Pandemie covidu-19 na Wikipedii
Pandemie covidu-19 byla na Wikipedii rozsáhle, v reálném čase a napříč mnoha jazyky. Toto pokrytí se vztahuje na mnoho podrobných článků o různých aspektech samotného tématu, stejně jako na mnoho stávajících článků, které byly upraveny tak, aby zohlednily dopad pandemie na ně. Pokrytí pandemie na Wikipedii a dalších projektech Wikimedia – a způsob, jakým komunita dobrovolných editorů tohoto pokrytí dosáhla – získalo širokou pozornost médií pro svou komplexnost, spolehlivost a rychlost. Wikipedia zaznamenala během pandemie zvýšení editační aktivity.
Časová osa
Prosinec 2019: První případy covidu-19 jsou hlášeny ve Wu-chanu v Číně.
Leden 2020: Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje ohnisko za mezinárodní zdravotní nouzi.
Únor 2020: Virus se začíná šířit do dalších zemí.
Březen 2020: WHO prohlašuje pandemii.
Duben 2020: Pandemie dosahuje svého vrcholu v mnoha zemích.
Květen 2020: Začíná se uvolňovat uzamčení a omezení.
Červen 2020: Virus se začíná znovu objevovat v některých zemích.
Červenec 2020: Začíná vývoj vakcíny.
Srpen 2020: Vakcíny začínají být schvalovány a distribuovány.
Září 2020: Pandemie pokračuje, ale počet případů začíná klesat.
Říjen 2020: Pandemie pokračuje, ale počet případů zůstává nízký.
Listopad 2020: Pandemie pokračuje, ale počet případů začíná opět stoupat.
Prosinec 2020: Pandemie pokračuje a počet případů opět stoupá.
Leden 2021: Pandemie pokračuje a počet případů zůstává vysoký.
Únor 2021: Pandemie pokračuje a počet případů začíná klesat.
Březen 2021: Pandemie pokračuje, ale počet případů zůstává nízký.
Duben 2021: Pandemie pokračuje, ale počet případů opět stoupá.
Květen 2021: Pandemie pokračuje a počet případů zůstává vysoký.
Červen 2021: Pandemie pokračuje, ale počet případů začíná klesat.
Červenec 2021: Pandemie pokračuje, ale počet případů zůstává nízký.
Srpen 2021: Pandemie pokračuje, ale počet případů opět stoupá.
Září 2021: Pandemie pokračuje a počet případů opět stoupá.
Říjen 2021: Pandemie pokračuje, ale počet případů začíná klesat.
Listopad 2021: Pandemie pokračuje, ale počet případů zůstává nízký.
Prosinec 2021: Pandemie pokračuje, ale počet případů opět stoupá.
Leden 2022: Pandemie pokračuje a počet případů zůstává vysoký.
Únor 2022: Pandemie pokračuje, ale počet případů začíná klesat.
Březen 2022: Pandemie pokračuje, ale počet případů zůstává nízký.
Duben 2022: Pandemie pokračuje, ale počet případů opět stoupá.
Květen 2022: Pandemie pokračuje a počet případů opět stoupá.
Červen 2022: Pandemie pokračuje, ale počet případů začíná klesat.
Červenec 2022: Pandemie pokračuje, ale počet případů zůstává nízký.
Srpen 2022: Pandemie pokračuje, ale počet případů opět stoupá.
Září 2022: Pandemie pokračuje a počet případů opět stoupá.
Říjen 2022: Pandemie pokračuje, ale počet případů začíná klesat.
Listopad 2022: Pandemie pokračuje, ale počet případů zůstává nízký.
Prosinec 2022: Pandemie pokračuje, ale počet případů opět stoupá.
Leden 2023: Pandemie pokračuje a počet případů zůstává vysoký.
Dopad pandemie
Pandemie covidu-19 měla významný dopad na svět. Virus zabil miliony lidí, narušil ekonomiky a způsobil rozsáhlé sociální a psychologické škody. Pandemie také urychlila některé trendy, které již probíhaly, například přechod na dálkovou práci a online vzdělávání.
Reakce Wikipedie
Wikipedia reagovala na pandemii covidu-19 několika způsoby. Encyklopedie vytvořila nové články o viru a jeho dopadech, existující články byly aktualizovány o nové informace a komunita dobrovolných editorů se zapojila do masivního úsilí o zajištění toho, aby informace na Wikipedii byly přesné a aktuální.
Pokrytí pandemie na Wikipedii
Pokrytí pandemie covidu-19 na Wikipedii je rozsáhlé a podrobné. Encyklopedie obsahuje články o samotném viru, jeho dopadech na různé aspekty společnosti a jednotlivých zemích, které byly pandemií postiženy. Pokrytí pandemie na Wikipedii je také průběžně aktualizováno o nové informace, jak jsou k dispozici.
Spolehlivost pokrytí pandemie na Wikipedii
Pokrytí pandemie covidu-19 na Wikipedii je obecně považováno za spolehlivé. Encyklopedie má přísné zásady týkající se ověřování informací a její komunita dobrovolných editorů je odhodlána zajistit, aby informace na Wikipedii byly přesné a aktuální.
Rychlost pokrytí pandemie na Wikipedii
Pokrytí pandemie covidu-19 na Wikipedii je velmi rychlé. Encyklopedie byla schopna vytvořit nové články o viru a jeho dopadech a aktualizovat existující články o nové informace v reálném čase. To umožnilo Wikipedii poskytnout veřejnosti aktuální a přesné informace o pandemii.
Dopad pandemie na Wikipedii
Pandemie covidu-19 měla významný dopad na Wikipedii. Pandemie vedla ke zvýšení editační aktivity na Wikipedii, protože dobrovolní editoři se snažili zajistit, aby informace na Wikipedii byly přesné a aktuální. Pandemie také vedla k vytvoření nových článků o viru a jeho dopadech a aktualizaci existujících článků o nové informace.
Dezinformace o COVID-19 Šíření nepravdivých informací, včetně záměrné dezinformace a konspiračních teorií, o rozsahu pandemie COVID-19 a původu, prevenci, diagnostice a léčbě této nemoci probíhá prostřednictvím sociálních médií, textových zpráv [1] a masových médií. Nepravdivé informace šíří celebrity, politici a další významné osobnosti veřejného života. Mnoho zemí přijalo zákony proti „falešným zprávám“ a tisíce lidí bylo zatčeno za šíření dezinformací o COVID-19. Významné je také šíření dezinformací o COVID-19 ze strany vlád. Obchodní podvody tvrdí, že nabízejí domácí testy, údajné preventivní prostředky a „zázračné“ léky. [2] Některé náboženské skupiny tvrdí, že je jejich víra ochrání před virem. [3] Někteří lidé bez důkazů tvrdí, že virus je biologická zbraň, která náhodně nebo úmyslně unikla z laboratoře, je to schéma kontroly populace, výsledek špionážní operace nebo vedlejší účinek upgradů 5G na mobilní sítě. [4] Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila „infodemii“ nesprávných informací o viru, která představuje riziko pro globální zdraví. [5] Přestože víra v konspirační teorie není novým jevem, v souvislosti s pandemií COVID-19 může vést k nepříznivým zdravotním účinkům. Kognitivní zkreslení, jako je unáhlené vyvozování závěrů a potvrzovací zkreslení, mohou souviset s výskytem konspiračních přesvědčení. [6] Také nejistota mezi odborníky v kombinaci s nedostatkem porozumění laické veřejnosti vědeckému procesu byla faktorem, který posílil konspirační teorie o pandemii COVID-19. [7] Kromě zdravotních dopadů patří mezi škody vyplývající z šíření dezinformací a podpory konspiračních teorií rostoucí nedůvěra v zpravodajské organizace a lékařské autority, stejně jako rozdělení a politická fragmentace. [8]
Eric Horvitz
Životopis
Eric Joel Horvitz (
1955) je americký informatik, který působí jako technický ředitel společnosti Microsoft a její první hlavní vědecký pracovník. Předtím byl ředitelem výzkumných laboratoří Microsoft Research Labs, které zahrnují výzkumná centra v Redmondu (Washington), Cambridge (Massachusetts), New Yorku, Montrealu (Kanada), Cambridge (Velká Británie) a Bangalore (Indie).
V roce 2013 byl Horvitz zvolen členem Národní akademie inženýrství za výpočetní mechanismy pro rozhodování za nejistoty a s omezenými zdroji.
Vzdělání
Horvitz získal bakalářský titul v oboru elektrotechniky a počítačových věd na Kalifornské univerzitě v Berkeley v roce 1977 a doktorský titul v oboru informatiky na Stanfordově univerzitě v roce 1986.
Kariéra
Horvitz zahájil svou kariéru jako výzkumný pracovník v IBM Research v roce 1986. V roce 1993 nastoupil do společnosti Microsoft Research, kde se stal ředitelem laboratoří Microsoft Research Labs v roce 2006.
V roce 2013 byl Horvitz jmenován prvním hlavním vědeckým pracovníkem společnosti Microsoft. V této roli je zodpovědný za vedení výzkumných iniciativ společnosti a za zajištění toho, aby byly výzkumné poznatky společnosti Microsoft využity k vývoji nových produktů a služeb.
Výzkum
Horvitzova výzkumná činnost se zaměřuje na oblast umělé inteligence, zejména na vývoj algoritmů pro rozhodování v nejistotě a s omezenými zdroji. Je průkopníkem v oblasti pravděpodobnostního uvažování a rozhodování a jeho práce měla významný dopad na řadu oblastí, včetně lékařské diagnostiky, zpracování přirozeného jazyka a počítačového vidění.
Horvitz je autorem více než 200 vědeckých článků a spoluautorem několika knih, včetně "Uncertainty in Artificial Intelligence" (1998) a "Computational Intelligence" (2008).
Ocenění a uznání
Horvitz obdržel řadu ocenění a uznání za svou práci, včetně:
Stipendium MacArthur Foundation (1995)
Cena IJCAI za výzkum (1997)
Cena ACM-AAAI Allena Newella (2004)
Cena IEEE John von Neumanna (2011)
Členství v Národní akademii inženýrství (2013)
Cena ACM za počítačové vědy (2019)
Osobní život
Horvitz je ženatý a má dvě děti. Je vášnivým fotografem a hudebníkem.
Hossein Derakhshan (persky: حسین درخشان;
7. ledna 1975) známý také jako Hoder, je íránsko-kanadský bloger, novinář a výzkumník, který byl vězněn v Teheránu od listopadu 2008 do listopadu 2014. Je mu připisováno zahájení blogerské revoluce v Íránu a mnozí novináři ho nazývají otcem perského blogování. Také pomáhal propagovat podcasting v Íránu.
Derakhshan byl zatčen 1. listopadu 2008 a 28. září 2010 odsouzen k 19,5 letům vězení. V říjnu 2013 byl jeho trest snížen na 17 let. Byl omilostněn íránským nejvyšším vůdcem a 19. listopadu 2014 byl propuštěn z věznice Evin.
Derakhshan se narodil v Teheránu v Íránu. Vystudoval informatiku na Teheránské univerzitě a poté pracoval jako novinář pro několik íránských novin. V roce 2001 založil blog s názvem "Hoder.com", který se rychle stal jedním z nejpopulárnějších blogů v Íránu. Blog byl fórem pro diskusi o politice, společnosti a kultuře a Derakhshan byl známý svými kritickými názory na íránskou vládu.
V roce 2008 byl Derakhshan zatčen a obviněn ze špionáže a šíření propagandy proti íránské vládě. Byl odsouzen k 19,5 letům vězení, ale jeho trest byl později snížen na 17 let. Ve vězení strávil šest let a byl propuštěn v roce 2014.
Po propuštění z vězení Derakhshan emigroval do Kanady, kde žije dodnes. Pokračuje v psaní o Íránu a je aktivním obhájcem svobody projevu a lidských práv.
Přispěvatelé do online encyklopedie Wikipedie licencují svůj předložený obsah pod licencí Creative Commons, která povoluje opětovné použití za předpokladu, že je uvedeno autorství. Bylo však několik případů, kdy osoby neposkytly potřebné připsání a pokusily se vydávat materiál z Wikipedie za svou vlastní práci. Takové plagiátorství je porušením licence Creative Commons a pokud je odhaleno, může být důvodem pro rozpaky, profesní sankce nebo právní problémy. Ve vzdělávacím prostředí studenti někdy kopírují Wikipedii, aby splnili úkoly ve třídě. [1] Studie společnosti Turnitin z roku 2011 zjistila, že Wikipedia byla nejvíce kopírovanou webovou stránkou studenty středních i vysokých škol. [2]
Co je Creative Commons?
Creative Commons je nezisková organizace, která poskytuje tvůrcům bezplatné nástroje pro sdílení a ochranu jejich práce. Licence Creative Commons umožňují tvůrcům vybrat si, jakým způsobem chtějí, aby jejich práce byla sdílena a využívána ostatními.
Proč je důležité uvádět autorství?
Uvádění autorství je důležité z několika důvodů:
Uznává práci tvůrce.
Umožňuje ostatním najít původní zdroj.
Pomáhá předcházet plagiátorství.
Co se stane, když neposkytnu připsání?
Pokud neposkytnete připsání za materiál, který používáte z Wikipedie, můžete porušit licenci Creative Commons. To může vést k:
Rozpakům.
Profesním sankcím.
Právním problémům.
Jak mohu správně uvést autorství?
Existuje několik způsobů, jak správně uvést autorství materiálu z Wikipedie:
Použijte citační šablonu. Wikipedia poskytuje citační šablony, které můžete použít k automatickému generování citací.
Uveďte autora a název článku. Můžete také uvést autora a název článku ručně.
Zahrňte odkaz na článek. Vždy byste měli zahrnout odkaz na původní článek na Wikipedii.
Příklad citace:
Citační šablona:
```
{{Cite web | url = https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedia | title = Wikipedia | accessdate = 2023-02-28}}
```
Manuální citace:
> Wikipedia. (n.d.). Wikipedia. Retrieved February 28, 2023, from https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedia
Důsledky plagiátorství
Plagiátorství je vážný problém, který může mít řadu negativních důsledků. Pokud jste usvědčeni z plagiátorství, můžete:
Dostat špatnou známku.
Ztratit svou práci.
Být vyloučeni ze školy.
Čelit právním následkům.
Jak se vyhnout plagiátorství
Existuje několik způsobů, jak se vyhnout plagiátorství:
Citujte své zdroje. Vždy citujte zdroje, které používáte ve své práci.
Parafrázujte a shrnujte. Nepoužívejte cizí slova doslovně. Místo toho parafrázujte a shrňte informace svými vlastními slovy.
Zkontrolujte svou práci na plagiátorství. Existuje řada nástrojů pro kontrolu plagiátorství, které můžete použít ke kontrole své práce před jejím předložením.
Komunita zpravodajských služeb Spojených států Komunita zpravodajských služeb Spojených států (IC) je skupina samostatných zpravodajských agentur vlády Spojených států a podřízených organizací, které pracují jak samostatně, tak kolektivně, aby prováděly zpravodajské aktivity, které podporují zahraniční politiku a zájmy národní bezpečnosti Spojených států. Mezi členské organizace IC patří zpravodajské agentury, vojenská rozvědka a civilní zpravodajské a analytické kanceláře v rámci federálních výkonných oddělení. IC dohlíží Úřad ředitele národního zpravodajství (ODNI), kterému předsedá ředitel národního zpravodajství (DNI), který podává zprávy přímo prezidentovi Spojených států. IC byla založena výkonným nařízením 12333 („Zpravodajské aktivity Spojených států“), které 4. prosince 1981 podepsal prezident Ronald Reagan. Zákonná definice IC, včetně seznamu agentur, byla kodifikována jako zákon o zpravodajské organizaci z roku 1992 (Pub. L. 102–496, HR 5095, 106 Stat. 3188). The Washington Post v roce 2010 uvedl, že ve Spojených státech existovalo 1 271 vládních organizací a 1 931 soukromých společností na 10 000 místech, které pracovaly na boji proti terorismu, vnitřní bezpečnosti a zpravodajství, a že zpravodajská komunita jako celek by zahrnovala 854 000 lidí s nejvyšší úrovní utajení.
Reuters je zpravodajská agentura vlastněná společností Thomson Reuters Corporation. Zaměstnává přibližně 2 500 novinářů a 600 fotožurnalistů na přibližně 200 místech po celém světě. Reuters je jednou z největších zpravodajských agentur na světě. Agentura byla založena v Londýně v roce 1851 Němcem Paulem Reuterem. V roce 2008 ji koupila kanadská společnost Thomson Corporation a nyní tvoří divizi zpravodajských médií společnosti Thomson Reuters. Reuters poskytuje zprávy a informace pro různé platformy, včetně tištěných médií, vysílání, internetu a mobilních zařízení. Agentura má pověst poskytování objektivního a přesného zpravodajství. Zprávy Reuters využívají tisíce novin, televizních a rozhlasových stanic, webových stránek a dalších organizací po celém světě. Agentura je také předním poskytovatelem finančních informací pro finanční instituce, podniky a vlády. Reuters se zavázala k etickému a nezávislému zpravodajství. Má přísný kodex chování, který vyžaduje od novinářů, aby byli přesní, spravedliví a vyvážení. Agentura má dlouhou a bohatou historii. Hrála klíčovou roli v poskytování zpráv o některých z nejdůležitějších událostí v historii, včetně americké občanské války, první a druhé světové války a pádu Berlínské zdi. Reuters je dnes jednou z nejrespektovanějších zpravodajských organizací na světě. Její zprávy jsou důvěryhodné a oceňované za svou přesnost, objektivitu a vyváženost.
Racionalita Racionalita je vlastnost, která je řízena nebo založena na rozumu. V tomto ohledu osoba jedná racionálně, pokud má dobrý důvod pro to, co dělá, nebo přesvědčení je racionální, pokud je založeno na silných důkazech. Tato vlastnost se může vztahovat na schopnost, jako je racionální zvíře, na psychologický proces, jako je uvažování, na mentální stavy, jako jsou přesvědčení a úmysly, nebo na osoby, které tyto jiné formy racionality vlastní. Věc, které chybí racionalita, je buď a-racionální, pokud je mimo oblast racionálního hodnocení, nebo iracionální, pokud do této oblasti patří, ale nesplňuje její standardy. Existuje mnoho diskusí o základních rysech, které sdílejí všechny formy racionality. Podle účtů odpovídajících důvodům je racionální reagovat na důvody. Například tmavé mraky jsou důvodem pro použití deštníku, a proto je pro agenta racionální tak učinit. Důležitým rivalem tohoto přístupu jsou účty založené na soudržnosti, které definují racionalitu jako vnitřní soudržnost mezi mentálními stavy agenta. V tomto ohledu bylo navrženo mnoho pravidel soudržnosti, například že by člověk neměl zastávat protichůdná přesvědčení nebo že by měl mít v úmyslu něco udělat, pokud věří, že by to měl udělat. Účty založené na cílech charakterizují racionalitu ve vztahu k cílům, jako je získání pravdy v případě teoretické racionality. Internalisté věří, že racionalita závisí pouze na mysli osoby. Externalisté tvrdí, že mohou být relevantní i vnější faktory. Debaty o normativitě racionality se týkají otázky, zda by člověk měl být vždy racionální. Další diskusí je, zda racionalita vyžaduje, aby byly všechny víry přezkoumány od nuly, než abychom důvěřovali předem existujícím přesvědčením. V akademické literatuře se diskutuje o různých typech racionality. Nejvlivnější rozlišení je mezi teoretickou a praktickou racionalitou. Teoretická racionalita se týká racionality přesvědčení. Racionální přesvědčení jsou založena na důkazech, které je podporují. Praktická racionalita se týká především činů. Patří sem určité mentální stavy a události předcházející činům, jako jsou úmysly a rozhodnutí. V některých případech mohou být oba v rozporu, jako když praktická racionalita vyžaduje, aby člověk přijal iracionální přesvědčení. Dalším rozlišením je ideální racionalita, která vyžaduje, aby racionální agenti dodržovali všechny zákony a důsledky logiky, a ohraničená racionalita, která bere v úvahu, že to není vždy možné, protože výpočetní síla lidské mysli je příliš omezená. Většina akademických diskusí se zaměřuje na racionalitu jednotlivců. To kontrastuje se sociální nebo kolektivní racionalitou, která se týká kolektivů a jejich skupinových přesvědčení a rozhodnutí. Racionalita je důležitá pro řešení všech druhů problémů, aby bylo možné efektivně dosáhnout svého cíle. Je relevantní a diskutovaný v mnoha disciplínách. V etice je jednou otázkou, zda lze být racionální, aniž by byl současně morální. Psychologie se zajímá o to, jak psychologické procesy implementují racionalitu. Patří sem také studium neúspěchů, jak je tomu v případě kognitivních zkreslení. Kognitivní a behaviorální vědy obvykle předpokládají, že lidé jsou dostatečně racionální, aby předvídali, jak myslí a jednají. Logika studuje zákony správné argumentace. Tyto zákony jsou vysoce relevantní pro racionalitu přesvědčení. Velmi vlivná koncepce praktické racionality je uvedena v teorii rozhodování, která uvádí, že rozhodnutí je racionální, pokud má zvolená možnost nejvyšší očekávanou užitečnost. Mezi další relevantní oblasti patří teorie her, bayesianismus, ekonomie a umělá inteligence.
Myspace LLC Myspace LLC je americká společnost provozující stejnojmennou sociální síť. Síť byla spuštěna 1. srpna 2003 a stala se první sociální sítí s globálním dosahem. Měla významný vliv na technologie, popkulturu a hudbu. Historie Myspace hrál klíčovou roli v počátečním růstu společností jako YouTube a vytvořil vývojářskou platformu, která pomohla k úspěchu společností Zynga, RockYou a Photobucket. Od roku 2005 do roku 2009 byl Myspace největší sociální sítí na světě. V červenci 2005 byla společnost Myspace získána společností News Corporation za 580 milionů dolarů a v červnu 2006 překonala Yahoo! a Google a stala se nejnavštěvovanějším webem ve Spojených státech. V roce 2008 vygenerovala tržby ve výši 800 milionů dolarů. Na vrcholu své popularity v dubnu 2008 dosáhl Myspace a Facebook 115 milionů měsíčních návštěvníků, ale Myspace těsně prohrál s nově vznikajícím Facebookem, pokud jde o počet uživatelů na celém světě. V květnu 2009 překonal Facebook Myspace v počtu unikátních návštěvníků v USA. Od té doby počet uživatelů MySpace neustále klesá, a to i přes několik redesignů. V roce 2019 počet měsíčních návštěvníků klesl na sedm milionů. Majitelé V červnu 2009 zaměstnával Myspace přibližně 1 600 zaměstnanců. V červnu 2011 společnost Specific Media Group a Justin Timberlake společně koupili společnost za přibližně 35 milionů dolarů. 11. února 2016 bylo oznámeno, že společnost Myspace a její mateřská společnost byly koupeny společností Time Inc. za 87 milionů dolarů. Společnost Time Inc. byla zase koupena společností Meredith Corporation 31. ledna 2018. 4. listopadu 2019 společnost Meredith odprodala Myspace a její původní holdingovou společnost (Viant Technology Holding Inc.) a prodala ji společnosti Viant Technology LLC.
Webby Awards Webby Awards jsou ocenění za excelenci na internetu, která každoročně uděluje Mezinárodní akademie digitálních umění a věd (International Academy of Digital Arts and Sciences). Tato akademie je složena z více než tří tisíc odborníků z oboru a technologických inovátorů. Kategorie zahrnují webové stránky, reklamu a média, online film a video, mobilní stránky a aplikace a sociální sítě. Ve každé kategorii jsou vybráni dva vítězové, jeden členy Mezinárodní akademie digitálních umění a věd a druhý veřejností, která hlasuje v rámci hlasování Webby People's Voice. Každý vítěz přednese pětislovnou děkovnou řeč, což je ochranná známka každoročního předávání cen. Ocenění je považováno za "nejvyšší ocenění internetu" a je jedním z nejstarších ocenění zaměřených na internet. Často se označuje jako "Oscari internetu".