Obec Taluk asnaki
Taluk asnaki je vesnice v okrese Sadat, v centrálním okrese okresu Lali, provincie Chúzistán, Írán.
Zeměpisná poloha
Vesnice se nachází na souřadnicích 32°17′23″ severní šířky a 49°13′34″ východní délky.
Správní zařazení
Taluk asnaki patří do venkovského obvodu Sadat v centrálním okrese okresu Lali.
Obyvatelstvo
Podle sčítání lidu z roku 2006 žilo ve vesnici 56 obyvatel v 12 rodinách.
Historie
Taluk asnaki má dlouhou historii, která sahá až do předislamských dob. Vesnice byla původně známá jako "Taluk" a byla důležitým obchodním centrem na Hedvábné stezce.
Ekonomika
Hlavním zdrojem obživy obyvatel vesnice je zemědělství. Pěstuje se zde především pšenice, ječmen a rýže.
Kulturní dědictví
Taluk asnaki je známý svými bohatými kulturními tradicemi. Vesnice je domovem několika významných umělců a řemeslníků, kteří vyrábějí tradiční perské koberce, keramiku a šperky.
Turistické atrakce
Vesnice Taluk asnaki je oblíbeným cílem turistů, kteří sem přijíždějí obdivovat její historické památky a malebnou krajinu. Mezi nejvýznamnější turistické atrakce patří:
Hrobka šejka Salmana: Toto mauzoleum je pohřebním místem šejka Salmana, významného náboženského vůdce z 18. století.
Karavanseraj Taluk: Tento karavanseraj, postavený v 16. století, sloužil jako odpočinkové místo pro karavany cestující Hedvábnou stezkou.
Vodopád Taluk: Tento vodopád se nachází v blízkosti vesnice a je oblíbeným místem pro koupání a relaxaci.
Doprava
Taluk asnaki je dobře spojen s okolními městy a vesnicemi. Vesnicí prochází hlavní silnice spojující Lali s Ahvázem.
Algoritmus Ziggúratu Algoritmus Ziggúratu je algoritmus pro generovaní náhodných čísel ze spojitého rozdelení. Patří do třídy algoritmů pro generovaní náhodných čísel, které využívají podkladový zdroj rovnoměrně rozložených náhodných čísel, typicky z generátoru náhodných čísel s rovnoměrný rozložením, a také předpočítané tabulky. Algoritmus se používá k generovaní hodnot z monotonně klesajícího rozdelení pravděpodobnosti. Lze jej také použít na nesymetrická rozdelení, jako je normální rozdelení, výběrem hodnoty z jedné poloviny rozdelení a následnou volbou, ze které poloviny byla hodnota vybrána. Algoritmus vyvinul George Marsaglia a další v 60. letech 20. století. Typická hodnota vygenerovaná algoritmem vyžaduje pouze generovaní jednoho náhodného čísla s pohyblivou řádovou čárkou a jednoho náhodného indexu tabulky, po kterém následuje jedno vyhledání v tabulce, jedna operace násobení a jedno porovnání. Někdy (2,5 % času, v případě normálního nebo exponenciálního rozdelení při použití typických velikostí tabulky) jsou vyžadovány další výpočty. Algoritmus je však výpočetně podstatně rychlejší neż dva nejčastěji používaná metody generovaní náhodných čísel s normálním rozložením, polární metoda Marsaglia a Box-Müllerova trasformace, které vyžadují pro každý pár generovaných hodnot alespň jeden výpočtu dekadického algoritmu a jeden výpočtu druhé odmocniny. Vzhledem k tomu, že algoritmus Ziggúratu je však složitější na implementaci, nejlépe se používá, pokud je vyžadováno velké množství náhodných čísel. Termín algoritmus Ziggúratu pochází z článku Marsaglii s Wai Tsangem z roku 2000; je tak pojmenován, protože je koncepčně založen na pokrytí rozdelení pravděpodobnosti segmenty naskládanými v sestupném pořadí velikosti, což má za následek útvar, jenž připomíná zikkurat.
Algoritmus Algoritmus je konečná posloupnost přesných instrukcí, které se obvykle používají k řešení třídy specifických problémů nebo k provedení výpočtu. Algoritmy se používají jako specifikace pro provádění výpočtů a zpracování dat. Pokročilejší algoritmy mohou používat podmínky k přesměrování provádění kódu různými cestami (označované jako automatizované rozhodování) a odvozovat platné závěry (označované jako automatizované uvažování), čímž nakonec dosáhnou automatizace. Používání lidských charakteristik jako popisovačů strojů metaforickým způsobem praktikoval již Alan Turing s pojmy jako „paměť“, „vyhledávání“ a „stimul“. Naopak, heuristická metoda je přístup k řešení problémů, který nemusí být zcela specifikován nebo nemusí zaručovat správné nebo optimální výsledky, zejména v problémových doménách, kde neexistuje dobře definovaný správný nebo optimální výsledek. Například systémy doporučení sociálních médií se spoléhají na heuristickou metodu takovým způsobem, že ačkoli jsou v populárních médiích 21. století široce charakterizovány jako „algoritmy“, nemohou kvůli povaze problému poskytovat správné výsledky. Jako efektivní metoda může být algoritmus vyjádřen v konečném množství prostoru a času a ve formálně dobře definovaném jazyce pro výpočet funkce. Vycházeje z počátečního stavu a počátečního vstupu (možná prázdného), instrukce popisují výpočet, který při provedení prochází konečným počtem dobře definovaných po sobě jdoucích stavů a nakonec vytváří „výstup“ a končí v konečném koncovém stavu. Přechod z jednoho stavu do druhého nemusí být nutně deterministický; některé algoritmy, známé jako randomizované algoritmy, zahrnují náhodný vstup.
Deogarh je vesnice v okrese Chhindwara v indickém státě Madhjapradéš. Leží 24 mil jihozápadně od města Čhindwara na malebném hřebeni kopců. Bylo centrem království Gódů Deogarh.
Poloha
Deogarh leží v tehsilu Mohkhed v okrese Chhindwara ve státě Madhjapradéš. Nachází se 24 mil jihozápadně od města Čhindwara na malebném hřebeni kopců.
Dějiny
Deogarh byl centrem království Gódů Deogarh. Království bylo založeno v 10. století a jeho hlavním městem byl Deogarh. Království vládlo velké části střední Indie až do 16. století, kdy bylo dobyto Mughalskou říší.
Demografie
Podle sčítání lidu z roku 2011 má Deogarh 774 obyvatel. Úředním jazykem je hindština a mluví se zde také jazykem gondi.
Ekonomika
Hlavním odvětvím hospodářství Deogarhu je zemědělství. V oblasti se pěstuje rýže, pšenice, sója a bavlna. V Deogarhu se také nachází několik malých průmyslových jednotek.
Doprava
Deogarh je dobře spojen silniční a železniční dopravou. Nejbližší železniční stanice je v Čhindwaře a nejbližší letiště je v Bhópálu.
Turistické atrakce
Deogarh je oblíbeným turistickým cílem díky své malebné krajině a historickým památkám. Mezi hlavní turistické atrakce patří:
Chrám Šiva - Tento chrám je zasvěcen bohu Šivovi a je jedním z nejstarších chrámů v Deogarhu.
Chrám Višnu - Tento chrám je zasvěcen bohu Višnuovi a je známý svými krásnými sochami.
Palác Rani Durgawati - Tento palác byl postaven královnou Durgawati, která vládla království Gódů Deogarh v 16. století.
Jeskyně Deogarh - Tyto jeskyně jsou známé svými skalními malbami a sochami.
Jak se tam dostat
Do Deogarhu se lze dostat silniční nebo železniční dopravou. Nejbližší železniční stanice je v Čhindwaře a nejbližší letiště je v Bhópálu.
Ziggurat (výslovnost: [zigurat]) je typ masivní stavby, která byla budována ve starověké Mezopotámii. Má podobu terasovitého komplexu s postupně ustupujícími patry nebo úrovněmi. Mezi významné zigguraty patří Velký ziggurat v Uru poblíž Nasiriyahu, ziggurat v Akarkufu poblíž Bagdádu, dnes již zničený Etemenanki v Babylonu, Čogha Zanbil v Chúzistánu a Sialk Plus v Sumeru. Sumerové věřili, že bohové žijí v chrámu na vrcholu zigguratů, takže pouze kněží a další vysoce uznávané osoby mohli vstoupit dovnitř. Sumerská společnost jim nabízela mnoho věcí, jako je hudba, sklizeň a vytváření oddaných soch, které mohly žít v chrámu. Anuův ziggurat a Bílý chrám v Uruku Původní pyramidální stavba, "Anův ziggurat", pochází od Sumerů kolem roku 4000 př. n. l. a Bílý chrám byl na něj postaven kolem roku 3500 př. n. l. Etymologie Slovo "ziggurat" pochází z akkadského slova "ziqqurratum", které je odvozeno od slovesa "zaqārum", které znamená "vyčnívat, stavět vysoko". Toto slovo je příbuzné s jinými semitskými jazyky, jako je hebrejština, kde slovo "zaqar" znamená "vyčnívat". Funkce Zigguraty byly používány jako náboženské stavby a věřilo se, že jsou domovem bohů. Byly také používány jako astronomické observatoře a jako místa pro uchovávání cenných předmětů. Konstrukce Zigguraty byly stavěny z cihel z nepálené hlíny a měly obvykle čtvercový nebo obdélníkový půdorys. Stěny byly zpevněny pomocí opěrných zdí a na vrchol vedlo široké schodiště. Zničení Mnoho zigguratů bylo zničeno v průběhu času válkami, zemětřeseními a erozí. Některé z nich byly obnoveny, ale jiné zůstaly v troskách. Dnešní význam Zigguraty jsou důležitými archeologickými nalezišti, která poskytují vhled do starověké mezopotámské kultury a architektury. Jsou také oblíbenými turistickými atrakcemi a připomínají dávnou slávu jedné z nejstarších civilizací na světě.
Doba běhu
Režie: Josh Becker
Scénář: Josh Becker, Peter Choi
Příběh: Peter Choi
Produkce: Josh Becker, Jane Goe
Kamera: Kurt Rauf
Střih: Raymond Berthaud, Kaye Davis
Hudba: Joseph LoDuca
Premiéra: 1997
Délka: 70 minut
Země: Spojené státy americké
Jazyk: Angličtina
Hrají:
Bruce Campbell
Jeremy Roberts
Anita Barone
O filmu:
"Doba běhu" je nezávislý kriminální thriller z roku 1997, který napsal, produkoval a režíroval Josh Becker. V hlavních rolích se představili Bruce Campbell, Jeremy Roberts a Anita Barone.
Film byl natočen v reálném čase, podobně jako noirový boxerský film Roberta Wise "The Set-Up" (1949). Sleduje také nepřetržitý záběr bez střihů, podobně jako Hitchcockův "Rope" (1948). Z estetických a praktických důvodů se Becker rozhodl pro černobílý obraz, který nabízí neo-noirovou atmosféru a způsobuje méně problémů při přechodech mezi scénami.
Bruce Campbell uvedl v rozhovoru, že "Doba běhu" je film, na který je nejvíce hrdý.
Děj:
Film sleduje bývalého policistu Charlieho (Bruce Campbell), který se snaží zachránit unesenou ženu (Anita Barone) před tím, než vyprší její doba života. Charlie má na záchranu pouze 70 minut a musí čelit nástrahám zločineckého podsvětí, aby ji našel včas.
Styl:
"Doba běhu" je známá svým jedinečným stylem, který kombinuje prvky noiru a thrilleru. Film je natočen v reálném čase, což vytváří pocit napětí a naléhavosti. Černobílý obraz dodává filmu klasický vzhled a atmosféru.
Témata:
Film zkoumá témata viny, vykoupení a následků minulých činů. Charlie je pronásledován svou minulostí jako policista a jeho snaha zachránit unesenou ženu je šancí na vykoupení.
Přijetí:
"Doba běhu" získala pozitivní recenze od kritiků, kteří chválili její jedinečný styl, napínavý děj a herecké výkony. Film si získal kultovní status mezi fanoušky nezávislých a žánrových filmů.
Katedrála v Chartres Katedrála v Chartres, známá také jako katedrála Notre-Dame de Chartres, je katolický kostel v Chartres ve Francii, asi 80 km jihozápadně od Paříže. Je sídlem biskupa z Chartres. Katedrála byla převážně postavena v letech 1194 až 1220 a stojí na místě nejméně pěti katedrál, které toto místo zaujímaly od doby, kdy byla diecéze Chartres vytvořena jako biskupské sídlo ve 4. století. Je jedním z nejznámějších a nejvlivnějších příkladů vrcholné gotiky a klasické gotické architektury. Stojí na románských základech, zatímco její severní věž je novější (1507–1513) a je postavena v ozdobnějším plaménkovém slohu. Dlouho byla proslulá jako "jedna z nejkrásnějších a historicky nejvýznamnějších katedrál v celé Evropě". V roce 1979 byla organizací UNESCO zapsána na seznam světového dědictví, která ji označila za "vrchol francouzského gotického umění" a "mistrovské dílo". Katedrála je dobře zachovalá a dobře restaurovaná: většina původních vitrážových oken zůstala neporušená, zatímco architektura zaznamenala od počátku 13. století jen drobné změny. Vnější část budovy dominují mohutné opěrné pilíře, které umožnily architektům výrazně zvětšit velikost oken, zatímco západní konec dominují dvě kontrastní věže – 105 metrů vysoká prostá pyramida dokončená kolem roku 1160 a 113 metrů vysoká plaménková věž z počátku 16. století na vrcholu starší věže. Stejně pozoruhodné jsou tři velké fasády, z nichž každá je ozdobena stovkami vyřezávaných postav ilustrujících klíčová teologická témata a příběhy. Katedrála je od 12. století důležitým cílem poutníků. Přitahuje velké množství křesťanských poutníků, z nichž mnozí přicházejí uctívat její slavnou relikvii, Sancta Camisa, která je považována za tuniku, kterou nosila Panna Maria při Kristově narození, stejně jako velké množství světských turistů, kteří přicházejí obdivovat architekturu a umění katedrály. Černá Madona, která je uvnitř uctívána, byla korunována papežem Piem IX. 31. května 1855.
Legislativa
Legislativa je zákonodárný sbor, který má pravomoc vytvářet a měnit zákony.
Jednokomorový
Jednokomorový zákonodárný sbor se skládá z jedné komory. Příkladem jednokomorového zákonodárství je britská Dolní sněmovna.
Dvoukomorový
Dvoukomorový zákonodárný sbor se skládá ze dvou komor. Příkladem dvoukomorového zákonodárství je americký Kongres, který se skládá ze Sen darnu a Sněmovny reprezentantů.
Tříkomorový
Tříkomorový zákonodárný sbor se skládá ze tří komor. Příkladem tříkomorového zákonodárství je bývalý československý Federativní shromá`dšní, který se skládal ze Sněmovny lidu, Sněmovny národů a Sněmovny národnostní.
Vícekomorový
Vícekomorový zákonodárný sbor se skládá z více než tří komor. Příkladem vícekomorového zákonodárství je britský Parlament, který se skládá z Dolní sněmovny a Sněmovny lordů.
Senát
Senát je horní komora dvoukomorového zákonodárství. Příkladem senátu je americký Senát.
Dolní sněmovna
Dolní sněmovna je dolní komora dvoukomorového zákonodárství. Příkladem dolní sněmovny je americká Sněmovna reprezentantů.
Parlament
Parlament je jednokomorový nebo dvoukomorový zákonodárný sbor. Příkladem jednokomorového парламента je britská Dolní sněmovna a příkladem dvoukomorového парламента je americký Kongres.
Parlamentní systém
Parlamentní systém je forma vlády, ve kterém výkonná moc je odpovědná zákonodárné moci. Příkladem země s парламентní systémem je Velká Británie.
Parlamentní skupina
Parlamentní skupina je skupina poslanců, kteří se dohodli na spolupráci. Příkladem парламентní skupiny je britská Konzervativní strana.
Předseda
Předseda je osoba, která předsedá zákonodárnému sbor. Příkladem předsedy je britský předseda Dolní sněmovny.
Poslanec
Poslanec je osoba, která je zvolena do zákonodárné moci. Příkladem poslanců je britský poslanec Dolní sněmovny.
Kancléř
Kancléř je ú`edник, který je zodpovědný za správu zákonodárné moci. Příkladem kancléře je britský kancléř Dolní sněmovny.
Mezinárodně zákonodárný sbor
Mezinárodně zákonodárný sbor je zákonodárný sbor, který má pravomoc vytvářet a měnit zákony pro více než jednu zemi. Příkladem mezinárodně zákonodárné moci je Evropský парламент.
Parlamentní procedury
Parlamentní procedury soubor pravidel, kterým se řídí jednání zákonodárné moci. Příkladem парламентní procedury je britská procedura.
Výbor
Výbor je skupina poslanců, kteří se dohodli na projednání konkrétního tématu. Příkladem výborů je britský Select Committee.
Kvorum
Kvorum je minimálny počet poslanců, kteří se musejí účastnit jednání zákonodárné moci, aby bylo jednání platné. Příkladem kvorum je britská kvorum 40 poslanců.
Moce (ne-)
Moce je právo navrhovat zákony nebo pozměňovací návrhy. Příkladem moci je britská moce předkládat zákony.
Typy
Congres (člen Congresu)
Městská rada (radní)
Stavovský sněm (generálne stavy)
Legislativy podle zemí
Legislativy podle zemí se liší v závislosti na konkrétní zemi. Příkladem je britský Parlament, který se skládá z Dolní sněmovny a Sněmovny lordů, a americký Kongres, který se skládá ze Senátní a Sněmovny reprezentantů.
Bruce Campbell Bruce Campbell (6. června 1923 – 12. března 2011) byl kanadský politik, obchodní dodavatel, tesař a rotarián. Narodil se v Cadominu v Albertě a většinu svého života strávil v Edmontonu v Albertě v Kanadě. Campbell se většinu svého života věnoval stavebnictví, v roce 1946 nastoupil jako tesařský učeň u společnosti C.H. Whitham Ltd. a byl povýšen na vedoucího. V letech 1955 až 1959 byl také generálním ředitelem společnosti Forest Construction Company a v roce 1959 založil společnost Camwil Construction, kterou provozoval až do roku 1985. Campbell působil tři volební období jako městský radní města Edmontonu v letech 1986 až 1995 a zasedal v městské radě Edmontonu. Během svého působení působil jako předseda mnoha výborů, včetně policejní komise, stavebního projektu radnice a dalších. Campbell byl také mediátorem a rozhodcem specializujícím se na stavební průmysl. Jako rotarián a vůdce komunity získal Campbell řadu ocenění. Na jeho počest bylo pojmenováno mládežnické centrum Bruce Campbell Youth Centre. Campbell byl ženatý s manželkou Phoebe, se kterou měl čtyři děti.
Městská rada Edmontonu Městská rada Edmontonu je řídícím orgánem města Edmonton v provincii Alberta v Kanadě. V současné době má Edmonton jednoho starostu a dvanáct městských radních. Volby se konají každé čtyři roky. Poslední volby proběhly v roce 2021 a další budou na podzim roku 2025. Starosta je volen v celém městě většinovým volebním systémem. Radní jsou voleni po jednom za obvod, což je rozdělení města, také většinovým volebním systémem. Dne 22. července 2009 městská rada odhlasovala změnu volebního systému šesti dvoučlenných obvodů na systém dvanácti jednomandátových obvodů. Každý obvod je zastoupen jediným radním. Změny vstoupily v platnost ve volbách v roce 2010. Ve volbách v roce 2010 byl Edmonton rozdělen na 12 obvodů, z nichž každý volil jednoho radního. Před rokem 2010 město v různých dobách používalo pro volbu svých radních různé volební systémy: volby v celém městě s blokovým hlasováním; dva různé systémy obvodů využívající blokový volební systém (když byl starosta volen většinovým volebním systémem); a volby v celém městě pomocí jediného přenosného hlasu (když byl starosta volen alternativním hlasováním). V květnu 2019 začala hraniční komise obvodu Edmontonu přezkoumávat geografické hranice obvodů města. Konečná zpráva byla doručena 25. května 2020. Dne 7. prosince 2020 byla schválena vyhláška 19366, která zahrnovala nové geografické hranice a nová jména domorodých obvodů. Jména domorodých obvodů určil Výbor domorodých matriarchů a vstoupila v platnost 18. října 2021, v den komunálních voleb v roce 2021. Výbor domorodých matriarchů, nazývaný také výbor pro pojmenování, se skládal ze 17 žen zastupujících komunity z území smluv 6, 7 a 8, spolu se zastoupením Métisů a Inuitů.