Acatenango
Zeměpisná poloha
Acatenango je stratovulkán v Guatemale, který se nachází nedaleko města Antigua. Je součástí horského pásma Sierra Madre. Sopka má dva vrcholy, Pico Mayor (nejvyšší vrchol) a Yepocapa (3 880 m), který je také známý jako Tres Hermanas (Tři sestry). Acatenango je spojen s Volcán de Fuego a společně je tento sopečný komplex známý jako La Horqueta.
Geologie
Acatenango je stratovulkán, který vznikl z několika vrstev lávy a popela. Sopka je stará asi 200 000 let. Poslední erupce proběhla v listopadu až prosinci 1972.
Vrcholy
Acatenango má dva hlavní vrcholy:
Pico Mayor: Nejvyšší vrchol sopky s nadmořskou výškou 3 976 m.
Yepocapa (Tres Hermanas): Druhý nejvyšší vrchol s nadmořskou výškou 3 880 m.
Turistika
Acatenango je oblíbenou destinací pro turisty, kteří chtějí podniknout túru na jeho vrchol. Túra na vrchol trvá obvykle 4-5 hodin a je považována za středně náročnou. Z vrcholu sopky je nádherný výhled na okolní krajinu, včetně Volcán de Fuego a města Antigua.
Bezpečnost
Při výstupu na Acatenango je důležité dodržovat bezpečnostní opatření. Sopka je aktivní a může dojít k erupcím. Turisté by měli být připraveni na změny počasí a měli by si s sebou vzít dostatek vody a jídla. Doporučuje se také najmout si místního průvodce, který zná trasu a může poskytnout informace o bezpečnosti.
Zajímavosti
Acatenango je jedním z nejpopulárnějších turistických cílů v Guatemale.
Sopka je domovem řady rostlin a živočichů, včetně mnoha druhů ptáků.
Z vrcholu Acatenanga je možné vidět sopky Volcán de Fuego, Atitlán a Pacaya.
Sopka je oblíbeným místem pro kempování a pozorování západu slunce.
Hudba, tanec a jazyk Garifunů
Hudba Garifunů je etnická hudba a tanec s prvky africké, arawacké a kalinagské kultury. Pochází od africko-domorodého lidu Garifunů ze Střední Ameriky a Svatého Vincenta a Grenadiny. V roce 2001 byla hudba, tanec a jazyk Garifunů prohlášeny za mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva organizací UNESCO.
Hudba
Hudba Garifunů je jedinečná směsice afrických rytmů, melodií Arawaků a textů Kalinagů. Je charakteristická svými bubny, chřestítky a zpěvem. Mezi hlavní hudební nástroje patří:
Tumba: Velký bubínek, který udává základní rytmus.
Segunda: Menší bubínek, který doplňuje tumbi.
Kunti: Dřevěná chřestítka, která dodávají hudbě rytmický doprovod.
Tanec
Tanec Garifunů je stejně jedinečný jako jejich hudba. Je to směs afrických a domorodých prvků, která vypráví příběhy o historii, kultuře a každodenním životě Garifunů. Existuje mnoho různých tanečních stylů, z nichž každý má své vlastní kroky a pohyby. Mezi nejznámější tance patří:
Yancunu: Tanec, který zobrazuje každodenní život Garifunů.
Chip: Tanec, který vypráví příběh o lovu a rybolovu.
Majani: Tanec, který oslavuje sklizeň.
Jazyk
Jazyk Garifunů je kreolský jazyk založený na arawackém jazyce s vlivy francouzštiny, angličtiny a španělštiny. Je mluvený Garifuny ve Střední Americe a na Svatém Vincentu a Grenadiny. Jazyk Garifunů je důležitou součástí jejich kultury a identity.
Význam pro UNESCO
UNESCO uznalo hudbu, tanec a jazyk Garifunů jako mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva. Toto uznání zdůrazňuje jedinečnost a hodnotu kultury Garifunů a pomáhá ji chránit pro budoucí generace.
Ohrožení
Kultura Garifunů čelí mnoha hrozbám, včetně globalizace, akulturace a ztráty jazyka. UNESCO a další organizace pracují na ochraně a propagaci kultury Garifunů, aby zajistily její zachování pro budoucnost.
Sopka Cuilapa-Barbarena Sopka Cuilapa-Barbarena je pole sopečných struskových kuželů v Guatemale s přibližně 70 kužely. Nachází se v nadmořské výšce 1454 m a leží na průsečíku lokálního zlomu Jalpatagua s kalderou Santa Rosa de Lima z období miocénu. Nejmladší kužely pocházejí z období po poslední aktivní fázi sopky Tecuamburro a mohou být holocénního stáří, ale neexistují pro to žádné potvrzené důkazy.
Sopka Almolonga Sopka Almolonga, nazývaná také "Cerro Quemado" (Spálená hora) nebo "La Muela" (Stolička) kvůli svému výraznému tvaru, je andezitový stratovulkán v jihozápadním departmentu Quetzaltenango v Guatemale. Sopka je součástí pohoří Sierra Madre a nachází se poblíž města Almolonga, jižně od Quetzaltenanga, druhého největšího města v Guatemale. Sopka leží podél zlomové zóny Zunil a má centrální kalderu obklopenou několika dacitovými a ryolitovými lávovými dómy. Vznikla v sopečném prostředí za obloukem a její aktivita začala před 84 000 lety. Stratovulkán Almolonga je nejstarší stavbou a zhroutil se před erupcí kaldery jezera Atitlán, která je hlavním chronologickým ukazatelem vulkanismu v regionu. Zhroucení stratovulkánu zanechalo kalderu o průměru 3,3 km a hloubce 350 m, která byla následně obsazena lávovými dómy na svém severním okraji a pokryta vrstvami tefry z mnoha sopek, jak v oblasti Almolonga, tak i v jiných oblastech. Cerro Quemado je největší (asi 2 km3) a nejmladší komplex lávových dómů tvořený osmi průduchy s viskózními lávovými proudy a uzávěry během čtyř různých sopečných fází - první dvě zahrnují výlev lávy a tvorbu nových dómů. Cerro Quemado prošel bočním zhroucením před 1 150 lety, což vyvolalo sesuv půdy, který se vydal 6 km směrem JZ v údolí Llano de Pinal a obsadil plochu 13 km2 a vyvolal boční výbuch, který zasáhl i sousední sopku Volcán Siete Orejas. Následně se uvnitř jizvy po zhroucení vytvořil lávový dóm. V roce 1818 vytvořila erupce blokový lávový proud, který se více než půl roku šířil 2,5 km na východ. Lahary a další výbušná aktivita představují potenciální nebezpečí této sopky.
Municipality v Hondurasu Honduras je administrativně rozdělen do 18 departmentů, které jsou dále rozděleny na 298 obcí. Obce jsou jedinou správní jednotkou v Hondurasu, která má místní samosprávu. Každá obec má svého zvoleného starostu na rozdíl od jmenovaných guvernérů departmentů. Pro statistické účely jsou obce dále rozděleny na 3731 vesnic (aldea) a ty na 27969 osad (caserío). Na nejnižší úrovni je některých 3336 osad rozděleno na čtvrti (barrio) nebo kolonie (colonia). Politika v Hondurasu Ústava Honduras má ústavu z roku 1982, která byla několikrát novelizována. Ústava stanoví, že Honduras je demokratická, unitární a republikánská země. Vláda je rozdělena do tří mocí: výkonné, zákonodárné a soudní. Zákon 2009 V roce 2009 byl schválen zákon, který umožnil prezidentovi Manuelovi Zelayovi kandidovat na druhé funkční období. To bylo v rozporu s ústavou, která stanoví, že prezident může sloužit pouze jedno funkční období. Tento zákon vyvolal politickou krizi a nakonec vedl k Zelayovu sesazení v roce 2009. Puč v roce 2009 V roce 2009 byl prezident Manuel Zelaya sesazen vojenským pučem. Puč byl veden generálem Romeo Vásquezem Velásquezem, který se stal de facto hlavou státu. Mezinárodní společenství puč odsoudilo a požadovalo obnovení Zelayi ve funkci. Zelaya se však nakonec rozhodl odstoupit a opustit zemi. Politika zbraní Honduras má jednu z nejvyšších mír vražd v Latinské Americe. Země má také vysokou míru vlastnictví zbraní. Vláda se pokusila snížit násilí zavedením přísnějších zákonů o kontrole zbraní, ale tyto zákony byly do značné míry neúčinné. Lidská práva Honduras má špatnou pověst v oblasti lidských práv. Země je často kritizována za vysokou míru násilí, korupce a beztrestnosti. Vláda byla obviněna z porušování lidských práv, včetně mimosoudních poprav, nucených zmizení a mučení. Práva LGBT Honduras je jednou z nejhomofobnějších zemí na světě. Homosexualita je v zemi ilegální a homosexuálové jsou často diskriminováni a napadáni. Vláda udělala málo pro zlepšení práv LGBT a zemi chybí zákony proti diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity. Výkonná moc Prezident Prezident je hlavou státu a vlády. Prezident je volen na čtyřleté období a může sloužit pouze jedno funkční období. Současnou prezidentkou je Xiomara Castro. Viceprezident Viceprezident je druhým nejvyšším úředníkem v zemi. Viceprezident je volen na čtyřleté období spolu s prezidentem. Současným viceprezidentem je Salvador Nasralla. Ministři Prezident jmenuje radu ministrů, kteří mu pomáhají při řízení země. Ministři jsou zodpovědní za různá vládní oddělení. Zákonodárná moc Národní kongres Národní kongres je jednokomorový zákonodárný sbor Hondurasu. Kongres má 128 členů, kteří jsou voleni na čtyřleté období. Kongres je zodpovědný za vydávání zákonů a schvalování rozpočtu. Současným předsedou Kongresu je Luis Redondo. Soudní moc Nejvyšší soud Nejvyšší soud je nejvyšším soudem v Hondurasu. Soud má 15 soudců, kteří jsou jmenováni Kongresem na sedmiletá období. Nejvyšší soud je zodpovědný za výklad ústavy a rozhodování o případech, které se týkají ústavních otázek. Národní volební rada Národní volební rada je nezávislý orgán, který dohlíží na volby v Hondurasu. Rada je zodpovědná za registraci voličů, pořádání voleb a vyhlašování výsledků. Administrativní rozdělení Departmenty Honduras je rozdělen do 18 departmentů. Každý department je spravován guvernérem, který je jmenován prezidentem. Departmenty jsou dále rozděleny na obce. Obce Obce jsou základní jednotkou místní správy v Hondurasu. Každá obec má svého starostu a zastupitelstvo, které jsou voleny na čtyřleté období. Obce jsou zodpovědné za poskytování místních služeb, jako je vzdělávání, zdravotní péče a infrastruktura. Volby Honduras má systém vícečetného hlasování (Ley de Lemas), který umožňuje voličům hlasovat pro kandidáty z různých stran na jednom hlasovacím lístku. Tento systém může vést k fragmentaci Kongresu a ztížit sestavení vládní koalice. Nedávné volby Poslední všeobecné volby v Hondurasu se konaly v roce 2021. Volby vyhrála Xiomara Castro z levicové strany Libre. Castro je první ženou, která byla zvolena prezidentkou Hondurasu. Politické strany V Hondurasu existuje řada politických stran. Hlavními stranami jsou Národní strana, Liberální strana, Demokratická unie a Křesťansko-demokratická strana. V posledních letech získala popularitu také levice, zejména strana Libre. Zahraniční vztahy Honduras má diplomatické vztahy s většinou zemí světa. Hlavními spojenci Hondurasu jsou Spojené státy, Španělsko a Tchaj-wan. Honduras je také členem Organizace spojených národů, Organizace amerických států a Středoamerického integračního systému.
Volcán de Agua Volcán de Agua je vyhaslá sopka nacházející se v guatemalských departementech Sacatepéquez a Escuintla. Se jedná o stratovulkán vysoký 3760 m n. m., který se tyčí více než 3500 m nad tichomořskou pobřežní plání na jihu a 2000 m nad guatemalskou vysočinou na severu. Dominuje místní krajině, pokud ji neskryje oblačnost. Sopka se nachází 5 až 10 km od města Antigua Guatemala a několika dalších velkých měst ležících na jejím severním svahu. Tato města mají dohromady téměř 100 000 obyvatel. Na jih od ní se ve vzdálenosti asi 20 km nachází město Escuintla s přibližně 150 000 obyvateli. Na nižších svazích sopky se pěstuje káva. Historie Volcán de Agua je neaktivní sopka, její poslední erupce proběhla v pozdním pleistocénu. Vznikl před 230 000 lety a od té doby vybuchl nejméně 13krát. Většina jeho erupcí byla explozivní a produkovala velké množství pyroklastického materiálu. Geologie Volcán de Agua je stratovulkán, což znamená, že je tvořen střídavými vrstvami lávy a pyroklastického materiálu. Lávové proudy sopky jsou převážně andezitového složení, zatímco pyroklastický materiál je převážně složen z popela a pemzy. Nebezpečí Volcán de Agua je považován za nebezpečný, protože se nachází v blízkosti velkých měst. V případě erupce by mohly být tyto města zasaženy lávovými proudy, pyroklastickými proudy a bahnotoky. Sopka je také náchylná k sesuvům půdy, které by mohly poškodit infrastrukturu a lidské životy. Monitorování Volcán de Agua je monitorován Guatemalským institutem pro vulkanologii a seismologii (INSIVUMEH). INSIVUMEH provozuje síť seismických stanic, které sledují aktivitu sopky. Institut také provádí pravidelné letecké průzkumy sopky, aby zkontroloval její stav. Mýty a legendy Volcán de Agua je obklopen mýty a legendami. Mayové věřili, že sopka je posvátná hora a že je domovem bohů. Legenda říká, že sopka byla kdysi krásnou ženou, která byla proměněna v kámen bohem Hunahpúem. Turistika Volcán de Agua je oblíbeným cílem turistů. Na vrchol sopky vede několik turistických stezek. Výstup na vrchol trvá obvykle 3 až 5 hodin. Z vrcholu se naskýtá nádherný výhled na okolní krajinu.
Volcan Atitlan Sopečný kužel Volcan Atitlan je velký, kuželovitý, činný stratuvulkán sousedící s kalderou jezera Atitlan ve guatemalské vrchovině v pohoří Siera Madra de Chiapas. Nacházi se v departementu Sololá na jihozapadě Guatemaly. Je to poměrně činná sopka, od roku 1469 do roku 1853, což je datum poslední erupce, bylo hlášeno více než tucet erupcí. Atitlan je součástí vulkanického oblouku v Centrálni Americe. Tento oblouk je souvislým pásem sopek táhnoucím se podél Centrálni Ameriky, který vznikl subdukc,i, což je proces, kterým se kokosová deska noří pod karibskou desku. Tyto sopky tvoří část ohnivého kruhu kolem Tichého oceu. Volcan Atitlan leží několik mil jihovýchodně od Volcana Toliman, který se tyčí na jihovýchodní straně jezera Atitlan. Volcan San Pedro se tyčí nad jezerem Atitlan východně od Volcana Atitlan. Dlouhý, úzký záliv odděluje Vulcan Atitlan a Vulcan Toliman od Volcana San Pedro. Geologie Atitlan je stratuvulkán, který vznikl hromaděným střídáním vrstev lávy a popela. Je to velká hora s vrcholem v nadmořské výšce 3535 m (11598 ft) a prominencí 1754 m (5755 ft). Je to druhou největší sopka v Guatemale a je to jeden z nejaktivnějších vulkánů v zemi. Poslední erupce Atitlana se odehrála v roce 1853. Erupce byla velká a vytvořila velké množství popela a pemzy. Erupce byla doprovázena zemětřesením a sesuvy půdy. Erupce si vyžádala životy několika lidí a zničila mnoho vesnic. Atitlan je stále činná sopka a představuje hrozbu pro místní obyvatelство. Vláda Guatemaly monitoruje sopku a má plán na evakuaci místního obyvatelstva v případě další erupce. Ekologie Atitlan je obydlen různorodou flórou a faunou. Na nižších částech hory rostou tropické lesy, zatímco na horních částech hory rostou alpini louky. Na hoře se nacházi mnoho různých živočišnych druhu, včetně ptáků, savců a plazů. Jezero Atitlan je domovem mnoha různých ryb a dalších živočichů. Jezero je důležitým zdrojem potravy a příjmů pro místní obyvatele. Kulturní význam Atitlan je posvátná hora pro domorodý lid Mayanů. Mayské lidé se domnívají, že hora je domovem bohů a že je místem, kde byla stvořena lidská civilizace. Na hoře se nacházi mnoho mayských ruin a je místem mnoha mayských rituálů a festivalů. Atitlan je oblíbeným turistickým cílem. Turisté se mohou vydat na túru na horu, navštívit mayské ruiny nebo se vydat na plavbu po jezeře.
Volcán de Fuego Volcán de Fuego, ve španělštině „Ohnivá sopka“, zkráceně Fuego, nebo Chi Q'aq' v jazyce Kaqchikel, což znamená „kde je oheň“, je aktivní stratovulkán v Guatemale, na hranicích departmentů Chimaltenango, Escuintla a Sacatepéquez. Tato sopka je součástí pohoří Sierra Madre a nachází se asi 16 kilometrů západně od Antiguy, jednoho z nejslavnějších guatemalských měst a turistické destinace. Často vybuchuje, naposledy v červnu, listopadu 2018, 23. září 2021, 11. prosince 2022 a 4. května 2023. Fuego je známé tím, že je téměř neustále aktivní na nízké úrovni. Každých 15 až 20 minut dochází k malým výbuchům plynu a popela, ale větší erupce jsou méně časté. Dominují andezitové a čedičové lávy a nedávné erupce mají tendenci být mafičtější než starší (prehistorické). Sopka je spojena se sopkou Acatenango na severu a společně je komplex známý jako La Horqueta. Mezi Fuego a Acatenango se nachází La Meseta, sráz označující pozůstatky starší sopky, která se zhroutila asi před 8 500 lety. Sopka Fuego začala růst po zhroucení La Meseta.
Moyuta (sopka) Moyuta je stratovulkán v jižní Guatemale. Nachází se poblíž města Moyuta v departementu Santa Rosa a leží na jižním okraji zlomu Jaltapagua. Sopka má nadmořskou výšku 1 662 m a její vrchol tvoří tři andezitové lávové dómy. Na svazích sopečného komplexu se nachází mnoho škvárových kuželů. Na severních a jižních svazích jsou viditelné malé fumaroly a na severovýchodní základně sopky a podél řek na jihovýchodní straně se nacházejí horké prameny. Sopka je pokryta lesy a kávovými plantážemi. Geografie Moyuta je součástí Středoamerického vulkanického oblouku, který se táhne od Mexika po Panamu. Sopka se nachází v jižní části Guatemale, asi 50 km jihovýchodně od města Guatemala. Leží na jižním okraji zlomu Jaltapagua, který je významnou geologickou strukturou v regionu. Geologie Moyuta je stratovulkán, což je typ sopky, který se skládá z vrstev lávy, popela a pyroklastických hornin. Sopka má tři andezitové lávové dómy na vrcholu, které jsou pozůstatky minulých erupcí. Na svazích sopky se nachází mnoho škvárových kuželů, které jsou menšími sopkami, které se vytvořily během erupcí lávy s nízkou viskozitou. Erupční historie Poslední erupce Moyuty není známa. Sopka je považována za neaktivní, ale existují důkazy o tom, že v minulosti vybuchla. Na svazích sopky se nacházejí pyroklastické proudy, které jsou ukládány během erupcí. Tyto proudy jsou tvořeny horkou směsí plynů, popela a pyroklastických hornin, které se pohybují vysokou rychlostí. Současná aktivita Moyuta je v současné době neaktivní. Na svazích sopky jsou však patrné malé fumaroly, což jsou otvory, ze kterých unikají sopečné plyny. Na severovýchodní základně sopky a podél řek na jihovýchodní straně se také nacházejí horké prameny. Tyto prameny jsou důkazem toho, že pod povrchem sopky stále existuje geotermální aktivita. Dopady Moyuta je potenciálně nebezpečná sopka, protože se nachází v hustě osídlené oblasti. Pokud by došlo k erupci, mohla by způsobit značné škody na majetku a infrastruktuře. Popel a pyroklastické proudy by mohly ovlivnit oblasti až několik kilometrů od sopky. Horké prameny a fumaroly mohou také představovat nebezpečí pro místní obyvatele. Monitorování Moyuta je monitorována Národním institutem pro seismologii, vulkanologii, meteorologii a hydrologii Guatemaly (INSIVUMEH). INSIVUMEH instaluje seismické stanice kolem sopky, aby sledoval seismickou aktivitu. Monitoruje také fumaroly a horké prameny, aby zjistil jakékoli změny v jejich aktivitě. Prevence Existuje několik opatření, která lze přijmout ke zmírnění rizika spojeného s Moyutou. Jedním z nejdůležitějších opatření je vytvořit plán evakuace pro případ erupce. Je také důležité vzdělávat místní obyvatele o rizicích spojených se sopkami a o tom, co dělat v případě erupce.
Tecuamburro
Tecuamburro je stratovulkán v jižní Guatemale, asi 50 kilometrů jihovýchodně od města Guatemala.
Geologie
Tecuamburro je andezitový stratovulkán, který se vytvořil přibližně před 38 000 lety uvnitř podkovovité kaldery vytvořené strukturálním selháním druhého, 100 000 let starého stratovulkánu známého jako Miraflores.
Poslední erupce se předpokládá kolem roku 960 př. n. l.
Na vrcholu Tecuamburra se nachází kyselé kráterové jezero, kolem kterého se nachází mnoho horkých pramenů, fumarol a bahenních kotlů.
Geografie
Poloha: Santa Rosa, Guatemala
Nejvyšší bod: 1 845 m (6 053 ft)
Souřadnice: 14°9′21″N 90°24′25″W