V dnešní době se používá mnoho názvů pro Koreu, které jsou odvozeny od názvů starověkých korejských království a dynastií. Výběr názvu často závisí na jazyce, na tom, zda uživatel odkazuje na jednu nebo obě moderní Koreje, a dokonce i na jeho politických názorech na korejský konflikt. Název Korea je exonymum, odvozené od Goryeo nebo Koryŏ. Severní i Jižní Korea používají tento název v angličtině. V korejském jazyce však obě Koreje používají různé termíny pro nominálně sjednocený národ: Joseon (조선, 朝鮮) v Severní Koreji a Hanguk (한국, 韓國) v Jižní Koreji. Původ názvu Korea Název Korea je odvozen od názvu království Goryeo (고려, 高麗), které existovalo od 10. do 14. století. Název Goryeo se sám odvozuje od názvu staršího království Goguryeo (고구려, 高句麗), které existovalo od 3. století před naším letopočtem do 7. století našeho letopočtu. Název Goguryeo se skládá ze slov "go" (고, 高), což znamená "vysoký" nebo "nadřazený", a "guryeo" (구려, 句麗), což je jméno kmene, který království založil. Názvy Korejí v korejském jazyce V korejském jazyce se obě Koreje nazývají různě. Severní Korea používá název Joseon (조선, 朝鮮), který se skládá ze slov "jo" (조, 朝), což znamená "ráno", a "seon" (선, 鮮), což znamená "čerstvý" nebo "nový". Název Joseon se původně používal pro celé Korejské království, které existovalo od 14. do 20. století. Jižní Korea používá název Hanguk (한국, 韓國), který se skládá ze slov "han" (한, 韓), což je jméno starověkého korejského kmene, a "guk" (국, 國), což znamená "země" nebo "národ". Název Hanguk se začal používat v 19. století, kdy se Korea začala otevírat vnějšímu světu. Použití názvů Korea, Joseon a Hanguk V angličtině se název Korea běžně používá pro obě Koreje. Severní Korea však dává přednost používání názvu Joseon, zatímco Jižní Korea dává přednost používání názvu Hanguk. V češtině se pro obě Koreje běžně používá název Korea. Politické důsledky používání různých názvů Používání různých názvů pro Koreje odráží politické rozdělení Korejského poloostrova. Severní Korea se považuje za jediného legitimního nástupce Korejského království, zatímco Jižní Korea se považuje za samostatný stát. Používání názvu Joseon v Severní Koreji je považováno za způsob, jak zdůraznit její spojení s historickým Korejským královstvím. Používání názvu Hanguk v Jižní Koreji je považováno za způsob, jak zdůraznit její moderní a demokratickou identitu. Závěr Používání různých názvů pro Koreje odráží složitou historii a politické rozdělení Korejského poloostrova. Název Korea je exonymum odvozené od názvu starověkého království Goryeo, zatímco názvy Joseon a Hanguk se používají v Severní a Jižní Koreji pro nominálně sjednocený národ. Používání různých názvů má politické důsledky, které odrážejí odlišné pohledy obou Korejí na jejich historii a identitu.
Korejská demilitarizovaná zóna (DMZ) je pás území, které se táhne napříč Korejským poloostrovem poblíž 38. rovnoběžky severní šířky. DMZ je hraniční bariéra, která poloostrov rozděluje přibližně na polovinu. Byla vytvořena jako nárazníková zóna mezi Severní a Jižní Koreou podle ustanovení Korejského příměří z roku 1953, dohody mezi Severní Koreou, Čínou a Velitelstvím OSN.
DMZ je 250 kilometrů dlouhá a asi 4 kilometry široká. V DMZ a jejím okolí došlo k různým incidentům, při nichž byly oběti na obou stranách. Uvnitř DMZ je místo setkání obou zemí, kde probíhají jednání: malá Společná bezpečnostní oblast (JSA) poblíž západního konce zóny.
Historie DMZ
DMZ byla vytvořena po korejské válce (1950-1953). Válka skončila příměřím, které rozdělilo Koreu na dvě země: Severní Koreu a Jižní Koreu. Demilitarizovaná zóna byla vytvořena jako nárazníková zóna mezi těmito dvěma zeměmi.
DMZ byla původně spravována společnou komisí Severní Koreje a Jižní Koreje. V roce 1972 však Severní Korea z komise vystoupila. Od té doby je DMZ spravována Velitelstvím OSN a Jižní Koreou.
Incidenty v DMZ
V DMZ a jejím okolí došlo k mnoha incidentům. Mezi nejzávažnější incidenty patří:
Incident s modrou budovou (1968): Severokorejští vojáci zaútočili na americký špionážní letoun, který letěl nad DMZ. V incidentu zahynulo 31 amerických vojáků.
Incident s топором (1976): Severokorejští vojáci zabili dva americké vojáky sekerami.
Incident s EC-121 (1969): Severokorejské stíhačky sestřelily americké průzkumné letadlo EC-121. V incidentu zahynulo 31 amerických vojáků.
Incident s Чхонаном (2010): Severokorejské torpédo potopilo jihokorejskou korvetu Čhonan. V incidentu zahynulo 46 jihokorejských námořníků.
Společná bezpečnostní oblast (JSA)
Společná bezpečnostní oblast (JSA) je místo setkání Severní a Jižní Koreje. Nachází se poblíž západního konce DMZ. JSA je jediné místo, kde se Severní a Jižní Korea mohou setkávat bez zbraní.
V JSA probíhají různá jednání, včetně jednání o příměří a jednání o sjednocení Koreje. JSA je také turistickou atrakcí.
Budoucnost DMZ
Budoucnost DMZ je nejistá. Severní a Jižní Korea se v poslední době snaží zlepšit své vztahy. V roce 2018 se vůdci obou zemí setkali a dohodli se na ukončení nepřátelství a usilování o denuklearizaci Korejského poloostrova.
Není jasné, zda se Severní a Jižní Korea někdy znovu sjednotí. Pokud se však sjednotí, DMZ pravděpodobně zanikne.
Konflikt v korejské DMZ
Konflikt v korejské demilitarizované zóně (DMZ) byl sérií menších ozbrojených střetů mezi severokorejskými silami a silami Jižní Koreje a Spojených států. Odehrávaly se především v letech 1966 až 1969 v korejské DMZ.
Příčiny
Konflikt byl vyvolán severokorejskými pokusy vyvolat povstání v Jižní Koreji. Severní Korea se snažila sjednotit Korejský poloostrov pod svou komunistickou vládou.
Průběh
Konflikt zahrnoval přestřelky, přepady a sabotáže. Severokorejské síly se pokoušely proniknout do Jižní Koreje a provádět útoky na americké a jihokorejské jednotky. Jižní Korea a Spojené státy reagovaly posílením svých sil v DMZ a provedením odvetných útoků.
Následky
Konflikt skončil v roce 1969 bez významných územních změn. Severní Koreji se nepodařilo vyvolat povstání v Jižní Koreji a Jižní Korea a Spojené státy udržely kontrolu nad DMZ.
Ztráty
Konflikt si vyžádal následující ztráty:
Jižní Korea: 299 zabitých, 550 zraněných
Spojené státy: 75 zabitých, 111 zraněných
Severní Korea: nejméně 23 zabitých, 33 zajatých
Dopad
Konflikt zvýšil napětí mezi Severní a Jižní Koreou a Spojenými státy. Vedl také k posílení americké vojenské přítomnosti v Jižní Koreji.
Odkaz
Konflikt v korejské DMZ je připomínkou trvalého napětí mezi Severní a Jižní Koreou. Konflikt také zdůrazňuje důležitost udržení míru a stability v Korejském poloostrově.
Deklarace z Pchanmundžomu 27. dubna 2018 podepsali prezident Jižní Koreje Mun Če-in a prezident Severní Koreje Kim Čong-un Deklaraci z Pchanmundžomu za mír, prosperitu a sjednocení Korejského poloostrova. K podpisu došlo během mezikorejského summitu v roce 2018 v Mírovém domě ve Společné bezpečnostní zóně na jihokorejské straně. Deklarace uvádí, že vlády Jižní a Severní Koreje se dohodly na oficiálním ukončení korejské války a konfliktu a zahájení nové éry míru. Zavazují se k ukončení rozdělení a konfrontace a nastolení nové éry národního smíření, míru, sjednocení a prosperity. Součástí je také zlepšení mezikojských vztahů a komunikace. Obě strany prohlásily, že "budou aktivně usilovat o podporu a spolupráci mezinárodního společenství při denuklearizaci Korejského poloostrova". Deklarace byla předložena Valnému shromáždění OSN 6. září 2018. Po volbách v roce 2022, kdy se k moci dostal konzervativní prezident Jun Sok-jol, byla dohoda s Jižní Koreou ze strany Severní Koreje 23. listopadu 2023 pozastavena. Severní Korea jako důvod uvedla stupňující se vojenské provokace a plány na rozmístění vojenských sil podél vojenské demarkační linie.
Rozhraní syntaxe a sémantiky
V lingvistice se rozhraním syntaxe a sémantiky rozumí interakce mezi syntaktickými pravidly a významem slov. Jeho studium zahrnuje jevy, které se týkají jak syntaxe, tak sémantiky, s cílem vysvětlit souvislosti mezi formou a významem.
Mezi konkrétní témata patří:
Rozsah: Jak se význam slov mění v závislosti na jejich pozici ve větě.
Vazba: Jak jsou zájmena spojena se svými antecedentními podstatnými jmény.
Lexikálně-sémantické vlastnosti: Například časová forma sloves a určování počtu podstatných jmen.
Sémantické makrorole: Role, které hrají účastníci události vyjádřené větou (např. agent, pacient).
Neobžalovatelnost: Typ sloves, která nevyžadují přímý objekt.
Rozhraní je chápáno velmi odlišně ve formalistických a funkcionalistických přístupech. Zatímco funkcionalisté se snaží hledat vysvětlení syntaktických jevů v sémantice a pragmatice, formalisté se snaží tato vysvětlení omezit na samotnou syntaxi.
Kromě syntaxe byly zkoumány i další aspekty gramatiky z hlediska jejich interakce se sémantikou, což dokládá existence termínů jako rozhraní morfosyntaxe a sémantiky.
Dějiny Koreje Prehistorické období Nejstarší stopy lidské přítomnosti na Korejském poloostrově sahají až do období dolního paleolitu, zhruba před půl milionem let. První známá korejská keramika pochází z období kolem 8000 př. n. l., neolit začal po roce 6000 př. n. l., následovala doba bronzová kolem roku 2000 př. n. l. a doba železná kolem roku 700 př. n. l. Starověké období Podle legendy založil království Gojoseon v severní Koreji a jižní Mandžukii v roce 2334 př. n. l. král Dangun. První písemné historické záznamy o Gojoseonu se nacházejí v textu Guanzi. Ve 3. století př. n. l. vznikl ve střední Koreji stát Jin. Na konci 2. století př. n. l. dobyla Gojoseon čínská dynastie Han, což vedlo k období válčících států. Období tří království Od 1. století př. n. l. ovládla Korejský poloostrov a Mandžukii tři království: Kogurjo, Pekče a Silla. V roce 676 Silla sjednotila Koreu. Severní a jižní období V roce 698 založil král Go na starém území Kogurja království Balhae. Vzniklo tak období Severních a Jižních států (698–926), kdy vedle sebe existovaly Balhae a Silla. Období tří pozdních království Na konci 9. století se Silla rozdělila na Tři pozdní království (892–936), která sjednotila dynastie Korjo založená králem Wang Geonem. Mezitím Balhae padlo pod nájezdy dynastie Liao vedené Kitany, přičemž uprchlíci včetně posledního korunního prince emigrovali do Korja, kde se zapojili do vládnoucí rodiny a sjednotili tak dva nástupnické státy Kogurja. Období Korjo V období Korjo byly kodifikovány zákony, zaveden systém státní služby a rozkvétala kultura ovlivněná buddhismem. Mongolové však v 13. století dobyli Korjo a ovládali je až do poloviny 14. století. Období Čoson V roce 1392 založil generál I Song-gje dynastii Čoson (1392–1897) po státním převratu, který svrhl dynastii Korjo v roce 1388. Král Sedžong Veliký (1418–1450) provedl řadu administrativních, sociálních, vědeckých a ekonomických reforem, upevnil královskou moc v raných letech dynastie a osobně vytvořil korejskou abecedu hangul. Po období míru trvajícím téměř dvě století čelila dynastie Čoson od roku 1592 do roku 1637 zahraničním invazím a vnitřním frakčním sporům. Nejvýznamnější z těchto invazí byly japonské invaze do Koreje. Spojené síly čínské dynastie Ming a dynastie Čoson tyto japonské invaze odrazily, ale obě země za to zaplatily vysokou cenu. Čoson se poté postupně stávala stále více izolacionistickou a stagnující. V polovině 19. století, kdy země odmítala modernizovat a byla ohrožována evropskými mocnostmi, byla Korejská Čoson nucena podepsat s cizími mocnostmi nerovné smlouvy. Po zavraždění císařovny Mjongseong v roce 1895, povstání rolníků Donghak a reformách Gabo v letech 1894 až 1896 vzniklo Korejské císařství (1897–1910), které znamenalo krátké, ale rychlé období sociálních reforem a modernizace. Japonská okupace V roce 1905 však Korejské císařství podepsalo protektorátní smlouvu a v roce 1910 Japonsko Korejské císařství anektovalo. Korea se poté stala japonskou kolonií od roku 1910 do roku 1945. Korejský odpor se projevil ve všeobecném hnutí 1. března 1919. Poté se odbojová hnutí, koordinovaná exilovou Prozatímní vládou Korejské republiky, aktivně rozvíjela především v sousední Mandžukii, Číně a Sibiři. Rozdělení Koreje Po skončení druhé světové války v roce 1945 Spojenci rozdělili zemi na severní část (chráněnou Sověty) a jižní část (chráněnou především Spojenými státy). V roce 1948, když se mocnosti nedokázaly dohodnout na vytvoření jediné vlády, toto rozdělení vedlo ke vzniku moderních států Severní a Jižní Korea. Poloostrov byl rozdělen na 38. rovnoběžce: na jihu vznikla "Korejská republika" s podporou USA a západní Evropy a na severu "Korejská lidově demokratická republika" s podporou Sovětů a komunistické Čínské lidové republiky. Korejská válka Nový premiér Severní Koreje Kim Ir-sen zahájil v roce 1950 Korejskou válku ve snaze sjednotit zemi pod komunistickou vládou. Po obrovských materiálních a lidských ztrátách skončil konflikt v roce 1953 příměřím. Poválečné období V roce 1991 byly oba státy přijaty do Organizace spojených národů. V roce 2018 se oba národy dohodly, že budou pracovat na konečném urovnání, které formálně ukončí korejský konflikt a po jeho ukončení najdou jednotu. Zatímco obě země byly po válce v podstatě pod vojenskou vládou, Jižní Korea se nakonec liberalizovala. Od roku 1987 má konkurenční volební systém. Jihokorejská ekonomika prosperuje a země je nyní považována za plně rozvinutou. Severní Korea si naopak zachovala totalitní militaristickou vládu s kultem osobnosti vybudovaným kolem rodiny Kimů. Ekonomicky zůstává Severní Korea silně závislá na zahraniční pomoci.
Historie Koreje před rozdělením Historie Koreje před jejím rozdělením je dlouhá a bohatá. Nejstarší známou civilizací v Koreji byla kultura Jeulmun, která se objevila kolem 8 000 let před naším letopočtem. Následovala kultura Mumun, která se vyznačovala výrobou keramiky. Období tří království Kolem 4. století před naším letopočtem se na Korejském poloostrově objevily tři království: Goguryeo, Baekje a Silla. Tato království soupeřila o moc a území po staletí. Období sjednocení V 7. století našeho letopočtu se Silla podařilo sjednotit Korejský poloostrov a založit sjednocené království Silla. Toto království trvalo až do 10. století. Období Goryeo Po sjednoceném království Silla následovalo období Goryeo, které trvalo od 10. do 14. století. Období Goryeo bylo poznamenáno vlivem buddhismu a rozvojem keramiky. Období Joseon Po období Goryeo následovalo období Joseon, které trvalo od 14. do 20. století. Období Joseon bylo poznamenáno konfucianismem a izolacionistickou politikou. Koloniální období V roce 1910 byla Korea anexována Japonskem a stala se jeho kolonií. Koloniální období trvalo až do konce druhé světové války v roce 1945. Rozdělení Koreje Po druhé světové válce byl Korejský poloostrov rozdělen na dvě části: Severní Koreu a Jižní Koreu. Toto rozdělení trvá dodnes. Jižní Korea Jižní Korea je republika s demokratickým zřízením. Země zaznamenala v posledních desetiletích značný hospodářský rozvoj a stala se jednou z nejrozvinutějších zemí v Asii. Severní Korea Severní Korea je komunistická diktatura, která je uzavřená světu. Země má problémy s lidskými právy a ekonomikou.
Prehistorie
Jeulmun (8000-1500 př. n. l.)
Toto období je charakteristické zdobenou keramikou s hřebenovitým vzorem, která dala období název. Jeulmunští lidé byli lovci, sběrači a začali s drobným pěstováním rostlin.
Starověk
Gojoseon (?-108 př. n. l.)
Legendární království, jehož založení se připisuje Dangunmovi.
Jin (4.-2. století př. n. l.)
Konfederace kmenů, která ovládala jižní část Korejského poloostrova.
Proto-tříkrálovství (1. století př. n. l. - 3. století n. l.)
Období, kdy se začaly formovat tři hlavní království: Goguryeo, Baekje a Silla.
Tříkrálovství (37 př. n. l. - 668 n. l.)
Goguryeo (37 př. n. l. - 668 n. l.)
Království na severu Korejského poloostrova, známé svou vojenskou silou.
Baekje (18 př. n. l. - 660 n. l.)
Království na jihozápadě Korejského poloostrova, proslavené svou kulturou a uměním.
Silla (57 př. n. l. - 935 n. l.)
Království na jihovýchodě Korejského poloostrova, které sjednotilo Koreu v 7. století.
Konfederace Gaya (42-562 n. l.)
Spolek malých království na jihovýchodě Korejského poloostrova, které byly spojeny s Baekje.
Severní a jižní období (668-935 n. l.)
Sjednocená Silla (668-935 n. l.)
Období, kdy Silla ovládala celý Korejský poloostrov.
Balhae (698-926 n. l.)
Království založené uprchlíky z Goguryeo, které ovládalo část území na severovýchodě Korejského poloostrova.
Pozdní tři království (892-936 n. l.)
Pozdní Baekje (892-936 n. l.)
Království založené potomky královské rodiny Baekje, které se pokusilo obnovit bývalé království.
Taebong (pozdní Goguryeo) (901-918 n. l.)
Království založené potomky královské rodiny Goguryeo, které se pokusilo obnovit bývalé království.
Sjednocená Silla (pozdní Silla) (668-935 n. l.)
Pokračování Silla po sjednocení Koreje, která se nakonec zhroutila kvůli vnitřním sporům.
Dynastické období
Goryeo (918-1392 n. l.)
Dynastie, která sjednotila Koreu po pádu Silla a Balhae.
Joseon (1392-1897 n. l.)
Dynastie, která vládla Koreji téměř 500 let a zavedla konfuciánskou ideologii.
Korejské císařství (1897-1910 n. l.)
Poslední dynastie v Koreji, která byla vyhlášena v roce 1897, ale v roce 1910 byla anektována Japonskem.
Koloniální období
Japonská nadvláda (1910-1945 n. l.)
Období, kdy Korea byla pod japonskou nadvládou, což vedlo k potlačení korejské kultury a identity.
Prozatímní vláda (1919-1948 n. l.)
Vláda v exilu, která zastupovala Koreu během japonské nadvlády a usilovala o nezávislost.
Moderní období
Vojenské vlády (1945-1948 n. l.)
Období po osvobození Koreje od japonské nadvlády, kdy vládla vojenská správa.
Rozdělení severu a jihu (1945-současnost)
Severní Korea (1948-současnost)
Komunistický stát, který vznikl po rozdělení Koreje v roce 1948.
Jižní Korea (1948-současnost)
Demokratická republika, která vznikla po rozdělení Koreje v roce 1948.
Mumunské období Mumunské období je archeologické období v korejské prehistorii, které se datuje přibližně do let 1500-300 př. n. l. Období je pojmenováno podle korejského názvu pro nezdobené nebo jednoduché kuchyňské a úložné nádoby, které tvoří velkou část keramické soupravy po celou dobu období, zejména však v letech 850-550 př. n. l. Mumunské období je známo vznikem intenzivního zemědělství a složitých společností jak na Korejském poloostrově, tak v Japonském souostroví. Období nebo jeho části byly někdy označovány jako "korejská doba bronzová" podle Thomsenova třístupňového systému klasifikace lidské prehistorie z 19. století. Vzhledem k tomu, že místní výroba bronzu nezačala dříve než přibližně v pozdním 8. století př. n. l., bronzové artefakty jsou vzácné a distribuce bronzu byla do 300 př. n. l. velmi regionální, je však použití takové terminologie v korejském případě zavádějící. Od poloviny 90. let 20. století došlo k prudkému nárůstu archeologických vykopávek lokalit z mumunského období, což v poslední době rozšířilo kolektivní znalosti o tomto formativním období v prehistorii východní Asie. Mumunskému období předcházelo období jeulmunské keramiky (cca 8000-1500 př. n. l.). Jeulmun bylo obdobím lovu, sběru a drobného pěstování rostlin. Původ mumunského období není dobře znám, ale megalitické pohřby, mumunská keramika a velká sídliště nalezená v povodí řeky Liao a v Severní Koreji cca 1800-1500 př. n. l. pravděpodobně naznačují počátky mumunského období v Jižní Koreji. Obdělávači, kteří používali mumunskou keramiku, vytlačili lidi, kteří používali způsoby obživy jeulmunského období.
Gojoseon, první království na Korejském poloostrově Gojoseon, také známé jako Joseon, bylo prvním královstvím na Korejském poloostrově. Podle korejské mytologie bylo království založeno legendárním králem Dangun. Gojoseon mělo nejvyspělejší kulturu na Korejském poloostrově a bylo důležitým krokem na cestě k centralizovanějším státům pozdějších období. Přípona "Go" (古), což znamená "starý", se v historiografii používá k odlišení království od dynastie Joseon, která byla založena v roce 1392 našeho letopočtu. Podle "Pamětí tří království" bylo Gojoseon založeno v roce 2333 př. n. l. Dangun, který se údajně narodil nebeskému princi Hwanung a medvědí ženě Ungnyeo. Ačkoli je Dangun mytologická postava, jejíž existence nebyla konkrétně prokázána, někteří jeho legendu interpretují jako odraz sociokulturních situací souvisejících s raným vývojem království. V každém případě sehrál příběh o Dangun důležitou roli ve vývoji korejské identity. Dnes je datum založení Gojoseon oficiálně oslavováno jako Den založení státu v Severní a Jižní Koreji. Některé zdroje tvrdí, že ve 12. století př. n. l., po založení Gojoseon, imigroval na severní část Korejského poloostrova Jizi (také známý jako Gija), mudrc, který patřil ke královské rodině dynastie Shang, a stal se zakladatelem Gija Joseon. Existuje mnoho interpretací Gojoseon a Gija Joseon a také debaty týkající se existence Gija Joseon. V roce 194 př. n. l. byla vládnoucí dynastie Gojoseon svržena Wi Man (Wei Man v čínštině), uprchlíkem z chanského vazalského státu Yan, který poté založil Wiman Joseon. V roce 108 př. n. l. chanská dynastie pod vedením císaře Wu napadla a dobyla Wiman Joseon. Chané zřídili čtyři velitelství, aby spravovali bývalé území Gojoseon. Po rozpadu chanské říše ve 3. století a následném chaotickém 4. století se tato oblast vymanila z čínské kontroly a byla dobyta Koguryeo v roce 313 našeho letopočtu. Hlavním městem Gojoseon byl od 2. století př. n. l. Wanggeom (moderní Pchjongjang). V jižní oblasti Korejského poloostrova vznikl do 3. století př. n. l. stát Jin.