WikiKonference Indie
WikiKonference Indie je národní konference o Wikipedii pořádaná v Indii. První konference WikiKonference Indie se konala v listopadu 2011 v Bombaji, hlavním městě indického státu Maháráštra. Byla organizována bombajskou komunitou Wikipedie ve spolupráci s pobočkou Wikimedia Indie [1] [2] s podporou Nadace Wikimedia. [3]
Konference je koncipována jako každoroční národní vlajková akce pro Wikimedia v Indii a je otevřena účasti občanů všech národů. Zaměřuje se na záležitosti týkající se Indie na projektech Wikipedie a dalších sesterských projektech v angličtině a dalších indických lidových jazycích. [2] [4] [5]
WikiKonference Indie 2023 se konala v Hajdarábádu od 28. do 30. dubna 2023. [6]
Cíle WikiKonference Indie
Hlavními cíli WikiKonference Indie jsou:
Propagovat Wikipedii a další projekty Wikimedia v Indii.
Podporovat spolupráci a budování komunity mezi wikipedisty v Indii.
Poskytnout platformu pro diskusi o záležitostech týkajících se Wikipedie a projektů Wikimedia v Indii.
Podporovat tvorbu a zlepšování obsahu Wikipedie o Indii.
Vzdělávat a motivovat nové wikipedisty v Indii.
Témata WikiKonference Indie
Témata WikiKonference Indie se každý rok liší v závislosti na aktuálních potřebách a zájmech komunity Wikimedia v Indii. Některá z témat, která byla v minulosti probírána, zahrnují:
Zlepšení kvality obsahu Wikipedie o Indii
Podpora tvorby obsahu ve více indických jazycích
Zapojení více přispěvatelů z Indie do projektů Wikimedia
Využití Wikipedie a dalších projektů Wikimedia pro vzdělávání a výzkum
Budování komunity a podpora spolupráce mezi wikipedisty v Indii
Dopad WikiKonference Indie
WikiKonference Indie měla významný dopad na rozvoj Wikipedie a projektů Wikimedia v Indii. Konference pomohla:
Zvýšit povědomí o Wikipedii a dalších projektech Wikimedia v Indii.
Podporovat spolupráci a budování komunity mezi wikipedisty v Indii.
Zlepšit kvalitu obsahu Wikipedie o Indii.
Vzdělávat a motivovat nové wikipedisty v Indii.
Podpořit využívání Wikipedie a dalších projektů Wikimedia pro vzdělávání a výzkum.
WikiKonference Indie je důležitou událostí pro komunitu Wikimedia v Indii a hraje klíčovou roli při podpoře růstu a rozvoje projektů Wikimedia v zemi.
Raju Narisetti Raju Narisetti je indický novinář, který působil jako redaktor ve významných mezinárodních novinách. Od roku 2020 zastává pozici ředitele globálního vydavatelství ve společnosti McKinsey & Company. Narisetti se narodil v roce 1966 v Hyderabadu v Indii. Studoval na Indiana University v Bloomingtonu. Během své kariéry působil v redakcích News Corporation, Mint, The Economic Times, The Washington Post a The Wall Street Journal. Od července 2018 do prosince 2019 byl profesorem odborné praxe a ředitelem programu Knight-Bagehot Fellowship na Graduate School of Journalism na Kolumbijské univerzitě. V říjnu 2017 byl Narisetti jmenován do správní rady nadace Wikimedia Foundation. Je také jedním z mladých globálních lídrů Světového ekonomického fóra. Narisetti je uznávaným odborníkem na mediální průmysl a digitální žurnalistiku. Často vystupuje na konferencích a přednáší o budoucnosti médií. Kariéra Narisetti začal svou kariéru jako reportér v Indii. V roce 1994 se přestěhoval do Spojených států, kde pracoval pro The Washington Post a The Wall Street Journal. V roce 2007 se Narisetti vrátil do Indie, aby se stal šéfredaktorem The Economic Times. Pod jeho vedením se noviny staly jedním z nejvlivnějších obchodních deníků v zemi. V roce 2013 byl Narisetti jmenován šéfredaktorem Mint, anglickojazyčných obchodních novin vydávaných společností Hindustan Times Media. Během svého působení v Mintu dohlížel na spuštění několika nových digitálních iniciativ. V roce 2018 se Narisetti stal profesorem odborné praxe a ředitelem programu Knight-Bagehot Fellowship na Graduate School of Journalism na Kolumbijské univerzitě. Program Knight-Bagehot Fellowship je vysoce konkurenční stipendium, které poskytuje stipendia vynikajícím novinářům z celého světa, aby mohli studovat obchod a ekonomiku. V roce 2020 byl Narisetti jmenován ředitelem globálního vydavatelství ve společnosti McKinsey & Company. Ve své nové roli bude Narisetti odpovědný za vedení globálních vydavatelských aktivit společnosti, včetně jejího portfolia digitálních a tištěných publikací. Ocenění a uznání Narisetti získal řadu ocenění za svou práci v oblasti žurnalistiky. V roce 2013 byl jmenován novinářem roku v Indii. V roce 2014 byl vybrán jako jeden z mladých globálních lídrů Světového ekonomického fóra. Narisetti je také členem správní rady nadace Wikimedia Foundation. Nadace Wikimedia Foundation je nezisková organizace, která provozuje Wikipedii a další webové stránky wiki. Osobní život Narisetti je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase rád čte, píše a cestuje.
María Sefidari Huici (narozena 1982) byla od července 2018 do června 2021 předsedkyní správní rady nadace Wikimedia Foundation. [1] V srpnu 2019 byla do této funkce znovu zvolena. [2] Sefidari byla v roce 2014 jmenována „Women's Leadership Fellow“ v rámci Techweek. [3] V roce 2018 byl její esej o nadcházející evropské reformě autorských práv široce citován, mimo jiné TechCrunch a Boing Boing. [4] [5] [6] Počátky a vzdělání María Sefidari Huici se narodila v Madridu ve Španělsku v roce 1982. Vystudovala žurnalistiku na Complutense University v Madridu. Kariéra Po ukončení studia pracovala Sefidari jako novinářka a editorka v několika španělských médiích, včetně El País a El Mundo. V roce 2012 se stala vedoucí oddělení komunikace ve španělské pobočce organizace Creative Commons. V roce 2013 se Sefidari připojila k nadaci Wikimedia Foundation jako členka komunitního poradního výboru. V roce 2015 byla zvolena do správní rady nadace a v roce 2018 se stala její předsedkyní. Jako předsedkyně správní rady vedla Sefidari nadaci Wikimedia Foundation během období významných změn, včetně přijetí nového strategického plánu a zahájení několika nových iniciativ. Byla také klíčovou osobností v advokační činnosti nadace Wikimedia Foundation v oblasti svobody internetu a otevřených znalostí. Další aktivity Kromě své práce v nadaci Wikimedia Foundation je Sefidari také členkou správní rady Open Knowledge International a členkou poradního výboru Internet Society. Je také členkou skupiny expertů Evropské komise pro autorské právo. Ocenění a uznání Sefidari byla v roce 2014 jmenována „Women's Leadership Fellow“ v rámci Techweek. V roce 2019 byla zařazena do seznamu „100 nejvlivnějších žen ve Španělsku“ časopisu Forbes. Osobní život Sefidari je vdaná a má dvě děti. Žije v Madridu ve Španělsku.
Dame Rosie Stephenson-Goodknight
Dame Rosie Gojich Stephenson-Goodknight (narozena 5. prosince 1953) je americká wikipedistka známá jako Rosiestep. Na Wikipedii se věnuje především odstraňování genderových předsudků v encyklopedii. Vede projekt na zvýšení množství a kvality biografií žen a sama přispěla tisíci novými články.
Stephenson-Goodknight byla jmenována spoluautorkou roku 2016. V květnu 2018 byla oceněna srbským rytířstvím jako dáma řádu sv. Sávy za diplomatický pacifismus. V říjnu 2021 byla zvolena do správní rady Nadace Wikimedia.
Raný život a vzdělání
Stephenson-Goodknight se narodila 5. prosince 1953 v Gary v Indianě ve Spojených státech. Získala bakalářský titul na Kalifornské státní univerzitě, magisterský titul na Kalifornské univerzitě v San Diegu a doktorský titul na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.
Kariéra
Stephenson-Goodknight pracuje jako podnikatelka. Je známá především pro svou práci na Wikipedii, kde se zaměřuje na přidávání biografií žen a odstraňování genderových předsudků. V roce 2016 byla jmenována spoluautorkou roku za své příspěvky k Wikipedii.
Stephenson-Goodknight je také aktivní v dalších projektech Nadace Wikimedia. Je členkou výboru pro rovnost pohlaví a redakční rady Wikimedia. V roce 2021 byla zvolena do správní rady Nadace Wikimedia.
Ocenění
Wikipedian of the Year (2016)
Dáma řádu sv. Sávy za diplomatický pacifismus (2018)
Osobní život
Stephenson-Goodknight je vdaná a má dvě děti. Její dědeček z otcovy strany byl David Albala, židovský imigrant z Chorvatska, a její babička z otcovy strany byla Paulina Lebl-Albala, srbská křesťanka.
Zásah Wikimedie proti čínské Wikipedii
13. září 2021 provedla Nadace Wikimedia oficiální zásah na čínské Wikipedii poté, co vyšetřila uživatele ze skupiny Wikimedians of Mainland China (WMC nebo WMCUG), nezávislé uživatelské skupiny Wikipedie. Ve 16:13 hodin 13. září 2021 GMT (00:13, 14. září 2021 pekingského času) Nadace Wikimedia globálně zakázala sedmi účtům editovat Wikipedii, odebrala administrativní práva dvanácti účtům a varovala dalších dvanáct uživatelů. Čtyřem z deseti nejaktivnějších správců na čínské Wikipedii byla odebrána jejich práva. Tyto akce oznámila 13. září 2021 GMT Maggie Dennisová, viceprezidentka pro odolnost komunity a udržitelnost právního oddělení Nadace Wikimedia.
Povaha zásahu
Zásah spočíval ve třech hlavních opatřeních:
Globální zákaz: Sedm účtů bylo trvale zakázáno editovat jakoukoli Wikipedii na světě.
Odebrání administrativních práv: Dvanácti účtům byla odebrána administrativní práva, jako je schopnost blokovat uživatele nebo mazat stránky.
Varování: Dvanáct dalších uživatelů obdrželo varování, že jejich chování je v rozporu se zásadami Nadace Wikimedia a že další porušení může vést k zákazu.
Důvody zásahu
Nadace Wikimedia uvedla, že zásah byl proveden v reakci na "systematické úsilí o manipulaci s obsahem na čínské Wikipedii" ze strany WMC. Vyšetřování Nadace zjistilo, že WMC používala několik účtů k provádění následujících činností:
Propagace čínské vládní agendy: Vkládání obsahu příznivého pro čínskou vládu a odstraňování obsahu kritického vůči ní.
Útoky na kritiky čínské vlády: Zastrašování a obtěžování uživatelů, kteří kritizovali čínskou vládu.
Manipulace s volbami správců: Koordinace úsilí o zvolení příznivců WMC do role správců Wikipedie.
Reakce komunity
Zásah vyvolal smíšené reakce v komunitě Wikipedie. Někteří uživatelé podpořili zásah a tvrdili, že je nezbytný k ochraně integrity Wikipedie. Jiní kritizovali zásah jako příliš tvrdý a tvrdili, že by mohl odradit legitimní uživatele od přispívání do Wikipedie.
Dlouhodobé důsledky
Zásah Nadace Wikimedia bude mít pravděpodobně dlouhodobé důsledky pro čínskou Wikipedii. Je možné, že zásah povede k poklesu počtu aktivních uživatelů na čínské Wikipedii. Je také možné, že zásah ztíží WMC ovlivňování obsahu na čínské Wikipedii.
Zásah také zvýšil obavy o svobodu projevu na čínské Wikipedii. Někteří uživatelé vyjádřili obavy, že zásah by mohl vést k autocenzuře a potlačení kritických hlasů.
Izraelsko-palestinský konflikt na Wikipedii Izraelsko-palestinský konflikt je na Wikipedii rozsáhle dokumentován. V roce 2023 Stephen Harrison ze serveru Slate napsal: „Nemělo by nás překvapovat, že Wikipedia je lepším místem pro získání informací o izraelsko-palestinském konfliktu než X, TikTok a další platformy sociálních médií.“ Spoluzakladatel Wikipedie Jimmy Wales uvedl, že toto téma je často diskutováno, ale stránky se snaží být neutrální. Válka mezi Izraelem a Palestinou v roce 2023 byla na Wikipedii a dalších souvisejících projektech v různých jazycích široce pokryta. Patřily sem články o útoku na Izrael vedeném Hamasem od 7. října 2023, stejně jako o následné izraelské blokádě Pásma Gazy a izraelské invazi izraelských obranných sil (IDF) v následujících týdnech. Články zahrnovaly také edit war (válku editací) kvůli různorodosti vyprávění z obou stran konfliktu.
Kontroverze kolem Wikipedie a Donalda Trumpa Článek na Wikipedii o Donaldu Trumpovi byl od roku 2015 předmětem kontroverzí, zejména jeho anglická verze. Trumpův článek na Wikipedii a související stránky vyvolaly debaty mezi editory Wikipedie a často byly také vandalizovány. Obě tyto akce vyústily ve zvýšenou pozornost médií a následně v určitou ochranu proti úpravám, aby se zabránilo dalšímu vandalismu článku. Debaty editorů V roce 2015 se uživatelé Wikipedie dostali do debaty o tom, která fotografie Trumpa by měla být použita v jeho článku. Jedna možnost byla fotografie Trumpa zírajícího do kamery, druhá fotografie Trumpa usmívajícího se na akci CPAC. Redaktoři se nakonec rozhodli pro alternativní obrázek: Trump "naslouchající a bez výrazu". Debaty mezi editory Wikipedie pokračovaly i po roce 2015. Někteří editoři se domnívali, že článek byl vůči Trumpovi příliš kritický, zatímco jiní tvrdili, že článek byl příliš příznivý. V roce 2017 byl článek na anglické Wikipedii označen jako "dobrý článek", což je známka kvality, kterou udělují samotní editoři. Vandalismus Článek na Wikipedii o Donaldu Trumpovi byl také často vandalizován. V roce 2016 bylo na článek provedeno přes 100 000 úprav, z nichž mnohé byly vandalské. Vandalismus zahrnoval přidávání falešných informací, mazání obsahu a nahrazování obrázků Trumpa obscénními obrázky. Ochrana proti úpravám Kvůli častému vandalismu byl článek na Wikipedii o Donaldu Trumpovi několikrát částečně nebo úplně chráněn proti úpravám. To znamená, že článek mohou upravovat pouze zkušení editoři Wikipedie. Ochrana proti úpravám byla kritizována některými editory, kteří se domnívali, že brání legitimním úpravám. Média a veřejnost Kontroverze kolem Wikipedie a Donalda Trumpa přitáhly značnou pozornost médií. Článek o Trumpovi byl předmětem mnoha novinových článků, televizních pořadů a příspěvků na sociálních médiích. Kontroverze také vyvolala debatu o roli Wikipedie jako zdroje informací. Závěr Článek na Wikipedii o Donaldu Trumpovi byl předmětem mnoha kontroverzí. Debaty mezi editory, vandalismus a ochrana proti úpravám vyústily ve zvýšenou pozornost médií a veřejnosti. Kontroverze také vyvolala debatu o roli Wikipedie jako zdroje informací.
Wikiwand: Vylepšené prohlížení Wikipedie
Wikiwand je soukromá společnost, která vyvinula proprietární rozhraní pro prohlížení článků Wikipedie. Byla založena v roce 2013 a sídlí v oblasti Sanfranciského zálivu.
Rozhraní Wikiwand
Rozhraní Wikiwand nabízí řadu funkcí, které vylepšují prohlížení Wikipedie:
Boční panel obsahu: Boční panel zobrazuje obsah článku, což usnadňuje navigaci.
Navigační lišta: Navigační lišta obsahuje tlačítka pro přechod na různé části článku.
Personalizované odkazy na jiné jazyky: Wikiwand zobrazuje odkazy na článek v různých jazycích, které jsou přizpůsobeny vašim jazykovým preferencím.
Nová typografie: Wikiwand používá nový typografický styl, který zlepšuje čitelnost článků.
Náhledy odkazovaných článků: Při najetí myší na odkazovaný článek se zobrazí náhled článku.
Reklamy: Rozhraní Wikiwand obsahuje zobrazované reklamy.
Sponzorované články: Wikiwand také zobrazuje sponzorované články, které jsou označeny jako takové.
Dostupnost
Rozhraní Wikiwand je k dispozici jako rozšíření prohlížeče pro Chrome, Safari a Firefox. Můžete jej také používat prostřednictvím webových stránek Wikiwand.
Vztahy s Wikipedií
Wikiwand není přidružen k Nadaci Wikimedia, která provozuje Wikipedii. Wikiwand však získává obsah z Wikipedie a poskytuje k němu přístup prostřednictvím svého vlastního rozhraní.
Výhody Wikiwand
Vylepšená navigace: Boční panel obsahu a navigační lišta usnadňují navigaci v článcích.
Personalizace: Personalizované odkazy na jiné jazyky a přizpůsobený obsah zlepšují uživatelský zážitek.
Čitelnost: Nová typografie a náhledy odkazovaných článků zvyšují čitelnost článků.
Dostupnost: Wikiwand je k dispozici jako rozšíření prohlížeče a prostřednictvím webových stránek.
Nevýhody Wikiwand
Reklamy: Rozhraní Wikiwand obsahuje zobrazované reklamy.
Sponzorované články: Wikiwand zobrazuje sponzorované články, které mohou ovlivnit objektivitu obsahu.
Nedostatek otevřenosti: Wikiwand je proprietární rozhraní, které není otevřené zdrojům jako Wikipedia.
Závěr
Wikiwand je soukromá společnost, která vyvinula proprietární rozhraní pro prohlížení Wikipedie. Nabízí řadu funkcí, které vylepšují prohlížení článků, ale také obsahuje reklamy a sponzorované články. Je důležité si uvědomit, že Wikiwand není přidružen k Nadaci Wikimedia a jeho rozhraní není otevřené zdrojové.
LGBT komunita a Wikipedie LGBT komunita se s Wikipedií prolíná různými způsoby. LGBT lidé, kteří editují tuto online encyklopedii, často čelí kyberšikaně a dalším typům obtěžování. Obsah Wikipedie o LGBT osobách je často vandalizován, ale různé uživatelské skupiny Wikipedie, WikiProjekty a Nadace Wikimedia podporují kampaně na podporu začleňování na Wikipedii. Dostupnost LGBT obsahu Wikipedie v zemích, které jinak potlačují informace o LGBT tématech, byla chválena. Cyberšikana a obtěžování LGBT editoři Wikipedie jsou často terčem kyberšikany a dalších forem obtěžování. Toto obtěžování může zahrnovat homofobní nebo transfobní nadávky, hrozby násilí a úpravy osobních údajů editora. V některých případech bylo obtěžování tak závažné, že editoři byli nuceni opustit Wikipedii. Vandalismus Obsah Wikipedie o LGBT osobách je často vandalizován. Tento vandalismus může zahrnovat přidávání homofobních nebo transfobních komentářů, mazání informací o LGBT lidech nebo přidávání nepravdivých informací. Vandalismus může být obzvláště škodlivý, protože může vést k šíření dezinformací o LGBT lidech. Kampaně za začlenění Různé uživatelské skupiny Wikipedie, WikiProjekty a Nadace Wikimedia podporují kampaně na podporu začleňování na Wikipedii. Tyto kampaně mají za cíl vytvořit na Wikipedii vřelejší a inkluzivnější prostředí pro LGBT editory a zajistit, aby byl obsah Wikipedie o LGBT lidech přesný a úplný. Dostupnost LGBT obsahu Dostupnost LGBT obsahu Wikipedie v zemích, které jinak potlačují informace o LGBT tématech, byla chválena. V těchto zemích může být Wikipedie jedním z mála zdrojů informací o LGBT lidech a jejich zkušenostech. LGBT obsah Wikipedie může pomoci lidem pochopit a přijmout LGBT lidi a může také pomoci LGBT lidem najít podporu a komunitu. Závěr LGBT komunita a Wikipedie jsou propojeny různými způsoby. LGBT editoři Wikipedie často čelí kyberšikaně a obtěžování, ale různé uživatelské skupiny Wikipedie, WikiProjekty a Nadace Wikimedia podporují kampaně na podporu začleňování na Wikipedii. Dostupnost LGBT obsahu Wikipedie v zemích, které jinak potlačují informace o LGBT tématech, byla chválena.
Králičí nora ve Wikipedii Králičí nora (nebo také černý vír Wikipedie) je vzdělávací cesta, kterou čtenář prochází při procházení z tématu na téma v rámci Wikipedie a dalších wiki. Metafora králičí nory pochází z románu Lewise Carrolla Alenka v říši divů z roku 1865, ve kterém se Alenka vydává na dobrodružství poté, co sleduje Bílého králíka do jeho nory. Metafora černého víru pochází z představy, že čtenář je vtažen do díry, ze které nemůže uniknout. Při sledování videí mimo Wikipedii mnoho lidí navštíví online encyklopedii, aby získali více informací o tom, co sledovali, a poté pokračují k tématům, která jsou postupně vzdálenější od toho, odkud začali. Filmy založené na historických osobách nebo událostech často diváky podněcují k prozkoumávání králičích nor ve Wikipedii. Data vizualizace zobrazující vztahy mezi články na Wikipedii ukazují cesty, kterými se čtenáři mohou vydat při přechodu z tématu na téma. Nadace Wikimedia zveřejňuje výzkum o tom, jak čtenáři vstupují do králičích nor. Chování při procházení králičích nor se vyskytuje v různých jazykových verzích Wikipedie. Uživatelé Wikipedie se podělili o své zkušenosti s králičími norami v rámci oslav Wikipedie i na sociálních médiích. Někteří lidé navštěvují Wikipedii kvůli zábavě z hledání králičí nory. Prozkoumávání králičí nory může být součástí wikirácingu.