Geografie Hondurasu Honduras je země ve Střední Americe. Sousedí s Karibským mořem a severním Tichým oceánem. Na západě leží Guatemala, na jihovýchodě Nikaragua a na jihozápadě Salvador. Honduras je druhou největší středoamerickou republikou s celkovou rozlohou 112 890 kilometrů čtverečních. Honduras má 700 kilometrů dlouhé karibské pobřeží táhnoucí se od ústí řeky Río Motagua na západě po ústí řeky Río Coco na východě, u mysu Gracias a Dios. Jihovýchodní strana trojúhelníku o délce 922 km je pozemní hranice s Nikaraguou. Sleduje řeku Río Coco poblíž Karibského moře a poté se táhne jihozápadním směrem přes hornatý terén k zálivu Fonseca na Tichém oceánu. Jižní vrchol trojúhelníku tvoří 153 km dlouhé pobřeží na zálivu Fonseca, který se otevírá do Tichého oceánu. Na západě jsou dvě pozemní hranice: se Salvadorem o délce 342 km a s Guatemalou o délce 256 km. Reliéf Honduras má různorodý reliéf, který zahrnuje pobřežní nížiny, hornaté oblasti a údolí. Pobřežní nížiny se nacházejí podél karibského a tichomořského pobřeží a jsou domovem většiny populace. Hornaté oblasti se nacházejí ve vnitrozemí a zahrnují pohoří Cordillera Central a Sierra de Agalta. Mezi těmito pohořími leží údolí, která jsou důležitými zemědělskými oblastmi. Vodstvo Honduras má bohatý vodní systém, který zahrnuje řeky, jezera a přehrady. Nejdelší řekou je Ulúa, která teče 400 km od západu k východu. Dalšími významnými řekami jsou Patuca, Aguán a Choluteca. Honduras má také několik jezer, včetně jezera Yojoa, které je největším jezerem ve Střední Americe. V zemi je také několik přehrad, které poskytují vodní energii a zavlažování. Podnebí Honduras má tropické podnebí s vysokými teplotami po celý rok. Teploty se však mohou lišit v závislosti na nadmořské výšce. Pobřežní nížiny jsou horké a vlhké, zatímco hornaté oblasti jsou chladnější a sušší. Honduras je také náchylný k hurikánům, které mohou způsobit značné škody. Rostlinstvo a živočišstvo Honduras má bohatou rozmanitost rostlin a živočichů. V zemi se nachází více než 7 000 druhů rostlin, včetně tropických deštných pralesů, borovicových lesů a mangrovů. Honduras je také domovem více než 600 druhů ptáků, 100 druhů savců a 150 druhů plazů. Přírodní zdroje Honduras má bohaté přírodní zdroje, včetně nerostů, lesů a vodních zdrojů. V zemi se těží zlato, stříbro, měď, olovo a zinek. Honduras má také velké zásoby lesů, které pokrývají více než polovinu země. Vodní zdroje Hondurasu jsou také významné a země má potenciál pro výrobu vodní energie. Ochrana životního prostředí Honduras čelí řadě environmentálních výzev, včetně odlesňování, znečištění a změny klimatu. Vláda Hondurasu podniká kroky k ochraně životního prostředí, včetně vytváření chráněných území a podpora udržitelných praktik.
Systém středoamerické integrace (SICA)
Systém středoamerické integrace (španělsky Sistema de la Integración Centroamericana, SICA) je ekonomickou a politickou organizací středoamerických států od 1. února 1993.
Dne 13. prosince 1991 podepsaly země ODECA (španělsky Organización de Estados Centroamericanos) Protokol z Tegucigalpy, který rozšiřoval dřívější spolupráci o regionální mír, politickou svobodu, demokracii a hospodářský rozvoj. Generální sekretariát SICA sídlí v Salvadoru.
V roce 1991 zahrnoval institucionální rámec SICA Guatemalu, Salvador, Honduras, Nikaraguu, Kostariku a Panamu. Belize se v roce 1998 připojilo jako řádný člen, zatímco Dominikánská republika se v roce 2004 stala přidruženým státem a v roce 2013 řádným členem. Mexiko, Chile a Brazílie se staly součástí organizace jako regionální pozorovatelé a Čínská republika, Španělsko, Německo, Gruzie a Japonsko se staly mimořádnými pozorovateli.
SICA má trvalé pozvání k účasti jako pozorovatel na zasedáních Valného shromáždění OSN a má kanceláře v sídle OSN.
Čtyři země (Guatemala, Salvador, Honduras a Nikaragua) zažívající politickou, kulturní a migrační integraci vytvořily skupinu nazvanou Čtyři státy Střední Ameriky nebo CA-4, která zavedla společné vnitřní hranice a stejný typ pasu. Belize, Kostarika, Panama a Dominikánská republika se následně připojily k CA-4 za účelem hospodářské integrace.
Členské státy
Belize
Kostarika
Salvador
Guatemala
Honduras
Nikaragua
Panama
Dominikánská republika (přidružený člen)
Regionální pozorovatelé
Mexiko
Chile
Brazílie
Mimořádní pozorovatelé
Čínská republika
Španělsko
Německo
Gruzie
Japonsko
Institucionální struktura
Rada prezidentů: nejvyšší orgán SICA, tvořený hlavami států členských zemí.
Rada ministrů zahraničí: zodpovídá za provádění politiky SICA.
Stálý výkonný výbor: řídí každodenní činnost SICA.
Generální sekretariát: sídlí v Salvadoru a poskytuje administrativní a technickou podporu SICA.
Středoamerický parlament: poradní orgán složený ze zástupců členských zemí.
Cíle
Podpora regionálního míru a bezpečnosti
Posílení demokracie a lidských práv
Podpora hospodářského rozvoje a integrace
Podpora sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí
Posílení regionální spolupráce v různých oblastech, jako je obchod, doprava, energie a životní prostředí
Význam
SICA hraje klíčovou roli v podpoře regionální spolupráce a integrace ve Střední Americe. Usnadnila vytvoření společného trhu, celní unie a regionálního soudu spravedlnosti. SICA také hraje důležitou roli při řešení regionálních problémů, jako je chudoba, násilí a migrace.
Politický systém Salvadoru
Salvador je prezidentská republika se zastupitelskou demokracií.
Volby
Prezidentské volby: Každých pět let se volí prezident Salvadoru v přímých volbách. Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole absolutní většinu (50 % + 1), koná se druhé kolo mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů.
Volby do zákonodárného sboru: Každé tři roky se volí jednokomorový zákonodárný sbor, Asamblea Legislativa de El Salvador, složený z 84 poslanců. Volí se poměrným zastoupením na otevřených kandidátkách. Všech 84 křesel je voleno ve 14 vícemístných volebních obvodech, které odpovídají 14 departementům Salvadoru. Počet křesel v každém obvodu se pohybuje od 3 do 16 v závislosti na velikosti populace.
Výkonná moc
Prezident: Prezident je hlavou státu a vlády. Je volen na pětileté období a nemůže být zvolen na dvě po sobě jdoucí období.
Viceprezident: Viceprezident je volen společně s prezidentem a zastupuje prezidenta v jeho nepřítomnosti.
Zákonodárná moc
Zákonodárný sbor: Zákonodárný sbor je jednokomorový parlament se 84 poslanci. Má zákonodárnou pravomoc a schvaluje státní rozpočet.
Judikativa
Nejvyšší soud: Nejvyšší soud je nejvyšším soudem v Salvadoru. Jeho soudci jsou jmenováni zákonodárným sborem na devítileté období.
Politické strany
V Salvadoru existuje více politických stran, z nichž nejvýznamnější jsou:
Alianza Republicana Nacionalista (ARENA)
Frente Farabundo Martí para la Liberación Nacional (FMLN)
Gran Alianza por la Unidad Nacional (GANA)
Partido de Concertación Nacional (PCN)
Zahraniční vztahy
Salvador udržuje diplomatické vztahy s většinou zemí světa. Je členem Organizace spojených národů, Organizace amerických států a dalších mezinárodních organizací.
Zahraniční vztahy Belize Belize má 14 ambasád v zahraničních zemích, jeden konzulát a tři mise u mezinárodních organizací. V roce 1990 se Belize stala členem Organizace amerických států a v roce 1981 Společenství národů. Aby Belize posílilo svůj potenciál pro ekonomický a politický rozvoj, snažilo se o navázání užších vztahů se španělsky mluvícími zeměmi Střední Ameriky, které by doplnily jeho historické vazby na anglicky mluvící karibské státy. Mezi nedávné iniciativy zahraniční politiky patří připojení se k ostatním středoamerickým zemím k podpisu dohody CONCAUSA o regionálním udržitelném rozvoji a získání plného členství ve Středoamerickém integračním systému (SICA). Belize je členem CARICOM, který byl založen v roce 1973.
Volby v Belize jsou volby, které se konají na různých úrovních vlády v Belize.
Politický systém Belize
Belize je konstituční monarchie a členem Commonwealthu. Hlavou státu je britský monarcha, kterého zastupuje generální guvernér. Vládu vede premiér, který je předsedou vlády.
Národní shromáždění
Národní shromáždění je dvoukomorový zákonodárný orgán Belize. Skládá se ze Senátu a Sněmovny reprezentantů.
Senát: Senát má 13 členů, kteří jsou jmenováni generálním guvernérem.
Sněmovna reprezentantů: Sněmovna reprezentantů má 31 členů, kteří jsou voleni na pětileté období.
Administrativní rozdělení
Belize je rozděleno do šesti okresů:
Belize
Cayo
Corozal
Orange Walk
Stann Creek
Toledo
Okresy jsou dále rozděleny do 31 volebních obvodů.
Politické strany
V Belize působí dvě hlavní politické strany:
Lidová sjednocená strana (PUP)
Sjednocená demokratická strana (UDP)
Volby
V Belize se konají volby na různých úrovních vlády:
Celostátní volby: Celostátní volby se konají každé pět let a volí se v nich členové Sněmovny reprezentantů.
Místní volby: Místní volby se konají každé tři roky a volí se v nich starostové a radní měst a obcí.
Poslední volby
Celostátní volby 2020: Volby vyhrála Lidová sjednocená strana (PUP), která získala 26 ze 31 křesel ve Sněmovně reprezentantů.
Místní volby 2021: Volby vyhrála Lidová sjednocená strana (PUP), která získala většinu křesel v obecních radách.
Zahraniční vztahy
Belize udržuje diplomatické vztahy s více než 100 zeměmi. Ministerstvo zahraničních věcí je odpovědné za zahraniční politiku Belize.
Politika Kostariky
Ústava
Kostarická ústava byla přijata v roce 1949 a od té doby byla několikrát novelizována. Definuje politický systém země jako demokratickou republiku s prezidentským systémem vlády.
Zákon o potratech
Potrat je v Kostarice nezákonný, s výjimkou případů, kdy je ohrožen život matky. Tato otázka je v zemi vysoce kontroverzní a v posledních letech proběhlo několik pokusů o liberalizaci zákona.
Práva LGBT
Kostarika učinila v posledních letech pokroky v oblasti práv LGBT. V roce 2020 Nejvyšší soud rozhodl, že stejnopohlavní manželství je ústavní právo. Země také přijala zákony proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity.
Výkonná moc
Prezident je hlavou státu a vlády. Je volen lidovým hlasováním na čtyřleté období.
Viceprezidenti jsou dva, kteří jsou voleni společně s prezidentem.
Současný prezident: Rodrigo Chaves Robles
Současní viceprezidenti: Stephan Brunner a Mary Munive
Zákonodárná moc
Zákonodárné shromáždění je jednokomorový parlament, který má 57 členů. Členové jsou voleni na čtyřleté období poměrným zastoupením.
Předseda zákonodárného shromáždění: Rodrigo Arias Sánchez
Soudní moc
Nejvyšší soud je nejvyšším soudem v zemi. Má 22 soudců, kteří jsou jmenováni zákonodárným shromážděním.
Předseda Nejvyššího soudu: Fernando Cruz Castro
Správní členění
Kostarika je rozdělena do sedmi provincií, které jsou dále rozděleny do 82 kantonů a 470 okresů.
Provincie:
Alajuela
Cartago
Guanacaste
Heredia
Limón
Puntarenas
San José
Místní samospráva
Místní samosprávu v Kostarice vykonávají městské rady, které jsou voleny lidovým hlasováním.
Volby
Poslední všeobecné volby: 2022
Příští všeobecné volby: 2026
Politické strany
V Kostarice existuje mnoho politických stran, včetně:
Partido Liberación Nacional (PLN)
Partido Unidad Social Cristiana (PUSC)
Partido Acción Ciudadana (PAC)
Frente Amplio (FA)
Partido Integración Nacional (PIN)
Zahraniční vztahy
Kostarika udržuje diplomatické vztahy s většinou zemí světa. Země je členem Organizace spojených národů, Organizace amerických států a Středoamerického integračního systému.
Ministerstvo zahraničních věcí a kultu
Ministr: Rodolfo Solano
Diplomatické mise
Kostarické diplomatické mise v zahraničí: 53
Zahraniční diplomatické mise v Kostarice: 37
Cestovní pas
Kostarický cestovní pas umožňuje bezvízový vstup do více než 150 zemí.
Vízová politika
Občané většiny zemí nepotřebují ke vstupu do Kostariky vízum.
Politika Nikaraguy Ústava Nikaragua má republikánskou ústavu, která byla přijata v roce 1987. Ústava zaručuje základní práva a svobody, jako je svoboda projevu, náboženství a shromažďování. Stanovuje také, že Nikaragua je sekulární stát a že církev je oddělena od státu. Zákon o potratech Potraty jsou v Nikaragui nezákonné za všech okolností, i když život matky je ohrožen. Tento zákaz je jedním z nejpřísnějších na světě. V roce 2006 Nejvyšší soud rozhodl, že zákaz potratů je v souladu s ústavou. Práva LGBT Nikaragua nemá žádné zákony chránící práva LGBT osob. Homosexuální styky jsou v zemi legální, ale LGBT osoby jsou často vystaveny diskriminaci a násilí. V roce 2018 přijal parlament zákon zakazující manželství osob stejného pohlaví. Výkonná moc Prezident Nikaraguy je hlavou státu a vlády. Je volen lidovým hlasováním na pětileté období. Současným prezidentem je Daniel Ortega, který je u moci od roku 2007. Viceprezident Viceprezident Nikaraguy je druhým nejvyšším úředníkem v zemi. Je volen lidovým hlasováním na pětileté období společně s prezidentem. Současnou viceprezidentkou je Rosario Murillo, manželka prezidenta Ortegy. Legislativa Národní shromáždění je jednokomorový zákonodárný sbor Nikaraguy. Má 92 členů, kteří jsou voleni lidovým hlasováním na pětileté období. Současným předsedou Národního shromáždění je Gustavo Porras Cortés. Administrativní členění Nikaragua je rozdělena do 15 departementů a 2 autonomních oblastí. Departamente jsou dále rozděleny do 153 obcí. Volby Poslední všeobecné volby v Nikaragui se konaly v roce 2021. Prezidentem byl znovu zvolen Daniel Ortega. Volby byly široce kritizovány jako nesvobodné a nespravedlivé. Politické strany Nikaragua má více politických stran. Hlavní politické strany jsou Sandinistická národní osvobozenecká fronta (FSLN), Konstitučně liberální strana (PLC) a Nikaragujská liberální aliance (ALN). Zahraniční vztahy Nikaragua udržuje diplomatické vztahy s většinou zemí světa. Hlavními spojenci Nikaraguy jsou Venezuela, Kuba a Írán. Nikaragua je také členem Organizace amerických států (OAS). Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí je odpovědné za zahraniční politiku Nikaraguy. Současným ministrem zahraničních věcí je Denis Moncada Colindres. Diplomatické mise Nikaragua má diplomatické mise ve více než 50 zemích světa. V Nikaragui mají diplomatické mise více než 30 zemí. Pasové požadavky Občané Nikaraguy potřebují k cestě do většiny zemí světa pas. Nikaragujský pas má platnost 10 let. Vízové požadavky Občané většiny zemí světa nepotřebují k návštěvě Nikaraguy vízum. Víza jsou však vyžadována pro občany některých zemí, například Spojených států, Kanady a Evropské unie. Vízová politika Nikaragua má vízovou politiku, která umožňuje občanům některých zemí získat vízum při příletu. Víza při příletu jsou k dispozici občanům většiny zemí Latinské Ameriky a Karibiku.
Zahraniční vztahy Guatemaly Zahraniční vztahy Guatemaly jsou souborem diplomatických, politických a ekonomických vztahů, které má Guatemala s ostatními státy světa. Guatemala je členem mnoha mezinárodních organizací, včetně Organizace spojených národů, Organizace amerických států a Světové obchodní organizace. Regionální bezpečnost Guatemala má dlouhodobé zájmy v oblasti regionální bezpečnosti. Země má společnou hranici s Mexikem, Salvadorem a Hondurasem a byla v minulosti zapojena do konfliktů se svými sousedy. V posledních letech se Guatemala zaměřuje na posílení regionální spolupráce a na řešení společných problémů, jako je pašování drog a obchod se zbraněmi. Regionální rozvoj a ekonomická integrace Guatemala se stále více zapojuje do regionálního rozvoje a ekonomické integrace. Země je členem Středoamerického integračního systému (SICA) a účastní se různých iniciativ regionální spolupráce, jako je Středoamerický společný trh (CACM). Guatemala věří, že regionální integrace je nezbytná pro hospodářský růst a rozvoj. Diplomatické mise Guatemala má diplomatické mise v mnoha zemích světa, včetně Spojených států, Mexika, Kanady, Spojeného království, Francie a Španělska. Země má také stálou misi u Organizace spojených národů v New Yorku. Vztahy se Spojenými státy Spojené státy jsou jedním z nejdůležitějších diplomatických partnerů Guatemaly. Obě země mají dlouhou historii vzájemných vztahů a úzce spolupracují v otázkách, jako je regionální bezpečnost, obchod a rozvoj. Vztahy s Mexikem Mexiko je dalším důležitým diplomatickým partnerem Guatemaly. Obě země mají společnou hranici a úzce spolupracují v otázkách, jako je obchod, migrace a bezpečnost. Vztahy s ostatními zeměmi Guatemala má diplomatické vztahy s mnoha dalšími zeměmi, včetně Kanady, Spojeného království, Francie a Španělska. Země také spolupracuje s mezinárodními organizacemi, jako je Organizace spojených národů a Organizace amerických států.
Zahraniční vztahy Nikaraguy jsou řízeny ministerstvem zahraničních věcí. Nikaragua má nezávislou zahraniční politiku. Jako účastník Středoamerické bezpečnostní komise se Nikaragua také vedoucí role v prosazování regionální demilitarizace a mírového řešení sporů uvnitř států v regionu. Nikaragua předložila Mezinárodnímu soudnímu dvoru ke schválení tři územní spory, jeden s Honduras, druhý s Kolumbií a třetí s Kostarikou.
Vztah s Honduras
Nikaragua a Honduras mají dlouhou historii územních sporů. V roce 1960 Mezinárodní soudní dvůr rozhodl ve prospěch Nikaraguy a Honduras byl povinen odevzdat sporné území Nikaragui. Nicméně Honduras odmítl rozhodnutí soudu a spory pokračují dodnes.
Vztah s Kolumbií
Nikaragua a Kolumbie mají také územní spor, který se týká oblasti Karibského moře. V roce 2012 Mezinárodní soudní dvůr rozhodl ve prospěch Kolumbie a Nikaragua byla povinna odevzdat sporné území Kolumbii. Nicméně Nikaragua odmítla rozhodnutí soudu a spory pokračují dodnes.
Vztah s Kostarikou
Nikaragua a Kostarika mají také územní spor, který se týká oblasti Río San Juan. V roce 2018 Mezinárodní soudní dvůr rozhodl ve prospěch Kostariky a Nikaragua byla povinna odevzdat sporné území Kostarice. Nicméně Nikaragua odmítla rozhodnutí soudu a spory pokračují dodnes.
Členství v mezinárodních organizacích
Nikaragua je členem následujících mezinárodních organizací:
Organizace spojených národů (OSN)
Organizace amerických států (OAS)
Středoamerický společný trh (CACM)
Bolívarovská aliance pro Ameriku (ALBA)
Unie jihoamerických národů (UNASUR)
Politický systém Panamy
Panama je demokratická republika s prezidentským systémem vlády.
Výkonná moc
Hlavou státu a vlády je prezident, který je volen na pětileté období.
Současným prezidentem je Laurentino Cortizo.
Prezident jmenuje viceprezidenta a Radu ministrů.
Současným viceprezidentem je José Gabriel Carrizo.
Zákonodárná moc
Zákonodárným orgánem je Národní shromáždění (Asamblea Nacional).
Skládá se ze 71 poslanců volených na pětileté období.
Předsedou Národního shromáždění je Marcos Castillero Barahona.
Soudní moc
Soudní moc je nezávislá na výkonné a zákonodárné moci.
Nejvyšším soudem je Nejvyšší soud (Corte Suprema de Justicia).
Správní členění
Panama je rozdělena na 10 provincií a 5 comarcas (autonomní území obývaná domorodými obyvateli).
Provincie se dále dělí na distrikty a distrikty na corregimientos (obce).
Politické strany
V Panamě působí několik politických stran, včetně:
Demokratická revoluční strana (PRD)
Panameñista Party (PP)
Národní opoziční unie (UNO)
Křesťansko-demokratická strana (PDC)
Zahraniční vztahy
Panama udržuje diplomatické vztahy s většinou zemí světa.
Je členem Organizace spojených národů (OSN), Organizace amerických států (OAS) a dalších mezinárodních organizací.
Další důležité informace
Ústava Panamy byla přijata v roce 1972.
Zákon o potratech je v Panamě přísný a potrat je povolen pouze v případě ohrožení života matky.
Práva LGBT jsou v Panamě omezená a homosexuální manželství není uznáváno.
Panama je důležitým dopravním uzlem díky Panamskému průplavu.
Panama je oblíbenou turistickou destinací pro své krásné pláže, tropické deštné pralesy a bohatou historii.