné; mezi přispěvateli do anglické Wikipedie se 84,7 % identifikovalo jako muži, 13,6 % jako ženy a 1,7 % jako jiné (celkem 88 respondentů). V roce 2019 Katherine Maher, tehdejší generální ředitelka Nadace Wikimedia, uvedla, že pracovní předpoklad jejího týmu je, že ženy tvoří 15–20 % všech přispěvatelů. Studie z roku 2021 zjistila, že v dubnu 2017 bylo 41 % biografií nominovaných na smazání ženy, přestože pouze 17 % publikovaných biografií byly ženy. Viditelnost a dostupnost žen na Wikipedii je omezená, přičemž zpráva z roku 2015 zjistila, že ženské stránky obecně „mají tendenci být více propojeny s muži“. V článcích o ženách byl identifikován jazyk, který je považován za sexistický, zatížený nebo jinak genderovaný. Gender bias patří mezi nejčastější kritiky Wikipedie, někdy jako součást obecnější kritiky o systémovém biasu na Wikipedii. V roce 2015 spoluzakladatel Wikipedie Jimmy Wales oznámil, že encyklopedie nedosáhla svého cíle udržet 25% ženskou redakci. Byly vyvinuty programy jako edit-a-thons a Women in Red, aby povzbudily editorky a zvýšily pokrytí ženských témat.
Spolehlivost Wikipedie a jejího modelu úprav vytvářených uživateli Spolehlivost Wikipedie, zejména její anglické verze, a jejího modelu úprav vytvářených uživateli byla zpochybněna a testována. Wikipedii píší a upravují dobrovolní editoři, kteří vytvářejí online obsah pod redakčním dozorem dalších dobrovolných editorů prostřednictvím komunitně vytvářených zásad a pokynů. Spolehlivost projektu byla testována statisticky prostřednictvím srovnávacího přezkumu, analýzy historických vzorců a silných a slabých stránek vlastních procesu úprav. Tato online encyklopedie byla kritizována za svou faktickou nespolehlivost, především pokud jde o její obsah, prezentaci a redakční procesy. Studie a průzkumy, které se pokoušely posoudit spolehlivost Wikipedie, přinesly smíšené výsledky. Spolehlivost Wikipedie byla v letech 2000 často kritizována, ale zlepšila se; na konci 10. let 20. století a na začátku 20. let 21. století byla obecně chválena. Některá posouzení její spolehlivosti zkoumala, jak rychle je vandalismus – obsah, který editoři považují za falešné nebo zavádějící informace – odstraněn. Dva roky po zahájení projektu, v roce 2004, studie IBM zjistila, že „vandalismus je obvykle opravován extrémně rychle – tak rychle, že většina uživatelů jeho účinky nikdy neuvidí“. Zařazení falešného nebo smyšleného obsahu někdy na Wikipedii trvalo roky kvůli dobrovolné redakci. Její model úprav usnadňuje řadu systémových zkreslení, a to: zkreslení výběru, zkreslení zahrnutí, zkreslení účasti a zkreslení skupinového myšlení. Většinu encyklopedie píší mužští editoři, což vede ke genderovému zkreslení v pokrytí, a složení redakční komunity vyvolalo obavy ohledně rasového zkreslení, zkreslení spinu, firemního zkreslení a národního zkreslení, mimo jiné. Ideologické zkreslení na Wikipedii bylo také identifikováno jak na vědomé, tak na podvědomé úrovni. Řada studií z Harvard Business School v letech 2012 a 2014 zjistila, že Wikipedia je „výrazně zaujatější“ než Encyclopædia Britannica, ale tento nález připsala spíše délce online encyklopedie než zkresleným úpravám. Případy nenadržování nebo střetu zájmů při úpravách a použití Wikipedie pro „pomstu“ upoutaly pozornost na falešný, zaujatý nebo hanlivý obsah v článcích, zejména v biografiích žijících lidí. Je známo, že články o méně technických tématech, jako jsou společenské vědy, humanitní vědy a kultura, se zabývají cykly dezinformací, kognitivními předsudky, nesrovnalostmi v pokrytí a spory editorů. Online encyklopedie nezaručuje platnost svých informací. Je považována za cenný „výchozí bod“ pro výzkumníky, když přecházejí obsah, aby zkontrolovali uvedené odkazy, citace a zdroje. Akademici navrhují při posuzování kvality článků přezkoumat spolehlivé zdroje. Její pokrytí lékařských a vědeckých článků, jako je patologie, toxikologie, onkologie, farmaceutika a psychiatrie, bylo porovnáno s odbornými a recenzovanými zdroji ve studii Nature z roku 2005. O rok později Encyclopædia Britannica zpochybnila studii Nature, jejíž autoři zase odpověděli dalším vyvrácením. Obavy ohledně čitelnosti a nadměrného používání technického jazyka byly vzneseny ve studiích publikovaných Americkou společností pro klinickou onkologii (2011), Psychological Medicine (2012) a European Journal of Gastroenterology and Hepatology (2014). Popularita Wikipedie, masová čtenářská obec a bezplatná přístupnost vedly k tomu, že encyklopedie získala značnou autoritu ve světě z druhé ruky.
Informační věda
Informační věda je obor, který se zabývá studiem informací, jejich organizací, správou, vyhledáváním a využíváním. Zahrnuje širokou škálu témat, od teorie informací až po praktické aplikace v oblasti informačních technologií.
Obecné aspekty
Informační věda se zabývá podstatou informací, jejich různými typy a způsoby jejich reprezentace. Zkoumá také procesy, kterými jsou informace vytvářeny, ukládány, vyhledávány a využívány.
Přístup
Informační věda zkoumá různé přístupy k informacím, včetně otevřeného přístupu, omezeného přístupu a kontrolovaného přístupu. Zkoumá také právní a etické aspekty přístupu k informacím, jako je svoboda informací a autorské právo.
Architektura
Informační věda se zabývá architekturou informačních systémů, včetně jejich návrhu, implementace a údržby. Zkoumá také způsoby, jak organizovat a ukládat informace, aby byly efektivně vyhledávány a využívány.
Chování
Informační věda zkoumá chování uživatelů informací, včetně jejich informačních potřeb, vyhledávacích strategií a způsobů využití informací. Zkoumá také faktory, které ovlivňují chování uživatelů informací, jako je jejich vzdělání, povolání a kultura.
Řízení
Informační věda se zabývá řízením informací, včetně jejich plánování, organizování, kontroly a vyhodnocování. Zkoumá také způsoby, jak efektivně spravovat informační zdroje a služby.
Vyhledávání
Informační věda se zabývá vyhledáváním informací, včetně vývoje a používání vyhledávacích nástrojů a technik. Zkoumá také způsoby, jak zlepšit přesnost a efektivitu vyhledávání informací.
Hledání
Informační věda zkoumá proces hledání informací, včetně motivací, které vedou uživatele k hledání informací, a faktorů, které ovlivňují úspěšnost hledání informací. Zkoumá také způsoby, jak zlepšit dovednosti hledání informací uživatelů.
Společnost
Informační věda zkoumá vztah mezi informacemi a společností, včetně role informací v rozhodování, komunikaci a sociální změně. Zkoumá také dopad informačních technologií na společnost.
Organizace znalostí
Informační věda se zabývá organizací znalostí, včetně vývoje a používání klasifikačních systémů, tezaurů a ontologií. Zkoumá také způsoby, jak reprezentovat a organizovat znalosti tak, aby byly efektivně vyhledávány a využívány.
Ontologie
Informační věda se zabývá ontologií, která je studiem povahy bytí a existence. Zkoumá také způsoby, jak reprezentovat a formalizovat znalosti o světě pomocí ontologií.
Filozofie
Informační věda se zabývá filozofií informací, která je studiem podstaty, povahy a role informací ve světě. Zkoumá také filozofické otázky týkající se přístupu k informacím, svobody informací a etiky informací.
Studie vědy a techniky
Informační věda se zabývá studiemi vědy a techniky, které zkoumají vývoj a dopad informačních technologií na společnost. Zkoumá také sociální a kulturní faktory, které ovlivňují vývoj a používání informačních technologií.
Taxonomie
Informační věda se zabývá taxonomií, která je studiem klasifikace a hierarchického uspořádání informací. Zkoumá také způsoby, jak vytvářet a používat taxonomie k organizaci a vyhledávání informací.
Související obory a dílčí obory
Informační věda je interdisciplinární obor, který se překrývá s mnoha dalšími obory, včetně:
Bibliometrie
Kategorizace
Cenzura
Klasifikace
Ukládání počítačových dat
Kulturní studia
Modelování dat
Informatika
Informační technologie
Svoboda intelektuálního projevu
Duševní vlastnictví
Knihovnictví a informační věda
Paměť
Ochrana
Soukromí
Kvantová informační věda
Demokratizace znalostí
Demokratizace znalostí je proces, kdy se znalosti stávají dostupnými širší části populace, nejen privilegovaným elitám, jako jsou duchovní a akademici. V této souvislosti hrají klíčovou roli knihovny, zejména veřejné knihovny, a moderní informační technologie, jako je internet, protože poskytují masám otevřený přístup k informacím.
Similarweb
Similarweb Ltd. je americká společnost zabývající se vývojem softwaru a agregací dat, která se specializuje na webovou analytiku, webový provoz a výkonnost.
Sídlo společnosti
Společnost má sídlo v Givatayimu a má 12 kanceláří po celém světě.
Veřejně obchodovatelná
Similarweb vstoupila na burzu cenných papírů v New Yorku v květnu 2021.
Obor činnosti
Společnost poskytuje informace o tržním zpravodajství a služby webové analytiky.
Zaměstnanci
Similarweb má více než 1 200 zaměstnanců.
Produkty a služby
Mezi hlavní produkty a služby společnosti Similarweb patří:
SimilarWeb Digital Marketing Intelligence: Platforma, která poskytuje informace o webovém provozu, podílu na trhu, zdrojích návštěvnosti a konkurenci.
SimilarWeb Shopper Intelligence: Platforma, která poskytuje informace o chování nakupujících, podílu na trhu a konkurenci v oblasti elektronického obchodu.
SimilarWeb Mobile App Intelligence: Platforma, která poskytuje informace o stahování aplikací, zapojení uživatelů a konkurenci v oblasti mobilních aplikací.
Zákazníci
Zákazníky Similarweb jsou společnosti všech velikostí, včetně malých podniků, středních podniků a velkých nadnárodních korporací. Společnost působí v různých odvětvích, včetně maloobchodu, financí, cestovního ruchu a technologie.
Historie
Similarweb byla založena v roce 2007 Orem Offerem a Netaleem Davidim. Společnost původně sídlila v Tel Avivu v Izraeli. V roce 2013 společnost otevřela svou první kancelář v USA v New Yorku. V roce 2021 společnost vstoupila na burzu cenných papírů v New Yorku.
Finanční údaje
V roce 2022 vykázala společnost Similarweb tržby ve výši 193 milionů dolarů. Společnost je zisková a její čistý příjem v roce 2022 činil 21 milionů dolarů.
Konkurence
Hlavními konkurenty Similarweb jsou:
Comscore
Nielsen
Adobe Analytics
Google Analytics