Tahitština (tahitsky: Reo Tahiti, součást Reo Māʼohi, jazyků Francouzské Polynésie) je polynéský jazyk, kterým se mluví především na Společenských ostrovech ve Francouzské Polynésii. Patří do skupiny východopolynéských jazyků.
Protože tahitština neměla před příchodem západních kolonizátorů žádnou písemnou tradici, mluvený jazyk byl poprvé přepsal misionáři Londýnské misijní společnosti na počátku 19. století.
Klasifikace
Austronéská jazyková rodina
Malajsko-polynéská větev
Oceánská větev
Polynéská větev
Východopolynéská větev
Tahitská větev
Tahitština
Oficiální status
Tahitština je uznávaným menšinovým jazykem ve Francouzské Polynésii.
Kódy jazyka
ISO 639-1: ty
ISO 639-2: tah
ISO 639-3: tah
Glottolog: tahi1242
Počet mluvčích
185 000 etnických Tahitců
68 260 rodilých mluvčích (37 % etnické populace) (sčítání lidu z roku 2007)
Dialekty
Tahitština má několik dialektů, které se mluví na různých ostrovech Společenského souostroví:
Tahiti
Moorea
Raiatea
Bora Bora
Huahine
Fonologie
Tahitština má 5 samohlásek (/a/, /e/, /i/, /o/, /u/) a 10 souhlásek (/p/, /t/, /k/, /f/, /v/, /s/, /h/, /m/, /n/, /r/).
Gramatika
Tahitština je jazyk typu SVO (podmět-sloveso-předmět). Časování sloves je založeno na aspektu, nikoli na čase. Existují dva aspekty: perfektivní (vyjadřující dokončenou činnost) a imperfektivní (vyjadřující nedokončenou činnost).
Slovní zásoba
Slovní zásoba tahitštiny je převážně polynéského původu, ale obsahuje také některé výpůjčky z francouzštiny a angličtiny.
Písmo
Tahitština se píše latinkou. Abeceda se skládá z 26 písmen:
a, b, c, d, e, f, g, h, i, j, k, l, m, n, o, p, q, r, s, t, u, v, w, x, y, z
Historie
Tahitština je původním jazykem obyvatel Společenských ostrovů. Prvním Evropanem, který navštívil Tahiti, byl španělský mořeplavec Pedro Fernández de Quirós v roce 1606. V roce 1767 navštívil Tahiti britský mořeplavec Samuel Wallis a v roce 1768 francouzský mořeplavec Louis Antoine de Bougainville.
V roce 1797 dorazili na Tahiti misionáři Londýnské misijní společnosti. Přeložili Bibli do tahitštiny a založili první školy, kde se tahitština vyučovala.
V roce 1842 se Tahiti stalo francouzským protektorátem. Francouzština se stala oficiálním jazykem a tahitština byla používána především v domácnostech a komunitách.
V roce 1946 se Francouzská Polynésie stala zámořským územím Francie. Tahitština získala status uznávaného menšinového jazyka.
Současná situace
Tahitština je dnes živým jazykem, kterým se mluví ve všech oblastech života ve Francouzské Polynésii. Používá se ve vzdělávání, médiích a vládě. Existuje rostoucí zájem o učení a zachování tahitštiny.
Systematická rasová předpojatost Wikipedie Anglická Wikipedie čelí kritice kvůli systémové rasové předpojatosti v obsahu. Tato předpojatost částečně pramení z nedostatečného zastoupení barevných osob mezi dobrovolnými editory. [1] V článku „Může být historie open source? Wikipedia a budoucnost minulosti“ je uvedeno, že úplnost a pokrytí článků závisí na zájmech editorů, nikoli nutně na samotném tématu. [2] Bývalý prezident Wikimedia D.C., James Hare, prohlásil, že „mnoho [černošské americké historie] je z Wikipedie vynecháno“, protože články píší převážně bílí editoři. [3] Podle některých jsou články o afrických tématech, které existují, z velké části upravovány editory z Evropy a Severní Ameriky, a odrážejí tedy pouze jejich znalosti a jejich konzumaci médií, která „mají tendenci vytvářet negativní obraz“ Afriky. [4] Maira Liriano ze Schomburg Center for Research in Black Culture tvrdí, že nedostatek informací o černé historii na Wikipedii „způsobuje, že se zdá, že není důležitá“. [5] Příčiny rasové předpojatosti Existují různé teorie, které vysvětlují tyto rasové rozdíly. Jay Cassano, který píše pro časopis Fast Company, tvrdí, že malý podíl černošských editorů na Wikipedii je důsledkem malé černošské přítomnosti v technologickém sektoru a relativního nedostatku spolehlivého přístupu k internetu. [5] Katherine Maher, výkonná ředitelka Nadace Wikimedia, tvrdí, že konkrétní zaměření obsahu na Wikipedii je reprezentativní pro zaměření společnosti jako celku. Uvedla, že Wikipedie může reprezentovat pouze to, co bylo referencováno v sekundárních zdrojích, které byly historicky příznivé a zaměřené na bílé muže. [6] „Ukázalo se, že obsah na Wikipedii trpí předpojatostí jejích editorů – [kteří jsou] převážně technicky zaměření, anglicky mluvící, bělošští muži žijící v převážně křesťanských, rozvinutých zemích na severu.“ [7] Vandalismus nenávistných skupin Kromě rasové předpojatosti na Wikipedii jsou veřejné encyklopedie obecně náchylné k vandalismu nenávistných skupin, jako jsou skupiny bílého nacionalismu. [8]
Wikipedia – předmět rozsáhlého výzkumu
Wikipedia, největší online encyklopedie na světě, se stala předmětem intenzivního výzkumu. V letech 2001 až 2010 publikovali vědci nejméně 1 746 odborně recenzovaných článků o této internetové encyklopedii.
Výzkum usnadňuje skutečnost, že databázi Wikipedie si lze stáhnout bez pomoci vlastníka webu. Témata výzkumu zahrnovala spolehlivost encyklopedie a různé formy systémového zkreslení, sociální aspekty komunity Wikipedie (včetně administrace, politiky a demografie), encyklopedii jako datovou sadu pro strojové učení a to, zda trendy Wikipedie mohou předpovídat nebo ovlivňovat lidské chování.
Mezi významná zjištění patří:
Faktická přesnost srovnatelná s jinými encyklopediemi
Přítomnost kulturního a genderového zkreslení a mezery v pokrytí globálního Jihu
Malá menšina editorů vytváří většinu obsahu
Různé modely pro pochopení online konfliktů
Omezená korelace mezi trendy Wikipedie a různými jevy, jako jsou pohyby na akciovém trhu nebo volební výsledky
Spolehlivost a zkreslení
Výzkum obecně zjistil, že Wikipedia je spolehlivý zdroj informací, ale není bez chyb. Studie z roku 2005 zjistila, že přesnost Wikipedie byla srovnatelná s tradičními encyklopediemi, jako je Encyclopedia Britannica. Další studie však zjistily, že Wikipedia je náchylná ke zkreslení, například kulturnímu a genderovému.
Sociální aspekty
Wikipedia je spravována komunitou dobrovolníků, kteří tvoří její obsah a určují její pravidla. Výzkum zkoumal sociální dynamiku této komunity, včetně toho, jak se řeší konflikty a jak se vytváří a vymáhají pravidla.
Wikipedia jako datová sada
Databáze Wikipedie je obrovským zdrojem dat, které lze použít k výzkumu různých témat. Výzkumníci například použili data Wikipedie ke studiu šíření informací, růstu a vývoje jazyků a předpovídání volebních výsledků.
Trendy Wikipedie a lidské chování
Někteří vědci zkoumali, zda trendy Wikipedie mohou předpovídat nebo ovlivňovat lidské chování. Například studie z roku 2012 zjistila, že zvýšená aktivita na stránkách Wikipedie o politických kandidátech mohla předpovídat výsledky voleb. Jiné studie však nenašly žádnou korelaci mezi trendy Wikipedie a jevy, jako jsou pohyby na akciovém trhu nebo šíření nemocí.
Závěr
Wikipedia je komplexní a neustále se vyvíjející fenomén, který byl předmětem rozsáhlého výzkumu. Výzkum nám poskytl cenné poznatky o spolehlivosti, zkreslení, sociálních aspektech a potenciálních vlivech Wikipedie. Pokračující výzkum bude nadále informovat naše chápání této fascinující online encyklopedie.
Transformace dat
Transformace dat je proces převodu dat z jednoho formátu nebo struktury do jiného. Používá se v různých oblastech, včetně integrace dat, datové migrace a analýzy dat.
Koncepty transformace dat
Metadata: Data o datech, která popisují jejich strukturu, formát a význam.
Datový prvek: Jednotka dat, která má specifický význam a typ.
Mapování dat: Přiřazení datových prvků mezi dvěma různými datovými modely.
Migrace dat: Přesun dat z jednoho datového úložiště do jiného.
Transformace modelu: Převod datového modelu z jednoho formátu do jiného.
Makro: Blok kódu, který lze znovu použít v různých transformacích.
Preprocesor: Program, který zpracovává data před jejich transformací.
Jazyky transformace: Programovací jazyky určené speciálně pro transformaci dat.
Techniky a transformace
Transformace identity: Žádná změna dat.
Zjemnění dat: Odstranění duplicit, chyb a nekonzistencí.
Aplikace
Konverze dat: Převod dat z jednoho formátu do jiného.
Migrace dat: Přesun dat mezi různými datovými systémy.
Integrace dat: Kombinace dat z různých zdrojů do jednotného pohledu.
Extrakt, transformace, načtení (ETL): Proces extrahování dat ze zdrojového systému, jejich transformace a načtení do cílového systému.
Související pojmy
Datová transformace: Obecný pojem pro jakoukoli operaci, která mění data.
Jazyky transformace: Jazyky určené pro transformaci dat.
Systém webových šablon: Vydavatelský systém, který umožňuje návrhářům a vývojářům pracovat s webovými šablonami a automaticky generovat vlastní webové stránky.
Datová manipulace: Proces úpravy a správy dat.
GNU General Public License GNU General Public License (GNU GPL nebo zkráceně GPL) je řada široce používaných licencí pro svobodný software nebo copyleft, které zaručují koncovým uživatelům čtyři svobody: spouštět, studovat, sdílet a upravovat software. [7] Licence byla první copyleft pro obecné použití a původně ji napsal Richard Stallman, zakladatel Free Software Foundation (FSF), pro projekt GNU. Licence uděluje příjemcům počítačového programu práva dle definice svobodného softwaru. [8] Všechny licence řady GPL jsou copyleft, což znamená, že jakékoli odvozené dílo musí být distribuováno za stejných nebo rovnocenných licenčních podmínek. Je restriktivnější než Lesser General Public License a ještě více se odlišuje od běžnějších permisivních softwarových licencí BSD, MIT a Apache. Historicky byla rodina licencí GPL jednou z nejoblíbenějších softwarových licencí v oblasti svobodného a open source softwaru (FOSS). [7] [9] [10] [11] [12] Mezi prominentní programy svobodného softwaru licencované pod GPL patří jádro Linuxu a kolekce kompilátorů GNU (GCC). David A. Wheeler tvrdí, že copyleft poskytovaný GPL byl rozhodující pro úspěch systémů založených na Linuxu, protože programátorům, kteří přispěli do jádra, dal jistotu, že jejich práce bude přínosem pro celý svět a zůstane svobodná, namísto toho, aby byla zneužita softwarovými společnostmi, které by nemusely komunitě nic vracet. [13] V roce 2007 byla vydána třetí verze licence (GPLv3), která řešila některé vnímané problémy s druhou verzí (GPLv2), které byly objeveny během jejího dlouhodobého používání. Aby licence zůstala aktuální, obsahuje licence GPL volitelnou klauzuli „jakákoli pozdější verze“, která umožňuje uživatelům vybrat si mezi původními podmínkami nebo podmínkami v nových verzích, jak je aktualizovala FSF. Mezi softwarové projekty licencované s volitelnou klauzulí „nebo pozdější“ patří projekt GNU, zatímco například jádro Linuxu je licencováno pouze pod GPLv2. Klauzule „nebo jakákoli pozdější verze“ je někdy označována jako záchranná klauze, protože umožňuje kombinace mezi různými verzemi softwaru licencovaného pod GPL, aby byla zachována kompatibilita.
Literární kritika
Literární kritika, někdy nazývaná také literární studia, je studium, hodnocení a interpretace literatury. Moderní literární kritika je často ovlivněna literární teorií, což je filosofická analýza cílů a metod literatury. Ačkoli jsou tyto dvě činnosti úzce propojené, literární kritici nejsou vždy a nebyli vždy teoretici. Zda by literární kritika měla být považována za samostatný obor zkoumání od literární teorie, je předmětem jisté kontroverze. Například Johns Hopkins Guide to Literary Theory and Criticism [1] nedělá žádný rozdíl mezi literární teorií a literární kritikou a téměř vždy používá tyto pojmy společně k popisu stejného konceptu. Někteří kritici považují literární kritiku za praktické uplatnění literární teorie, protože kritika se vždy zabývá konkrétními literárními díly, zatímco teorie může být obecnější nebo abstraktnější.
Literární kritika je často publikována ve formě eseje nebo knihy. Akademická literární kritika se vyučuje na katedrách literatury a publikuje v akademických časopisech a populárnější kritici publikují své recenze v široce distribuovaných periodikách, jako jsou The Times Literary Supplement, The New York Times Book Review, The New York Review of Books, the London Review of Books, the Dublin Review of Books, The Nation, Bookforum a The New Yorker.
Hlavní psané formy
Drama
Closet drama
Poezie
Lyrická
Narativní
Próza
Nesmyslná verš
Ergodická
Elektronická
Dlouhá prozaická beletrie
Antologie
Seriál
Novela / Román
Krátká prozaická beletrie
Novela
Noveleta
Krátký příběh
Skica
Flash fiction
Parable
Náboženská
Moudrost
Prozaické žánry
Fikce
Spekulativní
Realistická
Dětská
Žánr
Příchod věku
Kriminální
Erotická
Fantasy
Paranormální román
Science fiction
Nadpřirozená
Západní
Horor
Historický
Encyklopedická
Non-fiction
Akademická
Historie
Filozofie
Anekdota
Dopisy
Esej
Žurnalistika
Život
Příroda
Přesvědčivý
Cestovatelský deník
Žánry poezie
Narativní
Epos
Dramatický verš
Nová báseň
Národní
Balada
Elegie
Epigram
Gazal
Haiku
Hymna
Limerick
Óda
Kasída
Sonet
Villanelle
Seznamy
Epos
Skupiny a hnutí
Básníci
Dramatické žánry
Komedie
Libreto
Hra
Historická
Morální
Satira
Scénář
Tragédie
Tragikomedie
Historie
Starověká
Klasická
Středověká
Modernistická
Postmoderní
Seznamy a osnovy
Osnova
Slovník
Knihy
Spisovatelé
Hnutí
Cykly
Literární ocenění
Poezie
Teorie a kritika
Sociologie
Kompozice
Jazyk
Narativní
Literární portál
PhpWiki je webová aplikace pro wiki software. Začala jako klon WikiWikiWebu a byla prvním wiki napsaným v PHP. PhpWiki bylo použito k editaci a formátování papírových knih pro publikaci.
Funkce
PhpWiki má řadu funkcí, včetně:
Snadná instalace a konfigurace
Podpora více uživatelů
Podpora vícejazyčnosti
Podpora šablon
Podpora zásuvných modulů
Správa verzí
Vyhledávání v celém textu
Historie změn
Kontrola přístupu
Použití
PhpWiki se používá k různým účelům, včetně:
Vytváření a správa webových stránek
Spolupráce na dokumentech
Sdílení znalostí
Vytváření online komunit
Instalace
PhpWiki lze nainstalovat na většinu webových serverů. Proces instalace je jednoduchý a lze jej dokončit za několik minut.
Konfigurace
PhpWiki lze nakonfigurovat podle vašich potřeb. Můžete změnit vzhled, přidat zásuvné moduly a nastavit oprávnění uživatelů.
Použití
PhpWiki je snadné používat. Můžete vytvářet a upravovat stránky pomocí jednoduchého textového editoru. PhpWiki automaticky formátuje váš text a vytváří odkazy na jiné stránky.
Výhody
PhpWiki má řadu výhod, včetně:
Je zdarma a open source
Je snadno instalovatelný a konfigurovatelný
Podporuje mnoho funkcí
Je vhodný pro různé účely
Nevýhody
PhpWiki má také některé nevýhody, včetně:
Může být pomalejší než jiné wiki software
Nemá tolik funkcí jako některé jiné wiki software
Může být obtížné jej přizpůsobit
Celkově
PhpWiki je výkonný a snadno použitelný wiki software. Je vhodný pro různé účely a je zdarma a open source. Pokud hledáte wiki software, který je snadno instalovatelný a konfigurovatelný, pak je PhpWiki dobrou volbou.
Heinrich Magnus Manske
Heinrich Magnus Manske (
24. května 1974) je německý biochemik, který je předním výzkumníkem v oblasti malárie. Je vedoucím vědeckým pracovníkem ve Wellcome Sanger Institute v Cambridge ve Velké Británii a vývojářem softwaru jedné z prvních verzí softwaru MediaWiki, který pohání Wikipedii a řadu dalších webových stránek.
Vzdělání a kariéra
Manske se narodil v Kolíně nad Rýnem v Německu. Studoval biochemii na univerzitě v Kolíně nad Rýnem a v roce 2006 získal doktorát za práci na téma GENtle, což je bezplatný multifunkční nástroj pro molekulární biologii. Po získání doktorátu působil Manske jako postdoktorand na Wellcome Trust Sanger Institute v Cambridge ve Velké Británii. V roce 2010 se stal vedoucím vědeckým pracovníkem v institutu.
Výzkum
Manskeův výzkum se zaměřuje na malárii, což je smrtelná nemoc přenášená komáry. Využívá techniky vysokoúčinného sekvenování a vizualizace dat k porozumění tomu, jak malarický parazit infikuje lidské hostitele. Manske také vyvíjí nové nástroje a metody pro studium malárie.
Příspěvky k MediaWiki
Kromě své výzkumné práce je Manske také vývojářem softwaru. V roce 2002 vytvořil jednu z prvních verzí softwaru MediaWiki, který pohání Wikipedii a řadu dalších webových stránek. Manske pokračoval v přispívání do vývoje MediaWiki a je jedním z hlavních přispěvatelů k softwaru.
Ocenění a vyznamenání
Manske obdržel řadu ocenění a vyznamenání za svůj výzkum a příspěvky k MediaWiki. V roce 2005 získal cenu Open Source Award od nadace Open Source Initiative. V roce 2008 získal cenu Wikimedia Foundation Award za technické úspěchy. V roce 2010 byl jmenován jedním z 50 nejvlivnějších lidí v oblasti bioinformatiky časopisem The Scientist.
Současná činnost
Manske v současné době působí jako vedoucí vědecký pracovník ve Wellcome Sanger Institute a jako vývojář softwaru pro MediaWiki. Pokračuje ve svém výzkumu malárie a ve vývoji nových nástrojů a metod pro studium této nemoci.
Ashburn, Virginie Ashburn je rychle se rozvíjející obec s vymezenými hranicemi (census-designated place, CDP) v okrese Loudoun ve státě Virginie ve Spojených státech amerických. Při sčítání lidu Spojených států amerických v roce 2010 měl počet obyvatel 43 511, oproti 3 393 v roce 1990. Nachází se 30 mil (48 km) severozápadně od Washingtonu, D.C., a je součástí metropolitní oblasti Washingtonu. Ashburn je významným uzlem internetového provozu v USA díky svým mnoha datovým centrům. Andrew Blum jej označil za „epicentrum amerického internetu“.
Co je WYSIWYG?
WYSIWYG je zkratka pro anglické "What You See Is What You Get", což v češtině znamená "Co vidíš, to dostaneš". Jedná se o pojem z oblasti výpočetní techniky, který označuje software, který umožňuje uživatelům upravovat obsah v podobě, která se podobá jeho vzhledu při tisku nebo zobrazení jako hotový produkt, jako je například tištěný dokument, webová stránka nebo prezentace.
Jak WYSIWYG funguje?
Software WYSIWYG poskytuje uživatelské rozhraní, které uživatelům umožňuje zobrazit něco velmi podobného výslednému produktu již během vytváření dokumentu. To znamená, že uživatelé mohou vidět, jak bude dokument vypadat po vytištění nebo zobrazení, ještě předtím, než je hotový.
Výhody WYSIWYG
WYSIWYG software má několik výhod, mezi které patří:
Snadné použití: Uživatelé nemusí znát žádné speciální příkazy ani kódy, aby mohli vytvářet a upravovat dokumenty.
Vizualizace: Uživatelé mohou okamžitě vidět, jak budou jejich změny vypadat, což jim umožňuje rychle a snadno upravovat vzhled dokumentu.
Šetří čas: WYSIWYG software automatizuje mnoho úkolů, které by jinak musely být prováděny ručně, což šetří uživatelům čas.
Nevýhody WYSIWYG
WYSIWYG software má také některé nevýhody, mezi které patří:
Omezená flexibilita: WYSIWYG software může být někdy omezující, protože uživatelé jsou omezeni na funkce a možnosti poskytované softwarem.
Složitost: WYSIWYG software může být pro některé uživatele příliš složitý, zejména pokud jde o vytváření složitých dokumentů.
Velikost souboru: Dokumenty vytvořené pomocí WYSIWYG softwaru mohou být větší než dokumenty vytvořené pomocí jiných typů softwaru, protože obsahují další informace, jako je formátování a obrázky.
Příklady WYSIWYG softwaru
Existuje mnoho různých typů WYSIWYG softwaru, včetně:
Textové editory: Microsoft Word, Google Docs, Apple Pages
Webové editory: Wix, Squarespace, Weebly
Grafické editory: Adobe Photoshop, GIMP, Canva
Prezentační software: Microsoft PowerPoint, Google Slides, Apple Keynote
Závěr
WYSIWYG software je mocný nástroj, který může uživatelům pomoci snadno a rychle vytvářet a upravovat dokumenty. Je důležité zvážit výhody a nevýhody WYSIWYG softwaru, abyste se mohli rozhodnout, zda je pro vás ten správný typ softwaru.