Kultura Nikaraguy Kultura Nikaraguy je ovlivněna mnoha faktory. Západní část země byla kolonizována Španěly a její kultura je podobná kultuře jiných hispánských zemí. Obyvatelé západní Nikaraguy jsou převážně míšenci (indiáni, západoafričané, evropané) a hlavním jazykem je španělština. Severní část země však byla osídlena převážně německými přistěhovalci a v menší míře polskými a holandskými. Obyvatelé severní části jsou převážně běloši a v menší míře mestici (indiáni, evropané). Španělský vliv Španělský vliv je v nikaragujské kultuře patrný ve všech aspektech života. Španělština je úředním jazykem země a mluví jí téměř všichni obyvatelé. Katolicismus je dominantním náboženstvím a většina obyvatel se hlásí ke katolické církvi. Španělský vliv je patrný také v hudbě, tanci a kuchyni Nikaraguy. Vliv domorodých obyvatel Před příchodem Španělů žilo v Nikaragui mnoho různých domorodých kmenů. Tito domorodí obyvatelé měli vlastní jedinečnou kulturu, která se dodnes odráží v nikaragujské společnosti. Domorodé vlivy lze vidět v umění, hudbě a tanci Nikaraguy. Vliv afrických otroků Během koloniálního období byli do Nikaraguy přivezeni afričtí otroci, kteří pracovali na plantážích. Tito otroci si s sebou přinesli vlastní kulturu, která se smísila se španělskou a domorodou kulturou a vytvořila jedinečnou nikaragujskou kulturu. Africký vliv je patrný v hudbě, tanci a náboženství Nikaraguy. Vliv německých přistěhovalců V 19. století se do severní Nikaraguy přistěhovalo mnoho Němců. Tito přistěhovalci si s sebou přinesli vlastní kulturu, která měla vliv na kulturu severní Nikaraguy. Německý vliv je patrný v architektuře, hudbě a kuchyni severní Nikaraguy. Současná nikaragujská kultura Současná nikaragujská kultura je směsicí všech těchto různých vlivů. Nikaragujská kultura je živá a rozmanitá a neustále se vyvíjí. Nikaragujská kultura je bohatá na tradice a zvyky a je plná vitality a vášně.
Demografie El Salvadoru Populace El Salvadoru čítá přibližně 6,5 milionu obyvatel. Etnicky je 86,3 % Salvadorců míšenců (smíšeného původu původních obyvatel Salvadoru a Evropanů, většinou Španělů). Dalších 12,7 % je čistě evropského původu, 1 % čistě původního původu, 0,16 % černých a ostatní tvoří 0,64 %. Salvador je hustě osídlená země s přibližně 319 obyvateli na kilometr čtvereční. Většina populace žije v městských oblastech, přičemž hlavním městem je San Salvador. Úroveň vzdělání v Salvadoru se zlepšila, přičemž míra gramotnosti dospělých je nyní přes 90 %. Země má několik univerzit a vysokých škol. Zdraví obyvatelstva v Salvadoru se také zlepšilo, přičemž průměrná délka života je nyní přes 75 let. Nejčastějšími příčinami úmrtí jsou srdeční choroby, rakovina a násilí. Ekonomický stav Salvadoru se za posledních několik let zlepšil, přičemž země zaznamenala stabilní hospodářský růst. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou zemědělství, výroba a cestovní ruch. Většina Salvadorců jsou křesťané, přičemž převládajícím náboženstvím je římský katolicismus. V zemi jsou zastoupena i další náboženství, včetně protestantismu, judaismu a islámu.
Demografické údaje o Kostarice
Populace
Ke dni 2021 měla Kostarika podle odhadů Organizace spojených národů 5 153 957 obyvatel.
Etnické složení
Bílí a míšenci: 83,4 %
Černí (včetně míšenců): 7 %
Indiáni: 2,4 %
Číňané: 0,2 %
Ostatní/bez uvedení: 7 %
V roce 2010 tvořili Afro-Kostaričané neboli Západní Indové, potomci černošských přistěhovalců z Jamajky z 19. století, téměř 3 % populace. Další 1 % tvoří lidé čínského původu a méně než 1 % lidé západoasijského původu, převážně libanonského, ale také palestinského.
Národnost
Kostaričané
Jazyk
Úřední jazyk: španělština
Další jazyky: angličtina, mekatelyu, bribri, patois
Věková struktura
0–14 let: 18,71 %
15–64 let: 68,44 %
65 let a více: 12,85 %
Natalita a mortalita
Porodnost: 10,2 narození na 1 000 obyvatel (odhad 2022)
Úmrtnost: 5,6 úmrtí na 1 000 obyvatel (odhad 2022)
Plodnost: 1,29 dětí na ženu (odhad 2022)
Imigrace
V roce 2012 tvořila imigrace 9 % populace Kostariky. Zahrnovala trvalé osadníky i migranty, kteří doufali, že se dostanou do USA. V roce 2015 bylo v Kostarice asi 420 000 přistěhovalců a počet žadatelů o azyl (většinou z Hondurasu, Salvadoru, Guatemaly a Nikaraguy) vzrostl na více než 110 000. Odhaduje se, že 10 % kostarické populace v roce 2014 tvořili Nikaragujci.
Emigrace
Emigrace z Kostariky je nejnižší v Karibské oblasti a patří k nejnižším v celé Americe. V roce 2015 žilo v jiné zemi jako přistěhovalci jen asi 133 185 (2,77 %) obyvatel země. Hlavními cílovými zeměmi jsou Spojené státy (85 924), Nikaragua (10 772), Panama (7 760), Kanada (5 039), Španělsko (3 339), Mexiko (2 464), Německo (1 891), Itálie (1 508), Guatemala (1 162) a Venezuela (1 127).
Ekonomika Belize Belize je malá, převážně soukromá ekonomika založená primárně na zemědělství, cestovním ruchu a službách. Těžba nově objevené ropy ve městě Spanish Lookout představuje nové vyhlídky i problémy pro tento rozvojový národ. Primárními exportními produkty Belize jsou citrusy, cukr a banány. Obchodní deficit Belize roste, především v důsledku nízkých exportních cen cukru a banánů. Nová vláda čelí důležitým výzvám pro zajištění ekonomické stability. Bylo slíbeno rychlé zlepšení výběru daní, ale nedostatek pokroku v omezování výdajů by mohl vystavit směnný kurz tlaku. Belizeánský dolar je pevně vázán na americký dolar v poměru 2:1. Domácí průmysl je omezený, což je dáno relativně nákladnou pracovní silou a energií a malým domácím trhem. Cestovní ruch přitahuje nejvíce přímých zahraničních investic, ačkoli významné zahraniční investice jsou také v odvětvích energetiky, telekomunikací a zemědělství. Belize je považováno za daňový ráj.
Ekonomika Hondurasu
Obecné informace
Honduras je rozvojová země s rozvíjející se ekonomikou a nižšími středními příjmy. Je členem WTO a DR-CAFTA (Dominikánská republika-Střední Amerika-Dohoda o volném obchodu).
Statistiky
Populace: 9 587 522 (2018)
HDP: 34,34 miliardy USD (nominální, odhad 2023)
HDP na obyvatele: 2 524 USD (nominální, odhad 2018)
Míra nezaměstnanosti: 5,6 % (2018)
Míra chudoby: 29,6 % (2014)
Struktura ekonomiky
Ekonomika Hondurasu je založena především na zemědělství, které tvoří 14,2 % HDP. Hlavními vývozními komoditami jsou káva, banány, krevetky a textil.
Země má také rozvíjející se průmyslový sektor, zejména v oblasti textilní výroby, zpracování dřeva a výroby doutníků.
Výzvy
Honduras čelí řadě ekonomických výzev, včetně:
Vysoké míry chudoby a nerovnosti
Závislost na zemědělství
Omezený průmyslový rozvoj
Korupce a kriminalita
Příležitosti
Honduras má také řadu ekonomických příležitostí, včetně:
Rozvoj cestovního ruchu
Zpracování zemědělských produktů
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie
Zlepšení infrastruktury
Závěr
Ekonomika Hondurasu je komplexní a čelí řadě výzev i příležitostí. Země má potenciál pro růst a rozvoj, ale je třeba překonat řadu překážek, aby bylo dosaženo udržitelného ekonomického rozvoje.
Ekonomika Nikaraguy Ekonomika Nikaraguy se zaměřuje především na zemědělský sektor. Nikaragua je nejméně rozvinutou zemí ve Střední Americe a druhou nejchudší zemí v Americe podle nominálního HDP. V posledních letech se nikaragujská ekonomika za vlády Daniela Ortegy poněkud rozrostla po velké recesi, kdy ekonomika země skutečně poklesla o 1,5 % kvůli poklesu exportní poptávky na americkém a středoamerickém trhu, nižším cenám komodit pro klíčové zemědělské vývozní produkty a nízký růst remitencí. V roce 2010 zaznamenala ekonomika růst o 4,5 % díky oživení exportní poptávky a růstu v odvětví cestovního ruchu. [11] Ekonomika Nikaraguy nadále vykazuje růst a předběžné ukazatele ukazují, že nikaragujská ekonomika v roce 2011 vzrostla o dalších 5 %. [12] Spotřebitelská inflace se také od roku 2008, kdy se míra inflace v Nikaragui pohybovala na 19,82 %, snížila. [13] V letech 2009 a 2010 zaznamenala země nižší míry inflace, konkrétně 3,68 % a 5,45 %. [13] Remitence jsou hlavním zdrojem příjmů, které odpovídají 15 % HDP země a pocházejí především z Kostariky, Spojených států a členských států Evropské unie. Přibližně jeden milion Nikaragujců přispívá do remitenčního sektoru ekonomiky. Počátkem roku 2004 získala Nikaragua v rámci iniciativy Mezinárodního měnového fondu a Světové banky pro silně zadlužené chudé země snížení zahraničního dluhu ve výši přibližně 4,5 miliardy USD. V dubnu 2006 vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi USA a Střední Amerikou, která rozšířila exportní příležitosti pro zemědělské a průmyslové výrobky Nikaraguy. Textil a oděvy tvoří téměř 60 % nikaragujského exportu. V říjnu 2007 schválil MMF další program na podporu snižování chudoby a růstu na podporu hospodářských plánů vlády. Nikaragua spoléhá na mezinárodní ekonomickou pomoc, aby splnila své závazky financování vnitřního a vnějšího dluhu, ačkoli zahraniční dárci tuto finanční pomoc omezili v reakci na rozšířená obvinění z volebního podvodu v nikaragujských volbách v listopadu 2008.
Ekonomika Kostariky Ekonomika Kostariky je již několik let velmi stabilní s trvalým růstem HDP (hrubý domácí produkt) a mírnou inflací, avšak s vysokou mírou nezaměstnanosti: 11,49 % v roce 2019. Ekonomika Kostariky se vymanila z recese v roce 1997 a od té doby vykazuje silný celkový růst. Odhadovaný HDP pro rok 2023 činí 78 miliard USD, což je výrazně více než 52,6 miliardy USD v roce 2015, zatímco odhadovaný HDP na obyvatele (parita kupní síly) pro rok 2023 činí 26 422 USD. Inflace se několik let až do roku 2015 pohybovala kolem 4 až 5 % ročně, poté však v roce 2016 klesla na 0,7 %; očekávalo se, že do konce roku 2017 vzroste na stále mírných 2,8 %. V roce 2017 měla Kostarika nejvyšší životní úroveň ve Střední Americe, a to i přes vysokou úroveň chudoby. Úroveň chudoby klesla v roce 2017 o 1,2 % na 20,5 % díky snižování inflace a výhodám nabízeným vládou. Odhadovaná míra nezaměstnanosti v roce 2017 činila 8,1 %, což je přibližně stejné jako v roce 2016. Země se vyvinula z ekonomiky, která byla kdysi zcela závislá na zemědělství, na ekonomiku, která je rozmanitější a je založena na cestovním ruchu, elektronice a exportu lékařských komponentů, výrobě zdravotnických prostředků a IT službách. Firemní služby pro zahraniční společnosti zaměstnávají přibližně 3 % pracovní síly. Z HDP je 5,5 % tvořeno zemědělstvím, 18,6 % průmyslem a 75,9 % službami (2016). V zemědělství je zaměstnáno 12,9 % pracovní síly, v průmyslu 18,57 % a ve službách 69,02 % (2016). V různých zónách volného obchodu působí mnoho zahraničních společností. V roce 2015 činil vývoz celkem 12,6 miliardy USD, zatímco dovoz činil celkem 15 miliard USD, což vedlo k obchodnímu deficitu ve výši 2,39 miliardy USD. Rostoucí dluh a rozpočtový deficit jsou hlavními obavami země. V srpnu 2017 měla Kostarika potíže se splácením svých závazků a prezident slíbil dramatické změny ke zvládnutí "likviditní krize". Kostarika čelí dalším výzvám ve snaze zvýšit ekonomiku prostřednictvím zahraničních investic. Patří mezi ně špatná infrastruktura a nutnost zlepšit efektivitu veřejného sektoru.
Vzdělání v Nikaragui Vzdělání v Nikaragui je zdarma pro všechny Nikaragujce. Základní vzdělání je bezplatné a povinné, i když to není striktně vymáháno. Mnoho dětí nemůže navštěvovat školu, pokud je jejich rodiny potřebují k práci. Na atlantickém pobřeží mají přístup ke vzdělání ve španělštině i jazycích původních domorodých kmenů, které žijí ve venkovských oblastech Nikaragui. Vyšší vzdělání má podle zákona finanční, organizační a správní autonomii. Je uznávána svobodu předmětů. Školní rok trvá od února do listopadu. Iniciativa měření lidských práv (HRMI) zjistila, že Nikaragua plní pouze 85 % toho, co by měla plnit pro právo na vzdělání založené na národní ekonomické situaci. HRMI rozděluje právo na vzdělání podle práva na základní i střední vzdělání. S ohledem na ekonomickou situaci Nikaragui dosahuje země 99 % toho, co by mělo být možné na základě jejích zdrojů (příjmu) pro základní vzdělání, ale pouze 86 % pro střední vzdělání.
Vzdělávání v Guatemale Vzdělávání v Guatemale je bezplatné a povinné po dobu šesti let. Guatemala má pětistupňový vzdělávací systém, který začíná základní školou, následovanou střední školou a terciárním vzděláváním v závislosti na úrovni odborného vzdělávání. 83,3 % populace ve věku 15 let a více je gramotných. Oficiálním vyučovacím jazykem je španělština, jak stanoví zákon o vzdělávání z roku 1965, kdy se španělština stala úředním jazykem Guatemaly. Iniciativa měření lidských práv (HRMI) zjišťuje, že Guatemala plní pouze 60,5 % toho, co by měla plnit pro právo na vzdělání na základě úrovně příjmů země. HRMI rozděluje právo na vzdělání podle práv na základní a střední vzdělání. S ohledem na úroveň příjmů Guatemaly země dosahuje 74,9 % toho, co by bylo možné na základě jejích zdrojů (příjmů) pro základní vzdělání, ale pouze 46,2 % pro střední vzdělání.
Vzdělávání v Panamě Vzdělání v Panamě je povinné pro prvních šest let základního vzdělání a první tři roky střední školy. Ve školním roce 2004/2005 bylo do prvních až šestých ročníků zapsáno asi 430 000 žáků (95% docházka). Celkový počet zapsaných do šesti ročníků střední školy za stejné období byl 253 900 (60% docházka). Více než 91 % Panamanů je gramotných. V roce 2004 navštěvovalo panamskou univerzitu, technologickou univerzitu v Panamě, západní pobřežní univerzitu v Panamě, polytechnickou univerzitu ve Střední Americe a univerzitu Santa Maria La Antigua, soukromou katolickou instituci, více než 92 500 panamských studentů. Včetně menších vysokých škol je v Panamě 88 institucí vyššího vzdělávání.