Bodh Gaya: Město velké sochy Buddhy
Bodh Gaya je náboženské místo a poutní místo spojené s chrámovým komplexem Mahabodhi, který se nachází v okrese Gaya v indickém státě Bihár. Je známé tím, že je místem, kde údajně Gautama Buddha dosáhl osvícení (pálí: bodhi) pod stromem, který se stal známý jako strom bódhi.
Od starověku zůstala Bodh Gaya objektem poutí a uctívání jak pro hinduisty, tak pro buddhisty. Archeologické nálezy, včetně soch, ukazují, že toto místo používali buddhisté již od období Maurjů.
Pro buddhisty je Bodh Gaya nejdůležitějším ze čtyř hlavních poutních míst souvisejících se životem Gautamy Buddhy, dalšími třemi jsou Kušinagar, Lumbiní a Sárnáth. V roce 2002 se chrám Mahabodhi nacházející se v Bodh Gaya stal světovým dědictvím UNESCO.
Poloha
Bodh Gaya se nachází v okrese Gaya v indickém státě Bihár. Leží přibližně 96 kilometrů od města Gáje a 110 kilometrů od Patny, hlavního města Biháru.
Historie
Podle buddhistických textů navštívil Gautama Buddha Bodh Gayu šest let po svém osvícení. Říká se, že zde strávil sedm týdnů a meditoval na sedmi různých místech pod stromem bódhi.
V průběhu staletí se Bodh Gaya stala důležitým poutním místem pro buddhisty. V období Maurjů (3. až 2. století př. n. l.) byl postaven první chrám na místě stromu bódhi. Chrám byl později přestavěn a rozšířen během období Guptů (4. až 6. století n. l.) a Pálů (8. až 12. století n. l.).
V 13. století byla Bodh Gaya napadena a zničena muslimskými útočníky. Chrám Mahabodhi byl vážně poškozen a strom bódhi byl pokácen. Místo zůstalo v troskách po několik století, dokud nebylo v 19. století znovu objeveno a obnoveno.
Chrámový komplex Mahabodhi
Chrámový komplex Mahabodhi je srdcem Bodh Gayi. Komplex se skládá z hlavního chrámu, stromu bódhi a několika dalších svatyní a budov.
Hlavní chrám je impozantní stavba s vysokou špičatou věží. Chrám je bohatě zdoben sochami a reliéfy zobrazujícími život a učení Gautamy Buddhy.
Strom bódhi je posvátný fíkovník, který údajně roste na místě, kde Buddha dosáhl osvícení. Strom je považován za symbol osvícení a je uctíván buddhisty z celého světa.
Další atrakce
Kromě chrámového komplexu Mahabodhi je v Bodh Gaya několik dalších atrakcí, které stojí za návštěvu. Patří mezi ně:
Višnupadský chrám: Tento chrám je zasvěcen hinduistickému bohu Višnuovi. Říká se, že zde Višnu zanechal otisk své nohy, když přišel navštívit Gautamu Buddhu.
Thajský chrám: Tento chrám byl postaven thajskou vládou a je jedním z nejkrásnějších chrámů v Bodh Gaya. Chrám je zdoben tradiční thajskou architekturou a sochami.
Japonský chrám: Tento chrám byl postaven japonskou vládou a je dalším krásným příkladem asijské architektury. Chrám je známý svými zahradami a klidnou atmosférou.
Jak se dostat do Bodh Gayi
Do Bodh Gayi se lze dostat letecky, vlakem nebo autobusem.
Letecky: Nejbližší letiště je letiště Gaya, které se nachází přibližně 15 kilometrů od Bodh Gayi. Z letiště jezdí do města pravidelné autobusy a taxíky.
Vlakem: Bodh Gaya je dobře spojena s hlavním městem Biháru Patnou a dalšími městy v Indii. K dispozici jsou přímé vlaky z Patny, Dillí, Kalkaty a dalších měst.
Autobusem: Do Bodh Gayi jezdí pravidelné autobusy z Patny, Dillí, Kalkaty a dalších měst. Autobusové nádraží se nachází přibližně 2 kilometry od města.
Kdy navštívit Bodh Gayu
Bodh Gayu lze navštívit po celý rok. Nejlepší doba k návštěvě je však od října do března, kdy je počasí příjemné.
Ubytování
V Bodh Gaya je k dispozici široká škála ubytovacích zařízení, od levných penzionů až po luxusní hotely.
Jídlo
V Bodh Gaya je k dispozici široká škála restaurací, které nabízejí indickou, čínskou a další kuchyně.
Luke William Harding
Narození: 11. července 1977, Melbourne, Austrálie
Alma mater: University of Melbourne
Obor: Lingvistika
Známý pro: Hodnocení jazykových znalostí
Vědecká kariéra:
Obory: Hodnocení jazykových znalostí
Instituce: University of Melbourne, Lancaster University
Teze: Použití mluvčích s přízvukem L2 při hodnocení poslechu akademické angličtiny: validační studie (2008)
Webová stránka: Hading na webových stránkách Lancaster University
Luke William Harding (narozen 11. července 1977) je australský lingvista. V současné době je profesorem na katedře lingvistiky a angličtiny na Lancaster University ve Spojeném království. Jeho výzkum se zaměřuje na hodnocení jazykových znalostí se zvláštním důrazem na hodnocení poslechu, hodnocení výslovnosti a diagnostické hodnocení jazyka. Je současným šéfredaktorem časopisu Language Testing.
Výzkum
Hardingův výzkum se zaměřuje na různé aspekty hodnocení jazykových znalostí, včetně:
Hodnocení poslechu: Harding zkoumá faktory, které ovlivňují porozumění poslechu, včetně přízvuku mluvčího, rychlosti řeči a úrovně obtížnosti textu.
Hodnocení výslovnosti: Harding vyvíjí metody pro hodnocení výslovnosti, které jsou objektivní, spolehlivé a platné.
Diagnostické hodnocení jazyka: Harding pracuje na vývoji nástrojů pro diagnostiku jazykových obtíží, aby bylo možné navrhnout cílené intervence.
Publikace
Harding je autorem řady článků a knih o hodnocení jazykových znalostí, včetně:
The use of speakers with L2 accents in academic English listening assessment: a validation study (2008)
Pronunciation assessment: principles and practice (2013)
Diagnostic language assessment: principles and practice (2018)
Profesní působení
Harding působil v řadě odborných funkcí, včetně:
Šéfredaktor: Language Testing
Člen: Rada Mezinárodní asociace pro hodnocení jazykových znalostí (IALA)
Člen: Redakční rada časopisu Applied Linguistics
Harding je uznávaným odborníkem v oblasti hodnocení jazykových znalostí a jeho výzkum významně přispěl k porozumění a praxi v této oblasti.
Řízení knihovny je dílčí disciplínou řízení institucí, která se zaměřuje na specifické otázky, jimž čelí knihovny a profesionálové v řízení knihoven. Řízení knihoven zahrnuje běžné manažerské úkoly, jakož i odpovědnost za intelektuální svobodu a získávání finančních prostředků. Problémy, s nimiž se řízení knihoven potýká, se často překrývají s problémy, s nimiž se potýká řízení neziskových organizací. [1]
Základní funkce řízení knihoven zahrnují dohled nad všemi provozními činnostmi knihovny, správu rozpočtu knihovny, plánování a vyjednávání o akvizici materiálů, požadavky na meziknihovní výpůjčky, údržbu skladů, dohled nad vybíráním poplatků, plánování akcí, získávání finančních prostředků a lidské zdroje. [2]
Specifické problémy řízení knihoven
Kromě obecných manažerských úkolů čelí řízení knihoven také řadě specifických problémů, včetně:
Ochrana intelektuální svobody: Knihovny jsou zásadní pro ochranu intelektuální svobody a přístupu k informacím. Řízení knihoven musí zajistit, aby knihovny zůstaly otevřené a přístupné všem členům komunity, bez ohledu na jejich názory nebo přesvědčení.
Získávání finančních prostředků: Knihovny často čelí finančním omezením. Řízení knihoven musí být schopno úspěšně získávat finanční prostředky z různých zdrojů, včetně vládních grantů, darů a poplatků za služby.
Technologické změny: Technologie rychle mění způsob, jakým lidé přistupují k informacím. Řízení knihoven musí být schopno přizpůsobit se těmto změnám a zajistit, aby knihovny zůstaly relevantní a užitečné.
Změny v uživatelských potřebách: Potřeby uživatelů knihoven se neustále mění. Řízení knihoven musí být schopno porozumět těmto potřebám a přizpůsobit služby knihovny tak, aby je splňovaly.
Dovednosti a znalosti řízení knihoven
Úspěšní manažeři knihoven potřebují řadu dovedností a znalostí, včetně:
Manažerské dovednosti: Manažeři knihoven musí mít silné manažerské dovednosti, včetně schopnosti plánovat, organizovat, vést a kontrolovat.
Znalost knihovních operací: Manažeři knihoven musí mít důkladné znalosti knihovních operací, včetně akvizice, katalogizace, oběhu a referenčních služeb.
Znalost právních a etických otázek: Manažeři knihoven musí mít znalost právních a etických otázek, které ovlivňují knihovny, včetně autorských práv, svobody projevu a ochrany soukromí.
Znalost technologií: Manažeři knihoven musí mít znalost technologií, které se používají v knihovnách, včetně systémů správy knihoven, databází a online zdrojů.
Znalost uživatelských potřeb: Manažeři knihoven musí mít znalost potřeb uživatelů knihoven a schopnost přizpůsobit služby knihovny tak, aby je splňovaly.
Kariéra v řízení knihoven
Kariéra v řízení knihoven může být obohacující a obohacující. Manažeři knihoven hrají zásadní roli při zajišťování toho, aby knihovny zůstaly otevřené a přístupné všem členům komunity.
Manažeři knihoven pracují v různých prostředích, včetně veřejných knihoven, akademických knihoven, speciálních knihoven a školních knihoven. Kariérní postup v řízení knihoven je založen na vzdělání, zkušenostech a zásluhách.
Pokud vás zajímá kariéra v řízení knihoven, existuje řada zdrojů, které vám mohou pomoci. Můžete se obrátit na místní knihovnu, knihovnickou školu nebo profesní organizaci, jako je Americká knihovnická asociace.
Univerzita v Melbourne
Historický znak (současné logo níže)
Latinsky: Universitas Melburniensis
Heslo
Latinsky: Postera Crescam Laude
Česky: Později porostu chválou (volněji: Porosteme v úctě budoucích generací)
Typ
Veřejná výzkumná univerzita
Založení
22. ledna 1853
Akreditace
TEQSA
Akademická příslušnost
ACU, AACSB, U21, Go8, APRU, UA, AMC, AOTULE, CILECT, AAL, TNEU, EQUIS, MISA
Nadace
1,287 miliardy australských dolarů (2022)
Kancléř
Jane Hansen AO
Viceprezidenti
Paul Axup
Nick Blinco
Rektor
Prof. Duncan Maskell
Prorektor
Prof. Nicola Phillips
Akademický personál
4 945 (2022)
Administrativní personál
4 864 (2022)
Celkový personál
9 809 (2022)
Studenti
52 712 (2022)
Bakaláři: 27 156 (51,5 %)
Magisteři: 21 967 (41,7 %)
Doktorandi: 3 590 (6,8 %)
Poloha
Melbourne, Victoria, Austrálie
37°47′47″S 144°57′41″E
Kampus
Městský a regionální s více místy
35,2 hektaru (0,35 km2) (kampus Parkville)
2 507 hektarů (25,1 km2) (celkem)
Barvy
Tradiční: modrá a tmavá
Přezdívka
Černí andělé
Renegáti
Blesk
Sportovní příslušnost
UniSport EAEN UBL
Maskot
Barry medvěd
Webová stránka
unimelb.edu.au
Univerzita v Melbourne je veřejná výzkumná univerzita se sídlem v Melbourne v Austrálii. Byla založena v roce 1853 a je druhou nejstarší univerzitou v Austrálii a nejstarší ve Victorii. Její hlavní kampus se nachází v Parkville, vnitřním předměstí severně od centrální obchodní čtvrti Melbourne, a několik dalších kampusů se nachází po celé Victorii.
Univerzita v Melbourne byla založena v 19. století kolonií Victoria a je jednou ze šesti australských pískovcových univerzit a členem Group of Eight, Universitas 21, McDonnell International Scholars Academy Washingtonské univerzity a Association of Pacific Rim Universities.
Od roku 1872 se k univerzitě připojilo mnoho kolejí, které poskytují ubytování pro studenty a fakultu a akademické, sportovní a kulturní programy. Na hlavním kampusu a v blízkých předměstích se nachází deset vysokých škol.
Univerzita se skládá z deseti samostatných akademických jednotek a je spojena s četnými instituty a výzkumnými centry, včetně Walter and Eliza Hall Institute of Medical Research, Florey Institute of Neuroscience and Mental Health, Melbourne Institute of Applied Economic and Social Research a Grattan Institute.
Univerzita má patnáct postgraduálních škol, včetně Melbourne Business School, Melbourne Law School, Melbourne Veterinary School a Melbourne Medical School.
Čtyři australští premiéři a pět generálních guvernérů vystudovali University of Melbourne. Na univerzitě v Melbourne učilo, studovalo a bádalo osm nositelů Nobelovy ceny, což je nejvíce ze všech australských univerzit.
Univerzitní znak je modrý štít, na kterém vyobrazení "Vítězství" v bílé barvě drží svůj vavřínový věnec nad hvězdami Jižního kříže. Heslo Postera crescam laude ("Později porostu chválou" nebo volněji "Porosteme v úctě budoucích generací") je napsáno na svitku pod štítem. Latinský nápis pochází z verše v Horatiových Odách: ego postera crescam laude recens.
Archívní zpracování je činnost, která zahrnuje přezkoumání, uspořádání, popis a provedení základních konzervátorských opatření na zaznamenaném materiálu jednotlivce, rodiny nebo organizace poté, co je trvale předán do archivu. Osoba, která se touto činností zabývá, se nazývá archivní zpracovatel, archivní technik nebo archivář. V ideálním případě, když archiv obdrží sbírku dokumentů nebo skupinu záznamů, měly by být uspořádány původcem (původní osobou, osobami nebo organizací, která sbírku nebo záznamy vytvořila nebo sestavila) a zabaleny pro přesun do archivu takovým způsobem, aby byl tento pořádek zachován. Často však bývají sbírky a skupiny záznamů poloorganizované a někdy postrádají jakoukoli rozeznatelnou organizaci. Pozorování organizace dodaných materiálů, vnášení organizace tam, kde chybí, a poté popis uspořádaného materiálu jsou úkoly spadající pod pojmy „archívní zpracování“, „uspořádání a popis“, „archívní seznam“ nebo „katalogizace“. Účel archívního zpracování Účelem archívního zpracování je zpřístupnit zaznamenaný materiál pro výzkum a jiné účely. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, je-li materiál organizován a popsán způsobem, který umožňuje uživatelům snadno najít a získat potřebné informace. Kroky archívního zpracování Archívní zpracování obvykle zahrnuje následující kroky: 1. Přezkoumání: Archivář přezkoumá dodané materiály, aby zjistil jejich rozsah, obsah a fyzický stav. 2. Uspořádání: Archivář uspořádá materiály logickým a konzistentním způsobem. To může zahrnovat uspořádání materiálů podle původu, tématu, data nebo jiných kritérií. 3. Popis: Archivář vytvoří podrobný popis materiálů, který zahrnuje informace o jejich rozsahu, obsahu, původu a fyzickém stavu. 4. Konzervace: Archivář provede základní konzervátorská opatření k ochraně materiálů před poškozením. To může zahrnovat čištění, opravy a přebalení materiálů. Význam archívního zpracování Archívní zpracování je nezbytné pro zajištění toho, aby zaznamenaný materiál byl přístupný pro výzkum a jiné účely. Umožňuje uživatelům snadno najít a získat potřebné informace a chrání materiály před poškozením.
Woiwurrungové
Woiwurrungové jsou domorodým australským kmenem patřícím do jazykové skupiny Woiwurrung. Spolu s dalšími kmeny Boonwurrungy, Dja Dja Wurrungy, Taungurungy a Wathaurongy tvoří alianci Kulin.
Území
Území Woiwurrungů se nacházelo ve střední Victorii a rozkládalo se od Velkého předělového pohoří na severu, přes pohoří Baw Baw na východě, až po potok Mordialloc Creek a pohoří Macedon, Sunbury a Gisborne na západě. Jejich země sousedily s kmenem Gunai/Kurnai na východě v Gippslandu, s Boonwurrungy na jihu na poloostrově Mornington a s Dja Dja Wurrungy a Taungurungy na severu.
Životní styl
Před kolonizací žili Woiwurrungové převážně jako akvakulturisté, zemědělci (vypalováním porostů vytvářeli pastviny pro býložravce) a lovci a sběrači. Uměli pěstovat kořeny jamů murnong a různé hlízy lilií, které jim sloužily jako hlavní zdroj škrobu a sacharidů. Umístění tábořišť určovaly sezónní změny počasí, dostupnost potravy a další faktory. Mnoho tábořišť se nacházelo v blízkosti řeky Birrarung a jejích přítoků.
Klany
Každý z kmenů Woiwurrungů měl své vlastní území a hranice, které obvykle určovaly vodní toky. Mezi klany patřily:
Wurrundjeri-Willam obývali oblast řeky Yarra a jejích přítoků, která dnes odpovídá městu Melbourne. Evropané je původně nazývali kmen Yarra.
Marin-Bulluk
Kurung Jang Balluk
Wurundjeri Balluk
Balluk Willam
Gunung Willam Balluk
Talling Willam
Pojem Wurundjeri se dnes běžně používá pro potomky všech kmenů Woiwurrungů, kteří byli nuceni se spojit, aby zajistili přežití své etnické skupiny. Jejich totemy jsou orel Bundjil a vrána Waang.
Vláda Filipín (filipínsky: Pamahalaan ng Pilipinas) má tři vzájemně závislé větve: zákonodárnou, výkonnou a soudní. Filipíny jsou spravovány jako unitární stát v rámci prezidentské reprezentativní a demokratické ústavní republiky, ve které prezident vykonává funkci hlavy státu i hlavy vlády země v rámci vícestrannického systému. Pravomoci těchto tří větví jsou zakotveny v ústavě Filipín následovně: Zákonodárná moc je svěřena dvoukomorovému Kongresu Filipín – Senát je horní komora a Sněmovna reprezentantů je dolní komora. [1] Výkonná moc je vykonávána vládou pod vedením prezidenta. Soudní moc je svěřena soudům, přičemž nejvyšším soudním orgánem je Nejvyšší soud Filipín. Legislativní větev Kongres Filipín je zákonodárný orgán země. Skládá se ze Senátu, který má 24 členů volených na šestileté období, a Sněmovny reprezentantů, která má 300 členů volených na tříleté období. Kongres má pravomoc přijímat zákony, vyhlašovat válku, potvrzovat jmenování prezidenta a odvolávat vládní úředníky. Výkonná větev Prezident je hlavou státu a hlavy vlády Filipín. Prezident je volen na šestileté období a může být zvolen maximálně na dvě funkční období. Prezident má pravomoc jmenovat členy kabinetu, vetovat zákony přijaté Kongresem a udělovat milost. Soudní větev Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem Filipín. Skládá se z 15 soudců, kteří jsou jmenováni prezidentem a potvrzeni Senátem. Nejvyšší soud má pravomoc přezkoumávat ústavnost zákonů a řešit spory mezi vládními úřady. Místní správa Filipíny jsou rozděleny do 81 provincií, které jsou dále rozděleny do 1 489 měst a obcí. Místní vlády jsou odpovědné za poskytování základních služeb, jako je vzdělávání, zdravotnictví a infrastruktura. Politické strany Na Filipínách působí řada politických stran. Mezi hlavní politické strany patří Národní strana (Nacionalista), Liberální strana (Liberal) a Strana demokratického filipínského lidu (PDP-Laban). Zahraniční vztahy Filipíny udržují diplomatické vztahy s více než 100 zeměmi. Filipíny jsou členem Organizace spojených národů (OSN), Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Asijsko-pacifického hospodářského spolupracovnictví (APEC).
Agentura pro kvalitu a standardy terciárního vzdělávání (TEQSA)
Přehled agentury
Založena: 2011
Jurisdikce: Austrálie
Sídlo: Melbourne, Victoria, Austrálie
Výkonná ředitelka agentury: Dr. Mary Russell, úřadující generální ředitelka
Webové stránky: www.teqsa.gov.au
Agentura pro kvalitu a standardy terciárního vzdělávání (TEQSA) je nezávislá národní agentura pro zajišťování kvality a regulaci terciárního vzdělávání v Austrálii. Účelem agentury je chránit zájmy studentů a pověst australského sektoru terciárního vzdělávání prostřednictvím přiměřeného přístupu k zajišťování kvality, který podporuje rozmanitost, inovace a excelenci.
Všechny organizace, které nabízejí kvalifikace terciárního vzdělávání (diplom a výše) v Austrálii nebo z Austrálie, musí být registrovány u TEQSA. Poskytovatelé terciárního vzdělávání, kterým nebyla udělena autorita k sebehodnocení, musí také nechat své studijní programy akreditovat agenturou. Australské univerzity mají autoritu k sebehodnocení a nemusí nechat své kurzy akreditovat TEQSA.
Australský sektor terciárního vzdělávání zahrnuje veřejné a soukromé univerzity, australské pobočky zahraničních univerzit, TAFE, vládní agentury, profesní organizace, církevní vysoké školy a další nezávislé neziskové a neziskové poskytovatele.
Funkce TEQSA
Registrace poskytovatelů terciárního vzdělávání
Akreditace studijních programů
Monitorování a vymáhání dodržování standardů
Podpora a poradenství poskytovatelům v oblasti kvality
Poskytování informací a rad studentům a uchazečům
Zásady TEQSA
Ochrana zájmů studentů
Podpora kvality a excelence
Podpora rozmanitosti a inovace
Transparentnost a odpovědnost
Efektivní a účinné regulační prostředí
Struktura TEQSA
TEQSA je řízena správní radou, která se skládá z odborníků z oblasti vzdělávání, podnikání a komunity. Správní rada je odpovědná za stanovení politiky a strategie agentury.
TEQSA má také řadu poradních výborů, které poskytují rady v oblasti kvality a standardů v terciárním vzdělávání.
Proces akreditace
Proces akreditace TEQSA je navržen tak, aby zajistil, že studijní programy splňují požadované standardy kvality. Proces zahrnuje:
Posouzení studijního programu
Návštěva poskytovatele
Rozhovor s učiteli, studenty a dalšími zainteresovanými stranami
Hodnocení poskytovatele a jeho schopnosti poskytovat kvalitní vzdělávání
Standardy TEQSA
TEQSA má řadu standardů, které poskytovatelé terciárního vzdělávání musí splňovat. Tyto standardy se týkají:
Řízení a řízení
Učební a vyučovací proces
Hodnocení studentů
Zdroje a podpora
Informace pro studenty
Ochrana studentů
Monitorování a vymáhání
TEQSA pravidelně monitoruje poskytovatele terciárního vzdělávání, aby zajistila, že splňují požadované standardy. Agentura může také provádět šetření v případě obav ohledně kvality nebo dodržování předpisů.
TEQSA má řadu pravomocí k vymáhání svých standardů, včetně:
Uložení podmínek registrace
Suspendace nebo zrušení registrace
Uložení pokut
Publikování zpráv o nedostatcích v kvalitě
George Washington High School je veřejná střední škola v Cedar Rapids ve státě Iowa v USA. Byla postavena v roce 1956 a je pojmenována na počest nejstarší střední školy v Cedar Rapids.
Adresa
1205 Forest Drive Southeast
Cedar Rapids, Iowa 52403
Spojené státy
Souřadnice
41°59′48″ s. š., 91°37′52″ z. d.
Informace
Typ: Veřejná střední škola
Založení: 1956
Školní obvod: Cedar Rapids Community School District
Ředitel: Darius Ballard
Zaměstnanci: 79,19 (FTE)
Ročníky: 9–12
Počet studentů: 1 347 (2019–20)
Poměr studentů k učitelům: 17,01
Barvy: Červená a modrá
Maskot: Válečník
Školní noviny: The Surveyor
Ročenka: The Monument
Přidružení: Mississippi Valley Conference
Webové stránky: washington.crschools.us
Historie
George Washington High School byla postavena v roce 1956 a byla pojmenována na počest George Washingtona, prvního prezidenta Spojených států. Škola se nachází na východní straně Cedar Rapids a slouží studentům z jihovýchodní části města.
Akademici
Washington High School nabízí širokou škálu akademických programů, včetně kurzů přípravy na vysokou školu, odborného vzdělávání a speciálního vzdělávání. Škola má také řadu mimoškolních aktivit, včetně sportovních týmů, klubů a organizací.
Atletika
Washington High School má silný atletický program a její týmy soutěží v Mississippi Valley Conference. Škola má řadu státních šampionátů v různých sportech, včetně fotbalu, basketbalu a atletiky.
Absolventi
Washington High School má řadu významných absolventů, včetně:
Pat Angerer, bývalý hráč NFL
Bob Feller, bývalý hráč MLB
Kurt Warner, bývalý hráč NFL
Ashton Kutcher, herec
Linn County Courthouse Linn County Courthouse je soudní budova v Cedar Rapids v Iowě, která se nachází na May's Island uprostřed řeky Cedar River. Spolu s budovou Veterans Memorial Building a dalšími dvěma budovami je součástí historické čtvrti May's Island Historic District, která byla v roce 1978 zapsána do Národního registru historických míst. Jedná se o třetí budovu, kterou kraj využívá pro soudní a správní účely. Historie Původní soudní budova v Linn County byla postavena v roce 1840 v Marionu, který byl v té době krajským městem. Když se krajské město přesunulo do Cedar Rapids v roce 1849, byla soudní budova přemístěna také tam. Druhá soudní budova byla postavena v roce 1864 na místě současné budovy veřejné knihovny Cedar Rapids. Současná soudní budova byla postavena v letech 1923-1925 a navrhl ji architekt Joseph Royer. Budova je postavena ve stylu Beaux-Arts a je vyrobena z bílého mramoru. Má čtyři patra a věž s hodinami. Architektura Budova Linn County Courthouse je impozantní stavbou, která dominuje May's Island. Je postavena ve stylu Beaux-Arts, který se vyznačuje klasickými prvky, jako jsou sloupy, římsy a oblouky. Budova je postavena z bílého mramoru a má čtyři patra. Vchod do budovy je přes velké schodiště, které vede k portiku se šesti sloupy. Nad portikem je věž s hodinami. Interiér Interiér budovy Linn County Courthouse je stejně působivý jako její exteriér. Hlavní soudní síň se nachází ve druhém patře a je dvoupodlažní místnost s vysokým stropem. Stěny jsou obloženy dřevem a podlaha je z mramoru. Nad soudní síní je galerie, která nabízí výhled na místnost. Význam Linn County Courthouse je významnou historickou budovou v Cedar Rapids. Je to třetí budova, kterou kraj využívá pro soudní a správní účely, a je příkladem architektury Beaux-Arts. Budova je také součástí historické čtvrti May's Island Historic District, která byla zapsána do Národního registru historických míst.