Galácie
Galácie byla starověká oblast v centrální Anatólii, která zhruba odpovídá dnešním provinciím Ankara a Eskişehir v moderním Turecku. Název Galácie je odvozen od Galů z Thrákie (srov. Tylis), kteří se zde usadili a stali se malým přechodným cizím kmenem ve 3. století před naším letopočtem, po galské invazi na Balkán v roce 279 před naším letopočtem. Byla nazývána „Gallií“ východu.
Historie
Galové, keltský kmen, původně pocházeli z oblasti dnešní Francie. Ve 4. století před naším letopočtem se vydali na tažení na východ a usadili se v oblasti dnešního Turecka. Tato oblast byla známá jako Galacie.
Galové v Galacii vytvořili vlastní království, které bylo nezávislé na římské říši. Království bylo rozděleno na čtyři části: Tolistobogiové, Trocmi, Tectosages a Volcae Tectosages.
V roce 189 před naším letopočtem se Galacie stala římským protektorátem. Římané zde zřídili provincii Galatia, která existovala až do 7. století našeho letopočtu.
Kultura
Galové v Galacii si zachovali mnoho svých keltských tradic a zvyků. Mluvili galským jazykem a nosili tradiční keltské oblečení. Byli známí svými bojovými dovednostmi a používali dlouhé meče a velké štíty.
Galové také přijali některé aspekty řecké kultury. Mince, které razili, měly řecké nápisy a používali řeckou abecedu.
Náboženství
Galové v Galacii praktikovali keltský polyteismus. Uctívali mnoho bohů a bohyň, včetně Lugha, Ogmy a Morrigana.
Odkaz
Galacie hrála důležitou roli v historii starověkého světa. Byla to významná keltská oblast a byla také součástí římské říše. Galové v Galacii zanechali trvalý odkaz na tureckou kulturu a jejich jméno je dodnes používáno pro oblast v centrální Anatólii.
Další informace
Galatie byla jedním z prvních míst, kde se křesťanství rozšířilo mimo Palestinu. Apoštol Pavel navštívil Galatii a napsal Galatským dopis, který je součástí Nového zákona.
Galacie byla také domovem některých významných starověkých měst, včetně Ancyry (dnešní Ankara) a Pessinu.
Galové v Galacii byli známí svou výrobou kovových předmětů, včetně zbraní a šperků.
Galacie byla důležitou obchodní cestou mezi Evropou a Asií.
Mysia Mysia byla oblast v severozápadní části starověké Malé Asie (Anatólie, asijská část dnešního Turecka). Nacházela se na jižním pobřeží Marmarského moře. Na východě sousedila s Bithýnií, na jihovýchodě s Frygií, na jihu s Lýdií, na jihozápadě s Aiolí, na západě s Trádou a na severu s Propontisem. Ve starověku ji obývali Mysijci, Frýgové, aiolští Řekové a další skupiny. Název Název Mysia pochází z řeckého slova "Mysi", což znamená "Myšáci". Podle řecké mytologie byli Mysijci potomky myší, které se proměnily v lidi. Historie Mysia byla poprvé osídlena v neolitu. V 13. století př. n. l. ji dobyli Frýgové. V 7. století př. n. l. se stala součástí Lýdského království. V roce 546 př. n. l. ji dobyl perský král Kýros Veliký a stala se součástí perské říše. V roce 334 př. n. l. ji dobyl Alexandr Veliký a stala se součástí helénistického světa. Po Alexandrově smrti se stala součástí Pergamského království. V roce 133 př. n. l. se stala součástí Římské říše. V římské době byla Mysia rozdělena na dvě provincie: Mysii a Troadu. V 7. století n. l. ji dobyli Arabové. V 11. století n. l. ji dobyli Seldžucká Turci. V 15. století n. l. se stala součástí Osmanské říše. Geografie Mysia byla hornatá oblast s úrodnými údolími. Hlavní řekou byla Kaikos. Podnebí bylo mírné, s horkými léty a chladnými zimami. Města Hlavním městem Mysie byl Pergamon. Dalšími důležitými městy byla Lampsakos, Kyzikos a Pitane. Ekonomika Mysia byla zemědělská oblast. Hlavními plodinami byly obilí, olivy a hrozny. Oblast byla také známá svým chovem koní. Kultura Mysia byla kulturně rozmanitá oblast. Řekové, Frýgové a Peršané zanechali svůj vliv na místní kulturu. V Mysii se nacházelo mnoho důležitých chrámů a divadel. Odkaz Mysia hrála důležitou roli v historii starověkého světa. Byla to oblast, kde se střetávaly různé kultury a kde vznikla významná města. Mysia zanechala trvalý odkaz na moderní svět.
Pisidie (řecky Πισιδία, latinsky Pisidia, turecky Pisidya) byl starověký region v Malé Asii, který se nacházel severně od Pamfylie, severovýchodně od Lykie, západně od Isaurie a Kilikie a jižně od Frýgie. Přibližně odpovídá dnešní turecké provincii Antalya. Mezi sídla v Pisidii patřily Antiochie Pisidská, Termessos, Cremna, Sagalassos, Etenna, Neapolis, Selge, Tyriacum, Laodiceia Katakekaumene, Adada (Pisidia) a Philomelium. Geografie Pisidie byla hornatá oblast s několika úrodnými údolími. Hlavní řekou v regionu byl Eurymedon (dnešní Köprüçay). Pisidie byla rozdělena na dvě části: Severní Pisidie a Jižní Pisidie. Severní Pisidie byla hornatější a méně úrodná než Jižní Pisidie. Historie Pisidie byla původně obývána Luvijci, starověkým indoevropským národem. V 6. století př. n. l. se oblast dostala pod perskou nadvládu. Po dobytí Persie Alexandrem Velikým v roce 334 př. n. l. se Pisidie stala součástí helénistického světa. V 1. století př. n. l. se Pisidie stala součástí Římské říše. Římané rozdělili oblast na dvě provincie: Asii a Galatii. Pisidie byla součástí provincie Asie. V byzantském období byla Pisidie rozdělena na dvě témata: téma Kibyrrhaiotai a téma Seleukia. V 11. století byla Pisidie dobyta Seldžuky. Obyvatelstvo Obyvatelstvo Pisidie bylo smíšené. Původními obyvateli byli Luvijci. V průběhu staletí se do oblasti stěhovali Řekové, Římané, Arméni a Turci. Jazyk Hlavním jazykem v Pisidii byla řečtina. V některých částech oblasti se však mluvilo také luvijsky, arménsky a turecky. Náboženství V předřímském období bylo obyvatelstvo Pisidie polyteistické. Uctívali různé bohy a bohyně, včetně Dia, Athény a Artemidy. V 1. století n. l. se v Pisidii rozšířilo křesťanství. Ekonomika Ekonomika Pisidie byla založena na zemědělství. Hlavními plodinami byly obilí, víno a olivy. V regionu se také těžily měď a stříbro. Kultura Pisidie byla domovem řady starověkých měst, z nichž nejvýznamnější byly Termessos, Sagalassos a Antiochie Pisidská. Tato města byla známá svou architekturou, sochařstvím a mozaikami. V Pisidii se také rozvíjela literatura. Mezi nejznámější pisidské autory patřili básník Pamfilos a historik Arrianos. Odkaz Pisidie je dnes jednou z nejméně prozkoumaných oblastí starověké Malé Asie. V regionu však stále existuje řada starověkých památek, které svědčí o bohaté historii Pisidie.
Dórská hexapolis
Dórská hexapolis (řecky Δωρικὴ Ἑξάπολις nebo Δωριέων Ἑξάπολις) byl spolek šesti měst dórského původu v jihozápadní Malé Asii a na přilehlých ostrovech, z velké části se překrývající s oblastí známou jako Dóris nebo Dóris v Asii (Δωρίς ἡ ἐν Ἀσίᾳ), a zahrnovala:
Kós, na ostrově Kós
Knidos v Kárii
Halikarnas v Kárii
Lindos, na ostrově Rhodos
Ialysos na Rhodu
Kameiros na Rhodu
Členové této hexapole slavili svátek se hrami na triopském výběžku poblíž Knidu na počest triopského Apollóna; cenami v těchto hrách byly bronzové trojnožky, které vítězové museli věnovat do Apollónova chrámu; a Halikarnas byl ze svazku vyškrtnut, protože jeden z jeho občanů si odnesl trojnožku do svého domu, než ji věnoval do Apollónova chrámu. Hexapolis se tak stala dórskou pentapolí. (Héród. i. 144.)
Plinius (v. 28) říká: Caria mediae Doridi circumfunditur ad mare utroque latere ambiens, čímž myslí, že Dóris je ze všech stran obklopena Kárií, kromě těch, kde hraničí s mořem. Dóris začíná u Knidu. Do dórijského zálivu umisťuje Leukopolis, Hamaxitus atd. Mezi učenci se objevil pokus zjistit, který ze dvou zálivů Plinius nazývá Doridis Sinus, pravděpodobnějším je Keramický záliv. Tato Dóris od Plinia je zemí obývanou Dóry, kterou Thúkýdidés (ii. 9) naznačuje, nikoli jménem země, ale jménem lidu: Dórové, sousedé Kárů. Ptolemaios (v. 2) činí Dóris částí své Asie a umisťuje do ní Halikarnas, Keramos a Knidos. Termín Dóris, aplikovaný na část Asie, se u jiných autorů nevyskytuje.
V Digesta seu Pandectae (533), druhém svazku kodifikace zákonů nařízené Justiniánem I. (527–565) Východořímské říše, byl zahrnut právní posudek napsaný římským právníkem Paulem na počátku krize třetího století v roce 235 n. l. o Lex Rhodia („rhodský zákon“), který vyjadřuje obecný princip námořního pojištění, zavedený na ostrově Rhodos přibližně v letech 1000 až 800 př. n. l. jako člen dórské hexapole, pravděpodobně Féničany během navrhované dórské invaze a vzniku domnělých mořských národů během řeckého temného věku (přibližně 1100 – přibližně 750), který vedl k rozšíření dórského řeckého dialektu. Zákon o obecné havárii představuje základní princip, na kterém je založeno veškeré pojištění.
Sofe
Historické království
Sofene bylo starověkým královstvím v Arménii, které se nacházelo na jihozápadě říše.
Provincie Sofene
Provincie Sofene byla součástí Arménského království od roku 189 př. n. l. do roku 530 n. l.
Název
Název Sofene pochází z arménského slova "Tsopk", což znamená "čtvrtá Arménie".
Hlavní města
Hlavním městem provincie Sofene bylo původně Carcathiocerta (dnešný Eğil), později Arshamashat (dnešný Elazığ).
Historie
189 př. n. l.: Artaxias I. se prohlašuje nezávislým.
530 n. l.: Sofene se stává součástí provincie Arménie.
Geografie
Provincie Sofene se nacházela v oblasti dnešního jihovýchodního Turecka.
Význam
Sofene bylo významným centrem arménské kultury a dějin. Bylo také důležitou obchodní cestou mezi Arménií a Mezopotámií.
Archeologické nálezy
V provincii Sofene bylo objeveno mnoho archeologických nalezišť, včetně ruin starověkých měst, chrámů a pevností.
Současnost
Oblast bývalé provincie Sofene je dnes součástí Turecka.
Pontos (region) Pontos (řecky Πόντος, latinsky Pontus, česky též Pontská oblast) je historické území v severní části Malé Asie, na jižním pobřeží Černého moře. Dnes je součástí Turecka. Název Název Pontos pochází z řečtiny a znamená „moře“. Vztahuje se na Černé moře, které bylo v antice nazýváno Εύξεινος Πόντος (Eúxinos Póntos), což znamená „pohostinné moře“. Název Pontos se začal používat pro pobřežní oblast a její hornaté vnitrozemí (stoupající k Pontským Alpám na východě) od té doby, co ji v archaickém období kolonizovali Řekové. Geografie Rozsah území Pontu se v průběhu času měnil, ale obecně se rozkládal od hranic Kolchidy (dnešní západní Gruzie) až hluboko do Paflagonie na západě, s různým množstvím vnitrozemí. Oblast zahrnovala několik států a provincií, které nesly název Pontos nebo jeho varianty, a to v helénistickém, římském a byzantském období. Historie V helénistickém období byla v Pontu založena Pontská říše, která se stala významnou mocností ve východním Středomoří. Jejím nejznámějším vládcem byl Mithridates VI. Eupator, který vedl několik válek proti Římu. V římském období se Pontos stal provincií Římské říše. Po rozdělení říše se stal součástí Byzantské říše. V 11. století se v Pontu usadily turkické kmeny, které postupně převzaly kontrolu nad oblastí. V roce 1204 byl v Pontu založen císařství Trapezunt, které existovalo až do roku 1461, kdy bylo dobyto Osmanskou říší. Obyvatelstvo V průběhu historie byl Pontos domovem různých etnických skupin, včetně Chalybů, Leukosyrů, Makronů, Mossynoiků, Mušků, Tibarenů, Lazů, Gruzínců, Arménů, Kimerijců, Pontských Řeků, Peršanů, Židů, Hemšinů, Čepnů a Turků. Kultura Pontos byl významným centrem řecké kultury. V oblasti se nacházelo mnoho řeckých měst, včetně Sinope, Trapezuntu a Amasie. Řekové zde založili školy a knihovny a přispěli k rozvoji filozofie, literatury a umění. Odkaz Pontos zůstává důležitou součástí řecké identity a kultury. Řekové z Pontu byli nuceni opustit svou vlast během řecko-turecké války v letech 1919-1922. Mnozí z nich se usadili v Řecku a dalších zemích a založili komunity, které udržují tradice a kulturu Pontu.
Hinduismus ve světě
Hinduismus je třetím největším náboženstvím na světě po křesťanství a islámu. Většina hinduistů žije v Asii, přičemž nejvíce hinduistů je v Nepálu a Indii.
Země s více než 500 000 hinduistickými obyvateli
Země s největším počtem hinduistických obyvatel jsou (v sestupném pořadí):
Indie
Nepál
Bangladéš
Indonésie (Bali je z 87 % hinduistické)
Pákistán
Srí Lanka
Spojené státy
Malajsie
Spojené království
Myanmar
Austrálie
Mauricius
Jihoafrická republika
Kanada
Spojené arabské emiráty
Hinduistické enklávy po celém světě
Existují významné hinduistické enklávy po celém světě, mnoho z nich v Jižní Africe, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu.
Hinduismus vyznávají i neindičtí lidé
Hinduismus vyznávají i neindičtí lidé, například Balijci na ostrově Bali (Indonésie), Tenggerové a Osingové na Jávě (Indonésie), Balamon Chamové ve Vietnamu a ghanští hinduisté v Ghaně.
Tróada Tróada je historický region v severozápadní Anatolii. Odpovídá Bigskému poloostrovu (turecky: Biga Yarımadası) v provincii Çanakkale v moderním Turecku. Tróada je ohraničena Dardanelami na severozápadě, Egejským mořem na západě a od zbytku Anatolie je oddělena pohořím, které tvoří horu Ida. Tróadou protékají dvě hlavní řeky, Skamandros (Karamenderes) a Simois, které se spojují v oblasti, kde se nacházejí ruiny Tróje. Hora Ida, kterou Homér nazýval „mnohozdrojná“ (πολυπίδαξ), byla pramenem několika řek, včetně Rhesosu, Heptaporosu, Karesusu, Rhodiosu, Granika (Granikosu), Aisepa, Skamandrosu a Simoeisu; [1] tyto řeky byly Řeky zbožštěny jako zdroj života a na svých mincích je zobrazovali jako říční bohy ležící u potoka a držící rákos. Tróada byla centrem Trójské války, která je popsána v Homérově Iliadě. Trója byla starobylé město ležící na kopci Hisarlık v moderním Turecku. Město bylo několikrát zničeno a znovu postaveno a jeho ruiny jsou dnes oblíbenou turistickou destinací. Tróada byla také důležitým centrem starověké řecké kultury. Město Pergamon, které se nachází v Tróadě, bylo hlavním městem království Pergamon a bylo domovem jedné z největších knihoven starověkého světa. Tróada byla také domovem několika dalších důležitých měst, včetně Assosu, Lampsaku a Abydu. V římské době byla Tróada součástí provincie Asia. Region byl důležitým centrem obchodu a kultury a byl domovem několika prosperujících měst. Tróada byla také domovem několika významných římských památek, včetně Trajánova mostu a Hadriánova chrámu. V byzantské době byla Tróada součástí římské říše. Region byl důležitým centrem křesťanství a byl domovem několika významných kostelů a klášterů. Tróada byla také důležitým centrem obchodu a kultury a byla domovem několika prosperujících měst. V osmanské době byla Tróada součástí Osmanské říše. Region byl důležitým centrem zemědělství a byl domovem několika prosperujících měst. Tróada byla také domovem několika významných osmanských památek, včetně mešity Selimiye a mostu Mehmeda Paši Sokoloviće. V moderní době je Tróada součástí Turecka. Region je důležitým centrem zemědělství a je domovem několika prosperujících měst. Tróada je také domovem několika významných moderních památek, včetně mostu Çanakkale 1915 a památníku Trója.
Tyana (řecky Τύανα), dříve známá jako Tuwana v období syro-chetitském a Tuwanuwa za Chetitské říše, byla starověké město v anatolském regionu Kappadokie, v dnešním Kemerhisaru v provincii Niğde ve střední Anatolii v Turecku. Bylo hlavním městem luvijsky mluvícího novo-chetitského království v 1. tisíciletí př. n. l.
Historie
Nejstarší stopy lidské činnosti v oblasti Tyany sahají až do neolitu. Město bylo založeno v době bronzové Chetity a stalo se významným centrem chetitské říše. V 12. století př. n. l. se Chetitská říše zhroutila a Tyana se stala hlavním městem novo-chetitského království.
Novo-chetitské království bylo luvijsky mluvícím státem, který ovládal velkou část střední Anatolie. Tyana byla jeho politickým a kulturním centrem. Město vzkvétalo a stalo se jedním z nejdůležitějších měst v regionu.
V 6. století př. n. l. byla Tyana dobyta perskou říší. Peršané vládli městu po více než dvě století, dokud nebyli poraženi Alexandrem Velikým v roce 333 př. n. l.
Po Alexandrově smrti se Tyana stala součástí Seleukovské říše. Seleukovci založili v Tyáně vojenskou kolonii a město se stalo významným centrem helénistické kultury.
V roce 64 př. n. l. byla Tyana dobyta Římany. Římané město přejmenovali na Claudiopolis a udělali z něj hlavní město provincie Kappadokie. Tyana zůstala důležitým městem v římské říši a stala se centrem křesťanství.
V 7. století n. l. byla Tyana dobyta Araby. Arabové město ovládali po více než dvě století, dokud nebyli poraženi Byzantinci v 10. století n. l.
Byzantinci vládli Tyáně po více než čtyři století. Město bylo důležitým centrem byzantské říše a bylo sídlem biskupa.
V roce 1071 n. l. byla Tyana dobyta seldžuckými Turky. Seldžukové město ovládali po více než dvě století, dokud nebyli poraženi Mongoly v roce 1243 n. l.
Mongolové vládli Tyáně po více než století, dokud nebyli poraženi osmanskými Turky v roce 1402 n. l.
Osmanští Turci vládli Tyáně po více než čtyři století. Město bylo důležitým centrem osmanské říše a bylo sídlem paši.
V roce 1923 n. l. se Tyana stala součástí Turecké republiky. Město je dnes malým městem s přibližně 10 000 obyvateli.
Archeologie
Tyana je důležitým archeologickým nalezištěm. V oblasti města bylo nalezeno mnoho pozůstatků z různých období. Mezi nejdůležitější archeologické památky patří:
Akropole: Akropole je nejvyšším bodem města a byla místem starověkého chetitského paláce.
Chrám Apollóna: Chrám Apollóna byl postaven v helénistickém období a byl jedním z nejdůležitějších chrámů v Kappadokii.
Římské lázně: Římské lázně byly postaveny v římském období a byly jedním z největších lázeňských komplexů v Anatolii.
Byzantský kostel: Byzantský kostel byl postaven v byzantském období a byl jedním z největších kostelů v Kappadokii.
Významné osobnosti
Tyana byla rodištěm několika významných osobností, včetně:
Apollónios z Tyany: Apollónios z Tyany byl pythagorejský filozof, který žil v 1. století n. l. Byl známý svými zázračnými schopnostmi a byl považován za jednoho z největších filozofů své doby.
Filostratos z Tyany: Filostratos z Tyany byl řecký sofista, který žil ve 2. století n. l. Byl známý svými životopisy Apollónia z Tyany a dalších pythagorejských filozofů.
Turismus
Tyana je dnes malým městem, ale je oblíbenou turistickou destinací díky svým bohatým dějinám a archeologickým památkám. Mezi nejoblíbenější turistické atrakce patří:
Akropole
Chrám Apollóna
Římské lázně
Byzantský kostel
Muzeum Tyany
Newyorská metropolitní oblast Newyorská metropolitní oblast, známá také jako Tri-State Area (Třístátní oblast) nebo Greater New York (Velký New York), je největší metropolitní oblastí na světě podle rozlohy, která zabírá 12 093 km². Je také jednou z nejlidnatějších metropolitních oblastí na světě a jedinou oblastí ve Spojených státech s více než 20 miliony obyvatel podle sčítání lidu z roku 2020. Tato rozsáhlá metropolitní oblast zahrnuje New York City, nejlidnatější město v zemi, Long Island, střední a dolní údolí Hudson v New Yorku; čtrnáct krajů a jedenáct největších měst v New Jersey; a šest ze sedmi největších měst v Connecticutu. Výraz „Tri-State Area“ se obvykle vztahuje na New York / New Jersey / Connecticut, přestože stále více lidí, kteří pracují v New Yorku, dojíždí z Pensylvánie, zejména z regionů Lehigh Valley, Bucks County a Poconos ve východní Pensylvánii. Newyorská metropolitní oblast je geografickým a demografickým centrem větší severovýchodní megalpole. Newyorská metropolitní oblast je nejlidnatější statistickou metropolitní oblastí ve Spojených státech s 20,1 miliony obyvatel, což je mírně přes 6 % celkové populace země, k roku 2020. Kombinovaná statistická oblast zahrnuje 23,6 milionu obyvatel k roku 2020. Je to jedna z největších městských aglomerací na světě. Newyorská metropolitní oblast zůstává hlavní branou pro legální imigraci do Spojených států a má největší populaci zahraničních obyvatel ze všech metropolitních oblastí na světě. Statistická metropolitní oblast pokrývá 17 405 km², zatímco kombinovaná statistická oblast má rozlohu 34 493 km² a zahrnuje etnicky a geograficky různorodý region. Populace newyorské metropolitní oblasti je větší než populace státu New York a metropolitní vzdušný prostor přepravil v roce 2016 přes 130 milionů cestujících. K roku 2022 je newyorská metropolitní oblast největší metropolitní ekonomikou na světě s hrubým metropolitním produktem přes 2,16 bilionu dolarů. Greater New York je centrem mnoha průmyslových odvětví, včetně financí, zdravotnictví, farmacie a vědeckých výstupů v oblasti věd o životě, mezinárodního obchodu, vydavatelství, nemovitostí, vzdělávání, módy, zábavy, cestovního ruchu, práva a výroby; a kdyby byla newyorská metropolitní oblast nezávislým suverénním státem, byla by osmou největší ekonomikou na světě. New York City je také považováno za kulturní hlavní město světa. Je to nejvýznamnější finanční, diplomatické a mediální centrum na světě. Podle časopisu Forbes měla newyorská metropolitní oblast v roce 2014 osm z deseti nejlepších poštovních směrovacích čísel ve Spojených státech podle střední ceny bydlení, přičemž šest z nich bylo pouze na Manhattanu. Newyorská metropolitní oblast je známá svou rozmanitou krajinou a přírodní krásou a podle agentury Bloomberg obsahuje pět z deseti nejbohatších míst v Americe. Jedná se o Scarsdale, New York; Short Hills, New Jersey; Old Greenwich, Connecticut; Bronxville, New York; a Darien, Connecticut. Síť vysokoškolského vzdělávání v newyorské metropolitní oblasti zahrnuje stovky vysokých škol a univerzit, včetně tří univerzit Ivy League: Columbia, Princeton a Yale; vlajkové kampusy největších systémů veřejných univerzit na SUNY a Rutgers; a globálně hodnocená New York University, Rockefeller University a Cold Spring Harbor Laboratory.