Index databáze

Český název: The Stage
Anglický název: The Stage
Článek:

The Stage je britský týdeník a internetový portál věnovaný zábavnímu průmyslu, zejména divadlu. Byl založen v roce 1880. Obsahuje zprávy, recenze, názory, články a inzeráty na volná místa, určené především těm, kteří pracují v divadle a ve světě umění. Historie The Stage byl založen 1. února 1880 Charlesem Lionelem Carsonem jako The Stage Directory – a London and Provincial Theatrical Advertiser. Původně šlo o adresář londýnských a regionálních divadelních společností, ale v roce 1884 byl rozšířen o zprávy a recenze. V roce 1912 byl název změněn na The Stage a v roce 1925 se stal týdeníkem. V roce 1960 byl zakoupen společností Benn Brothers a v roce 1990 společností EMAP. V roce 2016 byl The Stage prodán společnosti The Stage Media Company Limited. Obsah The Stage pokrývá všechny aspekty divadelního světa, včetně:
Zprávy o divadelních produkcích, hercích, režisérech a dalších divadelních osobnostech
Recenze divadelních představení, filmů a televizních pořadů
Názory a komentáře o divadelním průmyslu
Články o divadelní historii, teorii a praxi
Inzeráty na volná místa v divadelním průmyslu Distribuce The Stage je distribuován prostřednictvím předplatného a v novinových stáncích ve Velké Británii. Je také k dispozici online na webových stránkách The Stage a prostřednictvím mobilní aplikace. Čtenářstvo Čtenáři The Stage jsou především lidé, kteří pracují v divadelním průmyslu, včetně herců, režisérů, producentů, divadelních kritiků a studentů divadelních umění. Čtenářstvo je také složeno z lidí, kteří se zajímají o divadlo a chtějí být informováni o nejnovějším dění v tomto odvětví. Vliv The Stage je jedním z nejvlivnějších divadelních časopisů na světě. Jeho recenze a názory jsou široce citovány a respektovány v divadelním průmyslu. The Stage také hraje důležitou roli při podpoře nových talentů a inovací v divadle. Ocenění The Stage získal řadu ocenění, včetně:
Cena British Press Awards za nejlepší specializovaný časopis (2016)
Cena Periodical Publishers Association za nejlepší specializovaný časopis (2017)
Cena Theatre Management Association za nejlepší divadelní publikaci (2018)

Český název: Sepse lesklá
Anglický název: Sepsis fulgens
Článek:

Sepsis fulgens Vědecká klasifikace
Říše: Eukaryota
Kmen: Animalia
Kmen: Arthropoda
Třída: Insecta
Řád: Diptera
Čeleď: Sepsidae
Podčeleď: Sepsinae
Rod: Sepsis
Druh: S. fulgens
Binomické jméno: Sepsis fulgens Meigen, 1826 [1] Synonyma
Sepsis concinna Walker, 1833
Sepsis tonsa 1926
Sepsis vibrans (Harris, 1780)
Sepsis minimus (Harris, 1780) Popis Sepsis fulgens je malá moucha, která se běžně vyskytuje v blízkosti mravenců. Je dlouhá asi 3–4 mm a má tmavé tělo s kovově zeleným nebo modrým odstínem. Hlava je malá a kulatá, s velkýma očima a krátkými tykadly. Křídla jsou čirá s tmavými skvrnami na špičkách. Rozšíření a stanoviště Sepsis fulgens je rozšířená po celém světě a vyskytuje se v různých stanovištích, včetně lesů, luk a zahrad. Často se vyskytuje v blízkosti mravenišť, kde se živí mravenčími larvami a kuklami. Chování Sepsis fulgens je aktivní během dne a často se vyskytuje na květech, kde se živí nektarem. Je také známo, že se živí hnijícím ovocem a jinými rozkládajícími se látkami. Rozmnožování Samice Sepsis fulgens klade vajíčka do mravenišť. Larvy se líhnou a živí se mravenčími larvami a kuklami. Po několika svléknutích se larvy zakuklí a nakonec se vylíhnou dospělé mouchy. Ekologický význam Sepsis fulgens hraje důležitou roli v ekosystému jako rozkladatel a predátor mravenců. Pomáhá kontrolovat populace mravenců a recyklovat živiny do půdy. Zdravotní význam Sepsis fulgens není známá jako přenašeč nemocí pro člověka. Nicméně larvy mohou způsobit myázu, což je parazitární infekce u zvířat.

Český název: Shaggydogová historka
Anglický název: Shaggy dog story
Článek:

Shaggy-dog story Shaggy-dog story je typ dlouhého vtipu, který má zdlouhavé vyprávění s mnoha zdánlivě irelevantními detaily, které vyústí v nečekanou a často bezvýznamnou pointu. Vznik a význam Shaggy-dog stories vznikly jako parodie na klasické vtipy, které mají jasnou pointu. Naopak shaggy-dog stories využívají očekávání posluchačů a hrají si s jejich představami o tom, jak by měl vtip vypadat. Dlouhé vyprávění v shaggy-dog story vytváří napětí a očekávání, které je nakonec zklamáno. Humor těchto příběhů spočívá v tom, že posluchači věnovali dlouhou dobu vyprávění, aby se nakonec dozvěděli něco bezvýznamného. Charakteristika Typickými rysy shaggy-dog story jsou:
Dlouhé a detailní vyprávění, často s odbočkami a nepodstatnými informacemi.
Nepředvídatelná a nečekaná pointa, která může být triviální nebo absurdní.
Humor, který vyplývá z kontrastu mezi dlouhým vyprávěním a bezvýznamnou pointou. Příklad Jeden z nejznámějších shaggy-dog stories je o muži, který se ptá přítele: "Proč máš na zahradě tu velkou díru?" Přítel odpovídá: "No, začalo to tak, že jsem si koupil psa, ale ten pes byl tak velký, že jsem musel koupit větší dům. Ten dům byl tak velký, že jsem musel koupit větší pozemek. A ten pozemek byl tak velký, že jsem musel koupit větší auto, abych se na něj dostal. Ale to auto bylo tak velké, že jsem musel vykopat velkou díru, abych ho mohl zaparkovat." Pointa je triviální a bezvýznamná, ale humor vyplývá z dlouhého a absurdního vyprávění, které vede k nečekanému závěru. Shaggy-dog stories v kultuře Shaggy-dog stories jsou oblíbené v různých kulturách a jsou často vyprávěny jako lidové příběhy nebo vtipy. V angličtině se používá výraz "spin a yarn" pro vyprávění shaggy-dog story, což odkazuje na analogy s výrobou příze. V některých případech se shaggy-dog stories používají jako literární zařízení k vytvoření napětí nebo komediálního efektu. Například v románu "Hlava XXII" Josepha Hellera je kapitola věnovaná shaggy-dog story, která trvá několik stránek. Shaggy-dog stories jsou také běžné v komediálních pořadech a stand-up vystoupeních. Komedianti je často používají k překvapení a pobavení publika nečekanými pointami.

Český název: Frank Capra Jr.
Anglický název: Frank Capra Jr.
Článek:

Frank Capra Jr. Frank Warner Capra se narodil 20. března 1934 v Los Angeles v Kalifornii. Byl americkým filmovým a televizním producentem. Byl jedním ze tří dětí filmového režiséra Franka Capry a jeho druhé manželky Lucille Warnerové. Jeho vlastní synové, Frank Capra III a Jonathan Capra, jsou pomocnými režiséry. V době své smrti byl Capra Jr. prezidentem studia EUE/Screen Gems, které pomohl založit ve Wilmingtonu v Severní Karolíně v polovině 80. let, a členem filmové rady Severní Karolíny. Capra Jr. se narodil v Los Angeles a vyrůstal v Encinu v Kalifornii. Navštěvoval University of Southern California, kde studoval film. Po ukončení studia pracoval jako asistent produkce u svého otce na několika filmech, včetně filmu "Kapsa plná zázraků" (1961). V roce 1969 založil Capra Jr. vlastní produkční společnost, Frank Capra Jr. Productions. Jeho prvním filmem byl "The Strawberry Statement" (1970), který režíroval Stuart Hagmann. Capra Jr. pokračoval v produkci řady úspěšných filmů, včetně "The Long Goodbye" (1973), "The Way We Were" (1973) a "Kramer vs. Kramer" (1979). V roce 1986 se Capra Jr. stal prezidentem studia EUE/Screen Gems, které se nacházelo ve Wilmingtonu v Severní Karolíně. Pomohl založit studio a dohlížet na produkci řady filmů, včetně "The Color Purple" (1985), "Platoon" (1986) a "Rain Man" (1988). Capra Jr. byl také aktivním členem filmové rady Severní Karolíny. Pomohl vytvořit filmové pobídky státu a podporoval rozvoj filmového průmyslu v Severní Karolíně. Capra Jr. zemřel 19. prosince 2007 ve Philadelphii v Pensylvánii ve věku 73 let. Jeho odchodu oplakala jeho manželka Deborah Lewis Spruntová a jeho tři děti. Capra Jr. byl úspěšný filmový a televizní producent, který produkoval řadu klasických filmů. Byl také aktivním členem filmové komunity a pomohl rozvíjet filmový průmysl v Severní Karolíně.

Český název: Úložiště verzí
Anglický název: Repository (version control)
Článek:

Úložiště ve systémech pro správu verzí je datová struktura, která uchovává metadata pro sadu souborů nebo strukturu adresářů. [1] V závislosti na tom, zda je použitý systém pro správu verzí distribuovaný, jako Git nebo Mercurial, nebo centralizovaný, jako Subversion, CVS nebo Perforce, může být celá sada informací v úložišti duplikována v systému každého uživatele nebo může být uchovávána na jediném serveru. [2] Některá z metadat, která úložiště obsahuje, zahrnují mimo jiné historický záznam změn v úložišti, sadu objektů commitů a sadu odkazů na objekty commitů, nazývaných hlavy. Hlavním účelem úložiště je uchovávat sadu souborů a historii změn provedených v těchto souborech. [3] Přesně jak každý systém správy verzí zpracovává ukládání těchto změn, se však značně liší. Například Subversion se v minulosti spoléhal na instanci databáze, ale od té doby přešel k ukládání svých změn přímo na souborový systém. [4] Tyto rozdíly v technikách ukládání obecně vedly k různorodému používání správy verzí různými skupinami v závislosti na jejich potřebách. [5] Distribuované úložiště je úložiště, které je uloženo na více počítačích. To má řadu výhod, včetně:
Zvýšená odolnost: Pokud jeden počítač selže, úložiště je stále dostupné z jiných počítačů.
Zvýšený výkon: Úložiště lze škálovat přidáním dalších počítačů, což může zlepšit výkon pro velké úložiště.
Snížená latence: Úložiště lze uložit na počítače, které jsou geograficky blízko uživatelům, což může snížit latenci při přístupu k úložišti. Centralizované úložiště je úložiště, které je uloženo na jediném počítači. To má řadu výhod, včetně:
Snadná správa: Centralizovaná úložiště jsou obecně snadněji spravovatelná než distribuovaná úložiště.
Vyšší zabezpečení: Centralizovaná úložiště lze lépe zabezpečit, protože jsou uložena na jediném počítači.
Nižší náklady: Centralizovaná úložiště jsou obecně levnější než distribuovaná úložiště, protože nevyžadují nákup a údržbu více počítačů. Typy úložišť Existují dva hlavní typy úložišť:
Plochá úložiště: Plochá úložiště ukládají všechny soubory a metadata v jednom adresáři. To zjednodušuje správu úložiště, ale může být méně efektivní pro velké úložiště.
Hierarchická úložiště: Hierarchická úložiště ukládají soubory a metadata v hierarchické struktuře. To může být efektivnější pro velké úložiště, ale může být složitější spravovat. Použití úložišť Úložiště se používají v různých aplikacích, včetně:
Správa verzí: Úložiště se používají k ukládání historie změn v souborech. To umožňuje uživatelům vrátit se k předchozím verzím souborů a sledovat, kdo a kdy provedl změny.
Spolupráce: Úložiště umožňují více uživatelům pracovat na stejných souborech. Uživatelé mohou vytvářet větve z úložiště a provádět změny ve svých větvích, aniž by ovlivnili ostatní uživatele. Po dokončení změn mohou uživatelé sloučit své větve zpět do hlavního úložiště.
Zajištění kvality: Úložiště se používají k zajištění kvality softwaru. Uživatelé mohou vytvářet testovací větve z úložiště a provádět testy ve svých testovacích větvích, aniž by ovlivnili produkční prostředí. Po dokončení testů mohou uživatelé sloučit své testovací větve zpět do produkčního prostředí.

Český název: Dě Děti v nouzi
Anglický název: Children in Need
Článek:

Děti v nouzi Děti v nouzi, známé také jako BBC Children in Need, je charitativní telethon vytvořený BBC Studios. Od roku 1980 vybrala organizace přes 1 miliardu liber pro znevýhodněné děti a mladé lidi ve Velké Británii. Moderátoři Telethonem moderovalo mnoho známých osobností, včetně:
Sir Terry Wogan
Sue Lawley
Sue Cook
Gaby Roslin
Gloria Hunniford
Esther Rantzen
Joanna Lumley
Andi Peters
Chris Moyles
Tess Daly
Alesha Dixon
Fearne Cotton
Rochelle Humes
Marvin Humes
Greg James
Ade Adepitan
Graham Norton
Mel Giedroyc
Matt Edmondson
Rob Beckett
Tom Allen
Alex Scott
Chris Ramsey
Stephen Mangan
Jason Manford
Lenny Rush Maskot Maskotem Děti v nouzi je od roku 1985 medvěd Pudsey. Telethon Telethon se koná každoročně v listopadu a je vysílán na BBC One a BBC Two. Dříve trval až 7 hodin, ale od roku 2020 byl zkrácen na 3hodinový program od 19:00 do 22:00. Historie První telethon Děti v nouzi se konal 21. listopadu 1980. Dlouholetým moderátorem byl Sir Terry Wogan, který tuto funkci zastával 35 let. Dopad Děti v nouzi je jednou z nejvýznamnějších charitativních akcí v britské televizi. Vybrala miliony liber, které pomohly zlepšit životy znevýhodněných dětí a mladých lidí ve Velké Británii. Další informace
Děti v nouzi jsou jediná charita, která patří BBC.
Dalším známým telethonem je Red Nose Day, který podporuje Comic Relief.
Telethon se od roku 2013 do roku 2020 vysílal z BBC Elstree Centre.
Od roku 2021 se telethon koná v Dock10, MediaCityUK v Salfordu.
V roce 2023 se Lenny Rush stal prvním dětským spolumoderátorem telethonu.

Český název: Francesco Capra
Anglický název: Frank Capra
Článek:

Frank Russell Capra (původním jménem Francesco Rosario Capra; 18. května 1897 – 3. září 1991) byl italsko-americký filmový režisér, producent a scenárista, který byl tvůrčí silou za některými z hlavních oceňovaných filmů 30. a 40. let. Narodil se v Itálii a od pěti let vyrůstal v Los Angeles. Jeho příběh o tom, jak se vypracoval od ničeho k bohatství, vedl filmové historiky, jako je Ian Freer, k tomu, aby ho považovali za „ztělesnění amerického snu“. Capra se stal jedním z nejvlivnějších amerických režisérů ve 30. letech 20. století, kdy získal tři Oscary za nejlepší režii ze šesti nominací a další tři Oscary z devíti nominací v dalších kategoriích. Mezi jeho hlavní filmy patřily Stalo se jedné noci (1934), Pan Deeds jede do města (1936), Nemůžeš si to vzít s sebou (1938) a Pan Smith jde do Washingtonu (1939). Během druhé světové války sloužil Capra v americkém armádním signálním sboru a produkoval propagandistické filmy, jako například sérii Proč bojujeme. Po druhé světové válce Caprova kariéra upadala, protože jeho pozdější filmy, jako je Život je krásný (1946), měly při prvním uvedení slabou návštěvnost. Od roku 1950 se jeho kinematografická tvorba zpomalila. V následujících desetiletích však byl Život je krásný a další Caprovy filmy kritiky znovu příznivě přijaty. Kromě režie byl Capra aktivní ve filmovém průmyslu a angažoval se v různých politických a společenských aktivitách. Působil jako prezident Akademie filmových umění a věd, spolupracoval s Writers Guild of America a byl vedoucím Directors Guild of America.

Český název: Typy společností
Anglický název: Company limited by guarantee
Článek:

Společnost s ručením omezeným zárukou (CLG) je typ korporace, kde společnost nemá žádný akciový kapitál (i když existují vzácné výjimky). Členové místo toho působí jako ručitelé závazků společnosti: každý člen se zavazuje přispět částkou stanovenou ve stanovách (obvykle velmi malou) v případě platební neschopnosti nebo likvidace společnosti. Forma vznikla ve Spojeném království a nyní existuje podle práva obchodních společností ve Spojeném království, Austrálii, Bermudách, Gibraltaru, Hongkongu a Irsku a v kanadských provinciích Alberta a Nové Skotsko (a dříve na Novém Zélandu). Používají ji především, ale nikoli výlučně neziskové organizace (včetně charitativních organizací), které vyžadují právní subjektivitu. Další použití zahrnuje vzájemné pojišťovny a kvazivládní orgány. Charakteristika společnosti s ručením omezeným zárukou Společnosti s ručením omezeným zárukou mají řadu charakteristických rysů, které je odlišují od jiných typů korporací:
Omezená odpovědnost: Členové společnosti s ručením omezeným zárukou mají omezenou odpovědnost do výše jejich záruky. To znamená, že nejsou osobně odpovědní za dluhy nebo závazky společnosti.
Žádný akciový kapitál: Společnosti s ručením omezeným zárukou nemají žádný akciový kapitál. Místo toho jsou financovány prostřednictvím členských příspěvků a darů.
Členství: Členy společnosti s ručením omezeným zárukou mohou být jednotlivci, jiné společnosti nebo právnické osoby. Členství není převoditelné a může být ukončeno pouze rezignací, vyloučením nebo smrtí.
Řízení: Společnosti s ručením omezeným zárukou jsou řízeny správní radou, která je volena členy. Správní rada je odpovědná za celkové řízení společnosti a za zajištění toho, aby společnost jednala v souladu se svými stanovenými cíli. Výhody společnosti s ručením omezeným zárukou Společnosti s ručením omezeným zárukou nabízejí řadu výhod oproti jiným typům korporací, včetně:
Omezená odpovědnost: Omezená odpovědnost členů je jednou z hlavních výhod společnosti s ručením omezeným zárukou. To znamená, že členové nejsou osobně odpovědní za dluhy nebo závazky společnosti, což může být cenné pro podniky, které se podílejí na rizikových činnostech.
Žádný akciový kapitál: Skutečnost, že společnosti s ručením omezeným zárukou nemají žádný akciový kapitál, může být výhodná pro podniky, které mají omezené finanční prostředky. To také znamená, že členové nejsou povinni investovat do společnosti žádné peníze.
Flexibilita: Společnosti s ručením omezeným zárukou jsou flexibilní a lze je přizpůsobit tak, aby vyhovovaly specifickým potřebám podniku. To zahrnuje možnost stanovit různé třídy členství a stanovit různé úrovně záruky pro různé třídy členů. Nevýhody společnosti s ručením omezeným zárukou Společnosti s ručením omezeným zárukou mají také některé nevýhody, včetně:
Omezené financování: Skutečnost, že společnosti s ručením omezeným zárukou nemají žádný akciový kapitál, může omezit jejich schopnost získat finanční prostředky. To může být nevýhodou pro podniky, které potřebují získat velké množství kapitálu.
Administrativní zátěž: Společnosti s ručením omezeným zárukou podléhají řadě administrativních požadavků, které mohou být pro malé podniky náročné. To zahrnuje nutnost vést záznamy o členech a podávat výroční přiznání.
Omezená přenositelnost: Členství ve společnosti s ručením omezeným zárukou není převoditelné, což může být nevýhodou pro podniky, které chtějí přilákat investory. Závěr Společnost s ručením omezeným zárukou je jedinečný typ korporace, který nabízí řadu výhod oproti jiným typům korporací. Tyto výhody zahrnují omezenou odpovědnost, žádný akciový kapitál a flexibilitu. Společnosti s ručením omezeným zárukou mají však také některé nevýhody, včetně omezeného financování, administrativní zátěže a omezené přenositelnosti. Celkově jsou společnosti s ručením omezeným zárukou dobrou volbou pro podniky, které hledají právní subjektivitu s omezenou odpovědností a nemají potřebu získávat velké množství kapitálu.

Český název: Kosmické středisko Johna F. Kennedyho
Anglický název: Kennedy Space Center
Článek:

Kosmické středisko Johna F. Kennedyho Kosmické středisko Johna F. Kennedyho (KSC), původně známé jako Středisko pro vypouštění raket NASA, se nachází na Merritt Island na Floridě a je jedním z deseti polních středisek Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Od prosince 1968 je KSC hlavním střediskem NASA pro vypouštění lidských letů do vesmíru, výzkum a technologie. Z kosmického střediska Kennedyho probíhaly starty programů Apollo, Skylab a Space Shuttle, které řídilo KSC. [4] KSC se nachází na východním pobřeží Floridy a sousedí s kosmickou základnou Cape Canaveral (CCSFS). Řízení obou subjektů úzce spolupracuje, sdílí zdroje a provozuje zařízení na majetku toho druhého. Přestože první lety Apollo a všechny lety projektu Mercury a projektu Gemini odstartovaly z tehdejší letecké základny Cape Canaveral, starty řídilo KSC a jeho předchozí organizace, Ředitelství pro operace startů. [5] [6] Počínaje čtvrtou misí Gemini začalo řídicí středisko startů NASA na Floridě (Mercury Control Center, později Launch Control Center) předávat kontrolu nad vozidlem řídicímu středisku mise v Houstonu krátce po startu; v předchozích misích si kontrolu ponechalo po celou dobu mise. [7] [8] Středisko navíc řídí vypouštění robotických a komerčních misí s posádkou a zkoumá výrobu potravin a využívání místních zdrojů pro průzkum mimo Zemi. [9] Od roku 2010 se středisko snaží stát se multiuživatelským kosmodromem prostřednictvím průmyslových partnerství [10], a dokonce v roce 2015 přidalo novou startovací rampu (LC-39C). Na ploše střediska o rozloze 144 000 akrů (580 km2) je rozmístěno přibližně 700 zařízení a budov. [11] Mezi jedinečná zařízení v KSC patří 525 stop (160 m) vysoká montážní budova raket pro sestavování největších raket NASA, řídicí středisko startů, které provádí starty do vesmíru v KSC, budova operací a odbavení, která ubytovává koleje astronautů a oblast oblékání, továrna na vesmírné stanice a 3 míle (4,8 km) dlouhá přistávací dráha raketoplánů. Na místě se nachází také návštěvnické centrum, které je přístupné veřejnosti.

Český název: Vesmírný duch
Anglický název: Space Ghost (TV series)
Článek:

Space Ghost Space Ghost je americký animovaný televizní seriál o superhrdinech pro děti, který produkovala společnost Hanna-Barbera Productions. Poprvé se vysílal na CBS od 10. září 1966 do 16. září 1967 a reprízy pokračovaly až do 7. září 1968. Seriál se skládal ze dvou nesouvisejících segmentů, Space Ghost a Dino Boy in the Lost Valley. Seriál vytvořil Alex Toth a produkovali a režírovali ho William Hanna a Joseph Barbera. Někdy se mu alternativně říká Space Ghost & Dino Boy, aby se zdůraznila přítomnost obou pořadů. Segmenty Space Ghost se znovu objevily v seriálu Space Ghost and Frankenstein Jr. z roku 1976 (který nahradil segmenty Dino Boy segmenty Frankenstein Jr. z jiného pořadu Hanna-Barbera Frankenstein Jr. and The Impossibles), který se vysílal na NBC od 27. listopadu 1976 do 4. září 1977, poté, co NBC pozastavila vysílání pořadu The Kids From C.A.P.E.R. Název Název Space Ghost se týká jak samotného superhrdiny, tak i seriálu. Jméno postavy je odvozeno od jeho podoby ducha a jeho schopnosti cestovat vesmírem. Název seriálu odkazuje na dobrodružství postavy v různých vesmírných prostředích. Žánr Space Ghost je sci-fi a superhrdinský animovaný seriál. Seriál se zaměřuje na dobrodružství superhrdiny Space Ghost a jeho společníků v boji proti zločinu a záchraně vesmíru. Tvůrce Tvůrcem Space Ghost je Alex Toth. Toth byl americký komiksový umělec, animátor a ilustrátor, který je známý svou prací na různých komiksech a animovaných seriálech, včetně Space Ghost, Birdman a Herculoids. Režiséři Space Ghost režírovali William Hanna a Joseph Barbera. Hanna a Barbera byli američtí animátoři, producenti a režiséři, kteří jsou známí svou prací na různých animovaných seriálech, včetně Tom a Jerry, Scooby-Doo a Flinstoneovi. Dabéři Postavě Space Ghost propůjčil hlas Gary Owens. Owens byl americký rozhlasový a televizní hlasatel, který je známý svou prací na různých pořadech, včetně Space Ghost, The Tonight Show a The Ed Sullivan Show. Hudba Hudbu pro Space Ghost složil Ted Nichols. Nichols byl americký skladatel a aranžér, který je známý svou prací na různých animovaných seriálech, včetně Space Ghost, Scooby-Doo a Flinstoneovi. Země původu Space Ghost je americký animovaný seriál. Byl produkován ve Spojených státech a vysílán na amerických televizních sítích. Původní jazyk Původní jazyk Space Ghost je angličtina. Seriál byl vytvořen a vysílán v angličtině. Počet sezón Space Ghost má jednu sezónu. Seriál se skládá z 20 epizod, které byly vysílány v jedné sezóně. Počet epizod Space Ghost má 20 epizod. Každá epizoda trvá přibližně 30 minut. Produkce Space Ghost produkovala společnost Hanna-Barbera Productions. Hanna-Barbera Productions byla americká animační společnost, která je známá svou prací na různých animovaných seriálech, včetně Space Ghost, Scooby-Doo a Flinstoneovi. Délka Každá epizoda Space Ghost trvá přibližně 30 minut. Datum vydání Space Ghost byl poprvé vydán 10. září 1966. Seriál se vysílal na CBS od 10. září 1966 do 16. září 1967. Související pořady Space Ghost je součástí franšízy Space Ghost, která zahrnuje různé animované seriály, filmy a komiksy. Související pořady ve franšíze Space Ghost zahrnují:
Space Ghost Coast to Coast
Space Ghost and Frankenstein Jr.
Dino Boy in the Lost Valley
Moby Dick and Mighty Mightor
The Herculoids
Shazzan
Space Stars