Ořechová omáčka
Ořechová omáčka, také známá jako satay omáčka, bumbu kacang, sambal kacang nebo pecel, je indonéská omáčka vyrobená z mletých pražených nebo smažených arašídů. Je široce používána v indonéské kuchyni a v mnoha dalších pokrmech po celém světě.
Složení:
Hlavními složkami ořechové omáčky jsou:
Mleté pražené arašídy
Voda
Koření
Mezi běžně používaná koření patří:
Česnek
Šalotka
Chilli papričky
Kurkuma
Koriandr
Kmín
Tamarindová pasta
Palmový cukr
Příprava:
Ořechová omáčka se tradičně připravuje v hmoždíři a paličkou, kde se arašídy rozdrtí na pastu a poté se přidají ostatní ingredience. V moderní době se však často používají mixéry nebo kuchyňské roboty.
Použití:
Ořechová omáčka se používá k ochucení různých pokrmů, včetně:
Maso a zelenina
Grilované špízy, jako jsou satay
Zeleninové saláty, jako je gado-gado
Jako dip k předkrmům nebo občerstvení
Regionální variace:
Existuje mnoho regionálních variací ořechové omáčky v Indonésii, z nichž každá má své jedinečné příchutě a složení. Některé z nejznámějších variací zahrnují:
Satay omáčka: Je hustší a krémovější než jiné varianty a často obsahuje arašídové máslo.
Bumbu kacang: Používá se především k dochucení pokrmů z masa a zeleniny.
Sambal kacang: Je pikantnější varianta, která se často používá jako dip k předkrmům.
Pecel: Je řídká a tekutá omáčka, která se používá jako dresink na zeleninové saláty.
Globální popularita:
Ořechová omáčka se stala oblíbenou přísadou v globální kuchyni. Používá se v různých pokrmech, od asijských specialit až po západní fusion kuchyni. Její bohatá a oříšková chuť z ní dělá všestrannou omáčku, která se hodí k široké škále pokrmů.
Vada je kategorie pikantních smažených svačin pocházejících z Indie. Vady lze různě popsat jako smažené kuličky, řízky nebo knedlíky. Alternativní názvy pro toto jídlo zahrnují vadai, vade a bada. Vady jsou někdy plněné zeleninou a tradičně podávané s chutney a sambarem. V severní Indii a Pákistánu je podobným jídlem Bhalla. Prodává se v chaat obchodech a kioscích; pasta z fazolí mungo se přidává s kořením, které se poté smaží, aby se vytvořily krokety. Poté se ozdobí dahi (jogurtem), Saunth chutney (sušený zázvor a omáčka z tamarindu) a kořením. Bhalla se obvykle podává studená, na rozdíl od Aloo Tikki. Různé typy vad se vyrábějí z různých přísad, od luštěnin (jako je medu vada z jižní Indie) až po brambory (jako je batata vada z Maháráštry). Často se podávají jako snídaně nebo svačina a také se používají v jiných přípravcích jídel (jako je dahi vada a vada pav).
Zde je několik dalších informací o vadách:
Vady se obvykle vyrábějí z čočky, cizrny nebo brambor.
Mohou být plněné různými přísadami, jako je zelenina, koření a bylinky.
Vady se smaží na oleji nebo přepuštěném másle, dokud nejsou zlatohnědé a křupavé.
Podávají se horké nebo studené s různými chutney a sambarem.
Vady jsou oblíbeným pouličním jídlem v Indii a dalších částech světa.
Jsou také běžnou součástí thali, což je tradiční indické jídlo sestávající z různých pokrmů.
Zde jsou některé z nejoblíbenějších typů vad:
Medu vada je čočková vada ve tvaru koblihy z jižní Indie.
Batata vada je bramborová vada z Maháráštry.
Masala vada je vada plněná kořeněnou bramborovou směsí.
Dahi vada je vada namočená v jogurtu a podávaná s chutney.
Vada pav je vada podávaná v housce s chutney.
Vady jsou všestranné a chutné občerstvení, které lze vychutnat při různých příležitostech. Jsou skvělým způsobem, jak zažít chuť Indie, ať už jste kdekoli na světě.
Pabellón criollo
Pabellón criollo je tradiční venezuelské jídlo, které je považováno za národní pokrm. Kombinuje prvky ze tří různých kultur, které se během španělského koloniálního období vzájemně ovlivnily: indiánů, Španělů a Afričanů. Název je synonymem pro vlajku, protože to byla jedna z hlavních původních asociací. Jedná se o talíř rýže, dušeného hovězího masa a dušených černých fazolí.
Ingredience
1 kg hovězího masa (nahoře, lopatka)
1 cibule, nakrájená
2 stroužky česneku, nakrájené
1 červená paprika, nakrájená
1 zelená paprika, nakrájená
1 rajče, nakrájené
1/2 šálku červeného vína
1 šálek hovězího vývaru
1 lžička mletého kmínu
1 lžička mletého koriandru
1/2 lžičky sušeného oregana
1/4 lžičky soli
1/4 lžičky černého pepře
1 šálek černých fazolí, namočených přes noc
2 šálky vody
1/2 cibule, nakrájená
1 stroužek česneku, nakrájený
1/2 červené papriky, nakrájené
1/4 šálku nasekané petrželky
4 šálky rýže
6 šálků vody
1 lžíce soli
Návod
1. Hovězí maso nakrájejte na malé kousky.
2. V hrnci rozehřejte trochu oleje a opečte hovězí maso ze všech stran.
3. Přidejte cibuli, česnek, červenou papriku, zelenou papriku a rajče a vařte, dokud zelenina nezměkne.
4. Přilijte červené víno a nechte ho odpařit.
5. Přidejte hovězí vývar, kmín, koriandr, oregano, sůl a černý pepř.
6. Přiveďte k varu, poté snižte teplotu a duste 1 hodinu, nebo dokud maso není měkké.
7. Černé fazole slijte a propláchněte.
8. V hrnci smíchejte fazole, vodu, cibuli, česnek a červenou papriku.
9. Přiveďte k varu, poté snižte teplotu a duste 1 hodinu, nebo dokud fazole nejsou měkké.
10. Rýži propláchněte a v hrnci smíchejte s vodou a solí.
11. Přiveďte k varu, poté snižte teplotu a duste 20 minut, nebo dokud rýže není měkká.
12. Podávejte pabellón criollo s rýží, dušeným hovězím masem a dušenými černými fazolemi.
13. Posypte petrželkou.
Afro-Karibští Britové Afro-Karibští Britové jsou etnická skupina ve Spojeném království. Jsou to britští občané, jejichž předkové pocházejí z Karibiku a jejichž původ lze dále vysledovat v Africe, nebo jsou to občané Karibiku žijící ve Spojeném království. Existují i lidé, kteří se identifikují jako Afro-Karibští, ale jsou smíšené rasy. Nejběžnějším a tradičním použitím termínu Afro-Karibská komunita se odkazuje na skupiny obyvatel, kteří v britské společnosti pokračují v některých aspektech karibské kultury, zvyků a tradic. První generace Afro-Karibských lidí, kteří migrovali do Británie, mají své předky v různých afro-karibských etnických skupinách. Afro-Karibští lidé pocházejí z různých skupin afrických národů, kteří byli přivezeni, prodáni a odvezeni jako otroci do koloniálního Karibiku. Kromě toho mohou mít britští Afro-Karibci předky z různých původních karibských kmenů a ze skupiny osadníků evropských a asijských etnických skupin. Podle Národní lékařské knihovny má průměrný Afro-Karibský člověk v průměru 20 % evropských příměsí. Od poloviny 18. století přicházeli Afro-Karibci v malém počtu do přístavních měst v Anglii a Walesu. Nejvýznamnější vlna migrace nastala po druhé světové válce a shodovala se s obdobím dekolonizace a rozpadu britského impéria. Tato generace, známá jako generace Windrush, přijela jako občané Spojeného království a kolonií (CUKC) v 50. a 60. letech 20. století díky narození v bývalých britských koloniích v Karibiku. Přestože těm, kteří se usadili ve Spojeném království před rokem 1973, byl imigračním zákonem z roku 1971 udělen buď pobyt, nebo povolení k trvalému pobytu, řada vládních politik vedla k tomu, že někteří byli v letech 2000 a 2010 mylně označeni za nezákonně pobývající ve Spojeném království, což se později stalo známým jako skandál Windrush. Populace má různorodé zázemí s původem na Jamajce, Trinidadu a Tobagu, Svatém Kryštofu a Nevis, Barbadosu, Grenadě, Antigui a Barbudě, Svaté Lucii, Dominice, Montserratu, Britských Panenských ostrovech, Turks a Caicos, Kajmanských ostrovech, Anguille, Svatém Vincentu a Grenadinách, Guyaně a Belize. Ve 21. století jsou afro-karibské komunity přítomny ve všech hlavních městech Spojeného království a přeživší členové této generace, někdy nazývaní Windrushští Britové, a jejich potomci tvoří multietnickou kulturní skupinu žijící v zemi. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná konkrétní kategorie sčítání lidu ve Spojeném království, která by komplexně pokrývala komunitu, zůstávají počty obyvatel poněkud nejednoznačné. „Černý Karibik“ (pod názvem „Černý Brit“) a „Smíšený: Bílý a černý Karibik“ (pod názvem „Smíšený“) označují úplný nebo částečný původ a při sčítání lidu ve Spojeném království v roce 2011 zaznamenaly 594 825 a 426 715 osob. Kategorie sčítání lidu, které byly také použity, jsou „Bílý: Bílý Karibik“, „Smíšený: Karibský Asiat“ a „Smíšený: Bílý Karibik“. V tomto ohledu a na ilustraci složitosti uvnitř afro-karibského lidu existují pozoruhodné příklady těch, kteří mají rodiče nebo prarodiče afro-karibského původu, kteří se identifikují nebo jsou vnímáni jako běloši ve Spojeném království.
Britští Indokaribští obyvatelé
Britští Indokaribští obyvatelé jsou britští občané, jejichž předci pocházeli z Karibiku a jejichž původ sahá až do Indie a širšího subkontinentu. Ve Spojeném království žije velká populace Indokaribských obyvatel.
Celková populace
Indoguyanských - Neznámý počet
Indojamajských - Neznámý počet
Indotřinidadských - Přibližně 25 000
Indosurinamských - Neznámý počet
Regiony s významnou populací
Ve Spojeném království se Indokaribští obyvatelé nacházejí zejména v následujících městech:
Londýn
Birmingham
Manchester
Leicester
Leeds
Glasgow
Preston
Sheffield
Liverpool
Nottingham
Southampton
Bristol
Newcastle upon Tyne
Slough
Edinburgh
Cardiff
Stoke on Trent
Coventry
Jazyky
Britská angličtina
Karibská angličtina (především trinidadská a tobagská a guyanská)
Karibská hindština
Hinglish
Tamilština
Náboženství
Většina: Hinduismus
Významná menšina: Křesťanství, islám
Ostatní menšiny: Sikhismus, džinismus, buddhismus, zoroastrismus, bahá'í
Související etnické skupiny
Britští Indové
Indická diaspora
Indokaribští obyvatelé
Indokaribští Američané
Indové v Nizozemsku
Ameriky
Ameriky, někdy označované také jako Amerika, jsou souborem území západní polokoule, která zahrnují různé subjekty a regiony definované geografií, politikou a kulturou.
V anglicky mluvícím světě se Ameriky obvykle dělí na dva samostatné kontinenty: Severní Ameriku a Jižní Ameriku. V některých částech Evropy a Latinské Ameriky se však Amerika považuje za jediný kontinent, v rámci kterého jsou Severní a Jižní Amerika regiony.
Rozdělení Amerik
Ameriky se dále dělí na následující subregiony:
Severní Amerika (NA)
Severní Amerika (NA)
Střední Amerika
Karibik
Jižní Amerika (SA)
Jižní Amerika (SA)
Anglo-Amerika (A-A)
Latinská Amerika (LA)
Geografické definice
Severní Amerika: Kontinent zahrnující Kanadu, Spojené státy, Mexiko a Grónsko.
Jižní Amerika: Kontinent zahrnující většinu zemí ležících jižně od Panamské šíje.
Střední Amerika: Region spojující Severní a Jižní Ameriku, zahrnující země jako Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama.
Karibik: Souostroví ležící v Karibském moři, zahrnující země jako Kuba, Jamajka a Trinidad a Tobago.
Anglo-Amerika: Region Severní Ameriky, kde převládá angličtina jako úřední jazyk, zahrnující Spojené státy, Kanadu a některé karibské země.
Latinská Amerika: Region Ameriky, kde převládají románské jazyky, které se vyvinuly z latiny, zahrnující většinu zemí Jižní Ameriky a některé země Střední Ameriky.
Kulturní a politické definice
Kromě geografických definic existují také kulturní a politické definice Amerik. Například:
Severní Amerika: Často se považuje za region s výrazným angloamerickým dědictvím a kulturou.
Jižní Amerika: Často se považuje za region s výrazným latinskoamerickým dědictvím a kulturou.
Latinská Amerika: Často se považuje za region s politickou a ekonomickou jednotou, založenou na společném jazykovém a kulturním dědictví.
Je důležité poznamenat, že tyto definice jsou variabilní a mohou se lišit v závislosti na kontextu a perspektivě.
Kultura Karibiku
Termín karibská kultura shrnuje umělecké, hudební, literární, kulinářské, politické a společenské prvky, které jsou reprezentativní pro karibský lid po celém světě. Jako soubor osadnických národů byl současný Karibik utvářen vlnami migrace, které se spojily a vytvořily jedinečnou směs zvyků, kuchyně a tradic, které poznamenaly sociokulturní rozvoj oblasti.
Historie
Historie karibské kultury je dlouhá a složitá, přičemž její kořeny sahají až do předkolumbovského období. Prvními obyvateli Karibiku byli domorodí obyvatelé, kteří se živili lovem, rybolovem a zemědělstvím. V 15. století dorazili do Karibiku evropští průzkumníci, což vedlo k kolonizaci a otroctví. Po zrušení otroctví v 19. století se do Karibiku přistěhovali dělníci z Indie a Číny, což ještě více obohatilo kulturní rozmanitost regionu.
Kultura
Karibská kultura je živá a rozmanitá směs různých vlivů. Je ovlivněna africkou, evropskou, domorodou a asijskou kulturou a vytvořila jedinečný výraz, který je charakteristický pro region.
Hudba: Karibská hudba je známá svým rytmickým stylem a používáním bicích nástrojů. Mezi oblíbené hudební žánry patří reggae, calypso, soca a dancehall.
Tanec: Karibský tanec je stejně živý a rytmický jako hudba. Mezi oblíbené taneční styly patří zouk, salsa a merengue.
Kuchyně: Karibská kuchyně je známá svým používáním čerstvých surovin a koření. Mezi oblíbená jídla patří jerk chicken, curry goat a roti.
Literatura: Karibská literatura se zabývá širokou škálou témat, od historie a politiky až po lásku a ztrátu. Mezi slavné karibské autory patří Derek Walcott, V.S. Naipaul a Maryse Condé.
Umění: Karibské umění je stejně rozmanité jako kultura samotná. Mezi oblíbené umělecké formy patří malba, sochařství a řemesla.
Společnost
Karibská společnost je multikulturní a multietnická, s různými náboženstvími, jazyky a zvyky. Mezi hlavní náboženství v Karibiku patří křesťanství, hinduismus a islám. Angličtina, španělština a francouzština jsou hlavními jazyky, ale v regionu se mluví i mnoha dalšími jazyky.
Výzvy
Karibská kultura čelí řadě výzev, včetně globalizace, ekonomické nerovnosti a klimatických změn. Globalizace může vést k erozi tradičních kultur, zatímco ekonomická nerovnost může ztížit přístup ke vzdělání a zdravotní péči. Klimatické změny mohou ohrozit pobřežní komunity a poškodit přírodní zdroje.
Ochrana
Ochrana karibské kultury je zásadní pro zachování identity regionu. Karibské vlády a organizace přijaly řadu opatření na ochranu a podporu kultury, včetně zavádění kulturních politik, financování kulturních programů a vytváření kulturních institucí.
Závěr
Karibská kultura je bohatá a rozmanitá směs různých vlivů. Je produktem dlouhé a složité historie a je utvářena současnými výzvami. Ochrana a podpora karibské kultury je zásadní pro zachování identity regionu a zajištění jeho budoucnosti.
Univerzita Západní Indie Univerzita Západní Indie (UWI), původně University College of the West Indies, je veřejný univerzitní systém založený za účelem uspokojení potřeb vyššího vzdělání obyvatel 18 anglicky mluvících zemí a území v Karibiku: Anguilla, Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Dominika, Grenada, Guyana, Jamajka, Montserrat, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny, Trinidad a Tobago a Turks a Caicos. Každá země je buď členem Commonwealthu národů, nebo britským zámořským územím. Cílem univerzity je pomoci "odemknout potenciál pro hospodářský a kulturní růst" v Západní Indii, a tím umožnit zlepšení regionální autonomie. Univerzita byla původně založena jako nezávislá externí vysoká škola University of London. Univerzita vychovala studenty, kteří vynikli v řadě oborů, jako jsou umění a vědy, obchod, politika a sport. Mezi významné absolventy a fakultu patří tři nositelé Nobelovy ceny, 72 Rhodesových stipendistů, tři vítězové stipendia Gates Cambridge, jeden vítěz ceny Emmy, jeden vítěz Man Bookerovy ceny, jeden vítěz Americké knižní ceny, několik vítězů Ceny Commonwealthu za krátký příběh, 18 současných nebo bývalých karibských vedoucích vlád, dva olympijští vítězové zlatých medailí a další ocenění. Kriketový tým univerzity se dříve účastnil domácího kriketu v Západní Indii, ale nyní se účastní jako součást kombinovaného týmu univerzit a vysokých škol. Univerzitní kampus Mona na Jamajce slouží jako sídlo University of the West Indies. Kromě UWI Mona má univerzita čtyři hlavní univerzitní centra: UWI Cave Hill (Barbados), UWI St. Augustine (Trinidad a Tobago), UWI Five Islands (Antigua a Barbuda) a regionální UWI Open Campus v karibských národech financovaných UWI.
Britské Západní Indie Britské Západní Indie (BWI) byly britskými koloniemi v Západní Indii: Anguilla, Kajmanské ostrovy, Turks a Caicos, Montserrat, Britské Panenské ostrovy, Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Dominika, Grenada, Jamajka, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny, Britská Guyana (nyní Guyana) a Trinidad a Tobago. [1] Mezi další území patřily Bermudy a bývalý Britský Honduras (nyní Belize). Království Anglie poprvé usilovalo o založení kolonií v 16. a 17. století v soutěži se Španělským impériem. Kolonie byly zpočátku financovány z cenných těžebních surovin, jako byla výroba cukru, a byly také centrem transatlantického obchodu s otroky. Do Britské Západní Indie bylo přivezeno přibližně 2,3 milionu otroků. [2] Kolonie sloužily jako základny pro projekci moci Britského impéria prostřednictvím královského námořnictva a obchodního loďstva a pro další rozvoj a ochranu obchodu říše. Před obdobím dekolonizace na konci 50. a 60. let 20. století se pojem „Britské Západní Indie“ běžně používal k označení všech britských kolonií v regionu jako součásti Britského impéria. [3] [4] [5] Po nezávislosti většiny území na Spojeném království se nyní používá pojem Karibské společenství. V roce 1912 britská vláda rozdělila svá území na různé kolonie: Bahamy, Barbados, Britská Guyana, Britský Honduras, Jamajka (se závislými územími Turks a Caicos a Kajmanské ostrovy), Trinidad a Tobago, Návětrné ostrovy a Závětrné ostrovy. [4] V letech 1958 až 1962 byla všechna ostrovní území s výjimkou Britských Panenských ostrovů, Baham a Bermud organizována do Federace Západní Indie. Doufalo se, že se Federace stane nezávislým státem jako jeden národ, ale měla omezené pravomoci a čelila mnoha praktickým problémům. V důsledku toho byla Federace Západní Indie v roce 1962 rozpuštěna. Tato území jsou nyní plně nezávislými suverénními státy, s výjimkou pěti – Anguilla, Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Montserrat a Turks a Caicos – které zůstávají britskými zámořskými územími, stejně jako Bermudy. Všechny zůstávají v rámci Commonwealthu národů. Založily také Karibské společenství a mnoho z těchto národů se připojilo k různým mezinárodním organizacím, jako jsou Organizace amerických států, Asociace karibských států, Světová obchodní organizace, Organizace spojených národů a Karibská rozvojová banka.
Indická diaspora
Indičtí emigranti (ISO: Pravāsī Bhāratīya), oficiálně nazývaní nerezidentní Indové (NRI) a lidé indického původu (PIO), jsou Indové, kteří žijí nebo pocházejí mimo Indii. [29] [30] Podle indické vlády jsou nerezidentní Indové občany Indie, kteří v současné době nežijí v Indii, zatímco pojem lidé indického původu se vztahuje na lidi indického původu nebo předky, kteří jsou občany jiných zemí než Indie (s některými výjimkami). Zahraniční občanství Indie (OCI) je udělováno lidem indického původu a osobám, které nejsou indického původu, ale jsou manželé/manželky lidí indického původu. Osoby se statusem OCI jsou známé jako zámořští občané Indie (OCI). [31] Status OCI je trvalé vízum pro návštěvu Indie s cizím pasem. Podle zprávy ministerstva zahraničních věcí žije mimo Indii 29 milionů NRI a PIO (včetně OCI); a indičtí emigranti tvoří největší zámořskou diasporu na světě. [1] Každý rok emigruje do zámoří 2,5 milionu (25 lakhů) Indů, což je nejvyšší roční počet migrantů na světě. [32]
Oblasti s významnými populacemi
Indičtí emigranti se nacházejí ve všech koutech světa, ale největší koncentrace je v následujících zemích:
Spojené státy americké: 4 946 306 [2]
Spojené arabské emiráty: 3 425 144 [1] [3]
Saúdská Arábie: 2 594 947 [1] [4] [5]
Malajsie: 2 012 600 [6]
Myanmar: 2 009 207 [1] [7]
Spojené království: 1 864 318 [8]
Jihoafrická republika: 1 075 834 [9]
Omán: 1 375 667 [10]
Kanada: 1 347 715 [11] [dolní alfa 1]
Kuvajt: 1 152 175 [10] [12]
Nigérie: 1 000 000 [13]
Mauricius: 804 500 [1]
Srí Lanka: 802 323 [14]
Katar: 702 013 [10]
Austrálie: 673 352 [15]
Nepál: 426 941 [10]
Trinidad a Tobago: 468 524 [16]
Singapur: 362 274 [17]
Bahrajn: 326 658 [1]
Fidži: 315 198 [1]
Guyana: 299 382 [1]
Réunion (zámořská Francie): 297 300 [1]
Německo: 247 000 [18]
Nový Zéland: 239 193 [19]
Surinam: 237 205 [1]
Itálie: 162 492 [20]
Bangladéš: 127 014 [21]
Indonésie: 125 900 [1]
Keňa: 100 000 [1]
Jamajka: 65 486 [22]
Nizozemsko: 65 399 [23]
Tanzanie: 60 000 [1]
Francie: 58 983 [24]
Španělsko: 56 459 [25]
Čína: 56 050 (55 500 jsou NRI) (550 jsou PIO) [1] [26]
Švédsko: 53 973 [27]
Thajsko: 46 326 [28]
Jazyky
Indičtí emigranti mluví širokou škálou jazyků, včetně:
Hindština
Angličtina
Pandžábština
Gudžarátština
Bengalština
Tamilština
Teluguština
Malayalamština
Kannadaština
Maráthština
Urdujština
Sindhština
Náboženství
Indičtí emigranti vyznávají různá náboženství, včetně:
Hinduismus
Islám
Sikhismus
Džinismus
Buddhismus
Zoroastrismus
Křesťanství
Baháʼí
Judaismus
Ekonomický přínos
Indičtí emigranti významně přispívají k ekonomikám svých hostitelských zemí. Jsou známí svými podnikatelskými schopnostmi a jsou často zapojeni do podnikání, obchodu a financí. Kromě toho indičtí emigranti také zasílají značné částky peněz zpět do Indie, což pomáhá podpořit indickou ekonomiku.
Sociální a kulturní přínos
Indičtí emigranti také obohacují sociální a kulturní život svých hostitelských zemí. Založili četné organizace a spolky, které podporují indickou kulturu a dědictví. Indičtí emigranti se také aktivně zapojují do místní politiky a občanské společnosti.
Výzvy
Indičtí emigranti čelí řadě výzev, včetně:
Rasismus a diskriminace
Jazykové bariéry
Kulturní rozdíly
Stesk po domově
Závěr
Indičtí emigranti jsou významnou a rostoucí součástí světové populace. Přispívají k ekonomikám a společnostem svých hostitelských zemí a zároveň si udržují silné vazby na svou vlast.