Abstraktní Wikipedie
Abstraktní Wikipedie je rozvíjející se projekt nadace Wikimedia Foundation. Jejím cílem je využít projekt Wikifunkce k vytvoření jazykově nezávislé verze Wikipedie s využitím strukturovaných dat.
Myšlenka Abstraktní Wikipedie vznikla v roce 2020 (s předchozím návrhem z roku 2013) a od té doby se aktivně vyvíjí. Související projekt Wikifunkce byl úspěšně spuštěn v roce 2023. Projekt však vyvolal kontroverze.
V plánované podobě by Abstraktní Wikipedie sestávala z "Konstruktorů" (šablon pro abstraktní výroky), "Obsahu" (samotných abstraktních výroků) a "Renderovačů" (které by automaticky překládaly abstraktní výroky do přirozeného jazyka).
Koncepce
Abstraktní Wikipedie by vytvořila jednotný zdroj informací, který by byl přístupný uživatelům bez ohledu na jejich jazyk. To by umožnilo lidem přispívat a získávat informace bez jazykových bariér.
Konstrukce Abstraktní Wikipedie by se opírala o formální jazyk, který by umožňoval přesné vyjádření informací. Tento jazyk by se používal k vytváření abstraktních výroků, které by obsahovaly fakta a informace.
Renderovače by pak překládaly abstraktní výroky do přirozeného jazyka. To by umožnilo uživatelům číst a přispívat k Abstraktní Wikipedii ve svém rodném jazyce.
Výhody
Jazyková nezávislost: Abstraktní Wikipedie by byla přístupná uživatelům bez ohledu na jejich jazyk.
Přesnost: Formální jazyk by umožnil přesné vyjádření informací.
Automatický překlad: Renderovače by automaticky překládaly abstraktní výroky do přirozeného jazyka.
Zlepšená spolupráce: Abstraktní Wikipedie by usnadnila spolupráci mezi uživateli z různých jazykových prostředí.
Nevýhody
Komplexnost: Formální jazyk a struktura Abstraktní Wikipedie by mohly být pro některé uživatele obtížné na pochopení.
Omezený obsah: Vzhledem k tomu, že Abstraktní Wikipedie je stále ve vývoji, obsah by mohl být zpočátku omezený.
Kontroverze: Projekt vyvolal kontroverze, protože někteří lidé se obávají, že by mohl nahradit tradiční jazykové verze Wikipedie.
Současný stav
Abstraktní Wikipedie je stále ve vývoji a její budoucnost je nejistá. Projekt však má potenciál vytvořit jazykově nezávislý zdroj informací, který by mohl být přínosem pro uživatele z celého světa.
Arnnon Geshuri Narození: přibližně 1969 (věk 54–55 let) Národnost: americká Vzdělání: Kalifornská univerzita v Irvine, San Jose State University Povolání: vedoucí pracovník v oblasti lidských zdrojů Arnnon Geshuri (narozen 1969 nebo 1970) je americký firemní manažer. V letech 2009 až 2017 působil jako viceprezident pro lidské zdroje ve společnosti Tesla, Inc., od roku 2004 do roku 2009 jako senior ředitel pro lidské zdroje a personální zajištění ve společnosti Google a kolem roku 2002 jako viceprezident pro personální operace a ředitel globálního personálního zajištění ve společnosti E-Trade Financial Corporation. V roce 2023 se stal personálním ředitelem ve společnosti Teladoc Health. V lednu 2016 krátce působil v představenstvu nadace Wikimedia Foundation, ale odstoupil poté, co se objevila opozice kvůli jeho zapojení do protiprávní dohody zaměstnavatelů v Silicon Valley. Kariéra Geshuri zahájil svou kariéru v oblasti lidských zdrojů v roce 1996 ve společnosti Applied Materials. V roce 1999 přešel do společnosti E-Trade Financial Corporation, kde zastával různé vedoucí pozice v oblasti lidských zdrojů. V roce 2004 se připojil ke společnosti Google jako senior ředitel pro lidské zdroje a personální zajištění. V této roli byl zodpovědný za nábor, rozvoj a udržení talentů pro společnost. V roce 2009 se Geshuri připojil ke společnosti Tesla, Inc. jako viceprezident pro lidské zdroje. V této roli vedl globální tým pro lidské zdroje a byl zodpovědný za všechny aspekty řízení lidských zdrojů, včetně náboru, odměňování, vývoje a zapojení zaměstnanců. Během svého působení ve společnosti Tesla pomohl společnosti vyrůst z malé startupové společnosti na jednoho z největších výrobců elektromobilů na světě. V roce 2017 Geshuri opustil společnost Tesla a stal se poradcem v oblasti lidských zdrojů. V roce 2023 se připojil ke společnosti Teladoc Health jako personální ředitel. V této roli je zodpovědný za vedení globální strategie a operací v oblasti lidských zdrojů pro společnost. Vzdělání Geshuri získal bakalářský titul v oboru psychologie na Kalifornské univerzitě v Irvine a magisterský titul v oboru průmyslové a organizační psychologie na San Jose State University. Ocenění a uznání Geshuri byl za svou práci v oblasti lidských zdrojů oceněn řadou ocenění, včetně ocenění "HR Executive of the Year" od časopisu Human Resource Executive v roce 2016. Byl také jmenován jedním z "50 nejvlivnějších lidí v oblasti lidských zdrojů" časopisem HR Magazine v roce 2017. Kontroverze V roce 2016 se Geshuri ocitl v centru kontroverze kvůli svému zapojení do protiprávní dohody zaměstnavatelů v Silicon Valley. Tato dohoda zahrnovala dohodu mezi několika velkými technologickými společnostmi, že nebudou navzájem lákat zaměstnance. Dohoda byla nakonec vyšetřována ministerstvem spravedlnosti Spojených států a vedla k tomu, že několik společností zaplatilo pokuty. Geshuri byl kritizován za svou roli v této dohodě a někteří tvrdili, že by měl být ze svého působení v představenstvu nadace Wikimedia Foundation odvolán. Geshuri se nakonec rozhodl odstoupit ze své pozice v představenstvu.
Wikifunkce
Wikifunkce je společně editovaný katalog počítačových funkcí, který umožňuje vytvářet, upravovat a znovu používat zdrojový kód. [2] [3] Je úzce spjat s Abstraktní Wikipedií, rozšířením Wikidata, jehož cílem je vytvořit jazykově nezávislou verzi Wikipedie pomocí strukturovaných dat. [4] [5] [6] Projekt byl předběžně nazýván Wikilambda, [7] definitivní název Wikifunkce byl oznámen 22. prosince 2020 po soutěži o název. [8] Wikifunkce je prvním projektem Wikimedia, který byl spuštěn od roku 2012, kdy byla spuštěna Wikidata. [9] Po třech letech vývoje byly Wikifunkce oficiálně spuštěny v červenci 2023. [10]
Funkce Wikifunkcí
Wikifunkce poskytují řadu funkcí, které usnadňují vytváření, úpravu a opětovné použití zdrojového kódu:
Vytváření funkcí: Uživatelé mohou vytvářet nové funkce a nahrávat je do katalogu Wikifunkcí.
Úprava funkcí: Uživatelé mohou upravovat existující funkce a přidávat nové funkce nebo opravovat chyby.
Opětovné použití funkcí: Uživatelé mohou vyhledávat a používat funkce vytvořené jinými uživateli.
Dokumentace funkcí: Každá funkce je doplněna dokumentací, která popisuje její účel, parametry a návratovou hodnotu.
Příklady použití: Mnoho funkcí obsahuje příklady použití, které ukazují, jak je lze použít v praxi.
Testování funkcí: Funkce lze testovat pomocí vestavěného testovacího rámce.
Použití Wikifunkcí
Wikifunkce lze použít k celé řadě účelů, například:
Vytváření nových programů: Uživatelé mohou kombinovat funkce z Wikifunkcí a vytvářet tak nové programy.
Rozšiřování existujících programů: Uživatelé mohou přidávat nové funkce do existujících programů pomocí funkcí z Wikifunkcí.
Učení se programování: Wikifunkce jsou skvělým zdrojem pro výuku programování. Uživatelé se mohou dozvědět o různých funkcích a jejich použití.
Sdílení znalostí: Uživatelé mohou sdílet své znalosti programování s ostatními vytvářením a upravováním funkcí v Wikifunkcích.
Přispívání do Wikifunkcí
Každý může přispívat do Wikifunkcí vytvořením nových funkcí nebo úpravou existujících funkcí. Chcete-li přispět, musíte si vytvořit účet Wikimedia. Jakmile budete mít účet, můžete začít vytvářet a upravovat funkce.
Budoucnost Wikifunkcí
Wikifunkce jsou stále relativně nový projekt, ale mají velký potenciál. V budoucnu by se Wikifunkce mohly stát významným zdrojem pro programátory všech úrovní.
Nadace Wikimedia Bangladesh (známá spíše jako Wikimedia Bangladesh nebo WikimediaBD) je registrovaná charitativní organizace založená na podporu dobrovolníků v Bangladéši, kteří pracují na projektech nadace Wikimedia, jako je například Wikipedie. Jde o pobočku nadace Wikimedia, kterou schválila Nadace Wikimedia, která tyto projekty vlastní a hostuje. K 19. listopadu 2019 je to jediná oficiální pobočka nadace Wikimedia v jižní Asii a jediná pobočka, která působí v bengálsky mluvícím prostředí. Tato pobočka spolupracuje s několika dalšími institucemi a pořádá akce pro dobrovolníky zaměřené na přidávání obsahu do projektů nadace.
Historie
Nadace Wikimedia Bangladesh byla založena 3. října 2011 skupinou dobrovolníků bangladéšské Wikipedie. Zakládajícími členy byli Shabab Mustafa, Ankan Ghosh Dastider, Masum Al-Hasan, Tanvir Ahmed a Reaz Ahmed. Nadace byla registrována u Charity Commission for England and Wales v roce 2012.
Cíle
Cílem Nadace Wikimedia Bangladesh je:
Podporovat růst a rozvoj projektů nadace Wikimedia v Bangladéši
Propagovat volné znalosti a otevřené vzdělávání v Bangladéši
Vzdělávat a školit dobrovolníky v Bangladéši o projektech nadace Wikimedia
Spolupracovat s dalšími organizacemi v Bangladéši na propagaci volných znalostí a otevřeného vzdělávání
Aktivity
Nadace Wikimedia Bangladesh pořádá řadu aktivit, včetně:
Organizování editathonů a workshopů pro dobrovolníky
Překládání softwaru nadace Wikimedia do bengálštiny
Vývoj nových nástrojů a zdrojů pro dobrovolníky v Bangladéši
Spolupráce s dalšími organizacemi v Bangladéši na propagaci volných znalostí a otevřeného vzdělávání
Dopad
Nadace Wikimedia Bangladesh měla významný dopad na růst a rozvoj projektů nadace Wikimedia v Bangladéši. Počet článků na bengálské Wikipedii se od založení nadace více než ztrojnásobil a nyní obsahuje přes 100 000 článků. Nadace také pomohla vyškolit a vzdělat stovky dobrovolníků v Bangladéši a spolupracovala s řadou dalších organizací na propagaci volných znalostí a otevřeného vzdělávání.
Financování
Nadace Wikimedia Bangladesh je financována z grantů, darů a členských příspěvků. Nadace také získává příjmy z prodeje zboží a pořádání akcí.
Správa
Nadace Wikimedia Bangladesh je řízena správní radou, kterou tvoří dobrovolníci z komunity nadace Wikimedia v Bangladéši. Správní rada je odpovědná za celkový chod nadace, včetně stanovování strategie, schvalování rozpočtu a najímání zaměstnanců.
Členství
Členem Nadace Wikimedia Bangladesh se může stát kdokoli, kdo podporuje cíle nadace. Členové mají právo volit správní radu a účastnit se výročních valných hromad.
Wikimedia UK Obecné informace Wikimedia UK (WMUK), také známá jako Wikimedia United Kingdom, je registrovaná charitativní organizace založená na podporu dobrovolníků ve Spojeném království, kteří pracují na projektech Wikimedia, jako je Wikipedia. Jako taková je WMUK kapitolou Wikimedia schválenou nadací Wikimedia Foundation (WMF), která tyto projekty vlastní a hostuje. Historie Wikimedia UK vznikla jako Wiki Educational Resources Limited (WER), ale kvůli finančním potížím a dalším problémům se organizace rozpustila a byla nahrazena Wiki UK Limited. Po prvním neúspěšném pokusu získat status charitativní organizace v roce 2009 skupina následně provedla změny ve své chartě, aby splnila kritéria pro charitativní organizace, a v roce 2011 byla uznána jako registrovaná charitativní organizace v Anglii a Walesu. Ve stejném roce WMUK přidala zaměstnance na plný úvazek a založila stálou kancelář v Londýně v Anglii. Aktivity Kapitola spolupracuje s několika muzei a dalšími institucemi a pořádá akce pro dobrovolníky zaměřené na přidávání obsahu do projektů nadace. Kontroverze V prvních letech se několik členů představenstva organizace zapojilo do kontroverzí souvisejících s jejich příspěvky na Wikipedii, včetně tvrzení, že spolupráce Gibraltarpedia organizovaná správcem byla využívána pro propagační účely.
Wikimedia Polska
Wikimedia Polska (WMPL) je polská nezisková organizace založená za účelem podpory dobrovolníků v Polsku, kteří pracují na projektech Wikimedia, jako je Wikipedia. Jako taková je to pobočka Wikimedia schválená nadací Wikimedia Foundation, která tyto projekty vlastní a hostí.
Historie
Wikimedia Polska byla založena v dubnu 2005 skupinou polských wikipedistů na Meta-Wiki. V srpnu téhož roku se na setkání wiki v Krakově sešlo 26 prvních členů, aby zvolili členy představenstva a hlasovali o stanovách nového sdružení. Oficiálně byla zaregistrována 15. listopadu 2005. 28. března 2007 byla Wikimedia Polska oficiálně zapsána na seznam neziskových organizací vedený polským ministerstvem spravedlnosti.
Sídlo a činnost
WMPL má sídlo ve Varšavě (do roku 2021 sídlila v Lodži). Jako polská pobočka nadace Wikimedia Foundation spolupracuje WMPL s univerzitami, školami, muzei a dalšími institucemi a pořádala akce pro dobrovolníky zaměřené na přidávání obsahu do projektů nadace.
Cíle
Cílem WMPL je pomáhat lidem a organizacím vytvářet a uchovávat otevřené znalosti, podporovat různé iniciativy související s Wikimedia a pomáhat zajišťovat snadný přístup pro všechny.
Členství
K 10. červnu 2022 má WMPL 145 členů.
Předseda
Předsedou WMPL je Tomasz Wszeborowski.
Spolupráce
WMPL spolupracuje s následujícími organizacemi:
Wikimedia Foundation
Koalicja Otwartej Edukacji
Webové stránky
Webové stránky WMPL jsou wikimedia.pl.
Knowledge Engine (KE) byl projekt vyhledávacího nástroje, který v roce 2015 iniciovala Nadace Wikimedia (WMF) s cílem vyhledávat a zobrazovat ověřitelné a důvěryhodné informace z veřejných informačních zdrojů způsobem, který by byl méně závislý na tradičních vyhledávačích.
Cílem bylo umožnit čtenářům zůstat na Wikipedia.org a dalších projektech souvisejících s Wikipedií při hledání dalších informací, místo aby se vraceli k proprietárním vyhledávačům. Jeho cílem bylo chránit soukromí uživatelů, být otevřený a transparentní ohledně původu informací a umožnit přístup k souvisejícím metadatům.
Vývoj myšlenky projektu byl interně kontroverzní a po roce 2016 nebyl dále sledován. Související myšlenky byly použity pro interní vyhledávací nástroj napříč wiki pro projekty Wikimedia.
Pozadí a cíle
Projekt Knowledge Engine byl koncipován jako reakce na obavy týkající se spolehlivosti a transparentnosti informací poskytovaných tradičními vyhledávači. Nadace Wikimedia chtěla vytvořit nástroj, který by umožnil uživatelům přístup k ověřeným a důvěryhodným informacím z veřejných zdrojů, aniž by museli opouštět ekosystém Wikimedia.
KE měl několik klíčových cílů:
Poskytovat ověřené a důvěryhodné informace: KE měl shromažďovat informace z důvěryhodných veřejných zdrojů, jako jsou akademické časopisy, vědecké databáze a vládní dokumenty.
Zůstat v ekosystému Wikimedia: KE měl být integrován do Wikipedia.org a dalších projektů Wikimedia, což uživatelům umožní snadno vyhledávat informace, aniž by museli opouštět známé prostředí.
Chránit soukromí uživatelů: KE měl být navržen s ohledem na ochranu soukromí uživatelů, což znamená, že neshromažďoval žádné osobní údaje a nepoužíval soubory cookie ke sledování uživatelské aktivity.
Být otevřený a transparentní: KE měl být open source a transparentní ohledně algoritmů a procesů používaných k vyhledávání a zobrazování informací.
Vývoj a kontroverze
Vývoj projektu KE začal v roce 2015 a byl financován z grantu od Nadace Alfreda P. Sloana. Nadace Wikimedia doufala, že KE bude spuštěn v roce 2017.
Vývoj projektu však provázela řada kontroverzí. Někteří kritici tvrdili, že KE je zbytečný, protože existuje mnoho dalších vyhledávačů, které již poskytují ověřené a důvěryhodné informace. Jiní vyjádřili obavy ohledně nákladů a složitosti projektu.
V roce 2016 Nadace Wikimedia oznámila, že vývoj KE bude pozastaven. Nadace uvedla, že rozhodnutí bylo učiněno po důkladném přezkoumání nákladů a výhod projektu.
Dědictví
Přestože projekt KE nebyl nikdy plně realizován, jeho myšlenky a cíle měly trvalý dopad na ekosystém Wikimedia.
Koncept integrace vyhledávání informací do projektů Wikimedia byl použit v interním vyhledávacím nástroji napříč wiki pro projekty Wikimedia. Tento nástroj umožňuje uživatelům vyhledávat informace ve všech projektech Wikimedia, včetně Wikipedie, Wiktionary a Wikibooks.
Nadace Wikimedia také pokračovala v investování do projektů zaměřených na ověřování a transparentnost informací. Například projekt Wikidata je otevřená znalostní báze, která umožňuje uživatelům vytvářet a upravovat strukturovaná data. Wikidata je široce používána v projektech Wikimedia a také dalšími organizacemi a jednotlivci.
Projekt KE byl ambiciózní projekt, který měl potenciál výrazně zlepšit způsob, jakým uživatelé přistupují k informacím na internetu. Přestože projekt nebyl nikdy plně realizován, jeho myšlenky a cíle nadále inspirují vývoj ekosystému Wikimedia.
Nadace Tides Nadace Tides je levicová nadace se sídlem ve Spojených státech. Byla založena v roce 1976 v San Franciscu Drummond Pike. Tides rozděluje peníze od anonymních dárců dalším organizacím, které jsou často politicky progresivní. Přidružená skupina, Tides Advocacy, je „masivní progresivní inkubátor“. Tides získala značné finanční prostředky od George Sorose. Historie Nadace Tides byla založena v roce 1976 Drummond Pike, bývalým ředitelem komunitní nadace San Francisco. Pike byl inspirován konceptem dárcovského fondu, který by dárcům umožnil doporučit granty charitativním organizacím, aniž by museli zřizovat vlastní nadace. V prvních letech se nadace Tides zaměřovala především na podporu sociálních a environmentálních příčin. V 80. letech 20. století se nadace začala více angažovat v politických otázkách a poskytovala granty organizacím, které pracovaly na otázkách občanských práv, jaderného odzbrojení a kontroly zbraní. V 90. letech 20. století se nadace Tides stala jedním z největších poskytovatelů grantů pro progresivní organizace ve Spojených státech. Nadace poskytla granty řadě organizací, včetně Americké unie občanských svobod, Sierra Clubu a Centra pro americký pokrok. V roce 2003 založila nadace Tides přidruženou skupinu Tides Advocacy, která se zaměřuje na podporu progresivních politických kampaní a organizací. Tides Advocacy poskytla granty řadě organizací, včetně MoveOn.org, Democracy for America a Center for American Progress Action Fund. Kontroverze Nadace Tides byla v průběhu své historie předmětem řady kontroverzí. Někteří kritici obvinili nadaci z toho, že je „masivní progresivní inkubátor“, který využívá své finanční prostředky k prosazování levicové politické agendy. Jiní kritizovali nadaci za její nedostatek transparentnosti, protože neprozrazuje jména svých dárců. V roce 2010 byla nadace Tides vyšetřována Internal Revenue Service (IRS) kvůli jejímu vztahu s Tides Advocacy. IRS tvrdila, že Tides Advocacy byla politickou organizací a že Tides porušovala zákon o vnitřních příjmech tím, že jí poskytovala granty. Nadace Tides se nakonec s IRS dohodla a souhlasila, že přestane poskytovat granty politickým organizacím. Současnost Nadace Tides je i nadále jednou z největších nadací ve Spojených státech. V roce 2019 poskytla nadace granty v celkové výši 863 milionů dolarů. Nadace podporuje širokou škálu organizací, včetně těch, které pracují na otázkách sociální spravedlnosti, ochrany životního prostředí a kontroly zbraní.
Ballotpedia je nezisková a nestranická internetová politická encyklopedie, která pokrývá federální, státní a místní politiku, volby a veřejnou politiku ve Spojených státech. Web byl založen v roce 2007. Ballotpedii sponzoruje Lucy Burns Institute, nezisková organizace se sídlem v Middletonu ve Wisconsinu.
Původně byla Ballotpedia kolaborativně editovanou wiki, nyní je psána a editována výhradně placeným profesionálním týmem. V roce 2014 zaměstnávala Ballotpedia 34 spisovatelů a výzkumníků; v roce 2021 uvedla, že má více než 50 redaktorů.
Poslání a cíle
Posláním Ballotpedie je poskytovat přesné, nestranné a úplné informace o americké politice a volbách. Jejím cílem je usnadnit voličům informované rozhodování a podpořit zapojení občanů do politického procesu.
Obsah
Ballotpedia pokrývá širokou škálu témat souvisejících s americkou politikou a volbami, včetně:
Kandidáti a volby: Informace o kandidátech, volbách a výsledcích voleb
Veřejní činitelé: Životopisy, záznamy hlasování a kontaktní údaje veřejných činitelů
Veřejná politika: Přehled klíčových otázek veřejné politiky, včetně zákonů, předpisů a soudních rozhodnutí
Politické strany a organizace: Informace o politických stranách, zájmových skupinách a dalších politických organizacích
Volební právo: Informace o volebních zákonech, volebních postupech a právech voličů
Zdroje financování
Ballotpedia je financována z různých zdrojů, včetně:
Dary jednotlivců a nadací
Granty od vládních agentur
Příjmy z reklamy
Kritika
Ballotpedia byla kritizována za to, že je příliš zaměřena na demokratické kandidáty a problémy a že její obsah je zaujatý vůči republikánským kandidátům a problémům. Ballotpedia tato obvinění popřela a uvedla, že její obsah je založen na faktech a nestranný.
Dopad
Ballotpedia se stala důležitým zdrojem informací pro voliče, novináře a výzkumníky. Je široce citována v médiích a využívána jako učební pomůcka ve školách a univerzitách.
Sémantika
Sémantika je lingvistický pododbor, který se zabývá významem jazykových výrazů a vět. Zabývá se tím, jak jazyk vyjadřuje význam a jak je význam interpretován. Sémantika se dělí do několika dílčích oblastí:
Lexikální sémantika se zabývá významem jednotlivých slov a frází.
Kompoziční sémantika se zabývá tím, jak se význam vět skládá z významu jednotlivých slov.
Kontextová sémantika se zabývá tím, jak význam jazykových výrazů závisí na kontextu, ve kterém jsou použity.
Strukturální sémantika se zabývá vztahem mezi sémantikou a syntaxí jazyka.
Statistická sémantika využívá statistické metody ke studiu významu jazyka.
Sémantické analýzy
Sémantické analýzy jsou metody, které se používají ke studiu významu jazykových výrazů a vět. Mezi nejčastěji používané sémantické analýzy patří:
Analýza sémantických rysů identifikuje klíčové sémantické rysy jazykových výrazů.
Teorie prototypů popisuje, jak se význam jazykových výrazů kategorizuje podle prototypů.
Teorie popisů popisuje, jak jazykové výrazy odkazují na objekty v reálném světě.
Latentní sémantická analýza využívá statistické metody k identifikaci sémantických vztahů mezi jazykovými výrazy.
Aplikace sémantiky
Sémantika má řadu praktických aplikací, mimo jiné:
Sémantický souborový systém organizuje soubory na základě jejich sémantického obsahu.
Sémantické porovnávání porovnává sémantickou podobnost dokumentů.
Sémantický parsing převádí přirozený jazyk na formální reprezentaci.
Sémantické dotazování umožňuje uživatelům dotazovat se na data pomocí sémantických výrazů.
Sémantický web je rozšíření webu, které umožňuje strojové zpracování sémantických dat.
Sémantická wiki je wiki, která umožňuje uživatelům ukládat a sdílet sémantické informace.
Typy sémantiky
Existuje několik různých typů sémantiky, které se používají v různých oblastech lingvistiky a informatiky:
Akční sémantika se zabývá významem akcí a událostí.
Algebraická sémantika používá algebraické struktury k reprezentaci významu.
Axiomatická sémantika definuje význam jazykových výrazů pomocí axiomů.
Kategorická sémantika používá kategorii k reprezentaci významu.
Konkurenční sémantika se zabývá významem souběžných procesů.
Denotační sémantika definuje význam jazykových výrazů pomocí matematických funkcí.
Hrací sémantika používá hry k reprezentaci významu.
Operační sémantika definuje význam jazykových výrazů pomocí operačních pravidel.
Predikátová transformační sémantika používá predikátové transformátory k reprezentaci významu.
Abstraktní interpretace je aproximační sémantika, která se používá k analýze programů.
Abstraktní sémantický graf je graf, který reprezentuje sémantiku programu.