William Sinclair (1410–1480) byl první hrabě z Caithnessu (1455–1476), poslední hrabě (Jarl) z Orknejí (1434–1470 de facto, –1472 de jure), druhý Lord Sinclair a 11. baron z Roslinu. Byl to norský a skotský šlechtic a stavitel kaple Rosslyn v Midlothianu. Ve Skotském šlechtickém rodokmenu od Jamese Balfoura Paula je označován jako 1. Lord Sinclair, [2] ale historik Roland Saint-Clair ho označuje jako 2. Lorda Sinclaira s odkazem na jeho otce, Henryho II. Sinclaira, hraběte z Orknejí, který je první osobou zaznamenanou jako Lord Sinclair ve veřejných záznamech. [3] William Sinclair byl synem Henryho Sinclaira, 2. hraběte z Orknejí, a Egidie Douglasové. Narodil se v roce 1410 a jeho rodina byla významným šlechtickým rodem ve Skotsku a Norsku. William Sinclair zdědil po svém otci hrabství Orkney v roce 1434 a stal se tak hrabětem z Orknejí. V roce 1455 byl William Sinclair jmenován hrabětem z Caithnessu skotským králem Jakubem II. Tento titul byl vytvořen speciálně pro něj a byl prvním hrabstvím vytvořeným ve Skotsku od roku 1398. William Sinclair byl také držitelem titulu Lord Sinclair a baron z Roslinu. William Sinclair byl mocným a vlivným šlechticem. Byl členem skotské královské rady a zastával řadu významných funkcí, včetně správce Orknejí a Shetland a lorda kancléře Skotska. William Sinclair je nejznámější jako stavitel kaple Rosslyn. Kaple Rosslyn je považována za jedno z nejlepších děl gotické architektury ve Skotsku a je známá svými složitými řezbami a symboly. William Sinclair začal stavět kapli v roce 1446 a pokračoval v práci na ní až do své smrti v roce 1480. William Sinclair zemřel v roce 1480 a byl pohřben v kapli Rosslyn. Po něm zdědil hrabství Caithness jeho syn William Sinclair, 2. hrabě z Caithnessu. Hrabství Orkney bylo začleněno do Skotského království v roce 1472 a titul hraběte z Orknejí zanikl. Titul Lord Sinclair přešel na Williamova bratra Olivera St Claira, 12. barona z Roslinu. William Sinclair byl významnou postavou skotské historie. Byl mocným a vlivným šlechticem a jeho stavba kaple Rosslyn je považována za jedno z nejlepších děl gotické architektury ve Skotsku.
André Capet (30. listopadu 1939 – 31. prosince 2000) byl francouzský politik za Socialistickou stranu, který byl členem Národního shromáždění v letech 1993 až 1997 a 1997 až do své smrti v roce 2000, kdy zastupoval 7. volební obvod Pas-de-Calais. Jeho syn Yann Capet zastupoval stejné křeslo v letech 2012 až 2017. Život a kariéra André Capet se narodil 30. listopadu 1939 v Couloisy ve Francii. Studoval na Lycée Henri Wallon ve Valenciennes a poté na Právnické fakultě v Lille. Svou politickou kariéru zahájil v roce 1977, kdy byl zvolen do obecní rady města Arras. V roce 1982 byl zvolen do generální rady Pas-de-Calais. V roce 1988 byl zvolen do Národního shromáždění za nově vytvořený 7. volební obvod Pas-de-Calais. Své křeslo ztratil v roce 1993, ale získal ho zpět v roce 1997. Capet byl členem Socialistické strany a byl blízkým spojencem bývalého prezidenta Françoise Mitterranda. Byl členem Výboru pro obranu Národního shromáždění a byl předsedou francouzsko-čínské parlamentní skupiny přátelství. Capet zemřel 31. prosince 2000 ve věku 61 let při lyžování v Avoriazu ve Francii. Jeho smrt byla velkou ztrátou pro Socialistickou stranu a pro Francii jako celek. Odkaz André Capet byl respektovaný politik, který se zasazoval o sociální spravedlnost a ekonomický rozvoj. Jeho odkaz žije prostřednictvím jeho syna Yanna Capeta, který je také členem Národního shromáždění.
Vlajka australských obranných sil Vlajka australských obranných sil je vlajka Austrálie, která představuje tri-servisní australské obranné síly. Návrh byl formálně uznán australskou vládou jako vlajka Austrálie novelou zákona o vlajkách z roku 1953, která byla schválena 14. dubna 2000. Námořnictvo a letectvo mají také individuální vlajky: vlajku královského australského námořnictva a vlajku královského australského letectva. Armáda historicky používala australskou vlajku. Vlajka obranných sil by se měla používat v případě společných akcí. Skládá se ze tří svislých pruhů: tmavě modré, červené a světle modré, které představují námořnictvo, armádu a letectvo. Ve středu je velký společný služební znak ve žluté barvě. Tento znak obsahuje kotvu, zkřížené meče a orla klínohřbetého s křídly zkombinovanými nad bumerangem a pod hřebenem se sedmibodou hvězdou Commonwealthu. Vlajka je podobná vlajce britského ministerstva obrany, která byla poprvé použita v roce 1956 [1], a je běžným barevným schématem na britských územích, používaným dalšími členskými státy Commonwealthu Kyprem, Indií, Keňou a Nigerií. Vlajky hodností štábu se společnými služebními veleními, jako je náčelník obranných sil a ministr obrany, jsou odvozeny od vlajky obranných sil.
44. parlament Australského společenství
44. parlament Australského společenství bylo zasedání zákonodárné větve australské federální vlády, kterou tvoří australský senát a australská sněmovna reprezentantů.
Členové
76 senátorů
150 zástupců
Vedení senátu
Lídr: Eric Abetz (do 21. září 2015)
Lídr: George Brandis (od 21. září 2015)
Předseda: Stephen Parry (od 7. července 2014)
Vedení sněmovny reprezentantů
Lídr: Christopher Pyne (od 12. listopadu 2013)
Předseda: Bronwyn Bishop (do 2. srpna 2015)
Předseda: Tony Smith (od 10. srpna 2015)
Zasedání
1. zasedání: 12. listopadu 2013 – 15. dubna 2016
2. zasedání: 18. dubna 2016 – 5. května 2016
Doba trvání
12. listopadu 2013 – 9. května 2016
Další informace
44. parlament Austrálie byl poznamenán řadou významných událostí, včetně:
Zvolení prvního australského premiéra z řad domorodých obyvatel, Tonyho Abbotta
Přijetí řady kontroverzních zákonů, včetně zákona o právech odborů
Rezignace předsedy sněmovny Bronwyn Bishop po skandálu s výdaji
Volby roku 2016, které přinesly změnu vlády a zvolení Malcolma Turnbulla premiérem
Stará norština
Stará norština je označení pro staré severogermánské jazyky, které se používaly ve Skandinávii, na Islandu, Faerských ostrovech, Grónsku a dalších oblastech, kam se Vikingové vydávali. Patří do indoevropské jazykové rodiny a jejími potomky jsou moderní severogermánské jazyky.
Historie
Stará norština se vyvinula z praseverogermánštiny v 8. století a používala se až do 15. století, kdy se začala rozpadat na samostatné jazyky. Doba používání staré norštiny se tedy shoduje s vikingským věkem, křesťanizací Skandinávie a vznikem skandinávských království.
Dialekty
Stará norština se dělila na tři hlavní dialekty:
Stará západní norština (nebo také stará norština): používala se v Norsku, na Islandu, Faerských ostrovech a Grónsku.
Stará východní norština: používala se v Dánsku a Švédsku.
Stará gutština: používala se na ostrově Gotland v Baltském moři.
Písmo
Stará norština se původně zapisovala runovým písmem, později se začalo používat latinské písmo.
Literatura
Ve staré norštině vznikla bohatá literatura, zejména ságy (příběhy o vikingských hrdinech) a eddy (sbírky básní a mýtů). Nejznámější jsou:
Eddická báseň: sbírka básní o bozích a hrdinech severské mytologie.
Prozaická Edda: učebnice severské mytologie a poezie.
Sága o Njálovi: příběh o sporu mezi dvěma islandskými rody.
Sága o Egilu Skallagrimssonovi: příběh o islandském básníkovi a válečníkovi.
Význam
Stará norština měla velký vliv na moderní severogermánské jazyky. Mnoho slov a frází, které se dnes používají v islandštině, norštině, dánštině a švédštině, pochází ze staré norštiny.
Zajímavosti
Název "norština" pochází ze staronorského slova "norðr", což znamená "sever".
Vikingové používali starou norštinu jako lingua francu, tj. společný jazyk pro komunikaci s lidmi z různých částí Skandinávie.
Stará norština měla bohatý slovník, který zahrnoval mnoho slov pro různé aspekty života Vikingů, jako je plavba, válka a obchod.
Ve staré norštině existovalo mnoho různých způsobů vyjádření minulého času, což umožňovalo přesně popsat události.
Bodhi strom Bodhi strom, nazývaný také strom mahábódhi nebo bo strom, je velký posvátný fíkovník (Ficus religiosa), který se nachází v Bódhgaji v indickém státě Bihár. Říká se, že Siddhartha Gautama, duchovní učitel, který se stal známým jako Buddha, dosáhl pod tímto stromem osvícení neboli buddhovství kolem roku 500 př. n. l. V náboženské ikonografii je bodhi strom rozpoznatelný podle svých srdcovitých listů, které jsou obvykle výrazně zobrazeny. Původní strom, pod kterým seděl Siddhartha Gautama, již nežije, ale pojem "bodhi strom" se používá také pro stávající posvátné fíkovníky. Nejvýznamnějším příkladem existujícího stromu je strom mahábódhi, který roste u chrámu mahábódhi v Bódhgaji, který je často uváděn jako přímý potomek původního stromu. Tento strom, zasazený kolem roku 250 př. n. l., je častým cílem poutníků a je nejdůležitějším ze čtyř hlavních buddhistických poutních míst. Dalšími posvátnými stromy bodhi s velkým významem v historii buddhismu jsou strom anandabódhi v Džétavaně ve Srávastí v severní Indii a strom Šrí Mahá Bódhi v Anurádhapura na Srí Lance. O obou se také věří, že byly rozmnoženy z původního stromu bodhi. Indický institut pro výzkum lesů pomáhá s údržbou stromu od roku 2007. V roce 2008 bylo zvažováno klonování. Jeho posvátné listy si mohou poutníci koupit také jako upomínkové předměty. Náboženské oběti, které by přitahovaly hmyz, byly přesunuty do určité vzdálenosti od stromu.
Norsemen je norský komediální televizní seriál o skupině Vikingů žijících ve vesnici Norheim kolem roku 790. Poprvé měl premiéru v Norsku pod názvem Norsemen (Vikingové) na kanálu NRK1 v říjnu 2016. Seriál produkuje společnost Viafilm. Scénář a režii mají na starosti Jon Iver Helgaker a Jonas Torgersen.
Seriál se natáčí ve vesnici Avaldsnes v obci Karmøy v norském kraji Rogaland a byl simultánně natáčen v norské a anglické jazykové verzi, přičemž každá scéna byla natočena dvakrát. První řada anglické verze byla na Netflixu zpřístupněna v srpnu 2017 pod názvem Norsemen a druhá řada v říjnu 2018. Druhá řada byla natočena začátkem roku 2017. Třetí řada je nazvána „0. série“, protože vypráví příběh, který předcházel 1. sérii. V září 2020 bylo oznámeno, že seriál byl zrušen a nebude mít čtvrtou sérii.
Postavy
Rufus (Kåre Conradi) - náčelník vesnice Norheim
Arvid (Nils Jørgen Kaalstad) - Rufův zástupce a nejbližší důvěrník
Orm (Trond Fausa Aurvåg) - zručný bojovník a Arvidův bratr
Liv (Silje Torp) - Rufusova manželka a bývalá otrokyně
Bjørn (Henrik Mestad) - náboženský vůdce vesnice
Děj
Seriál sleduje každodenní život Vikingů z vesnice Norheim. Rufus, náčelník vesnice, se snaží udržet mír a pořádek, ale často se ocitá v komických situacích. Arvid, Rufův zástupce, je loajální a oddaný, ale také trochu naivní. Orm, Arvidův bratr, je zručný bojovník, ale také horkokrevný a impulzivní. Liv, Rufusova manželka, je bývalá otrokyně, která se stala respektovaným členem komunity. Bjørn, náboženský vůdce vesnice, je trochu podivín, ale je také moudrý a respektovaný.
Seriál se zabývá různými tématy, jako je láska, přátelství, rodina a víra. Je také plný akce, humoru a dramatu.
Hodnocení
Seriál Norsemen získal od kritiků i diváků převážně pozitivní recenze. Chválen je za svůj humor, postavy a děj. Na serveru IMDb má hodnocení 8,1 z 10 a na serveru Rotten Tomatoes má hodnocení 78 %.
Zajímavosti
Seriál Norsemen je prvním norským seriálem, který byl natočen simultánně v norské a anglické jazykové verzi.
Seriál byl natáčen na skutečném vikingském sídlišti v Avaldsnes.
Herci museli projít výcvikem, aby se naučili bojovat s vikingskými zbraněmi.
Seriál byl nominován na několik ocenění, včetně Mezinárodní ceny Emmy za nejlepší komediální seriál.
Fíkovník posvátný (Ficus religiosa) je druh fíkovníku původem z indického subkontinentu a Indočíny, který patří do čeledi morušovníkovitých. Je také známý jako strom bódhi, strom pípal, strom pipal, strom pipala nebo strom ašvattha (v Indii a Nepálu). Fíkovník posvátný je považován za posvátný ve třech hlavních náboženstvích, která vznikla na indickém subkontinentu, hinduismu, buddhismu a džinismu. Hinduističtí a džinističtí asketové považují tento druh za posvátný a často pod ním meditují. Předpokládá se, že Gautama Buddha dosáhl osvícení pod stromem tohoto druhu. Fíkovník posvátný je státním stromem indických států Odisha, Bihár a Haryana.
Botanický popis
Fíkovník posvátný je velký, opadavý strom, který může dorůst výšky až 30 metrů. Má šedou kůru a hustou korunu tvořenou velkými, srdčitými listy. Listy jsou dlouhé 10-20 cm a široké 8-15 cm, s výraznou žilnatinou.
Plody fíkovníku posvátného jsou malé, kulaté fíky o průměru 1-2 cm. Jsou zelené, když jsou nezralé, a zčernají, když jsou zralé. Fíky obsahují četná drobná semena.
Rozšíření a stanoviště
Fíkovník posvátný je původem z indického subkontinentu a Indočíny. Je rozšířen v Indii, Pákistánu, Bangladéši, Nepálu, Bhútánu, Srí Lance, Myanmaru, Thajsku, Kambodži, Laosu a Vietnamu. Roste v široké škále stanovišť, včetně tropických a subtropických lesů, otevřených lesů a plantáží.
Použití
Fíkovník posvátný má řadu využití. Jeho dřevo je tvrdé a odolné a používá se na výrobu nábytku, hudebních nástrojů a dalších předmětů. Listy se používají jako krmivo pro dobytek a jako obklady na rány. Plody jsou jedlé a používají se v tradiční medicíně.
Náboženský význam
Fíkovník posvátný má velký náboženský význam ve třech hlavních náboženstvích, která vznikla na indickém subkontinentu, hinduismu, buddhismu a džinismu.
Hinduismus: V hinduismu je fíkovník posvátný považován za strom života a je spojován s bohem Višnu. Hinduisté věří, že meditace pod fíkovníkem posvátným přináší štěstí a osvícení.
Buddhismus: V buddhismu je fíkovník posvátný známý jako strom bódhi. Je to strom, pod kterým Gautama Buddha dosáhl osvícení. Buddhismus považuje fíkovník posvátný za symbol moudrosti a soucitu.
Džinismus: V džinismu je fíkovník posvátný považován za strom, pod kterým dosáhl osvícení Mahavira, zakladatel džinismu. Džinismus považuje fíkovník posvátný za symbol osvobození a nirvány.
Ochrana
Fíkovník posvátný je v některých oblastech ohrožen kvůli odlesňování a urbanizaci. Některé vlády zavedly programy na ochranu a výsadbu fíkovníků posvátných.
Vaidyanatha Ganapati Sthapati (1927 – 5. září 2011) byl indický architekt, stavitel chrámů, sochař a autor. Je známý svou prací na architektuře a sochařství. Raný život a vzdělání: Ganapati Sthapati se narodil 30. září 1927 v Pillayarpatti v okrese Karaikudi v tehdejším Madraském předsednictví v Britské Indii. Pocházel z rodiny tradičních stavitelů chrámů, známých jako Sthapati. V raném věku se začal učit tradiční metody stavby chrámů od svého otce. Kariéra: Sthapati zahájil svou kariéru jako stavitel chrámů v mladém věku. Navrhl a postavil řadu chrámů po celé Indii, včetně slavného chrámu Brihadishwara v Thanjavuru. Kromě stavby chrámů byl Sthapati také sochařem a vytvořil mnoho soch pro chrámy a další náboženské stavby. Zakladatel Vaastu Vedic Trustu: Sthapati byl oddaným propagátorem Vaastu Shastry, starověkého indického systému architektury. V roce 1979 založil Vaastu Vedic Trust a Vaastu Vedic Research Foundation s cílem propagovat a globalizovat Vaastu Shastru. Tyto organizace se věnují výzkumu, výuce a aplikaci Vaastu Shastry v moderní architektuře. Ocenění a uznání: Sthapati získal řadu ocenění a uznání za svou práci, včetně Padma Bhushanu, třetího nejvyššího civilního ocenění v Indii. Byl také členem Indického národního výboru pro kulturu a Indické rady pro kulturní vztahy. Dědictví: Ganapati Sthapati byl jedním z nejvýznamnějších architektů a stavitelů chrámů v moderní Indii. Jeho práce oživila tradiční metody stavby chrámů a pomohla zachovat starověké indické stavební techniky. Jeho odkaz žije prostřednictvím jeho organizací, jeho studentů a jeho děl, která pokračují v inspiraci a ovlivňování architektů a stavitelů po celém světě.
Woiwurrung-Taungurungský region, Victoria
Etnika
Woiwurrung
Wurundjeri
Taungurung
Ngurelban
atd.
Jazyková rodina
Pama-Nyungan
Kulinická
Kulin
Woiwurrung-Taungurungská
Dialekty
Woiwurrung
Taungurung
Jazykové kódy
ISO 639-3:
wyi - Woiwurrung
dgw - Daungwurrung
Glottolog: woiw1237
AIATSIS: S36, S37
ELP
Woiwurrung
Taungurung
Pět kmenů Kulinů
Woiwurrung (žlutě)
Taungurung (zeleně)
Woiwurrung a Taungurung
Woiwurrung (někdy psaný Woiwurrong, Woiworung, Wuywurung) a Taungurung (Taungurong, Daungwurrung, Dhagung-wurrung, Thagungwurrung) jsou původní australské jazyky národa Kulinů ve střední Victorii. Woiwurrung mluvili Woiwurrungové a příbuzné národy v povodí řeky Yarra, zatímco Taungurung mluvil lid Taungurung severně od Velkého předělového pohoří v údolí řeky Goulburn kolem měst Mansfield, Benalla a Heathcote. Často jsou zobrazovány jako odlišné jazyky, ale byly vzájemně srozumitelné. [2] Ngurai-illamwurrung (Ngurraiillam) mohl být název klanu, dialekt nebo úzce příbuzný jazyk. [3]