OCLC, Inc.
OCLC, Inc. je americká nezisková kooperativní organizace, která „poskytuje sdílené technologické služby, originální výzkum a komunitní programy svým členům a širší knihovnické komunitě“. Byla založena v roce 1967 jako Ohio College Library Center, poté se s rozšiřováním stala Online Computer Library Center. V roce 2017 byl název formálně změněn na OCLC, Inc.
OCLC a tisíce jejích členských knihoven společně vytvářejí a udržují WorldCat, největší online veřejně přístupný katalog na světě. OCLC je financován především z poplatků, které knihovny platí (celkem kolem 217,8 milionu dolarů ročně od roku 2021) za mnoho různých služeb, které nabízí. OCLC také udržuje systém Dewey Decimal Classification.
Historie
OCLC byla založena v roce 1967 Fredem Kilgourem, ředitelem knihovny Ohio State University. Kilgour věřil, že knihovny by mohly spolupracovat na sdílení zdrojů a zlepšení přístupu k informacím. OCLC začala jako konsorcium několika univerzitních knihoven v Ohiu, ale rychle se rozrostla a zahrnula knihovny z celých Spojených států a nakonec i z celého světa.
V 70. letech 20. století se OCLC stala průkopníkem v oblasti automatizace knihoven. Organizace vyvinula řadu systémů a služeb, které knihovnám umožnily automatizovat jejich katalogizační, výpůjční a další operace. V 80. letech 20. století OCLC spustila WorldCat, online veřejně přístupný katalog, který umožňuje uživatelům vyhledávat knihy a další materiály v knihovnách po celém světě.
V 90. letech 20. století se OCLC dále rozrůstala a diverzifikovala. Organizace získala řadu dalších společností a rozšířila své služby tak, aby zahrnovaly digitální služby, jako je uchovávání a zpřístupňování digitálních sbírek. V roce 2017 OCLC formálně změnila svůj název na OCLC, Inc.
Služby
OCLC nabízí širokou škálu služeb knihovnám, včetně:
WorldCat: Online veřejně přístupný katalog, který umožňuje uživatelům vyhledávat knihy a další materiály v knihovnách po celém světě.
Dewey Decimal Classification: Systém klasifikace knih a dalších materiálů, který se používá v knihovnách po celém světě.
EZproxy: Služba, která umožňuje uživatelům přístup k online zdrojům mimo kampus.
FirstSearch: Služba, která umožňuje uživatelům vyhledávat články z akademických časopisů, knih a dalších zdrojů.
ILL & D2D: Služba, která umožňuje knihovnám sdílet materiály mezi sebou.
SISIS-SunRise: Systém pro správu knihoven, který knihovnám umožňuje automatizovat jejich katalogizační, výpůjční a další operace.
Syndeo: Služba, která umožňuje knihovnám sdílet a spravovat digitální sbírky.
Tipasa: Služba, která umožňuje knihovnám spravovat a zpřístupňovat audiovizuální materiály.
TouchPoint: Služba, která umožňuje knihovnám komunikovat s uživateli prostřednictvím textu, e-mailu a dalších kanálů.
UnityUK: Služba, která umožňuje knihovnám ve Spojeném království sdílet zdroje a spolupracovat.
VDX: Služba, která umožňuje knihovnám sdílet a spravovat digitální videa.
WebJunction: Služba, která poskytuje knihovnám školení, zdroje a podporu v oblasti digitálních technologií.
Wise: Služba, která umožňuje knihovnám spravovat a sdílet výzkumné údaje.
WorldShare: Sada služeb, které pomáhají knihovnám spravovat jejich sbírky, služby a operace.
Členství
Členy OCLC je více než 30 000 knihoven ve více než 100 zemích. Členství v OCLC je otevřeno všem typům knihoven, včetně veřejných knihoven, univerzitních knihoven, speciálních knihoven a školních knihoven.
Financování
OCLC je financován především z poplatků, které knihovny platí za služby, které nabízí. OCLC také získává příjmy z grantů, darů a dalších zdrojů.
Vedení
Prezidentem a generálním ředitelem OCLC je Skip Prichard. Prichard je v OCLC od roku 2013 a dříve působil jako viceprezident pro výzkum a vývoj.
Sídlo
Sídlo OCLC se nachází v Dublinu ve státě Ohio. OCLC má také regionální kanceláře v Severní Americe, Evropě, Asii a Tichomoří.
Wikipedie je online encyklopedie, kterou vytváří a spravuje komunita dobrovolníků. Komunita Wikipedie je známá pod názvem Wikipedisté. Od srpna 2012 je slovo "Wikipedista" součástí slovníku Oxford Dictionary. Wikipedisté se mohou považovat za součást hnutí Wikimedia, což je globální síť dobrovolníků, kteří přispívají na Wikipedii a další související projekty hostované nadací Wikimedia Foundation.
Komunita Wikipedie se skládá z lidí z celého světa, kteří mají různé zájmy, zkušenosti a odbornosti. Wikipedisté jsou motivováni touhou sdílet znalosti a informace s ostatními. Spolupracují na vytváření a udržování článků na Wikipedii, které jsou volně dostupné a editovatelné kýmkoli s přístupem k internetu.
Wikipedie je jedním z největších a nejpopulárnějších referenčních zdrojů na internetu. K lednu 2023 obsahuje více než 59 milionů článků ve více než 300 jazycích. Wikipedie je využívána studenty, učiteli, výzkumníky, novináři a širokou veřejností k získávání informací o široké škále témat.
Komunita Wikipedie se řídí několika základními principy, včetně:
Neutralita: Články na Wikipedii by měly být psány z neutrálního hlediska a prezentovat všechny významné pohledy na dané téma.
Verifikovatelnost: Informace na Wikipedii musí být ověřitelné spolehlivými zdroji.
Svobodný obsah: Text a obrázky na Wikipedii jsou licencovány pod svobodnými licencemi, což umožňuje jejich bezplatné používání a šíření.
Dobrovolnictví: Wikipedie je vytvářena a udržována dobrovolníky, kteří nejsou placeni za svou práci.
Komunita Wikipedie je aktivní a různorodá skupina lidí, kteří se podílejí na vytváření a udržování největší a nejpopulárnější online encyklopedie na světě. Wikipedie je důležitým zdrojem informací pro lidi z celého světa a komunita Wikipedie se snaží zajistit, aby byla i nadále volně dostupná, spolehlivá a neutrální.
Kritika Wikipedie Od svého založení v roce 2001 čelí bezplatná online encyklopedie Wikipedie kritice. Většina kritiky se zaměřuje na její obsah, komunitu etablovaných uživatelů, procesy a pravidla. Kritika obsahu Kritici zpochybňují faktickou spolehlivost, čitelnost a organizaci článků, nedostatek metodického ověřování faktů a politickou zaujatost. Obavy byly vzneseny také ohledně systémové zaujatosti z hlediska pohlaví, rasy, politiky, korporací, institucí a národů. Kritika komunity Konflikty zájmů vyplývající z firemních kampaní za ovlivnění obsahu byly rovněž zdůrazněny. Další obavy zahrnují vandalismus a stranictví usnadněné anonymními úpravami, chování klik (od přispěvatelů i administrátorů a dalších významných osobností), sociální stratifikaci mezi třídou strážců a novými uživateli, nadměrné vytváření pravidel, editory a nerovnoměrné uplatňování politik. Kritika procesů a pravidel Proces editace a revize byl kritizován jako neprůhledný a nekonzistentní. Obavy byly vzneseny ohledně nadměrné regulace, byrokracie a nadužívání pravidel k potlačení kritiky. Pozitivní hodnocení Navzdory kritice je Wikipedie uznávána pro svou rozsáhlost, přístupnost a dopad na šíření informací. Je chválena za to, že umožňuje spolupráci mezi lidmi z celého světa na vytváření a udržování sdíleného fondu znalostí. Závěr Kritika Wikipedie odráží její význam a vliv jako zdroje informací. Zatímco její obsah a procesy jsou předmětem pokračujícího zkoumání a debaty, Wikipedie zůstává cenným nástrojem pro přístup k informacím a učení se o světě.
Wiki Wiki je forma online hypertextové publikace, která je společně editována a spravována přímo jejími uživateli prostřednictvím webového prohlížeče. Typická wiki obsahuje více stránek pro témata nebo rozsah projektu a může být buď otevřená veřejnosti, nebo omezena na použití v rámci organizace pro správu její interní znalostní báze. Wiki jsou povoleny wiki softwarem, jinak známým jako wiki enginy. Wiki engine, který je formou systému správy obsahu, se liší od jiných webových systémů, jako je blogovací software nebo generátory statických stránek, v tom, že obsah je vytvářen bez definovaného vlastníka nebo vedoucího a wiki mají malou inherentní strukturu, což umožňuje, aby struktura vznikala podle potřeb uživatelů. Wiki enginy obvykle umožňují psát obsah pomocí zjednodušeného značkovacího jazyka a někdy jej upravovat pomocí editoru bohatého textu. Existují desítky různých wiki enginů, které se používají, jak samostatně, tak jako součást jiného softwaru, například systémů sledování chyb. Některé wiki enginy jsou zdarma a s otevřeným zdrojovým kódem, zatímco jiné jsou proprietární. Některé umožňují kontrolu nad různými funkcemi (úrovně přístupu); například editační práva mohou umožňovat změnu, přidávání nebo odebírání materiálu. Jiné mohou umožnit přístup bez vynucení kontroly přístupu. Pro organizaci obsahu lze zavést další pravidla. Existují stovky tisíc wiki, které se používají, jak veřejné, tak soukromé, včetně wiki fungujících jako zdroje správy znalostí, nástroje pro pořizování poznámek, komunitní weby a intranety. Ward Cunningham, vývojář prvního wiki softwaru WikiWikiWeb, původně popsal wiki jako „nejjednodušší online databázi, která by mohla fungovat“. „Wiki“ (vyslovuje se [wiki] [poznámka 1]) je havajské slovo, které znamená „rychlý“. Projekt online encyklopedie Wikipedia je nejoblíbenější web založený na wiki a je jedním z nejnavštěvovanějších webů na světě, který se od roku 2007 řadí mezi dvacet nejlepších. Wikipedia není jediná wiki, ale spíše sbírka stovek wiki, z nichž každá se týká konkrétního jazyka. Anglická verze Wikipedie má největší sbírku článků: k lednu 2024 má přes šest milionů článků.
Bomis, Inc. Základní informace Bomis byla internetová společnost, která se proslavila především podporou tvorby bezplatných internetových encyklopedických projektů Nupedia a Wikipedia. Společnost byla založena v roce 1996 Jimmym Walesem, Timem Shellem a Michaelem Davisem. V roce 2007 byla společnost neaktivní a její zdroje související s Wikipedií byly převedeny na Nadaci Wikimedia. Počáteční zaměření Společnost Bomis původně zkoušela různé nápady na obsah, včetně toho, že se stane adresářem informací o Chicagu. Následně se zaměřila na obsah určený pro mužské publikum, včetně informací o sportovních aktivitách, automobilech a ženách. Úspěch s pornografií Bomis dosáhla úspěchu poté, co se zaměřila na pornografii. "Bomis Babes" se věnovala erotickým obrázkům, "Bomis Babe Report" obsahoval snímky pro dospělé. Bomis Premium, který byl k dispozici za příplatek, poskytoval explicitní materiál. "The Babe Engine" pomáhal uživatelům nacházet erotický obsah prostřednictvím webového vyhledávače. Reklamní ředitel společnosti Bomis poznamenal, že 99 procent dotazů na webu se týkalo nahých žen. Nupedia a Wikipedia Bomis vytvořila Nupedii jako bezplatnou online encyklopedii (s obsahem poskytovaným odborníky), ale měla zdlouhavý a pomalý proces kontroly. Wikipedia byla původně spuštěna společností Bomis jako zdroj obsahu pro Nupedii a do konce roku 2002 byla ziskovým podnikem (dceřinou společností Bomis). S rostoucí popularitou Wikipedie rostly i její náklady a příjmy společnosti Bomis klesaly. Tyto ztráty byly prohloubeny krachem dot-comů. Vzhledem k tomu, že Wikipedia byla zátěží pro zdroje společnosti Bomis, Wales a doktorand z filozofie Larry Sanger se rozhodli financovat projekt jako neziskovou organizaci. Sanger byl v roce 2002 ze společnosti Bomis propuštěn. Obsah Nupedie byl sloučen do Wikipedie a v roce 2003 zanikla. Nadace Wikimedia Nezisková Nadace Wikimedia vznikla v roce 2003 se správní radou složenou ze tří zakladatelů společnosti Bomis (Wales, Davis a Shell) a sídlila v St. Petersburgu na Floridě, kde sídlila i společnost Bomis. Wales použil přibližně 100 000 USD z příjmů společnosti Bomis na financování Wikipedie před rozhodnutím o převedení encyklopedie na neziskový status. Wales v roce 2004 odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti Bomis. Shell působil v roce 2005 jako generální ředitel společnosti, zatímco byl členem správní rady Nadace Wikimedia. Wales v roce 2005 upravil Wikipedii tak, aby odstranil charakteristiky společnosti Bomis jako poskytovatele měkké pornografie, což přilákalo pozornost médií. Wales vyjádřil politování nad svými činy. Přezdívka "Playboy internetu" Časopis Atlantic dal společnosti Bomis přezdívku "Playboy internetu" a tento termín se uchytil i v dalších médiích. Vědci popsali společnost Bomis jako poskytovatele měkké pornografie.
Richard Stallman
Richard Stallman, narozený 16. března 1953 v New Yorku, je americký aktivista a programátor, známý především svým přínosem hnutí svobodného softwaru.
Život a kariéra
Stallman absolvoval bakalářské studium na Harvardově univerzitě a následně studoval na Massachusettském technologickém institutu. Již od mládí se zajímal o počítače a programování.
V roce 1983 založil projekt GNU (GNU's Not UNIX), jehož cílem bylo vytvořit kompletní svobodný operační systém kompatibilní s UNIXem. V rámci tohoto projektu vytvořil řadu důležitých nástrojů, včetně kompilátoru GCC a textového editoru Emacs.
V roce 1985 založil Nadaci pro svobodný software (FSF), neziskovou organizaci, která má za cíl prosazovat svobodu softwaru. Stallman je také autorem licence GNU General Public License (GPL), jedné z nejpoužívanOddsjších licencí pro svobodný software.
Svobodný software
Svobodný software je software, který umožňuje svým užívatelům svobodu používat, studovat, šířit a upravovat software. Stallman věří, že tato svoboda je nezbytná pro pokrok a spolupráci v softwarovém vývoju.
Stallman razí pojem copyleft, což je právní mechanismus, který využívá autorské právo k zajištění toho, že software zůstane svobodný. Používá se v licenci GNU General Public License a dalších licencích pro svobodný software.
Aktivismus
Stallman je vášnivý obhájce svobodného softwaru a kritizuje proprietární software, systémy digitálního řízení práv (kterým říká systémy digitálního omezování práv) a další právní a technická omezení, která podle něho omezují svobodu užívatelů.
V roce 2019 rezignoval na funkci prezidenta FSF a odešel ze své pozice vědeckého návštěvníka na MIT kvůli kontroverzním komentářům, které učinil ohledně sexuálního skandály Jeffreyho Epsteina. Stallman však zůstal vedou cím vývojářem projektu GNU a v roce 2021 se znovu stal члеnem správní рады FSF.
Ocenění
Stallman získal řadu ocenění za svou práci v hnutí svobodného softwaru, včetně:
MacArthur Fellowship
Cena ACM Grace Murray Hopperové
Cena EFF
Cena ACM za softwarový systém
Síň slávy internetu
Reklama Reklama je technika a způsob, jak upozornit na produkt nebo službu. Cílem reklamy je upoutat pozornost spotřebitelů na produkt nebo službu. Obvykle se používá k propagaci konkrétního zboží nebo služby, ale má širokou škálu využití, z nichž nejběžnější je komerční reklama. Komerční reklamy se často snaží zvýšit spotřebu svých produktů nebo služeb prostřednictvím „brandingu“, který spojuje název nebo image produktu s určitými vlastnostmi v myslích spotřebitelů. Na druhou stranu reklamy, které mají za cíl vyvolat okamžitý prodej, jsou známé jako reklamy s přímou odezvou. Nekomerční subjekty, které inzerují více než spotřební produkty nebo služby, zahrnují politické strany, zájmové skupiny, náboženské organizace a vládní agentury. Neziskové organizace mohou využívat bezplatné způsoby přesvědčování, jako je veřejná služba. Reklama může také pomoci ujistit zaměstnance nebo akcionáře, že společnost je životaschopná nebo úspěšná. V 19. století patřily mezi první, kdo používali rozsáhlé reklamní kampaně, mýdlárny. Thomas J. Barratt byl společností Pears najat jako její brand manažer – první svého druhu – a kromě vytváření sloganů a obrázků přivedl herečku z West Endu a společenskou celebritu Lillie Langtryovou, aby se stala dívkou z plakátu pro Pears, což z ní udělalo první celebritu, která podpořila komerční produkt. Moderní reklama vznikla s technikami zavedenými v reklamě na tabák ve 20. letech 20. století, především s kampaněmi Edwarda Bernays, který je považován za zakladatele moderní reklamy „Madison Avenue“. Celosvětové výdaje na reklamu v roce 2015 dosáhly odhadem 529,43 miliardy amerických dolarů. Předpokládané rozložení reklamy pro rok 2017 bylo 40,4 % v televizi, 33,3 % v digitálním, 9 % v novinách, 6,9 % v časopisech, 5,8 % v outdooru a 4,3 % v rádiu. Mezinárodně jsou největšími („Big Five“) reklamními agenturami Omnicom, WPP, Publicis, Interpublic a Dentsu. V latině advertere znamená „obrátit se k“.
The Wall Street Journal je americký obchodní a ekonomický deník, který vychází v New Yorku. Vydává jej společnost Dow Jones & Company, divize News Corp. Jedná se o noviny formátu broadsheet, které vycházejí od svého založení 8. července 1889 nepřetržitě. Jsou považovány za referenční noviny, zejména v oblasti obchodních a finančních zpráv. The Wall Street Journal získal 39 Pulitzerových cen, z nichž poslední byla udělena v roce 2023. Je to druhý nejčtenější deník ve Spojených státech s nákladem přibližně 654 000 výtisků a 3 miliony digitálních odběratelů k roku 2022. Vydává také luxusní zpravodajský a lifestylový časopis WSJ, který původně vycházel jako čtvrtletník, ale v roce 2014 byl rozšířen na 12 čísel ročně. V roce 1995 byla spuštěna online verze, která je od svého vzniku přístupná pouze předplatitelům. Redakční stránky The Wall Street Journal zaujímají zpravidla středopravicové postoje, zatímco samotné noviny se ve svém zpravodajství zavazují k novinářským standardům.
Enciclopedia Libre Universal en Español
Enciclopedia Libre Universal en Español (česky Univerzální svobodná encyklopedie ve španělštině) je španělskojazyčná wiki encyklopedie vydaná pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0. Používá software MediaWiki. Začala jako fork španělské Wikipedie.
Historie
Enciclopedia Libre Universal en Español byla založena 26. února 2002 Edgarem Enyedym jako reakce na spory o autorská práva na španělské Wikipedii. Enyedy tvrdil, že podmínky používání španělské Wikipedie jsou příliš restriktivní a že by měla být nahrazena encyklopedií, která by byla svobodnější a otevřenější.
Obsah
Enciclopedia Libre Universal en Español obsahuje více než 1,5 milionu článků, které pokrývají širokou škálu témat, včetně vědy, historie, kultury a geografie. Encyklopedie je neustále aktualizována a rozšiřována týmem dobrovolníků.
Funkce
Enciclopedia Libre Universal en Español nabízí řadu funkcí, které usnadňují používání encyklopedie, včetně:
Vyhledávání: Uživatelé mohou vyhledávat články podle názvu, tématu nebo klíčového slova.
Navigace: Uživatelé mohou procházet encyklopedii podle kategorie nebo abecedního seznamu článků.
Editace: Uživatelé se mohou zaregistrovat a upravovat články v encyklopedii.
Diskuse: Uživatelé mohou diskutovat o článcích a jejich obsahu na diskusních stránkách.
Komunita
Enciclopedia Libre Universal en Español má aktivní komunitu uživatelů, kteří přispívají k encyklopedii a udržují její kvalitu. Komunita je organizována prostřednictvím řady výborů a pracovních skupin, které se zabývají různými aspekty encyklopedie.
Hodnocení
Enciclopedia Libre Universal en Español byla chválena za svou otevřenost a svobodu. Byla také kritizována za to, že je méně spolehlivá než španělská Wikipedie, protože její obsah není kontrolován odborníky.
Závěr
Enciclopedia Libre Universal en Español je cenným zdrojem informací ve španělštině. Je to otevřená a svobodná encyklopedie, která je vytvářena a udržována komunitou dobrovolníků. Přestože je méně spolehlivá než španělská Wikipedie, stále nabízí širokou škálu informací o různých tématech.
Nupedia byla anglickojazyčná internetová encyklopedie, jejíž články byly psány dobrovolnými přispěvateli s příslušnou odbornou způsobilostí, před zveřejněním revidovány odbornými redaktory a licencovány jako svobodný obsah. Založil ji Jimmy Wales a financovala ji společnost Bomis, šéfredaktorem byl Larry Sanger. Nupedia fungovala od října 1999[1][2] do září 2003. Dnes je nejznámější jako předchůdce Wikipedie. Nupedia měla sedmistupňový schvalovací proces kontroly obsahu článků před jejich zveřejněním, nikoli živou aktualizaci na bázi wiki. Nupedia byla navržena výborem odborníků, kteří předem definovali pravidla. V prvním roce měla pouze 21 článků,[lower-alpha 1] zatímco Wikipedia měla 200 článků v prvním měsíci a 18 000 v prvním roce.[3] Na rozdíl od Wikipedie nebyla Nupedia wiki; místo toho se vyznačovala rozsáhlým procesem peer review, který byl navržen tak, aby její články byly kvality srovnatelné s kvalitou odborných encyklopedií. Nupedia chtěla, aby učenci (ideálně s titulem Ph.D.) poskytovali obsah dobrovolně.[4] Před ukončením činnosti Nupedia vytvořila 24 schválených článků,[5][6][7] které dokončily proces kontroly, a dalších 150 článků bylo v přípravě.[8] Wales upřednostňoval jednodušší zveřejňování článků na Wikipedii, zatímco Sanger upřednostňoval přístup peer review používaný Nupedií[3] a později v roce 2006 založil Citizendium jako alternativu k Wikipedii recenzovanou odborníky.[9]