Index databáze

Český název: Herní vydavatelství Rockstar Games
Anglický název: Rockstar Games
Článek:

Rockstar Games, Inc. je americká společnost vydávající videohry se sídlem v New Yorku. Společnost byla založena v prosinci 1998 jako dceřiná společnost Take-Two Interactive a využívala aktiva, která Take-Two předtím získala od BMG Interactive. Zakládajícími členy společnosti byli Terry Donovan, Gary Foreman, Dan a Sam Houser a Jamie King, kteří v té době pracovali pro Take-Two, přičemž bratři Houserovi byli dříve vedoucími pracovníky v BMG Interactive. Sam Houser vede studio jako prezident. Od roku 1999 se několik společností získaných nebo založených pod Take-Two stalo součástí Rockstar Games, například Rockstar Canada (později přejmenovaná na Rockstar Toronto) se stala první v roce 1999 a Rockstar Dundee nejnovější v roce 2020. Všechny společnosti organizované pod Rockstar Games nesou název a logo „Rockstar“. V tomto kontextu se Rockstar Games někdy označuje také jako Rockstar New York, Rockstar NY nebo Rockstar NYC. Rockstar Games také provozuje studio pro zachycení pohybu v Bethpage v New Yorku. Rockstar Games převážně vydává hry v žánru akční adventury, zatímco závodní hry také zaznamenaly úspěch pro společnost. Jednou z takových akčních adventur je Grand Theft Auto, kterou Rockstar Games převzala od BMG Interactive, která vydala původní díl série z roku 1997. Nejnovější hlavní hra v sérii, Grand Theft Auto V, se od svého vydání v září 2013 prodalo přes 190 milionů kopií, což z ní dělá druhou nejprodávanější videohru všech dob. Mezi další populární franšízy vydávané společností Rockstar Games patří Red Dead, Midnight Club, Max Payne a Manhunt.

Český název: Prehistorická Sardinie
Anglický název: History of Sardinia
Článek:

Historie Sardinie Pre-nuragická Sardinie Archeologické důkazy pravěkého lidského osídlení na ostrově Sardinie jsou přítomny v podobě nuragů a dalších pravěkých památek, které pokrývají zemi. Nuragická civilizace Nuragická civilizace se rozvíjela na Sardinii od 18. do 6. století př. n. l. Byla charakteristická svými jedinečnými věžovitými strukturami nazývanými nuraghi, které sloužily jako obranné pevnosti, obytné prostory a někdy i jako chrámy. Foinicko-punská Sardinie Foiničané, starověký mořeplavecký lid, založili na Sardinii obchodní stanice v 9. století př. n. l. Punové, jejich příbuzní z Kartága, později ovládli ostrov v 6. století př. n. l. a založili zde několik měst, včetně Caralise (dnešní Cagliari). Sardinie a Korsika V roce 238 př. n. l. se Sardinie a Korsika staly římskou provincií. Ostrov byl důležitý pro svou strategickou polohu ve Středozemním moři a pro své zdroje, včetně obilí, olova a stříbra. Vandalská Sardinie V 5. století n. l. se Sardinie dostala pod nadvládu Vandalů, germánského kmene, který založil království v severní Africe. Vandalská vláda trvala do roku 534 n. l., kdy byl ostrov dobyt Byzantskou říší. Byzantská Sardinie Byzantská říše vládla Sardinii od 6. do 8. století n. l. V tomto období byl ostrov rozdělen na několik administrativních jednotek a byl silně ovlivněn řeckou kulturou a křesťanstvím. Sardinské soudy V 8. až 10. století se Sardinie rozpadla na čtyři nezávislá království zvaná soudy: Arborea, Cagliari, Gallura a Torres. Tyto soudy byly často ve válce mezi sebou, ale také udržovaly obchodní a diplomatické vztahy s okolními mocnostmi. Království Sardinie V roce 1324 se sardinské soudy dostaly pod nadvládu aragonské koruny a byly sloučeny do jediného království. Království Sardinie se stalo součástí Španělského impéria a bylo spravováno z Barcelony. Savojské Sardinie V roce 1718 bylo Království Sardinie postoupeno Savojské dynastii, která vládla Piemontu v severní Itálii. Savojskové rozšířili své území na celý ostrov a v roce 1861 sjednotili Itálii pod svou vládou. Království Sardinie se tak stalo základem moderního italského státu.

Český název: Delaware
Anglický název: Delaware
Článek:

Delaware Stát Delaware Státní vlajka Státní pečeť Přezdívky:
The First State (První stát)
The Small Wonder (Malý div)
Blue Hen State (Stát modré slepice)
The Diamond State (Diamantový stát) Motto:
Liberty and Independence (Svoboda a nezávislost) Hymna:
"Our Delaware" Mapa Spojených států s vyznačeným státem Delaware Země:
Spojené státy americké Před státností:
Kolonie Delaware, Nové Nizozemí, Nové Švédsko Přijetí do Unie:
7. prosince 1787 (1.) Hlavní město:
Dover Největší město:
Wilmington Největší okres:
New Castle Největší metropolitní a městské oblasti:
Delaware Valley Vláda:
Guvernér: John Carney (D)
Viceguvernér: Bethany Hall-Long (D) Legislativa:
Valné shromáždění
Horní komora: Senát
Dolní komora: Sněmovna reprezentantů Soudnictví:
Nejvyšší soud Delaware Senátoři USA:
Tom Carper (D)
Chris Coons (D) Delegace Sněmovny reprezentantů USA:
Lisa Blunt Rochester (D) Rozloha:
Celkem: 2 489 čtverečních mil (6 450 km²)
Pořadí: 49. Rozměry:
Délka: 96 mil (154 km)
Šířka: 30 mil (48 km) Nadmořská výška:
Průměrná: 60 ft (20 m)
Nejvyšší bod (poblíž Ebright Azimuth): 447,85 ft (136,50468 m)
Nejníže položený bod (Atlantský oceán): 0 ft (0 m) Počet obyvatel (1. července 2023):
Celkem: 1 031 890
Pořadí: 45.
Hustota zalidnění: 500/čtvereční míle (190/km²) Střední příjem domácnosti:
69 100 USD
Pořadí příjmu: 19. Demonymum:
Delawarean Úřední jazyk:
Žádný Časové pásmo:
UTC−05:00 (EST)
Léto (DST): UTC−04:00 (EDT) Zkratka USPS:
DE Kód ISO 3166:
US-DE Tradiční zkratka:
Del. Zeměpisná šířka:
38°27' severní šířky až 39°50' severní šířky Zeměpisná délka:
75°3' západní délky až 75°47' západní délky Webové stránky:
delaware.gov Státní symboly Delaware: Vlajka Delaware Pečeť Delaware Slogan:
Endless Discoveries – (Nekonečná objevování)
Dříve: It's Good Being First (Je dobré být první) Živé insignie:
Pták: Delaware Blue Hen (Modrá slepice z Delaware)
Motýl: Eastern tiger swallowtail (Východní tygří otakárek)
Ryba: Weakfish (Stříbrňák obecný)
Květina: Peach blossom (Květ broskve)
Hmyz: 7-spotted ladybug (Sedmitečná slunéčko)
Strom: American holly (Cesmína ostrolistá)
Divoké zvíře: Grey fox (Liška šedá) Neživé insignie:
Nápoj: Milk (Mléko)
Barva(y): Colonial blue (Koloniální modrá), buff (okrová)
Jídlo: Strawberry (Jahoda), peach custard pie (Broskvový krémový koláč)
Fosílie: Belemnite (Belemnity)
Minerál: Sillimanite (Sillimanit)
Půda: Greenwich
Státní značka: State route marker (Značka státní silnice)
Státní čtvrťák: Vydán v roce 1999 Historie: Delaware je stát nacházející se v severovýchodní a středněatlantické oblasti Spojených států. Hraničí s Marylandem na jihu a západě, Pensylvánií na severu, New Jersey na severovýchodě a Atlantským oceánem na východě. Název státu pochází ze sousedního zálivu Delaware, který byl zase pojmenován po Thomasovi Westovi, 3. baronu De La Warrovi, anglickém šlechtici a prvním koloniálním guvernérovi kolonie Virginie. Delaware zaujímá severovýchodní část poloostrova Delmarva a některé ostrovy a území v řece Delaware. Je to druhý nejmenší a šestý nejméně lidnatý stát, ale také šestý nejhustěji osídlený. Nejlidnatějším městem Delaware je Wilmington a hlavním městem státu je Dover, druhé nejlidnatější město v Delaware. Stát je rozdělen do tří okresů, což je nejmenší počet okresů ze všech 50 států USA; od severu k jihu jsou těmito třemi okresy: New Castle County, Kent County a Sussex County. Jižní dva okresy, Kent a Sussex, byly historicky převážně zemědělskými ekonomikami. New Castle je více urbanizovaný a je považován za součást metropolitní statistické oblasti Delaware Valley, která obklopuje a zahrnuje Philadelphii, šesté nejlidnatější město v zemi. Delaware je americkým sčítáním lidu považován za součást jižních Spojených států, ale zeměpis, kultura a historie státu jsou směsicí středněatlantického a severovýchodního regionu země. Než bylo pobřeží Delaware prozkoumáno a osídleno Evropany v 16. století, byl stát obýván několika indiánskými kmeny, včetně Lenapů na severu a Nanticoke na jihu. Stát byl poprvé kolonizován holandskými obchodníky ve Zwaanendaelu, poblíž dnešního Lewes v Delaware, v roce 1631. Delaware byl jednou ze třinácti kolonií, které se účastnily americké revoluce a americké války za nezávislost, ve které americká kontinentální armáda vedená Georgem Washingtonem porazila Brity, ukončila britskou kolonizaci a založila Spojené státy jako suverénní a nezávislý národ. 7. prosince 1787 byl Delaware prvním státem, který ratifikoval Ústavu Spojených států, což mu vyneslo přezdívku „The First State“. Od počátku 20. století se Delaware stal pobřežním korporátním rájem, jehož korporátní zákony jsou považovány za přitažlivé pro korporace; více než polovina všech společností kótovaných na newyorské burze a více než tři pětiny společností Fortune 500 je právně registrováno ve státě.

Český název: Neologismy
Anglický název: Neologism
Článek:

Neologismus (také známý jako novotvar) je v lingvistice relativně nový a izolovaný výraz, slovo nebo fráze, které však získaly populární nebo institucionální uznání a stávají se přijímanými do hlavního jazyka. [1] Nejpřesněji řečeno, slovo lze považovat za neologismus, jakmile je publikováno ve slovníku. [2] Neologismy jsou jednou stránkou lexikální inovace, tj. lingvistických fenoménů, které zavádějí nové termíny a významy do lexikonu jazyka. Nejpřesnější studie o změnách jazyka a tvorbě slov ve skutečnosti identifikují proces „neologického kontinua“: příležitostné slovo je jakýkoli termín s jedním použitím, který může nebo nemusí růst v popularitě; protologismus je takový termín používaný výhradně v malé skupině; prelogismus je takový termín, který získává využití, ale stále není hlavní proud; a neologismus se stal přijímaným nebo uznávaným společenskými institucemi. [3] [4] Neologismy jsou často poháněny změnami v kultuře a technologii. [5] [6] Populární příklady neologismů lze nalézt ve vědě, beletrii (zejména sci-fi), filmech a televizi, značce, literatuře, žargonu, argotu, lingvistice, výtvarném umění a populární kultuře. Mezi dřívější příklady patří laser (1960) ze zesílení světla stimulovanou emisí záření; robot (1941) od českého spisovatele Karla Čapka, hra R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti); [7] a agitace (1930; portmanteau ruské „agitace“ (agitace) a „propagandy“). [8]

Český název: Korpusová lingvistika
Anglický název: Corpus linguistics
Článek:

Korpusová lingvistika je studium jazyka, jak se tento jazyk vyjadřuje ve svém textovém korpusu (korpusech), tedy v souboru "skutečných" textů. Korpusová lingvistika navrhuje, že spolehlivá analýza jazyka je možná spíše pomocí korpusů shromážděných v terénu - přirozeném kontextu ("realia") tohoto jazyka - s minimálním experimentálním zásahem. Velké sbírky textů umožňují lingvistům provádět kvantitativní analýzy lingvistických konceptů, které jsou jinak těžko kvantifikovatelné. [1] Metoda textové korpusy využívá soubor textů napsaných v libovolném přirozeném jazyce k odvozenísouboru abstraktních pravidel, která tento jazyk ovládají. Tyto výsledky lze použít k prozkoumání vztahů mezi jazykem daného předmět a jinými jazyky, které byly podrobeny obdobné analýze. První takové korpusy byly odvozeny ručně ze zdrojových textů, ale nyní je tato práce automatizována. Korpusy byly použity nejen pro lingvistický výzkum, ale také pro sestavování slovníků (např. The American Heritage Dictionary of the English Language v roce 1969) a příruček, jako je AComprehensiveGrammar of the English Language, publikovaná v roce 1985. Odborníci v oboru mají různé názory na anotaci korpusu. Tyto názory sahají od Johna McHardyho, [2] jenž prosazuje minimální anotaci, aby texty samy hovořily za sebe, až po tým Survey of English Usage (University College, Londýn), [3] jenž vidí v anotaci možnost většího lingvistického porozuměním prostřednictvím důsledného záznamu.

Český název: Code Switch: Rasová a kulturní platforma NPR
Anglický název: Code Switch
Článek:

Code Switch: Rasová a kulturní platforma a podcast NPR Code Switch je platforma zaměřená na rasu a kulturu a také týdenní podcast americké veřejnoprávní rozhlasové sítě NPR. Začal v roce 2013 blogem a příspěvky do rozhlasových pořadů NPR. Podcast Code Switch byl spuštěn v roce 2016. V návaznosti na protesty George Floyda se stal jedním z nejlépe hodnocených podcastů NPR. Obsah Code Switch se zabývá průnikem rasy, kultury a jazyka v americké společnosti. Podcast zkoumá, jak rasa ovlivňuje různé aspekty života, včetně identity, vztahů, vzdělání a médií. Pokrývá také širší kulturní trendy a diskutuje o jejich dopadu na společnost. Moderátoři Podcast Code Switch moderuje tým novinářů a producentů NPR. Mezi hlavní moderátory patří:
Gene Demby
Shereen Marisol Meraji
Kat Chow
Adrian Florido Formát Podcast Code Switch má typicky formát rozhovoru. Moderátoři diskutují o aktuálních tématech s hosty, kteří jsou odborníky v příslušných oborech. Podcast také obsahuje reportáže, osobní příběhy a kulturní komentáře. Vliv Code Switch se stal vlivným hlasem v národním rozhovoru o rase a kultuře. Podcast byl oceněn za svou přístupnost, informovanost a schopnost přimět posluchače k zamyšlení nad složitými otázkami. Ceny Podcast Code Switch získal řadu ocenění, včetně:
Peabody Award (2017)
Webby Award (2018)
Third Coast International Audio Festival Award (2019) Závěr Code Switch je důležitá platforma pro diskusi o rase a kultuře v americké společnosti. Podcast poskytuje posluchačům přístup k různým perspektivám a pomáhá jim pochopit složité problémy, kterým společnost čelí.

Český název: Lexikální inovace
Anglický název: Lexical innovation
Článek:

Lexikální inovace je pojem z lingvistiky, konkrétně z oblasti lexikální sémantiky. Zahrnuje používání neologismů nebo nových významů (tzv. sémantické rozšíření) za účelem zavedení nových termínů do lexika jazyka. [1] Nejčastěji se s tím setkáváme v technických oborech, kde nové koncepty vyžadují pojmenování, což často vede ke vzniku odborného žargonu. Například v sociologii nebo filozofii dochází v průběhu času ke zvyšující se technickosti terminologie pro různé koncepty v angličtině. Mnoho nových termínů nebo významů v jazyce vzniká jako výsledek překladu ze zdrojového jazyka, ve kterém byly určité koncepty poprvé zavedeny (např. z Platónovy staré řečtiny do latiny nebo z Kantovy němčiny do angličtiny). Lexikální inovace je důležitým procesem, který umožňuje jazykům přizpůsobovat se měnícím se potřebám jejich uživatelů. Nové technologie, vědecké objevy a společenské změny vedou k neustálému vytváření nových konceptů, které je třeba pojmenovat. Lexikální inovace zajišťuje, že jazyky mají prostředky k vyjádření těchto nových konceptů a k jejich sdělování ostatním. Existuje několik různých způsobů, jak mohou vznikat nové lexikální položky. Jedním ze způsobů je odvozování, při kterém se k již existujícímu slovu přidává předpona nebo přípona, aby se vytvořil nový termín. Například slovo "odpovědnost" vzniklo přidáním předpony "od-" ke slovu "povinnost". Dalším způsobem je skládání, při kterém se dvě nebo více slov spojí dohromady, aby vytvořily nový termín. Například slovo "automobil" vzniklo spojením slov "auto" a "mobil". Nové lexikální položky mohou vznikat také prostřednictvím výpůjček z jiných jazyků. Například slovo "laser" je výpůjčkou z anglického jazyka. Výpůjčky se často používají k pojmenování nových konceptů, které nemají ekvivalent v cílovém jazyce. Lexikální inovace je nezbytným procesem pro udržení vitality jazyka. Umožňuje jazykům přizpůsobovat se měnícím se potřebám jejich uživatelů a vyjadřovat nové koncepty a myšlenky.

Český název: Latinská Amerika
Anglický název: Latin America
Článek:

Latinská Amerika je souhrnný název pro region Ameriky, kde se převážně mluví románskými jazyky – jazyky odvozenými z latiny. [5] Termín byl poprvé použit ve Francii v polovině 19. století a označoval oblasti v Americe, které byly ovládány španělským, portugalským a francouzským impériem. Termín nemá přesnou definici, ale „běžně se používá k označení Jižní Ameriky, Střední Ameriky, Mexika a ostrovů Karibiku“. [6] V užším smyslu se vztahuje na španělskou Ameriku a Brazílii (portugalskou Ameriku). [7] Termín „Latinská Amerika“ je širší než Hispánská Amerika, která se konkrétně vztahuje na španělsky mluvící země, a menší než kategorie, jako je Iberoamerika, což je termín, který se vztahuje jak na španělsky, tak portugalsky mluvící země z Evropy a Ameriky. Termín Latinská Amerika byl poprvé použit v Paříži na konferenci v roce 1856 s názvem „Iniciativa Ameriky: Nápad na federální kongres republik“ (Iniciativa de la América. Idea de un Congreso Federal de las Repúblicas) [8] chilským politikem Franciscem Bilbaem. Termín dále popularizovala francouzská vláda císaře Napoleona III. v 60. letech 19. století jako Amérique latine, aby ospravedlnila vojenské zapojení Francie do Druhého mexického císařství a zahrnula francouzsky mluvící území v Americe, jako je francouzská Kanada, Haiti, francouzská Louisiana, Francouzská Guyana, Martinik, Guadeloupe a francouzské Antilské kreolské karibské ostrovy Svatá Lucie a Dominika, do větší skupiny zemí, kde převládaly španělština a portugalština. [9] Region pokrývá oblast, která se táhne od Mexika k Ohňové zemi a zahrnuje většinu Karibiku. Má rozlohu přibližně 19 197 000 km2 (7 412 000 čtverečních mil), [1] což je téměř 13 % zemského povrchu. K 2. březnu 2020 se počet obyvatel Latinské Ameriky a Karibiku odhadoval na více než 652 milionů [10] a v roce 2019 měla Latinská Amerika kombinovaný nominální HDP ve výši 5 188 250 bilionů USD [11] a HDP PPP ve výši 10 284 588 bilionů USD. [11] [12] Více než 40 z 50 nejnebezpečnějších měst na světě se nachází v Latinské Americe. [13]

Český název: Jonathan Safran Foer
Anglický název: Jonathan Safran Foer
Článek:

Jonathan Safran Foer (
21. února 1977, Washington, D.C., USA) je americký spisovatel. Je známý především svými romány Everything Is Illuminated (2002), Zcela hlučný a nesmírně blízko (2005) a Tady jsem (2016) a svými non-fiction díly Jíme zvířata (2009) a Jsme počasí: Záchrana planety začíná u snídaně (2019). Působí jako profesor tvůrčího psaní na Newyorské univerzitě. Život a kariéra Jonathan Safran Foer se narodil 21. února 1977 ve Washingtonu, D.C. Jeho rodiče, Esther a Albert Foer, jsou židovští přistěhovalci z Ukrajiny. Foer má dva bratry, Franklina a Joshuu. Foer studoval na Princetonské univerzitě, kde získal bakalářský titul z filozofie. Po ukončení studia pracoval jako novinář pro The New Republic a The New Yorker. V roce 2002 vydal Foer svůj debutový román Everything Is Illuminated. Román získal cenu National Jewish Book Award a byl nominován na Pulitzerovu cenu. V roce 2005 byl román zfilmován. V roce 2005 vydal Foer svůj druhý román Zcela hlučný a nesmírně blízko. Román se stal bestsellerem a získal řadu ocenění, včetně Ceny National Book Award. V roce 2011 byl román zfilmován. V roce 2009 vydal Foer svou první non-fiction knihu Jíme zvířata. Kniha se zabývá etickými důsledky konzumace masa. Kniha získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 20 jazyků. V roce 2016 vydal Foer svůj třetí román Tady jsem. Román byl nominován na Pulitzerovu cenu. V roce 2019 vydal Foer svou druhou non-fiction knihu Jsme počasí: Záchrana planety začíná u snídaně. Kniha se zabývá klimatickou změnou a jejím dopadem na životní prostředí. Osobní život Foer byl ženatý s Nicole Krauss od roku 2004 do roku 2014. Mají spolu tři děti. Foer v současné době žije v Brooklynu v New Yorku. Dílo Romány
Everything Is Illuminated (2002)
Zcela hlučný a nesmírně blízko (2005)
Tady jsem (2016) Non-fiction
Jíme zvířata (2009)
Jsme počasí: Záchrana planety začíná u snídaně (2019) Ocenění
National Jewish Book Award (2002)
Cena National Book Award (2005)
Nominace na Pulitzerovu cenu (2003, 2016) Odkazy
[Oficiální stránky Jonathana Safrana Foera](https://www.jonathansafranfoer.com/)
[Jonathan Safran Foer na Wikipedii](https://en.wikipedia.org/wiki/Jonathan_Safran_Foer)

Český název: Vztah rasy: John Safran
Anglický název: John Safran's Race Relations
Článek:

John Safran's Race Relations Tvorba: John Safran Režie: Craig Melville, Lynn-Maree Milburn Moderátor: John Safran Hudba: Peter Isaac Země původu: Austrálie Jazyk: Angličtina Počet sérií: 1 Počet epizod: 8 Výroba:
Výkonní producenti: Laura Waters, Debbie Lee
Producenti: John Safran, Laura Waters, John Molloy, Craig Melville, Roland Kapferer Premiéra:
Síť: ABC1
Datum: 21. října 2009 – prosinec 2009 John Safran's Race Relations je australský komediálně-dokumentární televizní seriál od Johna Safrana, který byl v roce 2009 vysílán na ABC1. Osmidílný seriál pojednává o mezirasové a mezivírské lásce. Safranovo putování po světě ho zavede do Palestiny, na Filipíny, do Toga, Japonska, Thajska, Velké Británie, Izraele, Nizozemska a Spojených států. Seriál zkoumá složitost mezirasových vztahů prostřednictvím osobních rozhovorů, historických záběrů a komediálních scén. Safran se setkává s lidmi z různých prostředí, kteří sdílejí své zkušenosti s láskou, předsudky a diskriminací. V první epizodě cestuje Safran do Palestiny a Izraele, kde zkoumá vztahy mezi Palestinci a Izraelci. Setkává se s páry, které překonaly kulturní a náboženské rozdíly, aby byly spolu. Ve druhé epizodě se vydává na Filipíny, aby prozkoumal vztahy mezi Filipínci a Američany. Zkoumá historii amerického kolonialismu na Filipínách a jeho vliv na současné mezirasové vztahy. V dalších epizodách se Safran zabývá vztahy mezi Asiaty a bělochy v Japonsku, mezi černými a bělochy v USA, mezi muslimy a křesťany v Nizozemsku a mezi hinduisty a muslimy v Indii. Seriál získal pozitivní recenze za svůj citlivý a humorný přístup k tomuto složitému tématu. Byl nominován na několik cen, včetně ceny Logie Award za nejlepší komediální program.