Soul: Hlavní město Jižní Koreje Soul je hlavním městem Jižní Koreje a také jejím největším městem. V širší oblasti hlavního města Soulu, která zahrnuje provincii Kjonggi a metropolitní město Inčchon, žije více než polovina obyvatel Jižní Koreje. Jedná se o čtvrtou největší metropolitní ekonomiku na světě, hned za Tokiem, New Yorkem a Los Angeles. Historie Soulu Historie Soulu sahá až do roku 18 př. n. l., kdy bylo založeno lidmi z Baekje, jednoho ze tří království Koreje. Během dynastie Čoson se Soul stal oficiálním hlavním městem, obklopeným pevnostní zdí Soulu. Ve 20. století byl Soul okupován Japonským císařstvím a přejmenován na "Kjongsong". Během Korejské války se Soul stal dějištěm krutých bojů a město bylo několikrát dobyto a opuštěno, což mělo za následek jeho zničení. Po válce byl Soul přestavěn a rychle se rozvíjel. V současnosti je považován za jedno z nejlepších měst k životu v Asii a má jednu z nejvyšších životních úrovní na světě. Ekonomika a kultura Soulu Soul je sídlem jihokorejské vlády a také domovem mnoha velkých společností, jako jsou Samsung, LG a Hyundai. Je zde několik významných technologických center, jako je Gangnam a Digital Media City. Soul je také důležitým centrem kultury a umění. Je zde mnoho muzeí, galerií a divadel a také se zde konají významné události, jako jsou Asijské hry v roce 1986, Letní olympijské hry v roce 1988 a summit G20 v roce 2010. Památky a atrakce Soulu Soul je domovem mnoha historických a moderních památek. Mezi nejznámější patří N Seoul Tower, budova 63, Lotte World Tower, Dongdaemun Design Plaza, Lotte World, Trade Tower, COEX, IFC Seoul a Parc1. Soul je také domovem pěti památek UNESCO: palác Čchangdok, pevnost Hwasong, svatyně Čongmjo, Namhansanseong a královské hrobky dynastie Čoson. Soul v současnosti Soul je živé a moderní město, které se neustále vyvíjí. Je centrem jihokorejské ekonomiky, kultury a umění a je také jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v Asii.
Ústava Australského společenství
Základní přehled
Území: Austrálie
Datum účinnosti: 1. ledna 1901
Systém: Federální parlamentní konstituční monarchie
Struktura vlády:
Výkonná moc
Zákonodárná moc
Soudní moc
Komory parlamentu:
Sněmovna reprezentantů
Senát
Výkonná moc
De jure: Král Austrálie, zastupovaný generálním guvernérem Austrálie na základě rady Federální výkonné rady
De facto: Australský kabinet
Soudní moc
Nejvyšší soud Austrálie
Další federální soudy zřízené parlamentem
Historie
Vypracována v letech 1891 až 1898 na sérii konvencí
Schválena v referendech v letech 1898 až 1900
Přijata jako zákon britského parlamentu v roce 1900
Vyhlášena královnou Viktorií 17. září 1900
Účinnost od 1. ledna 1901
Ústavní pozměňovací návrhy
Celkem 8 úspěšných pozměňovacích návrhů
Poslední pozměňovací návrh přijat v roce 1977
Povaha ústavy
Nejvyšší zákon Austrálie
Písemná ústava, která stanovuje politickou strukturu Austrálie
Obsahuje nevyslovené ústavní konvence a myšlenky
Vykládána Nejvyšším soudem Austrálie
Pravděpodobně získává právní autoritu od australského lidu
Změnitelná pouze prostřednictvím referenda s dvojí většinou
Předmětem současné debaty je uznání původních obyvatel a přechod na republiku
Návrh na zřízení hlasu původních obyvatel v parlamentu byl v referendu 14. října 2023 zamítnut
Údolí Delaware Údolí Delaware, známé také jako Velká Filadelfie nebo filadelfská metropolitní oblast, je metropolitní oblast na severovýchodě Spojených států. Centrem této oblasti je Filadelfie, šesté nejlidnatější město v zemi, a rozkládá se na území čtyř států USA: jihovýchodní Pensylvánie, jižní New Jersey, severní Delaware a severní východní pobřeží Marylandu. S jádrem Metropolitní statistické oblasti s 6,288 miliony obyvatel a Kombinovanou statistickou oblastí s 7,366 miliony obyvatel podle sčítání lidu z roku 2020 je Údolí Delaware sedmou největší metropolitní oblastí v zemi, osmou největší metropolitní oblastí v Severní Americe a 35. největší metropolitní oblastí na světě. Kromě Filadelfie patří mezi další hlavní městská centra v Údolí Delaware Reading, Upper Darby Township a Chester v Pensylvánii; Atlantic City, Camden, Vineland a Cherry Hill v New Jersey; a Wilmington a Dover v Delaware. Filadelfská metropolitní oblast má hrubý domácí produkt (HDP) ve výši 431 miliard dolarů, což je desátý největší mezi metropolitními oblastmi USA. Údolí Delaware mělo vliv na historii a ekonomiku země. Oblast byla domovem mnoha osobností a míst významných pro americkou kulturu, historii a politiku. Filadelfie je někdy nazývána „rodištěm Ameriky“, protože Deklarace nezávislosti i Ústava byly sepsány a podepsány ve městě. Údolí Delaware bylo dějištěm mnoha dalších zásadních událostí během Americké revoluce a Filadelfie sloužila jako první hlavní město země po většinu 18. století, dokud nebylo v roce 1800 postaveno hlavní město Washington, D.C. Deklarace nezávislosti i Ústava USA byly podepsány a ratifikovány v Independence Hall ve Filadelfii v letech 1776 a 1789. Údolí Delaware je jednou z předních oblastí země pro akademiky a akademický výzkum s velkým počtem světově známých a vysoce hodnocených univerzit, včetně University of Pennsylvania, Drexel University, Thomas Jefferson University, Rowan University, Villanova University, Saint Joseph's University, Temple University, Rutgers University-Camden, La Salle University, University of Delaware, Stockton University a dalších. Filadelfie a Údolí Delaware jsou centrem biotechnologií. K roku 2023 se metropolitní Filadelfie zařadila mezi pět nejlepších center rizikového kapitálu v USA, což usnadnila její relativní blízkost k metropolitní oblasti New Yorku a její podnikatelský a finanční ekosystém. Kromě toho se jižní New Jersey a širší filadelfská metropolitní oblast staly centrem logistiky a výstavby skladů na východním pobřeží USA.
Obnovitelné zdroje energie Časopis o vědě a technice Historie Časopis vychází od roku 1984 a v současnosti se jmenuje Obnovitelné zdroje energie. Předtím se jmenoval Technologie solární a větrné energie. Vydavatel a šéfredaktor Časopis vydává společnost Elsevier. Šéfredaktorem je Soteris Kalogirou z Kyperské technologické univerzity. Obsah Časopis se zabývá výzkumem v oblasti obnovitelných zdrojů energie, udržitelné energie a přechodu na obnovitelné zdroje. Publikuje články z oblasti vědy, techniky a inženýrství. Vliv Časopis má vysoký vliv, což znamená, že články v něm publikované jsou často citovány jinými vědci. V roce 2021 měl impakt faktor 8,634. Indexování Časopis je indexován v mnoha databázích, což znamená, že články v něm publikované jsou snadno dostupné pro vědce a výzkumníky. Cílová skupina Časopis je určen pro vědce, výzkumníky, inženýry a další odborníky v oblasti obnovitelných zdrojů energie a udržitelné energie.
Faktor dopadu: Míra vlivu vědeckých časopisů Faktor dopadu je ukazatel, který vyjadřuje vliv vědeckých časopisů. Je to průměrný počet citací článků, které byly publikovány v daném časopise za poslední dva roky. Tento ukazatel vypočítává společnost Clarivate, která indexuje články z databáze Web of Science. Faktor dopadu se často používá jako měřítko důležitosti časopisu v daném oboru. Časopisy s vyšším faktorem dopadu jsou považovány za důležitější a prestižnější než časopisy s nižším faktorem dopadu. Univerzity a finanční instituce často používají faktor dopadu při rozhodování o povýšení a výzkumných návrzích. V poslední době však tento ukazatel čelí kritice, protože může vést ke zkreslování vědecké praxe.
Eigenfaktor: Hodnocení významu vědeckých časopisů Eigenfaktor je skóre, které hodnotí celkový význam vědeckého časopisu. Vytvořili ho Jevin West a Carl Bergstrom z University of Washington. Časopisy jsou hodnoceny podle počtu citací, které dostávají od jiných časopisů. Citace z časopisů s vysokým hodnocením přispívají k eigenfaktoru více než citace z časopisů s nízkým hodnocením. Eigenfaktor skóre tedy odráží celkový dopad časopisu. Časopisy, které mají větší dopad na daný obor, mají obvykle vyšší eigenfaktor skóre. Hodnocení jako eigenfaktor nebo PageRank snižují vliv skupin, které citují samy sebe. Eigenfaktor skóre a Article Influence skóre se počítají na webu eigenfactor.org, kde si je můžete zdarma prohlédnout. Eigenfaktor skóre má měřit význam časopisu pro vědeckou komunitu tím, že zohledňuje původ citací. Odráží, jak často by průměrný vědec přistupoval k obsahu daného časopisu. Na eigenfaktor skóre však má vliv i velikost časopisu. Když se časopis zdvojnásobí (co se týče počtu publikovaných článků za rok), zdvojnásobí se i jeho skóre. Article Influence skóre měří průměrný vliv článků v časopisu a je proto srovnatelné s tradičním impakt faktorem. Eigenfaktor je považován za robustnější metriku než impakt faktor, který pouze počítá příchozí citace bez ohledu na jejich význam. I když je eigenfaktor skóre korelováno s celkovým počtem citací u lékařských časopisů, tyto metriky poskytují výrazně odlišné informace. Při daném počtu citací povedou citace z významnějších časopisů k vyššímu eigenfaktor skóre. Eigenfaktor je podobný Eigenvector centrality a PageRank. Původně se eigenfaktor skóre používalo pro hodnocení časopisů, ale bylo rozšířeno i na hodnocení autorů. Může se také používat v kombinaci s h-indexem k hodnocení práce jednotlivých vědců.
Republika Kongo Republika Kongo, také známá jako Kongo-Brazzaville, leží na západním pobřeží střední Afriky, západně od řeky Kongo. Sousedí na západě s Gabonem, na severozápadě s Kamerunem, na severovýchodě se Středoafrickou republikou, na jihovýchodě s Demokratickou republikou Kongo, na jihu s angolskou exklávou Cabindou a na jihozápadě s Atlantským oceánem. Před více než 3000 lety obývaly tuto oblast kmeny mluvící jazykem Bantu, které vytvořily obchodní cesty vedoucí do povodí řeky Kongo. Kongo bylo dříve součástí francouzské kolonie Rovníková Afrika. Republika Kongo byla založena 28. listopadu 1958 a v roce 1960 získala nezávislost na Francii. V letech 1969 až 1992 byl marxisticko-leninský stát s názvem Lidová republika Kongo. Od roku 1992 se v zemi konají vícestranné volby, ale demokraticky zvolená vláda byla svržena v občanské válce v Republice Kongo v roce 1997. Prezident Denis Sassou Nguesso, který se k moci dostal poprvé v roce 1979, vládl až do roku 1992 a poté znovu po svém znovudosazení. Je členem Africké unie, Organizace spojených národů, Frankofonie, Hospodářského společenství středoafrických států a Hnutí nezúčastněných zemí. Stala se 4. největším producentem ropy v Guinejském zálivu, což zemi přineslo určitou prosperitu, avšak v některých oblastech panuje politická a ekonomická nestabilita a nerovnoměrné rozdělení příjmů z ropy. Ekonomika je závislá na ropném sektoru a ekonomický růst se zpomalil od poklesu cen ropy po roce 2015. Křesťanství je nejrozšířenější vírou v zemi.
Lidová republika Kongo
Lidová republika Kongo byla marxisticko-leninský socialistický stát, který existoval v Konžské republice v letech 1969 až 1992.
Vznik
Lidová republika Kongo byla založena v prosinci 1969 jako první marxisticko-leninský stát v Africe, tři měsíce poté, co byla ve státním převratu v září 1968 svržena vláda Alphonse Massamba-Débata.
Vládnoucí Kongská strana práce (francouzsky: Parti congolais du travail, PCT) jmenovala prezidentem Marien Ngouabiho, který z Konga vytvořil jedno-stranickou komunistickou vládu spřízněnou se Sovětským svazem.
Prezidenti
Marien Ngouabi (1970–1977)
Joachim Yhombi-Opango (1977–1979)
Denis Sassou-Nguesso (1979–1992)
Politika
Ngouabi byl zavražděn v roce 1977 a nahradil ho Joachim Yhombi-Opango, který byl svržen v roce 1979. Po něm následoval Denis Sassou Nguesso, který potvrdil vládu PCT v Kongu novou ústavou, navázal užší vztahy s Francií a umožnil větší zahraniční investice v zemi.
Přechod k demokracii
Lidová republika Kongo se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 změnila na kapitalistickou více-stranickou demokracii, obnovila původní název a vlajku země a v březnu 1992 přestala existovat. Přechodným premiérem byl jmenován André Milongo, zatímco Sassou zůstal prezidentem.
Architektonická fenomenologie je způsob, jak pochopit a zhmotnit filozofické poznatky fenomenologie v architektuře. Fenomenologie architektury je filozofické studium architektury, které používá metody fenomenologie. Architektonická fenomenologie klade důraz na lidskou zkušenost, zázemí, záměr a historickou reflexi, interpretaci a poetické a etické úvahy na rozdíl od antihistorismu poválečného modernismu a pastiše postmodernismu. Podobně jako samotná fenomenologie, i architektonická fenomenologie je lépe chápána jako orientace k myšlení a tvorbě než jako specifická estetika nebo hnutí. Zájem o fenomenologii v architektonických kruzích začal v 50. letech, širokého publika dosáhl na konci 70. a 80. let a pokračuje dodnes.
Fenomenologie se zaměřuje na studium vědomí a zkušeností, zejména na to, jak lidé vnímají a interpretují svět. Fenomenologové věří, že naše zkušenosti jsou formovány našimi předchozími zkušenostmi, našimi očekáváními a naším kulturním zázemím.
Architektonická fenomenologie se snaží pochopit, jak lidé prožívají architektonický prostor. Zaměřuje se na to, jak lidé vnímají, interpretují a používají budovy a další architektonické prvky. Architektonická fenomenologie zkoumá také vztah mezi architekturou a lidským tělem, stejně jako mezi architekturou a kulturou.
Jedním z klíčových pojmů ve fenomenologii je "životní svět". Životní svět je svět, který zažíváme v každodenním životě. Je to svět, který je nám známý a který považujeme za samozřejmý. Architektonická fenomenologie se snaží pochopit, jak architektura ovlivňuje náš životní svět.
Architektonická fenomenologie byla použita k pochopení široké škály architektonických témat, včetně toho, jak lidé vnímají prostor, jak používají budovy a jak architektura ovlivňuje naše životy. Byla také použita k informování o návrhu architektonických projektů.
Zde jsou některé z klíčových myšlenek architektonické fenomenologie:
Zkušenosti jsou primární. Architektonická fenomenologie se zaměřuje na studium lidské zkušenosti. Věří, že naše zkušenosti jsou formovány našimi předchozími zkušenostmi, našimi očekáváními a naším kulturním zázemím.
Architektura je součástí našeho životního světa. Architektura není něco odděleného od našeho každodenního života. Je to součást našeho životního světa a ovlivňuje náš způsob života.
Architektura může mít významný dopad na naše životy. Architektura může ovlivnit náš způsob myšlení, cítění a jednání. Může ovlivnit naše zdraví, naše vztahy a naše celkové blaho.
Architektura by měla být navržena tak, aby podporovala lidskou zkušenost. Architektura by měla být navržena tak, aby vytvářela prostředí, která jsou příjemná, inspirativní a podpůrná.
Architektonická fenomenologie je důležitým nástrojem pro pochopení toho, jak lidé prožívají architektonický prostor. Může být použita k informování o návrhu architektonických projektů a ke zlepšení našeho celkového prostředí.
Co je to Bůh?
Slovo "Bůh" pochází ze staré angličtiny a znamená něco jako "vyšší bytost". Slova podobného původu najdeme i v dalších germánských jazycích, jako je němčina, holandština nebo švédština.
Různé představy o Bohu
Lidé mají různé představy o tom, co je Bůh. Někteří věří, že existuje jediný Bůh, zatímco jiní věří v mnoho bohů. Někteří si myslí, že Bůh je muž, zatímco jiní věří, že je to žena. Někteří věří, že Bůh je všemocný, zatímco jiní věří, že má určité limity.
Atributy Boha
Lidé také přisuzují Bohu různé vlastnosti, jako je například:
Věčnost: Bůh existuje mimo čas.
Všemohoucnost: Bůh může udělat cokoli.
Všudypřítomnost: Bůh je přítomen všude.
Vševědoucnost: Bůh ví všechno.
Zkušenosti s Bohem
Někteří lidé tvrdí, že zažili Boha přímo. Tyto zkušenosti mohou být velmi osobní a různorodé. Někteří lidé cítí Boží přítomnost, zatímco jiní slyší Boží hlas.
Praktiky spojené s Bohem
Lidé se k Bohu modlí, uctívají ho a věří v něj. Tyto praktiky mohou být součástí náboženství nebo osobního duchovního života.
Související témata
Existuje mnoho témat souvisejících s Bohem, jako například:
Problém zla: Proč Bůh, pokud je dobrý, dovoluje utrpení?
Náboženství: Jaké jsou různé náboženské představy o Bohu?
Teologie: Studium Boha a náboženství.