Los Fabulosos Cadillacs
Informace o skupině
Los Fabulosos Cadillacs je argentinská hudební skupina z Buenos Aires. Jejich hudba spojuje ska s latinskoamerickým rockem a dalšími hudebními styly.
Původ
Skupina vznikla v Buenos Aires v Argentině.
Žánry
Ska, salsa, samba, reggae, mambo
Aktivní roky
1985-2002, 2006, 2008-2018
Vydavatelství
Sony Music, Columbia Records
Členové
Vicentico
Sr. Flavio
Sergio Rotman
Mario Siperman
Fernando Ricciardi
Daniel Lozano
Astor Cianciarulo
Florián Fernandez Capello
Webové stránky
www.fabulosos-cadillacs.com
Historie
Los Fabulosos Cadillacs vznikli v roce 1985. Původně hráli ska, ale postupně začali do své hudby zařazovat i další žánry, jako je salsa, samba, reggae a mambo.
Skupina vydala řadu úspěšných alb, včetně "El Ritmo Mundial" (1991), "Vasos Vacíos" (1993) a "Fabulosos Calavera" (1997).
V roce 2002 se skupina rozpadla, ale v roce 2006 se znovu dala dohromady. V roce 2018 skupina oznámila, že ukončí svou činnost.
Styl
Hudba Los Fabulosos Cadillacs se vyznačuje energickými rytmy, chytlavými melodiemi a politickými texty. Často zpívají o sociálních problémech, jako je chudoba, nerovnost a korupce.
Vliv
Los Fabulosos Cadillacs jsou jednou z nejvlivnějších latinskoamerických hudebních skupin. Jejich hudba inspirovala mnoho dalších umělců a pomohla popularizovat ska a další žánry latinskoamerické hudby.
Secos & Molhados: Brazilská hudební ikona
Secos & Molhados, což v překladu znamená "Sucho a mokré", je průkopnická brazilská hudební skupina založená v roce 1971. Proslavila se především svými prvními dvěma studiovými alby, která odstartovala kariéru zpěváka Neye Matogrossa. Dalšími dvěma členy byli João Ricardo, zakladatel a hlavní skladatel skupiny, a Gerson Conrad.
Hudební styl
Hudba skupiny Secos & Molhados je jedinečnou směsicí progresivního rocku, MPB (brazilské populární hudby), glam rocku a folku. Jejich skladby se vyznačují složitými aranžemi, experimentálními zvuky a provokativními texty, které často zkoumaly společenská a politická témata.
Kariéra
Skupina Secos & Molhados vydala svá první dvě alba, "Secos & Molhados" (1973) a "Há Um Ponto de Luz Acesa" (1974), u vydavatelství Continental. Tato alba měla okamžitý úspěch a skupina se stala jednou z nejpopulárnějších v Brazílii. V roce 1974 se však skupina rozpadla kvůli tvůrčím neshodám a osobním problémům.
V roce 1977 se skupina Secos & Molhados znovu sešla a vydala třetí album "Samba Machine". Toto album bylo sice komerčně úspěšné, ale nedosáhlo úrovně popularity svých předchozích děl. V roce 1988 skupina vydala své čtvrté album "Gracias a la Vida" u vydavatelství Polygram. Toto album však mělo jen malý úspěch a skupina se opět rozpadla.
V roce 1999 se skupina Secos & Molhados opět sešla na jednorázové turné. V roce 2011 se skupina znovu zformovala a od té doby pravidelně vystupuje a nahrává.
Odkaz
Skupina Secos & Molhados je považována za jednu z nejdůležitějších a nejvlivnějších brazilských hudebních skupin všech dob. Jejich hudba pomohla formovat brazilskou populární hudbu a ovlivnila mnoho dalších umělců. Skupina je také známá svým jedinečným divadelním stylem, který často zahrnoval extravagantní kostýmy a provokativní vystoupení.
Členové
Ney Matogrosso (zpěv)
João Ricardo (kytara, zpěv)
Gerson Conrad (baskytara, zpěv)
Cazuza
Osobní údaje
Celé jméno: Agenor de Miranda Araújo Neto
Přezdívka: Cazuza
Datum narození: 4. dubna 1958
Místo narození: Rio de Janeiro, Brazílie
Datum úmrtí: 7. července 1990 (ve věku 32 let)
Místo úmrtí: Rio de Janeiro, Brazílie
Kariéra
Profese: Zpěvák, skladatel
Nástroj: Vokály
Období působení: 1980–1990
Dřívější kapela: Barão Vermelho
Životopis
Agenor de Miranda Araújo Neto, známý jako Cazuza, byl brazilský zpěvák a skladatel, který se narodil v Riu de Janeiro. Spolu s Raulem Seixasem, Renatem Russem a Os Mutantes je Cazuza považován za jednoho z nejlepších představitelů brazilské rockové hudby, a to jak v době, kdy působil jako frontman skupiny Barão Vermelho, tak i během své sólové kariéry.
Během své devítileté kariéry prodal Cazuza více než 5 milionů alb a dosáhl 11 prvních míst v žebříčcích a 18 singlů v první desítce v Brazílii. Jeho písně byly charakteristické svou poetickou hloubkou, osobními texty a silnými melodiemi.
Cazuza byl známý svým charismatem a otevřeným vystupováním na jevišti. Často vystupoval v odvážných kostýmech a líčení a nebojácně vyjadřoval své názory na společenské a politické otázky.
Osobní život
Cazuza byl otevřeně homosexuální a jeho osobní život byl často předmětem veřejné kontroverze. V roce 1989 mu byla diagnostikována HIV a stal se jedním z prvních brazilských celebrit, které tuto nemoc veřejně přiznaly.
Cazuza zemřel na komplikace způsobené AIDS 7. července 1990 ve věku 32 let. Jeho smrt vyvolala v Brazílii hluboký zármutek a jeho hudba zůstává i dnes populární a uznávaná.
Os Mutantes Os Mutantes jsou vlivná brazilská rocková kapela, která byla spojována s hnutím Tropicália, disidentským hudebním hnutím v době brazilské diktatury na konci 60. let. Kapela je považována za jednu z hlavních kapel brazilského rocku. Silně ovlivněni anglo-americkým psychedelickým popem propojili brazilskou citlivost se studiovými triky, zpětnou vazbou, zkreslením a konkrétní hudbou. V roce 1968 vydali své nyní uznávané eponymní debutové album. Os Mutantes debutovali se svou tvorbou v roce 1966 jako trio, když se představili v pořadu O Pequeno Mundo de Ronnie Von na TV Record. Skupinu pokřtil samotný Ronnie Von Mutantes těsně před jejich prvním televizním vystoupením. Skupina se do té doby nazývala Os Bruxos (což portugalsky znamená čarodějnice) a návrh vzešel z knihy Císař mutantů od Stefana Wula (původní francouzský název knihy je La Mort Vivante). Skupina se rychle stala jednou z hlavních postav „nové MPB“ (populární brazilské hudby), ovlivněné Tropicálií, až do svého rozpadu v roce 1978, kdy zůstal jako původní člen pouze Sérgio Dias. Během těchto dvanácti let bylo nahráno devět alb, i když dvě z nich – O A e o Z a Tecnicolor – vyšly až v 90. letech. Právě v tomto desetiletí byl význam Os Mutantes uznán jak národním, tak mezinárodním rockem jako jedné z nejkreativnějších, dynamických, radikálních a talentovaných skupin psychedelické éry. Ačkoli původní sestava (Rita Lee, Arnaldo Baptista a Sérgio Dias; a později s Liminhou a Dinhem Lemem) zaznamenala pro skupinu nejvýraznější průlom, během své existence prošla řadou personálních změn. Po přestávce od konce 70. do počátku 2000. let se kapela v roce 2006 znovu sešla, koncertovala a nahrávala nový materiál.
Barão Vermelho
Barão Vermelho je brazilská rocková kapela. Byla založena v roce 1981 v Riu de Janeiro a původně ji vedlo skladatelské duo Cazuza (zpěvák) a Roberto Frejat (kytarista), který se ujal zpěvu po Cazuzově odchodu v roce 1985. Frejat kapelu opustil v roce 2017 a nahradil ho Rodrigo Suricato. Jsou považováni za jednu z nejvlivnějších kapel v brazilském rocku.
Historie
Kapela byla založena v roce 1981 v Riu de Janeiro. Původní sestavu tvořili Cazuza (zpěv), Roberto Frejat (kytara), Dé Palmeira (basová kytara), Guto Goffi (bicí) a Peninha (klávesy). Kapela se rychle proslavila díky své energické živé vystoupení a chytlavým písním.
V roce 1983 vydali své debutové album "Barão Vermelho". Album bylo kriticky i komerčně úspěšné a obsahovalo hity jako "Pro Dia Nascer Feliz" a "Bete Balanço". Kapela pokračovala v úspěchu s alby "Acabou Chorare" (1984) a "Maior Abandonado" (1986).
V roce 1985 Cazuza opustil kapelu kvůli své sólové kariéře. Frejat se ujal zpěvu a kapela pokračovala v nahrávání a vystupování. Vydali několik úspěšných alb, včetně "Cidade Dormitório" (1987), "Na Calada da Noite" (1990) a "Carne Crua" (1994).
V roce 2017 Frejat oznámil svůj odchod z kapely. Nahradil ho Rodrigo Suricato a kapela pokračovala ve své činnosti. V roce 2019 vydali své poslední album "Viva".
Styl
Hudba Barão Vermelho se vyznačuje směsí hard rocku, blues rocku, pop rocku a garage rocku. Kapela je také známá pro své poetické texty a sociální komentář.
Vliv
Barão Vermelho je považována za jednu z nejvlivnějších kapel v brazilském rocku. Jejich hudba ovlivnila mnoho pozdějších brazilských kapel a jejich písně se staly klasikou brazilské hudby.
Diskografie
Barão Vermelho (1983)
Acabou Chorare (1984)
Maior Abandonado (1986)
Cidade Dormitório (1987)
Na Calada da Noite (1990)
Carne Crua (1994)
Álbum (1998)
Barão Vermelho ao Vivo (2004)
Viva (2019)
Členové
Guto Goffi (bicí)
Maurício Barros (basová kytara)
Fernando Magalhães (kytara)
Rodrigo Suricato (zpěv, kytara)
Márcio Alencar (klávesy)
Bývalí členové
Sergio Serra (klávesy)
Cazuza (zpěv)
Dé Palmeira (basová kytara)
Dadi Carvalho (kytara)
Peninha (klávesy)
Roberto Frejat (zpěv, kytara)
Rodrigo Santos (klávesy)
Café Tacuba
Café Tacuba (vyslovováno [kaˈfe taˈkuβa]), stylizováno jako Café Tacvba, je kapela pocházející z Naucalpan de Juárez ve státě Mexiko. Skupina získala popularitu na začátku 90. let 20. století.
Kapela byla založena v roce 1989, než získala současnou sestavu, kterou tvoří Rubén Isaac Albarrán Ortega (zpěv, rytmická kytara), Emmanuel del Real Díaz (klávesy, klavír, programování, rytmická kytara, melodika, zpěv), José Alfredo "Joselo" Rangel Arroyo (sólová kytara, zpěv) a Enrique "Quique" Rangel Arroyo (baskytara, elektrický kontrabas, zpěv). Jejich přítel Roberto Silva hrál na klávesy krátkou dobu. Od světového turné Cuatro Caminos hraje na bicí na každém koncertu Luis "El Children" Ledezma, který však není považován za oficiálního člena kapely. Podobně je na tom i Ramiro Del Real Díaz, který se ke kapele připojil v roce 2015 jako doprovodný kytarista.
Historie
Café Tacuba vznikla v roce 1989 jako projekt Rubéna Albarrána a Josela Rangela, kteří se znali ze střední školy. K nim se brzy připojil Emmanuel del Real a Enrique Rangel, Joselovi bratr. Kapela původně vystupovala pod názvem Alicia Ya No Vive Aquí (Alicia už tu nebydlí), ale v roce 1990 se přejmenovala na Café Tacuba, podle jména ulice v Ciudad Satélite, kde se nacházela jejich zkušebna.
První album kapely, Café Tacuba, vyšlo v roce 1992 a mělo okamžitý úspěch. Album obsahovalo singly "María" a "Las Flores", které se staly hity v Mexiku i v jiných zemích Latinské Ameriky. Druhé album kapely, Re, vyšlo v roce 1994 a bylo ještě úspěšnější než debut. Album obsahovalo singly "La Ingrata" a "El Baile y el Salón", které se staly jedněmi z nejznámějších písní kapely.
Třetí album kapely, Avalancha de Éxitos, vyšlo v roce 1996 a bylo opět komerčně úspěšné. Album obsahovalo singly "Chilanga Banda" a "Esa Noche", které se staly hity v Mexiku i v jiných zemích Latinské Ameriky.
Čtvrté album kapely, Cuatro Caminos, vyšlo v roce 1999 a bylo jejich nejúspěšnějším albem vůbec. Album obsahovalo singly "Ojalá Que Llueva Café" a "El Metro", které se staly jedněmi z nejznámějších písní kapely.
Páté album kapely, Sino, vyšlo v roce 2001 a bylo opět komerčně úspěšné. Album obsahovalo singly "Eres" a "Déjate Caer", které se staly hity v Mexiku i v jiných zemích Latinské Ameriky.
Šesté album kapely, Cuatro Caminos, vyšlo v roce 2003 a bylo jejich nejúspěšnějším albem vůbec. Album obsahovalo singly "Ojalá Que Llueva Café" a "El Metro", které se staly jedněmi z nejznámějších písní kapely.
Sedmé album kapely, Sino, vyšlo v roce 2005 a bylo opět komerčně úspěšné. Album obsahovalo singly "Eres" a "Déjate Caer", které se staly hity v Mexiku i v jiných zemích Latinské Ameriky.
Osmé album kapely, El Objeto Antes Llamado Disco, vyšlo v roce 2007 a bylo opět komerčně úspěšné. Album obsahovalo singly "Volver a Comenzar" a "La Muerte Chiquita", které se staly hity v Mexiku i v jiných zemích Latinské Ameriky.
Deváté album kapely, El Objeto Antes Llamado Disco, vyšlo v roce 2009 a bylo opět komerčně úspěšné. Album obsahovalo singly "Volver a Comenzar" a "La Muerte Chiquita", které se staly hity v Mexiku i v jiných zemích Latinské Ameriky.
Desáté album kapely, El Objeto Antes Llamado Disco, vyšlo v roce 2012 a bylo opět komerčně úspěšné. Album obsahovalo singly "Volver a Comenzar" a "La Muerte Chiquita", které se staly hity v Mexiku i v jiných zemích Latinské Ameriky.
Styl
Hudba Café Tacuba je eklektická směsice různých žánrů, včetně alternativního rocku, latinskoamerické alternativy, latinského rocku a latinského hip-hopu. Kapela je známá svým experimentálním přístupem k hudbě a často využívá netradiční nástroje a zvukové efekty.
Diskografie
Café Tacuba (1992)
Re (1994)
Avalancha de Éxitos (1996)
Cuatro Caminos (1999)
Sino (2001)
Cuatro Caminos (2003)
Sino (2005)
El Objeto Antes Llamado Disco (2007)
El Objeto Antes Llamado Disco (2009)
El Objeto Antes Llamado Disco (2012)
Miranda! je argentinská electropopová kapela, která vznikla v Buenos Aires v roce 2001. Původními členy kapely byli Alejandro Sergi (hlavní zpěv, kytara, klávesy), Juliana Gattas (hlavní zpěv), Lolo Fuentes (kytara), Bruno de Vincenti (programování) a Nicolás Grimaldi (baskytara). V současné době tvoří duo Sergi a Gattas. Zvuk kapely čerpá z žánrů electropop, pop rock, dub, synthpop, indie pop a house music. Skupina zaznamenala úspěch v celé Latinské Americe, stejně jako ve Španělsku a Spojených státech. Miranda! získala dvě nominace na Latin Grammy Awards, jednu MTV Europe Music Awards, dvacet MTV Video Music Awards Latinoamérica, sedm Premios Gardel, jednu Los 40 Music Awards a několik cen Gaviota z Mezinárodního písňového festivalu Viña del Mar.
Historie
Miranda! byla založena v roce 2001 Sergim a Gattasovou, kteří se setkali na hudební škole v Buenos Aires. Brzy se k nim přidali Fuentes, de Vincenti a Grimaldi a skupina začala vystupovat v místních klubech. V roce 2004 vydali své debutové album "Es mentira", které bylo dobře přijato kritiky i veřejností. Album obsahovalo hit "Don", který se stal jedním z nejhranějších songů v argentinském rádiu.
V roce 2006 vydala Miranda! své druhé album "Sin restricciones", které bylo ještě úspěšnější než jejich debut. Album obsahovalo hit "Perfecta", který se stal jedním z největších hitů roku v Latinské Americe. Miranda! začala koncertovat po celé Latinské Americe a Španělsku a získala si velkou fanouškovskou základnu.
V roce 2009 vydala Miranda! své třetí album "El disco de tu corazón", které bylo opět dobře přijato kritiky i veřejností. Album obsahovalo hit "Mentía", který se stal jedním z nejhranějších songů v argentinském rádiu. Miranda! pokračovala v koncertování po celé Latinské Americe a Španělsku a získala si ještě větší fanouškovskou základnu.
V roce 2012 vydala Miranda! své čtvrté album "Magistral", které bylo opět dobře přijato kritiky i veřejností. Album obsahovalo hit "Tu misterioso alguien", který se stal jedním z nejhranějších songů v argentinském rádiu. Miranda! pokračovala v koncertování po celé Latinské Americe a Španělsku a získala si ještě větší fanouškovskou základnu.
V roce 2014 vydala Miranda! své páté album "Safari", které bylo opět dobře přijato kritiky i veřejností. Album obsahovalo hit "Un pacto", který se stal jedním z nejhranějších songů v argentinském rádiu. Miranda! pokračovala v koncertování po celé Latinské Americe a Španělsku a získala si ještě větší fanouškovskou základnu.
V roce 2017 vydala Miranda! své šesté album "Fuerte", které bylo opět dobře přijato kritiky i veřejností. Album obsahovalo hit "Me gustas tanto", který se stal jedním z nejhranějších songů v argentinském rádiu. Miranda! pokračovala v koncertování po celé Latinské Americe a Španělsku a získala si ještě větší fanouškovskou základnu.
V roce 2020 vydala Miranda! své sedmé album "Souvenir", které bylo opět dobře přijato kritiky i veřejností. Album obsahovalo hit "Por amar al amor", který se stal jedním z nejhranějších songů v argentinském rádiu. Miranda! pokračovala v koncertování po celé Latinské Americe a Španělsku a získala si ještě větší fanouškovskou základnu.
Styl hudby
Zvuk Miranda! je eklektický a čerpá z žánrů electropop, pop rock, dub, synthpop, indie pop a house music. Kapela je známá svými chytlavými melodiemi, chytlavými texty a energickými živými vystoupeními. Miranda! je často srovnávána s kapelami jako Pet Shop Boys, New Order a Depeche Mode.
Ocenění a nominace
Miranda! získala dvě nominace na Latin Grammy Awards, jednu MTV Europe Music Awards, dvacet MTV Video Music Awards Latinoamérica, sedm Premios Gardel, jednu Los 40 Music Awards a několik cen Gaviota z Mezinárodního písňového festivalu Viña del Mar.
Diskografie
Es mentira (2004)
Sin restricciones (2006)
El disco de tu corazón (2009)
Magistral (2012)
Safari (2014)
Fuerte (2017)
Souvenir (2020)
Os Paralamas do Sucesso (známí také jen jako Paralamas) jsou brazilská rocková kapela, která vznikla v Seropédica v Rio de Janeiru na konci 70. let. Jejími členy jsou od roku 1982 Herbert Vianna (kytara a zpěv), Bi Ribeiro (basa) a João Barone (bicí). Zpočátku kapela kombinovala reggae a ska s rockem, ale později přidala dechové aranžmá a latinskoamerické rytmy.
Počátky
Kapela vznikla v roce 1977 pod názvem Os Absurdos. Členy byli Herbert Vianna, jeho bratr Bi Ribeiro a Vital Dias. V roce 1979 se přejmenovali na Os Paralamas do Sucesso a podepsali smlouvu s vydavatelstvím EMI. V roce 1981 se ke kapele připojil bubeník João Barone.
Úspěch
Debutové album kapely "Cinema Mudo" vyšlo v roce 1983 a bylo komerčně úspěšné. Obsahovalo hity jako "Óculos" a "Meu Erro". Kapela se stala jednou z nejpopulárnějších v Brazílii a její hudba se vyznačovala chytlavými melodiemi, inteligentními texty a sociální angažovaností.
Mezinárodní úspěch
V roce 1985 vydali Paralamas album "Selvagem?", které se stalo jejich nejprodávanějším albem a získalo mezinárodní uznání. Album obsahovalo hity jako "Alagados" a "Romance Ideal". Kapela začala vystupovat na mezinárodních festivalech a koncertech.
Tragédie
V roce 1997 utrpěl Herbert Vianna vážné zranění při nehodě ultralehkého letadla. Po nehodě se musel naučit znovu hrát na kytaru a zpívat. Kapela se však vrátila na scénu v roce 1999 s albem "As Quatro Estações".
Současnost
Paralamas do Sucesso zůstávají jednou z nejvlivnějších a nejoblíbenějších kapel v Brazílii. Vydali celkem 26 studiových alb a získali řadu ocenění, včetně Latin Grammy Award. Kapela pokračuje v koncertování a nahrávání nové hudby.
Styl
Hudba Paralamas do Sucesso je eklektická směs rocku, reggae, ska, punku a latinskoamerických rytmů. Jejich texty se často zabývají sociálními a politickými tématy. Kapela je známá pro své chytlavé melodie, inteligentní texty a energická živá vystoupení.
Diskografie
Cinema Mudo (1983)
O Passo do Lui (1984)
Selvagem? (1986)
Bora-Bora (1988)
Big Bang (1989)
Os Grãos (1991)
Severino (1994)
Nove Luas (1996)
As Quatro Estações (1999)
Longo Caminho (2002)
Hoje (2005)
Brasil Afora (2009)
Multishow Ao Vivo: Os Paralamas do Sucesso (2011)
Fique tranquilo (2013)
Acústico MTV (2015)
Sinais do Sim (2017)
Estamos todos juntos (2019)
Paralamas Clássicos (2021)
Ocenění
Latin Grammy Award za nejlepší rockové album (1999)
Prêmio Multishow za nejlepší rockovou kapelu (1999, 2002, 2005)
Prêmio da Música Brasileira za nejlepší rockové album (1999, 2002, 2005)
Evropsko-latinskoamerické parlamentní shromáždění (EuroLat) je mezinárodní orgán složený ze 150 poslanců z Evropy a Latinské Ameriky. Byl založen v roce 2006 s cílem posílit vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou. Komisařka Evropské unie pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldnerová jej popsala jako „jeden z klíčových orgánů pro zajištění plodné spolupráce mezi našimi dvěma regiony“.
Gonzalo Vial Correa
Životopis
Gonzalo Vial Correa (29. srpna 1930 – 30. listopadu 2009) byl chilský historik, právník a akademik.
Kariéra
Člen Státní rady pro obranu
Člen Rady pro sociální sdělování
Předseda nadace Barnechea Foundation for Education, kterou založil se svou manželkou Maríou Luisou Vial
Oceněnía
V roce 2005 ho 112 chilskýh vědců a akademiků zvolil nejvýznamejšiou intelektuálem v Chile.
V srpnu 2010 po něm pojmenovali cenu na Historickém fakultě Finis Terrae University.
Kontroverze
Navzdory uznání čelil Gonzalo Vial kritice za svou práci Bílá kniha o změně vlády v Chile, kterou napsal hned po chilském puči v roce 1973 a ve které spolupracoval s admirálem Patricio Carvajalem. V knize se zmiňuje takzvaný "Plán Zeta".
Plán Zeta šířil falešnou představu, že levicové skupiny připravovaly sebevražedný puč proti prezidentu Allendemu a koalici Unidad Popular. Tato představa byla po léta hlavní oprávnění puče a následného nastolení vojenské vlády.
Pod záminkou boje proti plánu Zeta DINA zatkli, mučili a zabili mnoho lidí.