Nadace Heritage Nadace Heritage (někdy označovaná pouze jako Heritage) je aktivistický americký konzervativní think tank se sídlem ve Washingtonu, D.C. Byla založena v roce 1973 a v 80. letech sehrála vedoucí roli v konzervativním hnutí za prezidentství Ronalda Reagana, jehož politika byla převzata ze studií Nadace Heritage, včetně jejího Mandátu pro vedení. Nadace Heritage měla významný vliv na tvorbu veřejné politiky v USA a byla zařazena mezi nejvlivnější organizace veřejné politiky ve Spojených státech. Její sesterská organizace Heritage Action, založená v roce 2010, je vlivná aktivistická síla v konzervativní a republikánské politice.
Národní archiv Austrálie
Přehled agentury
Založen: březen 1961
Předchůdci: Úřad společenství pro archivy (součást Národní knihovny Austrálie), Australské archivy
Jurisdikce: Australská vláda
Sídlo: Kings Avenue, Parkes, ACT
Počet zaměstnanců: 404
Roční rozpočet: 82,733 mil. australských dolarů (2018–19)
Odpovědný ministr: Tony Burke, ministr pro zaměstnanost a pracovní vztahy a ministr pro umění
Vedoucí agentury: Simon Froude, generální ředitel
Nadřízená agentura: Ministerstvo generálního prokurátora
Klíčový dokument: Zákon o archivech z roku 1983
Webové stránky: naa.gov.au
Národní archiv Austrálie (NAA), dříve známý jako Úřad společenství pro archivy a Australské archivy, je australská vládní agentura, která slouží jako národní archiv země. Shromažďuje, uchovává a podporuje přístup k důležitým záznamům vlády Společenství.
Založen a řízen Zákonem o archivech z roku 1983, jeho hlavními úlohami jsou "shromažďovat a uchovávat nejcennější vládní záznamy Austrálie a podporovat jejich využití veřejností a propagovat dobré řízení informací ze strany vládních agentur Společenství, zejména při řešení výzev digitálního věku".
NAA také pořádá výstavy, vydává knihy a průvodce sbírkou a realizuje vzdělávací programy.
Grandslamové turnaje v tenise Grandslamovým turnajem v tenise se rozumí výhra všech čtyř hlavních šampionátů v jedné disciplíně v rámci jednoho kalendářního roku. Ve čtyřhře může tým dosáhnout grandslamu hraním společně, nebo může hráč dosáhnout grandslamu s různými partnery. Výhra všech čtyř hlavních šampionátů v řadě, ale ne ve stejném kalendářním roce, se označuje jako "nekalendářní grandslam", zatímco výhra všech čtyř grandslamů v průběhu kariéry se označuje jako "kariérní grandslam". Grandslamové turnaje, označované také jako majors, jsou čtyři nejdůležitější světové každoroční profesionální tenisové turnaje. Nabízejí nejvíce bodů do žebříčku, prize money, pozornost veřejnosti a médií, největší počet a sílu hráčů a nejdelší zápasy pro muže (na tři vítězné sety, na dva vítězné sety pro ženy). Turnaje jsou řízeny Mezinárodní tenisovou federací (ITF) a nikoliv samostatnými organizacemi mužského a ženského okruhu, Asociací tenisových profesionálů (ATP) a Ženskou tenisovou asociací (WTA), ale jak ATP, tak WTA udělují žebříčkové body na základě výkonů hráčů na těchto turnajích. Čtyři grandslamové turnaje jsou Australian Open v lednu, French Open od konce května do začátku června, Wimbledon od konce června do začátku července a US Open od konce srpna do začátku září, přičemž každý z nich se hraje dva týdny. Australian Open a US Open se hrají na tvrdém povrchu, French Open na antuce a Wimbledon na trávě. Wimbledon je nejstarším turnajem, založeným v roce 1877, následovaný US Open v roce 1881, French Open v roce 1891 (uznaným jako major v roce 1925) a Australian Open v roce 1905, ale teprve v roce 1925 byly všechny čtyři turnaje pořádány jako oficiálně schválené majory. ATP Tour ATP Tour je profesionální tenisový okruh pro muže, který zahrnuje turnaje všech úrovní kromě čtyř grandslamových turnajů. ATP Tour je organizována Asociací tenisových profesionálů (ATP). ATP Finals ATP Finals je závěrečný turnaj sezóny ATP Tour, kterého se účastní osm nejlepších hráčů v žebříčku ATP na konci sezóny. Turnaj se hraje od roku 1970 a v současné době se koná v Turíně v Itálii. ATP Masters 1000 ATP Masters 1000 je série devíti turnajů, které jsou po grandslamových turnajích druhými nejvýznamnějšími turnaji na ATP Tour. Turnaje se hrají po celém světě a nabízejí značné množství bodů do žebříčku ATP a prize money. ATP 500 Series ATP 500 Series je série turnajů, které jsou po ATP Masters 1000 třetími nejvýznamnějšími turnaji na ATP Tour. Turnaje se hrají po celém světě a nabízejí značné množství bodů do žebříčku ATP a prize money. ATP 250 Series ATP 250 Series je série turnajů, které jsou po ATP Masters 1000 a ATP 500 Series čtvrtými nejvýznamnějšími turnaji na ATP Tour. Turnaje se hrají po celém světě a nabízejí značné množství bodů do žebříčku ATP a prize money. ATP Challenger Tour ATP Challenger Tour je série turnajů, které jsou po ATP Tour pátými nejvýznamnějšími turnaji. Turnaje se hrají po celém světě a nabízejí body do žebříčku ATP a prize money. ATP Rankings ATP Rankings je žebříček, který řadí hráče na základě jejich výkonů na ATP Tour. Žebříček se používá k určování nasazení hráčů na turnajích a k udělování divokých karet. Týmové soutěže Davis Cup Davis Cup je mezinárodní týmová soutěž mužů, která se hraje od roku 1900. Soutěže se účastní týmy z více než 100 zemí a je považována za jednu z nejprestižnějších soutěží v tenise. ATP Cup ATP Cup je nová mezinárodní týmová soutěž mužů, která se hraje od roku 2020. Soutěže se účastní týmy z 24 zemí a je považována za náhradu za Davis Cup. WTA Tour WTA Tour je profesionální tenisový okruh pro ženy, který zahrnuje turnaje všech úrovní kromě čtyř grandslamových turnajů. WTA Tour je organizována Ženskou tenisovou asociací (WTA). WTA Finals WTA Finals je závěrečný turnaj sezóny WTA Tour, kterého se účastní osm nejlepších hráček v žebříčku WTA na konci sezóny. Turnaj se hraje od roku 1972 a v současné době se koná ve Fort Worth v Texasu. WTA 1000 WTA 1000 je série devíti turnajů, které jsou po grandslamových turnajích druhými nejvýznamnějšími turnaji na WTA Tour. Turnaje se hrají po celém světě a nabízejí značné množství bodů do žebříčku WTA a prize money. WTA 500 WTA 500 je série turnajů, které jsou po WTA 1000 třetími nejvýznamnějšími turnaji na WTA Tour. Turnaje se hrají po celém světě a nabízejí značné množství bodů do žebříčku WTA a prize money. WTA 250 WTA 250 je série turnajů, které jsou po WTA 1000 a WTA 500 Series čtvrtými nejvýznamnějšími turnaji na WTA Tour. Turnaje se hrají po celém světě a nabízejí značné množství bodů do žebříčku WTA a prize money. WTA Rankings WTA Rankings je žebříček, který řadí hráčky na základě jejich výkonů na WTA Tour. Žebříček se používá k určování nasazení hráček na turnajích a k udělování divokých karet. Týmové soutěže Billie Jean King Cup Billie Jean King Cup je mezinárodní týmová soutěž žen, která se hraje od roku 1963. Soutěže se účastní týmy z více než 100 zemí a je považována za jednu z nejprestižnějších soutěží v tenise. ITF Men's Circuit ITF Men's Circuit je série turnajů, které jsou po ATP Tour šestými nejvýznamnějšími turnaji. Turnaje se hrají po celém světě a nabízejí body do žebříčku ITF a prize money. ITF Women's Circuit ITF Women's Circuit je série turnajů, které jsou po WTA Tour šestými nejvýznamnějšími turnaji. Turnaje se hrají po celém světě a nabízejí body do žebříčku ITF a prize money. ITF Wheelchair's Circuit ITF Wheelchair's Circuit je série turnajů pro hráče na vozíku. Turnaje se hrají po celém světě a nabízejí body do žebříčku ITF a prize money. Wheelchair Tennis Masters Wheelchair Tennis Masters je závěrečný turnaj sezóny ITF Wheelchair's Circuit, kterého se účastní osm nejlepších hráčů v žebříčku ITF na konci sezóny. Turnaj se hraje od roku 2009 a v současné době se koná v Loughborough ve Velké Británii. Letní olympijské hry Tenis je součástí letních olympijských her od roku 1896. Na olympijských hrách se hrají soutěže ve dvouhře mužů a žen, čtyřhře mužů a žen a smíšené čtyřhře. Letní paralympijské hry Tenis na vozíku je součástí letních paralympijských her od roku 1992. Na paralympijských hrách se hrají soutěže ve dvouhře mužů a žen, čtyřhře mužů a žen a smíšené čtyřhře.
ProQuest LLC Sídlo: Ann Arbor, Michigan, USA Typ: Dceřiná společnost Obor: Poskytovatel informací a dat Založení: 1938 (jako University Microfilms) Zakladatel: Eugene Power Osud: Akvizice společností Clarivate 1. prosince 2021 Sídlo: Ann Arbor, Michigan, USA Klíčové osoby: Andy Snyder, předseda představenstva, Matti Shem-Tov, generální ředitel, Robert VanHees, finanční ředitel Mateřská společnost: Clarivate (od roku 2021) Cambridge Information Group (2006-2021) Webové stránky: proquest.com O společnosti ProQuest LLC ProQuest LLC je globální společnost zabývající se informačním obsahem a technologiemi se sídlem v Ann Arbor v Michiganu, která byla založena v roce 1938 Eugene Powerem jako University Microfilms. ProQuest je známý svými aplikacemi a informačními službami pro knihovny, které poskytují přístup k disertačním pracím, tezím, e-knihám, novinám, časopisům, historickým sbírkám, vládním archivům, kulturním archivům a dalším agregovaným databázím. Odhaduje se, že tento obsah tvoří přibližně 125 miliard digitálních stránek a je běžně přístupný prostřednictvím internetových bran knihoven. Patří sem nástroje pro vyhledávání a správu citací a platformy, které umožňují uživatelům knihoven vyhledávat, spravovat, používat a sdílet výzkum. Společnost zahájila svou činnost jako výrobce mikrofilmových produktů, později přešla na elektronické publikování a následně rostla prostřednictvím akvizic. 1. prosince 2021 společnost Clarivate koupila společnost ProQuest od společnosti Cambridge Information Group za 5,3 miliardy dolarů, což bylo označeno jako "obrovská dohoda ve světě knihoven a vydávání informací". Společnost Clarivate uvedla, že provozní koncepce za akvizicí byla integrace produktů a aplikací ProQuest s Web of Science.
François Balloux
François Balloux je ředitelem Ústavu genetiky na Univerzitě College v Londýně a profesorem výpočetní biologie na téže univerzitě.
Vzdělání
Univerzita v Lausanne, Švýcarsko, doktorát z genetiky (2000)
Vědecká kariéra
Univerzita College v Londýně, profesor výpočetní biologie (2013 – současnost)
Imperial College London, profesor infekční epidemiologie (2008 – 2013)
Univerzita v Cambridge, docent genetiky (2003 – 2008)
Výzkumné zájmy
François Balloux se zabývá výzkumem v oblasti:
Výpočetní systémové biologie
Epidemiologie infekčních onemocnění
Genetika
Důležité příspěvky
Vyvinul nové statistické metody pro studium toku genů v přírodních populacích.
Zjistil, že tok genů hraje klíčovou roli v adaptaci a evoluci druhů.
Vyvinul nové přístupy k identifikaci a sledování patogenů, které způsobují infekční onemocnění.
Ocenění a uznání
Cena Evropské společnosti evolučních biologů za nejlepší dizertaci (2001)
Cena Wellcome Trust Senior Research Fellowship (2008)
Člen Královské společnosti (2019)
Publikace
François Balloux je autorem nebo spoluautorem více než 250 vědeckých článků, které byly publikovány v prestižních časopisech, jako jsou Nature, Science a Cell.
Členství v odborných organizacích
Evropská společnost evolučních biologů
Společnost pro genetiku a evoluci
Společnost pro infekční nemoci v Americe
Jared Diamond
Jared Mason Diamond (
10. září 1937) je americký vědec, historik a spisovatel, známý především svými populárně-vědeckými a historickými knihami a články.
Původně vzdělaný v biochemii a fyziologii, je Diamond často označován jako polyhistor, a to díky jeho znalostem v mnoha oborech, včetně antropologie, ekologie, geografie a evoluční biologie. Je profesorem geografie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA).
V roce 2005 se Diamond umístil na devátém místě v žebříčku 100 nejvýznamnějších světových veřejných intelektuálů, který sestavil časopis Prospect a Foreign Policy.
Vzdělání a kariéra
Diamond se narodil v Bostonu ve státě Massachusetts. V roce 1958 získal bakalářský titul na Harvardově univerzitě v oboru biofyziky a v roce 1961 získal doktorát na Univerzitě v Cambridge v oboru fyziologie. Po ukončení studia se Diamond stal profesorem fyziologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA), kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 2005.
Výzkum a publikace
Diamondův výzkum se zaměřuje na rozhraní biologie, ekologie a historie. Jeho nejznámější knihy zahrnují:
Zbraně, bakterie a ocel: Osudy lidských společností (1997): Tato kniha zkoumá, proč se některé lidské společnosti vyvinuly do vyspělých civilizací, zatímco jiné zůstaly v primitivním stavu. Diamond argumentuje, že klíčové faktory, jako je geografie, klima a dostupnost domestikovaných zvířat a rostlin, hrály zásadní roli v tomto vývoji.
Kolaps: Proč některé společnosti přežijí a jiné zaniknou (2005): Tato kniha zkoumá příčiny kolapsu několika historických společností, jako jsou Mayové, Vikingové a Velikonoční ostrov. Diamond argumentuje, že kolaps těchto společností byl způsoben kombinací environmentálních faktorů, jako je odlesňování, eroze půdy a změna klimatu, a lidských faktorů, jako je válka, přemnožení obyvatelstva a politická nestabilita.
Třetí šimpanz: Vznik člověka a jeho budoucnost (1992): Tato kniha zkoumá evoluční historii člověka a jeho vztah k ostatním primátům. Diamond argumentuje, že člověk je pouze jedním z mnoha druhů šimpanzů a že náš druh je jedinečný především svou schopností používat jazyk a spolupracovat.
Ocenění a uznání
Diamond získal řadu ocenění za svůj výzkum a psaní, včetně:
Cena MacArthurových stipendií (1985)
Phi Beta Kappa Award in Science (1997)
Pulitzerova cena (1998)
Mezinárodní cena Cosmos (1998)
Národní vědecká medaile (1999)
Cena Tylera za přínos životnímu prostředí (2001)
Cena Královské společnosti za vědecké knihy (1992, 1998, 2006)
Wolfova cena za zemědělství (2013)
Diamond je členem mnoha vědeckých společností, včetně Národní akademie věd, Americké akademie umění a věd a Královské společnosti. Je také držitelem čestných doktorátů z několika univerzit, včetně Oxfordské univerzity, Cambridgeské univerzity a Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences) je multidisciplinární vědecký časopis, který podléhá recenznímu řízení. Je oficiálním časopisem Národní akademie věd USA, vydává se od roku 1915 a publikuje původní výzkumy, vědecké přehledy, komentáře a dopisy. Podle Journal Citation Reports má časopis impakt faktor 11,1 (2022). PNAS je druhým nejcitovanějším vědeckým časopisem s více než 1,9 milionu kumulativních citací z let 2008 až 2018. V masových médiích je PNAS různě popisován jako „prestižní“, „klidný“, „uznávaný“ a „vysoce hodnotný“. PNAS je časopis s opožděným otevřeným přístupem, s embargem šesti měsíců, které lze obejít za poplatek autora (hybridní otevřený přístup). Od září 2017 jsou články s otevřeným přístupem publikovány pod licencí Creative Commons. Od ledna 2019 je PNAS pouze online, i když jsou na vyžádání k dispozici tištěné výtisky. Historie PNAS byl založen v roce 1915 Národní akademií věd USA. Prvním šéfredaktorem byl Raymond Pearl. Časopis původně publikoval pouze články od členů akademie, ale později rozšířil své pokrytí na všechny vědecké obory a stal se mezinárodním časopisem. Obsah PNAS publikuje původní výzkumy, vědecké přehledy, komentáře a dopisy, které pokrývají všechny oblasti vědy. Časopis klade důraz na významný a inovativní výzkum, který má potenciál ovlivnit vědecké myšlení a praxi. Recenzní proces PNAS používá přísný recenzní proces, který zajišťuje, že publikované články jsou vědecky platné a významné. Všechny články jsou recenzovány nejméně dvěma nezávislými odborníky v daném oboru. Dopad PNAS je vysoce vlivný časopis, který má významný dopad na vědeckou komunitu. Články publikované v PNAS jsou široce citovány a často ovlivňují politiku a rozhodování. Otevřený přístup PNAS je hybridní časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že některé články jsou k dispozici zdarma online, zatímco jiné jsou přístupné pouze předplatitelům. Od září 2017 jsou články s otevřeným přístupem publikovány pod licencí Creative Commons, která umožňuje čtenářům používat, sdílet a upravovat obsah za určitých podmínek. Online přístup PNAS je k dispozici online na webových stránkách časopisu. Čtenáři si mohou prohlížet abstraktní články zdarma, ale pro přístup k úplným textům článků je nutné předplatné.
Pušky, bakterie a ocel: Osudy lidských společností Autor: Jared Diamond Rok vydání: 1997 Žánr: Populárně-naučná literatura Stran: 480 ISBN: 0-393-03891-2 Kniha "Pušky, bakterie a ocel" amerického autora Jareda Diamonda zkoumá příčiny vzniku a dominance euroasijských a severoafrických civilizací. Diamond argumentuje proti představě, že euroasijská hegemonie je důsledkem jakékoli formy intelektuální, morální nebo vrozené genetické nadřazenosti. Místo toho Diamond tvrdí, že rozdíly v moci a technologii mezi lidskými společnostmi pramení především z environmentálních rozdílů, které jsou zesilovány různými pozitivními zpětnými vazbami. Například když kulturní nebo genetické rozdíly zvýhodňovaly Eurasijce (například písemný jazyk nebo vývoj rezistence vůči endemickým chorobám), Diamond tvrdí, že tyto výhody vznikly kvůli vlivu geografie na společnosti a kultury (například usnadněním obchodu a výměny mezi různými kulturami) a nebyly vrozenou součástí euroasijských genomů. Diamondův přístup je multidisciplinární a čerpá z různých oborů, jako je historie, geografie, antropologie a biologie. Kniha je rozdělena do čtyř částí: Část 1: Kříž cesty Tato část zkoumá environmentální rozdíly mezi kontinenty, které podle Diamonda položily základy pro vznik a dominance euroasijských civilizací. Eurasie má větší rozlohu, delší pobřeží a více různých ekosystémů než ostatní kontinenty. To umožnilo domestikaci většího počtu rostlin a zvířat, což vedlo k rozvoji zemědělství a vzniku měst. Část 2: Domestikace Tato část se zabývá procesem domestikace rostlin a zvířat a jeho důsledky pro lidské společnosti. Diamond tvrdí, že Eurasie měla větší počet domestikovatelných druhů než jiné kontinenty, což dalo euroasijským civilizacím značnou výhodu. Domestikovaná zvířata poskytovala zdroj potravy, transportu a pracovní síly, zatímco domestikované rostliny poskytovaly stálý zdroj potravy a umožňovaly rozvoj zemědělských společností. Část 3: Zabijáci a vrahové Tato část zkoumá roli infekčních chorob při formování lidských dějin. Diamond tvrdí, že euroasijské populace byly vystaveny většímu počtu infekčních chorob než populace na jiných kontinentech. To vedlo k vývoji imunity vůči těmto chorobám u Eurasijců, zatímco populace na jiných kontinentech byly těmito chorobami decimovány. Část 4: Spojování Tato část zkoumá procesy, které vedly ke vzniku složitých společností v Eurasii. Diamond tvrdí, že zemědělství, domestikace a imunita vůči chorobám umožnily euroasijským civilizacím rozvinout písmo, technologie a politické struktury. To jim dalo další výhodu nad společnostmi na jiných kontinentech, které byly stále založeny na lovu a sběru. Závěr Diamond uzavírá knihu tím, že zdůrazňuje význam environmentálních faktorů při formování lidských dějin. Argumentuje proti představě, že úspěch euroasijských civilizací je důsledkem vrozené nadřazenosti. Místo toho tvrdí, že to byla kombinace geografických, biologických a kulturních faktorů, která vedla k jejich vzniku a dominanci. Kniha "Pušky, bakterie a ocel" byla široce uznávaná pro svůj inovativní přístup k lidským dějinám. Získala Pulitzerovu cenu za obecnou literaturu faktu a cenu Aventis za nejlepší vědeckou knihu. Kniha byla také přeložena do více než 30 jazyků a prodalo se jí více než 20 milionů výtisků po celém světě.
Univerzita Jižního Pacifiku, oceánické centrum pro umění, kulturu a pacifická studia v Suvě Typ Veřejná Založení 1968 Kancléř Tuimaleali'ifano Va'aleto'a Sualauvi II Prorektor Pal Ahluwalia Akademický personál 400 akademických pracovníků 1 114 administrativních pracovníků Studenti 29 918 (2017) 16 721 studentů v pregraduálním studiu (2017) 2 933 studentů v postgraduálním studiu (2017) Sídlo Suva, Fidži (hlavní kampus) Webové stránky www. .ac. . Univerzita Jižního Pacifiku (USP) je veřejná výzkumná univerzita se sídly v tuctu zemí Oceánie. Univerzita byla založena v roce 1968 jako mezivládní organizace a patří vládám 12 tichomořských ostrovních států: Cookovy ostrovy, Fidži,Kiribati, Marshallovy ostrovy, Nauru, Niue, Samoa,Šalomounovy ostrovy, Tokelau, Tonga, Tuvalu a Vanuatu. USP je mezinárodním centrem pro výuku a výzkum tichomořské kultury a životního prostředí s téměř 30 000 studenty v roce 2017. Hlavní kampus univerzity se nachází v Suvě na Fidži a v každém členském státě má pobočky.
Zánik: Jak se společnosti rozhodují, zda selžou, nebo uspějí
Autor: Jared Diamond
Země: Spojené státy americké
Jazyk: Angličtina
Obor: Humánní geografie, politologie, ekonomie, historie
Nakladatelství: Viking Press
Datum vydání: 2005 (druhé vydání v roce 2011)
Typ média: Tisk (pevná vazba a brožovaná vazba)
Počet stran: 592
ISBN: 0-14-303655-6
OCLC: 62868295
Předcházelo: Zbraně, bakterie a ocel
Následovalo: Svět do včerejška
Zánik: Jak se společnosti rozhodují, zda selžou, nebo uspějí (v britském vydání s názvem Zánik: Jak se společnosti rozhodují, zda selžou, nebo přežijí) je kniha z roku 2005 od akademika a autora populárně-vědeckých knih Jareda Diamonda. Autor v ní nejprve definuje zánik jako "drastický pokles velikosti lidské populace a/nebo politické/ekonomické/sociální složitosti na značné ploše po značnou dobu". Poté zkoumá příčiny historických a prehistorických případů společenského zhroucení, zejména těch, které významně ovlivnily environmentální změny, účinky změny klimatu, nepřátelské sousedy, obchodní partnery a reakce společnosti na tyto čtyři výzvy. Zabývá se také tím, proč společnosti nemusí vnímat problém, nemusí se rozhodnout pokusit se o řešení a proč se pokus o řešení může nezdařit. Zatímco se většina knihy zabývá zánikem těchto historických civilizací, Diamond také tvrdí, že lidstvo jako celek čelí ve mnohem větším měřítku mnoha stejným problémům, které mohou mít v blízké budoucnosti katastrofální důsledky pro mnoho světových populací.
Kapitoly:
Kapitola 1: Zánik
Kapitola 2: Montanský stát
Kapitola 3: Společenský kolaps na Velikonočním ostrově
Kapitola 4: Vikingská Grónská osada
Kapitola 5: Zánik mayské civilizace
Kapitola 6: Zmizení Anazází
Kapitola 7: Ztroskotání příběhu
Kapitola 8: Durantovy lekce
Kapitola 9: Moderní lekce
Kapitola 10: Závěr
Hlavní témata:
Příčiny společenského zhroucení: Diamond identifikuje pět hlavních faktorů, které mohou přispět ke společenskému zhroucení: environmentální změny, změna klimatu, nepřátelské sousedy, obchodní partnery a reakce společnosti na tyto výzvy.
Důležitost odolnosti: Diamond tvrdí, že společnosti, které jsou odolné vůči těmto faktorům, mají větší pravděpodobnost přežití a prosperity.
Poučení z minulosti: Diamond zkoumá historické příklady společenského zhroucení, aby zjistil, jaké poučení můžeme získat pro budoucnost.
Výzvy, kterým čelí moderní společnost: Diamond tvrdí, že moderní společnost čelí mnoha stejným výzvám, které vedly ke společenskému zhroucení v minulosti.
Kritický příjem:
Kniha Zánik byla přijata s obecným ohlasem. Kritici chválili Diamondovo široké zkoumání a jeho schopnost psát o složitých tématech přístupným způsobem. Někteří kritici však také vyjádřili obavy ohledně některých Diamonových tvrzení a metodologie.
Dopad:
Kniha Zánik měla významný dopad na studium společenského zhroucení. Pomohla zvýšit povědomí o problému a podnítila další výzkum v této oblasti. Kniha byla také přeložena do více než 30 jazyků a prodalo se jí více než milion výtisků.