Index databáze

Český název: Národní bezpečnost
Anglický název: National Security (2003 film)
Článek:

Národní bezpečnost Akční komedie Národní bezpečnost, která se odehrává v prostředí policejní práce, natočil v roce 2003 režisér Dennis Dugan. Hlavní role ztvárnili Martin Lawrence a Steve Zahn. Ve vedlejších rolích se objevili Bill Duke, Eric Roberts, Colm Feore a Matt McCoy. Natáčení probíhalo na různých místech v okolí Los Angeles, například v Long Beach a Santa Clarita. Film byl uveden do kin 17. ledna 2003 a získal negativní recenze od kritiků. Přesto se mu podařilo vydělat přes 54 milionů dolarů po celém světě. Příběh sleduje dva policisty, Hanka Raffertyho (Martin Lawrence) a Earla Montgomeryho (Steve Zahn), kteří jsou nuceni spolupracovat na vyšetřování teroristické hrozby. Hank je zkušený detektiv, který se nebojí použít sílu, zatímco Earl je mladý, nezkušený policista, který se snaží dokázat, že má na to být policistou. Společně se snaží odhalit plán teroristů a zabránit jim v provedení jejich útoku. Při tom se dostávají do nebezpečných situací a musí překonat své rozdíly, aby uspěli. Národní bezpečnost je svižná a zábavná akční komedie s hvězdným obsazením. Martin Lawrence a Steve Zahn tvoří skvělou dvojici, která se navzájem skvěle doplňuje. Film je plný akce, humoru a napětí, takže diváky jistě nenechá nudit.

Český název: Svatá Kilta
Anglický název: St Kilda
Článek:

St Kilda je název, který se může vztahovat na: Skotsko:
St Kilda, Skotsko, souostroví v severním Atlantiku u západního pobřeží Skotska Austrálie:
St Kilda, Queensland, lokalita v regionu Bundaberg
St Kilda, Jižní Austrálie, předměstí Adelaide
St Kilda, Victoria, předměstí Melbourne
City of St Kilda, bývalá obec v Melbourne
Electoral district of St Kilda, státní volební obvod zrušený v roce 1992
St Kilda light rail station, Melbourne
St Kilda Cricket Club
St Kilda Football Club, australský fotbalový klub založený v roce 1873
St Kilda Saints (NBL) nebo Southern Melbourne Saints, tým australské národní basketbalové ligy Nový Zéland:
St Kilda, Nový Zéland, předměstí Dunedin
St Kilda (New Zealand electorate), bývalý novozélandský parlamentní volební obvod Kanada:
St. Kilda, Alberta, nesamostatná komunita v okrese Warner County Jiné:
Lady of St Kilda, škuner, podle kterého bylo pojmenováno předměstí Melbourne

Český název: Anatolie
Anglický název: Anatolia
Článek:

Anatolie je poloostrov v západní Asii, tvořící jádro území dnešních Turecka. Název Anatolie znamená v řečtině „východ“. Poloha Anatolie se rozkládá na západ od Černého moře a na sever od Středozemného moře. Na severozápadě sousedí s Evropským Tureckem, na východě s Arménií a Gruzií, na jihu se Sýrií a Irákem. Geografie Anatolie je převáženě hornatá oblast s vysokými pohořími, jako je Pontské hory na severu a Taurus na jihu. Mezi nimi leží Anatolijské plató, které pokrývá většinu vnitrozemí. Klima Klima v Anatolii se liší podle nadmořské výšky. Na pobřeží je mírné, zatímco ve vnitrozemí je kontinentální s horkými léty a chladnými zimami. Historie Anatolie byla doménou různých civilizaci po celá staletí, včetně Chetitů, Lýdů a Peršanů. V 6. století př. n. l. se stala součástí Římské a později Byzantské Říše. V 11. století byla dobyta Selčuckými Turky a v 13. století se stala součástí Osmanské Říše. Po pádu Osmanské Říše v roce 1923 se Anatolie stala součástí Turecké republiky. Obyvatelstvo Anatolie má rozmanité obyvatelstvo, které tvoří převáženě Turci. Žijí tu však také Kurdové, Arméni, Řekové, Gruzínci a další menšiny. Ekonomika Ekonomika Anatolie je založena na zemědelstvím, průmyslu a cestovním ruchu. Hlavními zemědelskými produkty jsou obilí, ovoce, zelenina a bavlna. Anatolie je také bohatá na nerostné zdroje, jako je železná ruda, měď a chrom.

Český název: Hongkongská geografie
Anglický název: Geographical constituency
Článek:

Politika a vláda Hongkongu Zákony
Základní zákon
Národní bezpečnostní zákon
Jedna země, dva systémy
Sino-britská společná deklarace Trestní právo
Trest smrti
Porota
Donucovací orgány Lidská práva
Práva LGBT
Cenzura internetu Výkonná moc
Hlavní tajemník: John Lee
Výbor pro ochranu národní bezpečnosti
Hlavní úředníci
Výkonná rada Vládní sekretariát a vládní agentury
Úřad pro státní správu
Úřad pro registraci a volby
Úřad pro kulturu, sport a cestovní ruch
Úřad pro životní prostředí a ekologii
Úřad pro zdravotnictví
Úřad pro vnitřní záležitosti
Úřad pro práci a sociální péči
Bezpečnostní úřad
Úřad pro dopravu a logistiku
Úřad pro bydlení
Úřad pro obchod a hospodářský rozvoj
Úřad pro inovace, technologie a průmysl
Legislativní rada Soudnictví
Soudní dvůr
Vysoký soud
Odvolací soud
Soud první instance
Okresní soud
Magistrátní soud
Koronerský soud
Pracovní tribunál
Pozemkový tribunál
Tribunál pro přestupky na trhu
Tribunál pro obscénní materiály
Soud pro drobné nároky Obvody
Střední a západní
Východní ostrovy
Kowloon City
Kwai Tsing
Kwun Tong
Severní Sai Kung
Sha Tin
Sham Shui Po
Jižní
Tai Po
Tsuen Wan
Tuen Mun
Wan Chai
Wong Tai Sin
Yau Tsim Mong
Yuen Long Volby
Volební komise
Volby hlavního tajemníka
Volby do legislativní rady
Geografické volební obvody
Funkční volební obvody
Volební obvody volební komise
Volby do okresních rad Zahraniční vztahy
Hongkongská identita
Hongkongský pas
Britský zámořský pas
Konzulární mise v Hongkongu
Hongkong-čínské vztahy
Hongkongský styčný úřad
Hongkongská ekonomická, obchodní a kulturní kancelář Souvisejících témata
Kultura
Ekonomika
Vzdělávání
Geografie
Historie

Český název: Macao
Anglický název: Macau
Článek:

Macao: Speciální administrativní oblast Čínské lidové republiky Macao je město a zvláštní správní oblast Číny na západním okraji delty Perlové řeky u Jihočínského moře. S počtem obyvatel asi 680 000 a rozlohou 32,9 km2 je to nejhustěji osídlená oblast na světě. Dříve portugalská kolonie, území portugalského Macaa bylo nejprve pronajato Portugalsku jako obchodní stanice dynastií Ming v roce 1557. Portugalsko platilo roční nájem a spravovalo území pod čínskou suverenitou až do roku 1887. Portugalsko později získalo trvalá koloniální práva v čínsko-portugalské smlouvě v Pekingu. Kolonie zůstala pod portugalskou nadvládou až do roku 1999, kdy byla předána Číně. Macao je zvláštní správní oblast Číny, která si zachovává oddělené vládní a hospodářské systémy od pevninské Číny na základě zásady „jedna země, dva systémy“. Jedinečná směs portugalské a čínské architektury v historickém centru města vedla k jeho zapsání na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2005. Původně řídce osídlený soubor pobřežních ostrovů, Macao, často označované jako „Las Vegas východu“, se stalo významným letovisním městem a špičkovou destinací pro hazardní turistiku, s herním průmyslem sedmkrát větším než v Las Vegas. Město má jeden z nejvyšších příjmů na obyvatele na světě, 43 770 USD v roce 2021, a jeho HDP na obyvatele podle parity kupní síly je jedním z nejvyšších na světě. Má velmi vysoký index lidského rozvoje, jak vypočítala vláda Macaa, a čtvrtou nejvyšší střední délku života na světě. Území je vysoce urbanizované; dvě třetiny celkové rozlohy jsou postaveny na pozemcích získaných z moře.

Český název: Reaktance
Anglický název: Electrical reactance
Článek:

Reaktance v elektrických obvodech Reaktance je veličina, která vyjadřuje odpor střídavého proudu v elektrickém obvodu. Je způsobena indukčností a kapacitou obvodu. Spolu s odporem tvoří jednu ze dvou složek impedance. Na rozdíl od odporu však při reaktanci nedochází k přeměně elektrické energie na teplo. Místo toho se energie ukládá v reaktanci a o čtvrt periody později se vrací zpět do obvodu. Čím větší je reaktanta, tím menší je proud při stejném napětí. Reaktance se používá k výpočtu amplitudy a fázového posunu sinusového střídavého proudu procházejícího prvkem obvodu. Stejně jako odpor se reaktanta měří v ohmech. Kladné hodnoty označují induktivní reaktanci, záporné hodnoty kapacitní reaktanci. Označuje se symbolem X. Ideální rezistor má nulovou reaktanci, zatímco ideální induktory a kondenzátory mají nulový odpor. S rostoucí frekvencí se induktivní reaktanta zvyšuje a kapacitní reaktanta klesá.

Český název: Débito Cardíaco
Anglický název: Cardiac output
Článek:

Srdeční výdej Srdeční výdej je množství krve, které srdce vypumpuje za jednu minutu. Záleží na tom, kolikrát srdce za minutu bije (tepová frekvence) a kolik krve vypumpuje při každém stahu (systolický objem). Vzorec pro výpočet srdečního výdeje je: Srdeční výdej = Tepová frekvence × Systolický objem U zdravého člověka o váze 70 kg je srdeční výdej v klidu asi 5 litrů za minutu. Při tepové frekvenci 70 tepů za minutu je systolický objem přibližně 70 mililitrů. Význam srdečního výdeje Srdeční výdej je důležitý, protože určuje, kolik krve je dodáváno do různých částí těla. Krev přenáší kyslík a živiny do tkání a odvádí z nich oxid uhličitý a odpadní látky. Dodávka kyslíku Dodávka kyslíku je množství kyslíku, které je dodáváno do tkání za jednu minutu. Závisí na srdečním výdeji a na koncentraci kyslíku v krvi. Vzorec pro výpočet dodávky kyslíku je: Dodávka kyslíku = Srdeční výdej × Koncentrace kyslíku v krvi V klidu je dodávka kyslíku asi 1 litr za minutu. Spotřeba kyslíku Spotřeba kyslíku je množství kyslíku, které je spotřebováno tkáněmi za jednu minutu. Závisí na úrovni aktivity. V klidu je spotřeba kyslíku asi 25 % dodávky kyslíku. Při fyzické námaze se spotřeba kyslíku zvyšuje. Srdeční selhání Při srdečním selhání může být srdeční výdej nedostatečný i pro běžné činnosti. Nemůže se také dostatečně zvýšit, aby pokryl zvýšenou potřebu kyslíku při cvičení. Měření srdečního výdeje Srdeční výdej lze měřit několika způsoby, invazivně i neinvazivně. Každá metoda má své výhody a nevýhody.

Český název: Internet
Anglický název: Internet
Článek:

Internet Internet je globální síť propojených počítačových sítí, které používají sadu internetových protokolů (TCP/IP) ke komunikaci mezi sítěmi a zařízeními. Je to síť sítí, která se skládá ze soukromých, veřejných, akademických, obchodních a vládních sítí od místního až po globální rozsah, propojených širokou škálou elektronických, bezdrátových a optických síťových technologií. Internet nese širokou škálu informačních zdrojů a služeb, jako jsou propojené hypertextové dokumenty a aplikace World Wide Webu (WWW), elektronická pošta, telefonie a sdílení souborů. Původ internetu sahá až k výzkumu umožňujícímu sdílení počítačových zdrojů a vývoji paketního přepínání v 60. letech 20. století. Sada pravidel (komunikační protokoly) umožňující propojení v internetu vznikla z výzkumu a vývoje zadaného v 70. letech 20. století Agenturou pro pokročilé výzkumné projekty v oblasti obrany (DARPA) Ministerstva obrany Spojených států ve spolupráci s univerzitami a výzkumníky ve Spojených státech, Velké Británii a Francii. ARPANET původně sloužil jako páteřní síť pro propojení regionálních akademických a vojenských sítí ve Spojených státech, aby umožnil sdílení zdrojů. Financování sítě National Science Foundation Network jako nové páteřní sítě v 80. letech 20. století a soukromé financování dalších komerčních rozšíření podpořily celosvětovou účast na vývoji nových síťových technologií a sloučení mnoha sítí pomocí internetové protokolové sady DARPA. Propojení komerčních sítí a podniků na počátku 90. let 20. století a nástup World Wide Webu znamenaly začátek přechodu k modernímu internetu a vyvolaly trvalý exponenciální růst, protože generace institucionálních, osobních a mobilních počítačů byly připojeny k síti. Přestože internet byl široce využíván v akademické sféře v 80. letech 20. století, následná komercializace začlenila jeho služby a technologie prakticky do všech aspektů moderního života. Většina tradičních komunikačních médií, včetně telefonu, rádia, televize, papírové pošty a novin, je internetem přetvářena, nově definována nebo dokonce obcházena, což dává vzniknout novým službám, jako je e-mail, internetový telefon, internetová televize, online hudba, digitální noviny a streamovací weby. Noviny, knihy a další tiskové publikace se přizpůsobily webové technologii nebo byly přetvořeny do blogů, webových kanálů a online agregátorů zpráv. Internet umožnil a urychlil nové formy osobní interakce prostřednictvím instant messagingu, internetových fór a sociálních sítí. Online nakupování exponenciálně vzrostlo pro velké maloobchodníky, malé podniky a podnikatele, protože firmám umožňuje rozšířit jejich kamenné obchody a oslovit větší trh nebo dokonce prodávat zboží a služby výhradně online. Business-to-business a finanční služby na internetu ovlivňují dodavatelské řetězce v celých odvětvích. Internet nemá žádné jednotné centralizované řízení, a to ani v oblasti technologické implementace, ani v oblasti politik pro přístup a používání; každá součást sítě si stanovuje vlastní pravidla. Nadřazené definice dvou hlavních jmenných prostorů na internetu, prostoru adres internetového protokolu (IP adresa) a systému doménových jmen (DNS), jsou řízeny organizací pro údržbu, Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (ICANN). Technický základ a standardizace základních protokolů je činností Internet Engineering Task Force (IETF), neziskové organizace volně přidružených mezinárodních účastníků, ke které se může kdokoli připojit tím, že přispěje odbornými technickými znalostmi. V listopadu 2006 byl internet zařazen na seznam nových sedmi divů světa USA Today.

Český název: Moskva
Anglický název: Moscow
Článek:

Moskva, hlavní město Ruska Moskva je hlavním městem Ruské federace a největším městem v Evropě. Leží na řece Moskvě ve středním Rusku a má odhadem přes 13 milionů obyvatel ve městě, přes 18 milionů v aglomeraci a přes 21 milionů v metropolitní oblasti. Rozloha města je 2 511 km², aglomerace zabírá 5 891 km² a metropolitní oblast má rozlohu přes 26 000 km². Moskva je poprvé zmíněna v roce 1147 a postupně se stala prosperujícím a mocným městem, které bylo hlavním městem Velkoknížectví moskevského. Když bylo vyhlášeno Ruské carství, Moskva zůstala po většinu své historie politickým a hospodářským centrem. Za vlády Petra Velikého bylo ruské hlavní město přesunuto do nově založeného Petrohradu v roce 1712, což oslabilo vliv Moskvy. Po ruské revoluci a založení Ruské SFSR bylo hlavní město v roce 1918 přeneseno zpět do Moskvy, kde se později stalo politickým centrem Sovětského svazu. Po rozpadu Sovětského svazu zůstala Moskva hlavním městem nově vzniklé Ruské federace. Moskva je nejsevernější a nejchladnější megaměsto na světě. Je řízena jako federální město a slouží jako politické, ekonomické, kulturní a vědecké centrum Ruska a východní Evropy. Jako světové město alfa má Moskva jednu z největších městských ekonomik na světě. Je to jedna z nejrychleji rostoucích turistických destinací na světě a jedna z nejnavštěvovanějších měst v Evropě. Moskva je domovem šestého nejvyššího počtu miliardářů ze všech měst na světě. Mezinárodní obchodní centrum Moskva je jedním z největších finančních center v Evropě a na světě a nachází se zde většina nejvyšších mrakodrapů v Evropě. Moskva byla hostitelským městem Letních olympijských her v roce 1980 a jedním z hostitelských měst Mistrovství světa ve fotbale FIFA 2018. Jako historické centrum Ruska je Moskva domovem mnoha ruských umělců, vědců a sportovců díky přítomnosti svých muzeí, akademických a politických institucí a divadel. Ve městě se nachází několik památek UNESCO a je známé svými ukázkami ruské architektury, zejména historickým Rudým náměstím a budovami, jako je Chrám Vasila Blaženého a Moskevský Kreml, který slouží jako sídlo vlády Ruska. Moskva je domovem mnoha ruských společností z různých odvětví a je obsluhována rozsáhlou dopravní sítí, která zahrnuje čtyři mezinárodní letiště, deset železničních terminálů, tramvajový systém, systém jednokolejky a především moskevské metro, nejrušnější metro v Evropě a jeden z největších systémů rychlé přepravy na světě. Přes 40 % území města je pokryto zelení, což z něj činí jedno z nejzelenějších měst na světě.

Český název: Sb?žnost
Anglický název: Toe (automotive)
Článek:

Co znamená sbíhavost? Sbíhavost je úhel, který svírá každé kolo s podélnou osou vozidla. Jedná se o geometrickou vlastnost, která ovlivňuje jízdní vlastnosti vozu. Rozdíl mezi sbíhavostí a příklonem Sbíhavost je symetrický úhel, zatímco příklon je nesymetrický úhel. To znamená, že při sbíhavosti se obě kola vychylují stejným směrem, zatímco při příklonu se vychylují opačným směrem. Typy sbíhavosti Existují dva typy sbíhavosti:
Sbíhavost: Přední část kola směřuje směrem k ose vozidla.
Rozbíhavost: Přední část kola směřuje od osy vozidla. Historické měření sbíhavosti V minulosti se sbíhavost měřila jako rozdíl vzdáleností mezi přední a zadní hranou pneumatiky vnějšího průměru a výšky osy. Protože úhel sbíhavosti závisí na průměru pneumatiky, toto měření bylo specifické pro daný typ pneumatik.