Nadace pro rozvoj karibských dětí Založení: 2011 Právní status: Nadace Účel: Rozvoj dětí v raném věku v Karibiku Sídlo: Bridgetown, Barbados Působnost: Celý Karibik Webové stránky: www.fdcchildren.org Dříve známá jako: Caribbean Child Support Initiative (CCSI) Nadace pro rozvoj karibských dětí (FDCC) je nezisková organizace, která pomáhá znevýhodněným malým dětem v Karibiku dosáhnout jejich plného potenciálu prostřednictvím rozvoje dětí v raném věku (ECD). FDCC má sídlo v Bridgetownu na Barbadosu a působí v celém Karibiku. Je to první místní nadace v regionu, která se věnuje rozvoji dětí v raném věku. Aby zlepšila pečující prostředí pro nejmenší děti v regionu, FDCC upřednostňuje přístup ke kvalitním službám ECD (zejména pro sociálně zranitelné) a snaží se zlepšit připravenost dětí (dovednosti a znalosti) pro vstup do základní školy. FDCC vytváří, kontroluje a řídí projekty v několika karibských zemích. Také distribuuje zdroje podle potřeby. FDCC se zaměřuje na sociálně znevýhodněné malé děti (od narození do pěti let) a tím se odlišuje od ostatních organizací působících v karibském sektoru ECD. Ostatní organizace a vlády obvykle podporují běžné, starší děti (jakmile vstoupí do formálních vzdělávacích struktur).
Karibská společnost pro pěstování potravinářských plodin je regionální obchodní sdružení, které slouží agronomům a zemědělství v zemích sousedících s Karibským mořem. Zemědělství je největším odvětvím ekonomiky Karibiku a ovlivňuje každý národ a území v regionu. Karibská společnost pro pěstování potravinářských plodin je organizací, prostřednictvím níž mají lidé v oboru příležitost setkat se, diskutovat o výzkumu a sdílet obavy a cíle.
Společnost byla založena v roce 1963 Richardem Marshallem Bondem, ředitelem, a Arnoldem Krochmalem, asistentem ředitele experimentální stanice ministerstva zemědělství Spojených států na ostrově St. Croix v Amerických Panenských ostrovech. Sdružení uspořádalo své první výroční zasedání v hotelu Sandy Lane na Barbadosu v roce 1964.
Cíle
Cílem Karibské společnosti pro pěstování potravinářských plodin je:
Podporovat rozvoj zemědělství v Karibiku
Zlepšovat produktivitu a udržitelnost pěstování potravinářských plodin
Propagovat výměnu informací a technologií
Usnadňovat spolupráci mezi výzkumníky, rozšířením a zemědělci
Zastupovat zájmy svých členů
Členství
Členy Karibské společnosti pro pěstování potravinářských plodin mohou být jednotlivci, organizace a podniky zapojené do pěstování potravinářských plodin v Karibiku. Členové mají přístup k řadě výhod, včetně:
Přístup k nejnovějším informacím o výzkumu a technologiích
Příležitosti k navazování kontaktů a spolupráci s ostatními odborníky v oboru
Slevy na akce a publikace společnosti
Aktivity
Karibská společnost pro pěstování potravinářských plodin pořádá řadu aktivit, včetně:
Výroční konference
Regionální workshopy a školení
Studijní cesty
Publikace vědeckých časopisů a technických zpráv
Dopad
Karibská společnost pro pěstování potravinářských plodin sehrála významnou roli při rozvoji zemědělství v Karibiku. Společnost poskytla platformu pro výměnu informací a technologií, usnadnila spolupráci mezi výzkumníky, rozšířením a zemědělci a zastupovala zájmy svých členů. Výsledkem bylo zvýšení produktivity a udržitelnosti pěstování potravinářských plodin v regionu.
Karibská fotbalová unie
Karibská fotbalová unie (CFU) je zastřešující organizací pro fotbalové asociace v Karibiku. Zastupuje 25 členských národů FIFA a 6 území, která nejsou s FIFA spojena. Unie byla založena v lednu 1978 a její členské asociace soutěží v regionu CONCACAF. CFU také pořádá vývojové soutěže, včetně CONCACAF Caribbean Shield a mládežnických výzev.
Historie
CFU byla založena 28. ledna 1978 v Kingstonu na Jamajce. Zakládajícími členy bylo 12 zemí: Bahamy, Barbados, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Kuba, Dominikánská republika, Grenada, Guyana, Haiti, Jamajka a Surinam.
V průběhu let se k CFU připojilo dalších 19 zemí a území: Anguilla, Antigua a Barbuda, Aruba, Belize, Curaçao, Dominika, Guadeloupe, Martinique, Montserrat, Portoriko, Saba, Svatý Eustach, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Martin, Svatý Vincenc a Grenadiny, Turks a Caicos a Americké Panenské ostrovy.
Členské asociace
CFU má v současné době 31 členských asociací:
Anguilla
Antigua a Barbuda
Aruba
Bahamy
Barbados
Belize
Bermudy
Britské Panenské ostrovy
Kajmanské ostrovy
Kuba
Curaçao
Dominika
Dominikánská republika
Grenada
Guadeloupe
Guyana
Haiti
Jamajka
Martinique
Montserrat
Portoriko
Saba
Svatý Eustach
Svatý Kryštof a Nevis
Svatá Lucie
Svatý Martin
Svatý Vincenc a Grenadiny
Surinam
Turks a Caicos
Americké Panenské ostrovy
Soutěže
CFU pořádá řadu soutěží pro své členské asociace, včetně:
Karibský pohár - mistrovství karibských národů
Karibský klubový šampionát - soutěž pro klubové týmy
CONCACAF Caribbean Shield - soutěž pro rozvojové národní týmy
Mládežnická výzva CFU - soutěže pro mládežnické národní týmy
Struktura
CFU je řízena výkonným výborem, který se skládá z prezidenta, prvního viceprezidenta, druhého viceprezidenta, generálního tajemníka a pokladníka. Výkonný výbor je volen na čtyřleté období kongresem CFU, který se koná každé dva roky.
Současným prezidentem CFU je Randy Harris z Barbadosu. Generálním tajemníkem je Camara David z Jamajky.
Sídlo
Sídlo CFU se nachází v Kingstonu na Jamajce.
Webové stránky
Oficiální webové stránky CFU jsou www.cfufootball.org.
Latinskoamerický a karibský ekonomický systém (SELA)
Latinskoamerický a karibský ekonomický systém (SELA) je mezinárodní organizace, která byla založena v roce 1975 s cílem podporovat hospodářskou spolupráci a sociální rozvoj mezi zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku.
V počátcích 90. let se SELA skládala z 28 členských států a aktivně se podílela na jednáních o Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT), která vedla k nové globální dohodě o omezeních v obchodě a založení Světové obchodní organizace (WTO).
Nejvyšším orgánem SELA je Latinskoamerická rada, která se schází jednou ročně. Hlavním výkonným orgánem je sekretariát se sídlem v Caracasu ve Venezuele.
Hlavní cíle SELA:
Podpora hospodářské integrace a spolupráce mezi členskými státy
Prosazování sociálního rozvoje a zmírňování chudoby
Zlepšování obchodních a hospodářských vztahů mezi členskými státy a ostatními regiony světa
Podpora udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí
Aktivity SELA:
Organizování konferencí, seminářů a pracovních skupin zaměřených na hospodářské a sociální otázky
Vydávání publikací a studií o hospodářském a sociálním rozvoji
Poskytování technické pomoci členským státům v oblasti hospodářského plánování a rozvoje
Zastupovat členské státy na mezinárodních fórech, jako je WTO a Organizace spojených národů
Význam SELA:
SELA hraje důležitou roli v podpoře hospodářské spolupráce a integrace v Latinské Americe a Karibiku. Poskytuje platformu pro dialog a spolupráci mezi členskými státy a pomáhá jim řešit společné hospodářské a sociální výzvy.
SELA také zastupuje zájmy členských států na mezinárodní úrovni a usiluje o vytvoření spravedlivějšího a spravedlivějšího mezinárodního hospodářského systému.
Karibská iniciativa
Karibská iniciativa je nejnovější iniciativou IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody). Karibská iniciativa se zaměřuje na ostrovní Karibik – ekologicky soudržnou jednotku s jedinečnou biodiverzitou, kde jsou otázky ochrany přírody a řízení přírodních zdrojů v centru výzvy udržitelného rozvoje. Ostrovní Karibik tvoří tři odlišné skupiny ostrovů: Bahamy; Velké Antily, sestávající z větších ostrovů Kuba, Dominikánská republika, Haiti, Jamajka a Portoriko; a Malé Antily.
Cíle Karibské iniciativy
Hlavním cílem Karibské iniciativy je podpořit ochranu přírody a udržitelné využívání přírodních zdrojů v ostrovním Karibiku. Iniciativa se zaměřuje na následující cíle:
Ochrana a obnova kritických ekosystémů, jako jsou korálové útesy, mangrovy a deštné pralesy.
Zajištění udržitelného využívání mořských zdrojů, jako jsou ryby a mořské plody.
Podpora ochrany ohrožených druhů, jako jsou mořské želvy a korálové ryby.
Zvyšování povědomí o významu ochrany přírody a udržitelného rozvoje.
Posílení kapacity místních komunit a organizací v oblasti ochrany přírody.
Aktivity Karibské iniciativy
Karibská iniciativa provádí řadu činností zaměřených na dosažení svých cílů. Tyto aktivity zahrnují:
Vědecký výzkum a monitorování stavu ekosystémů a druhů.
Vzdělávací programy a kampaně pro místní komunity a zúčastněné strany.
Podpora udržitelných praktik v oblasti rybolovu a cestovního ruchu.
Poskytování technické pomoci a financování místním organizacím na ochranu přírody.
Spolupráce s vládami, nevládními organizacemi a dalšími partnery.
Výsledky Karibské iniciativy
Karibská iniciativa dosáhla významných výsledků při ochraně přírody a podpoře udržitelného rozvoje v ostrovním Karibiku. Některé z těchto výsledků zahrnují:
Ochrana více než 2 milionů hektarů mořských a pobřežních ekosystémů.
Podpora udržitelných praktik rybolovu, které vedly ke zvýšení populace ryb.
Zvýšení povědomí o významu ochrany přírody a udržitelného rozvoje.
Posílení kapacity místních komunit a organizací v oblasti ochrany přírody.
Výzvy Karibské iniciativy
Přestože Karibská iniciativa dosáhla významných úspěchů, čelí také řadě výzev. Mezi tyto výzvy patří:
Nedostatek finančních prostředků a zdrojů.
Klima změna a její dopady na ekosystémy a druhy.
Nedostatečná spolupráce mezi různými zúčastněnými stranami.
Nedostatek kapacit v oblasti ochrany přírody.
Budoucnost Karibské iniciativy
Karibská iniciativa bude pokračovat ve své práci na ochraně přírody a podpoře udržitelného rozvoje v ostrovním Karibiku. Iniciativa bude i nadále spolupracovat s vládami, nevládními organizacemi a dalšími partnery na dosažení svých cílů. Karibská iniciativa hraje klíčovou roli při zajišťování toho, aby přírodní zdroje a ekosystémy ostrovního Karibiku byly chráněny pro budoucí generace.
LACNIC (Latin America and Caribbean Network Information Centre)
LACNIC je regionální internetový registr pro regiony Latinské Ameriky a Karibiku.
LACNIC poskytuje služby přidělování a registrace číselných zdrojů, které podporují globální provoz internetu. Je to nezisková organizace založená na členství, jejímiž členy jsou poskytovatelé internetových služeb a podobné organizace.
Poslání LACNIC
Posláním LACNIC je podporovat rozvoj a stabilitu internetu v regionu Latinské Ameriky a Karibiku. Toho dosahuje prostřednictvím následujících činností:
Přidělování a registrace adresního prostoru IP
Podpora rozvoje a implementace internetových protokolů a standardů
Poskytování školení a technické pomoci v oblasti správy internetu
Podpora spolupráce a výměny informací mezi členskými organizacemi
Historie LACNIC
LACNIC byl založen 22. srpna 1999 jako nezisková organizace registrovaná v Uruguayi. Je jedním z pěti regionálních internetových registrů (RIR) na světě a je zodpovědný za správu adresního prostoru IP v regionu Latinské Ameriky a Karibiku.
Členství v LACNIC
Členy LACNIC mohou být organizace, které poskytují internetové služby v regionu Latinské Ameriky a Karibiku. Mezi typy členů patří:
Poskytovatelé internetových služeb (ISP)
Národní síťové informační centra (NIC)
Vzdělávací instituce
Výzkumné organizace
Obchodní asociace
Služby LACNIC
LACNIC poskytuje řadu služeb svým členům, včetně:
Přidělování a registrace adresního prostoru IP
Správa registru WHOIS
Podpora protokolu BGP (Border Gateway Protocol)
Školení a technická pomoc
Informační služby
Region, který LACNIC obsluhuje
LACNIC obsluhuje následující země a území:
Argentina
Aruba
Belize
Bolívie
Brazílie
Chile
Kolumbie
Kostarika
Kuba
Curaçao
Dominikánská republika
Ekvádor
Salvador
Falklandské ostrovy
Francouzská Guyana
Guatemala
Guyana
Haiti
Honduras
Mexiko
Nikaragua
Panama
Paraguay
Peru
Saint Martin
Sint Maarten
Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy
Surinam
Trinidad a Tobago
Uruguay
Venezuela
Financování LACNIC
LACNIC je financován prostřednictvím členských poplatků a poplatků za služby. Organizace je nezávislá na jakýchkoli vládních nebo komerčních zájmech.
Sídlo LACNIC
Sídlo LACNIC se nachází v Montevideu v Uruguayi. Organizace má také regionální kanceláře v Brazílii, Kolumbii a Mexiku.
Webové stránky LACNIC
Webové stránky LACNIC jsou k dispozici na adrese www.lacnic.net. Webové stránky poskytují informace o organizaci, jejích službách a jejích členech.
Organizace východokaribských států (anglicky Organisation of Eastern Caribbean States, francouzsky Organisation des États de la Caraïbe orientale, zkratka OECS) je mezivládní organizace zaměřená na ekonomickou harmonizaci a integraci, ochranu lidských a zákonných práv a podporu dobrého vládnutí mezi zeměmi a územími ve východní části Karibiku. Organizace rovněž plní úlohu při rozdělování odpovědnosti a závazků v případě přírodní katastrofy. Administrativním orgánem OECS je Komise, která sídlí v Castries, hlavním městě Svaté Lucie. OECS provozuje hospodářskou unii v rámci větší hospodářské unie CARICOM. Osm členů funguje jako měnová unie - Východokaribská měnová unie, která používá východokaribský dolar.
Členové
Protokolární členové
Antigua a Barbuda
Dominika
Grenada
Montserrat
Svatý Kryštof a Nevis
Svatá Lucie
Svatý Vincenc a Grenadiny
Přidružení členové
Anguilla
Britské Panenské ostrovy
Guadeloupe
Martinik
Historie
OECS byla založena 18. června 1981 Basseterrskou smlouvou. Smlouva byla revidována 21. ledna 2011.
Cíle
Cíle OECS jsou následující:
Podpora hospodářské integrace a spolupráce mezi členskými státy
Podpora udržitelného rozvoje
Ochrana lidských práv a právního státu
Podpora dobrého vládnutí
Posílení regionální bezpečnosti
Struktura
Nejvyšším orgánem OECS je Autorita, která se skládá z hlav vlád členských států. Autorita se schází jednou ročně a stanovuje politiku a směr organizace.
Komise je výkonným orgánem OECS. Skládá se z generálního ředitele a zástupců členských států. Komise je odpovědná za provádění politiky a programů OECS.
Aktivity
OECS provádí řadu aktivit v různých oblastech, včetně:
Hospodářská integrace
Obchod
Doprava
Energie
Turistika
Vzdělávání
Zdravotnictví
Bezpečnost
Výzvy
OECS čelí řadě výzev, včetně:
Malá velikost a omezené zdroje členských států
Zranitelnost vůči přírodním katastrofám
Ekonomická závislost na několika málo odvětvích
Vysoká míra zadlužení
Budoucnost
OECS hraje důležitou roli při podpoře hospodářské integrace a spolupráce ve východní části Karibiku. Organizace se bude muset i nadále přizpůsobovat měnícímu se globálnímu prostředí a řešit výzvy, kterým čelí její členské státy.
Kriket Západní Indie Kriket Západní Indie (CWI) je řídícím orgánem kriketu v Západní Indii (sportovní konfederace více než tuctu převážně anglicky mluvících karibských zemí a závislých území, která kdysi tvořila Britskou Západní Indii). Původně byla založena na počátku 20. let 20. století jako West Indies Cricket Board of Control, ale v roce 1996 změnila svůj název na West Indies Cricket Board (WICB). V listopadu 2015 se Rada rozhodla přejmenovat se na Cricket West Indies jako součást restrukturalizačního cvičení, které by také vedlo ke vzniku samostatného obchodního subjektu. Toto přejmenování formálně proběhlo v květnu 2017. CWI je od roku 1926 řádným členem Mezinárodní kriketové rady (ICC). Provozuje kriketový tým Západní Indie a kriketový tým Západní Indie A, organizuje testovací turné a jednodenní mezinárodní zápasy s jinými týmy. Pořádá také domácí kriket v Západní Indii, včetně regionální čtyřdenní soutěže a regionální jednodenní soutěže (seznam A) Regional Super50. CWI také spolupracovala se Sirem Allenem Stanfordem na organizaci domácí soutěže Stanford 20/20 pro formát kriketu Twenty20. Později vytvořili vlastní ligu Twenty20 nazvanou Caribbean Twenty20 po rozpuštění Stanford 20/20. V roce 2013 vytvořili Caribbean Premier League, profesionální ligu Twenty20. Členství CWI zahrnuje šest územních kriketových asociací různých zemí a území, které se účastní prvotřídní a omezené soutěže Západní Indie v Karibiku. Každý poskytuje dva ředitele, kromě řady nečlenských ředitelů. Dvě z těchto asociací jsou samy o sobě nadnárodními radami zastupujícími řadu zemí a závislých území. Prezidentem CWI je Dr. Kishore Shallow, který v roce 2023 nahradil Rickyho Skerrita. Johnny Grave je jeho výkonným ředitelem. Od roku 2005, podle mandátu ICC, byla do CWI integrována Západní indická ženská kriketová federace (WIWCF). Prezidentkou WIWCF je Carol Whilby-Maxwell a tajemníkem Michael Seepersaud. CWI je pověřena podporou regionálního rozvoje kriketu v regionu Ameriky v rámci vývojového programu ICC.
Guyanese pepperpot Pepperpot je pokrm odvozený od amerických indiánů, který je oblíbený v Guyaně. Tradičně se podává na Vánoce a jiné speciální příležitosti. Spolu s kuřecím kari a vařenou rýží je pepperpot jedním z národních jídel Guyany. Pepperpot je dušené masové jídlo, silně ochucené skořicí, cassareep (omáčkou vyrobenou z kořene manioku) a dalšími základními přísadami, včetně karibských pálivých papriček. Nejpopulárnějšími druhy masa jsou hovězí, vepřové a skopové, ačkoli někteří používají i kuře. Pepperpot se obvykle podává s hustým domácím nebo domácím chlebem v guyanském stylu, rýží nebo roti. Může být také podáván s vařenou zeleninou, jako je maniok, eddoes, sladké brambory a zelené nebo zralé banány. Tato jídlo je obvykle vyhrazeno pro zvláštní příležitosti, protože se musí vařit několik hodin, a většinou se jí na Štědrý den nebo během vánočních svátků a někdy na Boxing Day. Stejně jako původní americká verze se obvykle vyrábí ve velkém hrnci a lze jej znovu ohřát a jíst několik dní, protože cassareep začne maso konzervovat. Verze tohoto pokrmu se podávají také v několika dalších zemích Karibiku, včetně Trinidadu a Tobaga, Grenady, Svatého Vincence a Jamajky.
Čeleď kanicovití (Serranidae) je početná skupina mořských ryb řádu ostnoploutvých (Perciformes). Čeleď zahrnuje přes 500 druhů, které jsou rozděleny do 73 rodů. Mezi kanicovité patří i kanicové (Epinephelus), které jsou největšími zástupci čeledi. Kanicové (Epinephelus) jsou mořské ryby z čeledi kanicovitých (Serranidae). Rod zahrnuje více než 100 druhů, které se vyskytují v tropických a subtropických mořích po celém světě. Kanicové jsou většinou velké ryby s robustním tělem a silnými čelistmi. Jsou to dravci, kteří se živí rybami, korýši a hlavonožci. Kanic obecný (Epinephelus marginatus) je nejrozšířenějším druhem kaniců. Vyskytuje se v Atlantském oceánu od Portugalska až po Jižní Afriku, ve Středozemním moři a v Černém moři. Kanic obecný je velká ryba, která může dorůst délky až 2,5 metru a hmotnosti přes 100 kilogramů. Žije v hloubkách od 10 do 200 metrů a živí se především rybami a hlavonožci. Kanic hnědý (Epinephelus fuscoguttatus) je dalším běžným druhem kaniců. Vyskytuje se v Indickém a Tichém oceánu od Rudého moře až po Austrálii. Kanic hnědý je středně velká ryba, která dorůstá délky až 1 metru a hmotnosti přes 20 kilogramů. Žije v hloubkách od 10 do 100 metrů a živí se především rybami a korýši. Kanicové jsou důležitou součástí potravního řetězce v mořských ekosystémech. Jsou loveni pro své maso, které je vysoce ceněno. Některé druhy kaniců jsou však ohroženy vyhynutím v důsledku nadměrného rybolovu a ztráty přirozeného prostředí.