Klanové jméno může odkazovat na:
Čínské klanové jméno (čínsky: 氏; pinyin: shì), jeden ze dvou typů starověkých čínských příjmení, odlišný od rodového jména (姓, xing)
Mongolské klanové jméno, část mongolského jména
Římské klanové jméno, běžný prvek latinských jmen, obvykle druhé jméno následující po praenomenu a před cognomenem
Skotský klan, geograficky založený systém rodinných seskupení (a historicky i vlády) ve Skotsku
Xhoské klanové jméno, uctivý způsob, jak se odkazovat na osobu Xhosa, podle jména významného předka
Provincie Kuang-tung Kuang-tung, známá také jako Kanton nebo Kuang-tung, je přímořská provincie ležící v jižní Číně na severním pobřeží Jihočínského moře. Hlavním městem provincie je Kanton. S počtem obyvatel 126,84 milionu (k roku 2021) na celkové rozloze přibližně 179 800 km2 je Kuang-tung nejlidnatější provincií Číny a 15. největší co do rozlohy, stejně jako druhou nejlidnatější zemskou správní jednotkou na světě. Ekonomika Kuang-tungu je v současnosti největší ze všech provinčních správních celků v Číně, s HDP ve výši 12,9 bilionu RMB (1,7 bilionu USD v nominálním HDP) v roce 2022, což představuje přibližně 10,6 % celkového hospodářského výkonu pevninské Číny. Má diverzifikovanou ekonomiku a byla známa jako výchozí bod námořní hedvábné stezky ve starověké Číně. Je domovem výrobních zařízení a kanceláří široké škály čínských a zahraničních společností. Kuang-tung těží ze své blízkosti k finančnímu centru Hongkong, se kterým sousedí na jihu. Kuang-tung také hostí největší veletrh dovozu a vývozu v Číně, Kantonský veletrh, který se koná v provinčním hlavním městě Kantonu. Ekonomická zóna delty Perlové řeky, čínská megalopolis, je jádrem pro špičkové technologie, výrobu a zahraniční obchod. V této zóně se nacházejí dvě ze čtyř nejlepších čínských měst a dvě nejlepší čínská města na úrovni prefektury podle HDP; Kanton a Šen-čen, první zvláštní ekonomická zóna v zemi. Tato dvě města patří mezi nejlidnatější a nejdůležitější v Číně a nyní se stala dvěma z nejlidnatějších megaměst na světě a vedoucími finančními centry v regionu Asie a Tichomoří. Provincie Kuang-tung překonala v lednu 2005 Che-nan a Šan-tung a stala se nejlidnatější provincií v Číně, s 79,1 milionu trvalých obyvatel a 31 miliony migrantů, kteří žili v provincii alespoň šest měsíců v roce; celkový počet obyvatel byl 126 012 510 podle čínského sčítání lidu v roce 2020, což představuje 8,93 procenta populace pevninské Číny. Díky tomu se stala nejlidnatějším správním členěním první úrovně jakékoli země mimo jižní Asii. Drtivá většina historické provincie Kuang-tung je spravována Čínskou lidovou republikou (ČLR). Ostrov Pratas v Jihočínském moři je součástí okresu Či-ťin v Kao-siungu na Tchaj-wanu (ROC); ostrov byl dříve součástí provincie Kuang-tung před čínskou občanskou válkou. Po sjednocení regionu Lingnan v dynastii Čchin se přistěhovalci ze Středních plání přistěhovali a vytvořili místní kulturu s jedinečným stylem. S odlivem obyvatel z Kuang-tungu se jazyky, hudba, kuchyně, opera a čajový obřad Hakka a kantonština rozšířily po celém národě, jihovýchodní Asii a dalších zemích. Kuang-tung byl také rodištěm otce moderní Číny a zakladatele Čínské republiky, Sunjatsen, který zde později vyhlásil vojenskou vládu v éře vojevůdců. Dvě zvláštní administrativní oblasti Hongkong a Macao spadají do sféry kulturního vlivu Kuang-tungu a kultura Kuang-tungu má stále hluboký vliv na Číňany v Singapuru a Malajsii, přičemž drtivá většina čínské diaspory v těchto dvou zemích prohlašuje, že pochází z provincie Kuang-tung. Kuang-tung je také jednou z předních provincií ve výzkumu a vzdělávání v Číně. Kuang-tung hostí 160 vysokých škol, což je nejvyšší počet v regionu jižní střední Číny a druhé místo mezi všemi čínskými provinciemi/městy po Ťiang-su. Od roku 2023 se dvě hlavní města v provincii umístila v první dvacítce měst na světě (Kanton 9. a Šen-čen 19.) podle vědeckého výzkumného výstupu, jak jej sleduje Nature Index.
Jurcheni jsou označení pro několik východoasijských tunguzsky mluvících národů, které žily v severovýchodní Číně (Mandžusku) před 18. stoletím. V roce 1635 je přejmenoval Hong Taiji na Mandžuy. Různé skupiny Jurchenů žily jako lovci a sběrači, polokočovní pastevci nebo usedlí zemědělci. Většinou neměli ústřední autoritu a málo komunikovali mezi sebou, takže mnoho skupin Jurchenů podlehlo vlivu sousedních dynastií. Jejich náčelníci platili tribut a zastávali čestné funkce jako dědiční velitelé pohraničních stráží. Úředníci dynastie Ming (1368–1644) je rozdělili do tří skupin podle jejich vzdálenosti od dynastie Ming:
Jianzhouští (čínsky: 建州) Jurcheni: Někteří z nich byli smíchaní s korejským a čínským obyvatelstvem a žili v blízkosti řeky Mudan, pohoří Čchangpaj a Liao-tungu. Byli známí tím, že si dokázali šít oblečení podobné čínskému a živili se lovem a rybolovem, usedlým zemědělstvím a obchodem s perlami a ženšenem.
Haixiští (čínsky: 海西) Jurcheni: Byli pojmenováni podle řeky Haixi nebo Sung-chua a zahrnovali několik početných a nezávislých kmenů, které byly z velké části rozděleny na polokočovné pastevce na západě a usedlé zemědělce na východě. Byli to Jurcheni, kteří byli nejvíce ovlivněni Mongoly.
Yerenští (čínsky: 野人, doslova "divocí lidé" nebo "barbaři"): Tento termín někdy používali čínští a korejští komentátoři k označení všech Jurchenů. Konkrétněji se vztahoval na obyvatele řídce osídleného severu Mandžuska za údolími řek Liao a Sung-chua, kteří se živili lovem, rybolovem, chovem prasat a nějakým stěhovavým zemědělstvím. Mnoho "Yeren Jurchenů", jako jsou Nivchové (mluvící izolovaným jazykem), Negidalové, Nanajové, Oročeni a mnoho Evenků, je dnes považováno za samostatné etnické skupiny.
Jurcheni jsou známí především tím, že vytvořili dobyvačné dynastie Ťin (1115–1234) a Čching (1616/1636–1912) na čínském území. Druhou dynastii, která se původně nazývala Pozdní Ťin, založil velitelem Jianzhou Nurhaci (vládl 1616–26), který sjednotil většinu kmenů Jurchenů, začlenil celou jejich populaci do dědičných vojenských pluků známých jako Osm praporů a podporoval vytvoření abecedy pro jejich jazyk založené na mongolském písmu. Termín Mandžu, který již v té době oficiálně používal Pozdní Ťin, byl v roce 1635 nařízen jako jediný přijatelný název pro tento lid.
Krize
Tvůrci
Režie: Nicholas Jarecki
Scénář: Nicholas Jarecki
Produkce: Nicholas Jarecki, Cassian Elwes
Obsazení
Gary Oldman
Armie Hammer
Evangeline Lilly
Greg Kinnear
Michelle Rodriguez
Luke Evans
Lily-Rose Depp
Scott Mescudi
Martin Donovan
Guy Nadon
Mia Kirshner
Technické informace
Kamera: Nicolas Bolduc
Střih: Duff Smith
Hudba: Raphael Reed
Produkční společnosti: LOD Productions, Bideford Productions, Green Room Films, Martingale Pictures, Flying Horse Productions, Construction Film, Tuesday Films, Elevation Pictures, Burn Later Productions, Such Content, Caviar Paradise Entertainment
Distribuce: Quiver Distribution, Elevation Pictures, Universal Pictures
Premiéra:
USA: 26. února 2021
Kanada: 16. března 2021
Austrálie: 16. března 2021
Délka: 118 minut
Země původu: USA, Kanada, Belgie
Jazyk: angličtina
Synopse
Krize je kriminální thriller z roku 2021, který režíroval, napsal a produkoval Nicholas Jarecki. Film sleduje příběhy několika postav, které jsou zapleteny do opioidové krize v USA.
Jake (Gary Oldman) je univerzitní profesor, který ztrácí syna kvůli předávkování opiáty.
Claire (Evangeline Lilly) je závislá na opioidech, která se snaží vybojovat si své dítě zpět.
Bill (Armie Hammer) je farmaceutický ředitel, který čelí vyšetřování kvůli své roli v opioidové krizi.
DEA agent (Greg Kinnear) vyšetřuje korupci v rámci farmaceutického průmyslu.
Emma (Michelle Rodriguez) je bývalá závislá, která se stala advokátkou bojující proti opioidové krizi.
Film zkoumá dopady opioidové krize na jednotlivce, rodiny a společnost jako celek. Zkoumá také korupci a chamtivost, které vedly ke této krizi.
Metadata (nebo meta informace) jsou „data, která poskytují informace o dalších datech“ [1], ale neobsahují samotný obsah dat, jako je text zprávy nebo obrázek. [2] Existuje mnoho různých typů metadat, včetně:
Popisná metadata – popisné informace o zdroji. Používají se pro vyhledávání a identifikaci. Zahrnují prvky jako název, abstrakt, autor a klíčová slova.
Strukturální metadata – metadata o kontejnerech dat a označují, jak jsou složené objekty sestaveny, například jak jsou stránky uspořádány do kapitol. Popisují typy, verze, vztahy a další charakteristiky digitálních materiálů. [3]
Administrativní metadata [4] – informace, které pomáhají spravovat zdroj, jako je typ zdroje, oprávnění a kdy a jak byl vytvořen. [5]
Referenční metadata – informace o obsahu a kvalitě statistických údajů.
Statistická metadata [6] – také nazývaná procesní data, mohou popisovat procesy, které shromažďují, zpracovávají nebo produkují statistická data. [7]
Právní metadata – poskytují informace o autorovi, držiteli autorských práv a veřejném licencování, pokud jsou poskytnuty.
Metadata nejsou striktně vázána na jednu z těchto kategorií, protože mohou popisovat kus dat mnoha dalšími způsoby.
Data jsou souborem diskrétních nebo kontinuálních hodnot, které předávají informace, popisují množství, kvalitu, fakta, statistiky, jiné základní jednotky významu nebo jednoduše posloupnosti symbolů, které lze dále formálně interpretovat. Datum je individuální hodnota ve sbírce dat. Data jsou obvykle organizována do struktur, jako jsou tabulky, které poskytují další kontext a význam a které mohou být samy o sobě použity jako data ve větších strukturách. Data mohou být použita jako proměnné ve výpočetním procesu. Data mohou představovat abstraktní myšlenky nebo konkrétní měření. Data se běžně používají ve vědeckém výzkumu, ekonomii a prakticky v každé jiné formě lidské organizační činnosti. Příklady datových sad zahrnují cenové indexy (jako je index spotřebitelských cen), míry nezaměstnanosti, míry gramotnosti a údaje ze sčítání lidu. V tomto kontextu data představují hrubá fakta a čísla, ze kterých lze extrahovat užitečné informace. Data jsou shromažďována pomocí technik, jako je měření, pozorování, dotazování nebo analýza, a jsou typicky reprezentována jako čísla nebo znaky, které mohou být dále zpracovávány. Terénní data jsou data, která jsou shromažďována v nekontrolovaném prostředí in situ. Experimentální data jsou data, která jsou generována v průběhu kontrolovaného vědeckého experimentu. Data jsou analyzována pomocí technik, jako je výpočet, uvažování, diskuse, prezentace, vizualizace nebo jiné formy postanalýzy. Před analýzou jsou hrubá data (nebo nezpracovaná data) typicky vyčištěna: jsou odstraněny odchylky a opraveny jsou zjevné chyby nástroje nebo zadávání dat. Data lze považovat za nejmenší jednotky faktických informací, které lze použít jako základ pro výpočet, uvažování nebo diskusi. Data mohou sahat od abstraktních myšlenek po konkrétní měření, včetně, ale nikoli výlučně, statistik. Tematicky propojená data prezentovaná v nějakém relevantním kontextu lze považovat za informace. Kontextově propojené části informací lze pak popsat jako datové poznatky nebo zpravodajství. Soubor poznatků a zpravodajství, který se v průběhu času hromadí v důsledku syntézy dat do informací, lze pak popsat jako znalosti. Data byla popsána jako „nová ropa digitální ekonomiky“. Data jako obecný koncept odkazují na skutečnost, že některé existující informace nebo znalosti jsou reprezentovány nebo kódovány v nějaké formě vhodné pro lepší využití nebo zpracování. Pokroky v počítačových technologiích vedly k nástupu velkých dat, která obvykle odkazují na velmi velké objemy dat, obvykle v řádu petabajtů. Používání tradičních metod analýzy dat a výpočtů je při práci s tak velkými (a rostoucími) datovými sadami obtížné, dokonce nemožné. (Teoreticky by nekonečná data přinesla nekonečné informace, což by znemožnilo extrahovat poznatky nebo zpravodajství.) V reakci na to relativně nový obor datové vědy používá metody strojového učení (a jiné umělé inteligence (AI)), které umožňují efektivní aplikace analytických metod na velká data.
Antická filosofie je součástí řady filosofií a zahrnuje filosofické myšlení od starověku až po rané postklasické období (kolem roku 600 n. l.).
Filosofie se zabývá těmito tématy:
Poznatelnost - Jak získáváme znalosti?
Etika - Co je správné a špatné?
Logika - Jak správně uvažovat?
Metafyzika - Co je skutečné a jaké jsou jeho vlastnosti?
Estetika - Co je krásné a co ošklivé?
Výchova - Jak se lidé učí?
Jazyk - Jak používáme slova?
Právo - Jak by měla být společnost řízena?
Metafilosofie - Co je to filosofie?
Ontologie - Co existuje?
Mysl - Jak funguje mysl?
Fenomenologie - Jak prožíváme svět?
Politika - Jak by měla být společnost organizována?
Náboženství - Co je to náboženství?
Věda - Jak zkoumáme svět?
Existuje mnoho různých typů filosofů, kteří se zaměřují na různá témata:
Estetičtí filosofové - Zabývají se krásou a ošklivostí.
Epistemologové - Zabývají se poznatelností.
Etikové - Zabývají se správným a špatným.
Logikové - Zabývají se správným uvažováním.
Metafyzikové - Zabývají se tím, co je skutečné.
Filosofové mysli - Zabývají se tím, jak funguje mysl.
Sociální a političtí filosofové - Zabývají se tím, jak by měla být organizována společnost.
Ženy ve filosofii - Existují i významné ženy filosofky.
Le Nouveau monde Film Le Nouveau monde z roku 1995 režíroval Alain Corneau a vypráví příběh Francie po druhé světové válce. V hlavních rolích se představili Nicolas Chatel a Sarah Grappin. Ve filmu se objevili také američtí herci, jako James Gandolfini a Alicia Silverstone. Snímek vychází z románu L'Occupation américaine od Pascala Quignarda. Po válce se Francie snaží vzpamatovat z hrůz konfliktu. Země je plná rozbombardovaných budov, zničených mostů a vykořeněných životů. Uprostřed tohoto chaosu se setkávají dva mladí lidé, Paul a Marie. Paul je mladý francouzský voják, který se právě vrátil z válečného zajetí. Je zmatený a dezorientovaný, neví, co si počít se svým životem. Marie je mladá francouzská žena, která se snaží přežít ve válkou zpustošeném světě. Je silná a nezávislá, ale také zranitelná. Paul a Marie se do sebe zamilují, ale jejich láska je postavena před těžkou zkoušku. Francie je rozdělená mezi ty, kteří chtějí zemi obnovit, a ty, kteří chtějí revoluci. Paul a Marie se ocitají na opačných stranách tohoto konfliktu. Film Le Nouveau monde je silným a dojemným příběhem o lásce, ztrátě a hledání nového světa v troskách starého. Je to film, který zkoumá cenu svobody a cenu, kterou jsme za ni ochotni zaplatit. Nicolas Chatel jako Paul Paul je mladý francouzský voják, který se právě vrátil z válečného zajetí. Je zmatený a dezorientovaný, neví, co si počít se svým životem. Postupně se však začíná přizpůsobovat novému světu a nachází nový smysl života v lásce k Marii. Sarah Grappin jako Marie Marie je mladá francouzská žena, která se snaží přežít ve válkou zpustošeném světě. Je silná a nezávislá, ale také zranitelná. Postupně se zamiluje do Paula a společně se snaží najít nový svět, ve kterém by mohli být šťastní. James Gandolfini jako Charlie Charlie je americký voják, který sloužil ve Francii během druhé světové války. Je to cynický a odtažitý muž, který ztratil víru v lidstvo. Postupně se však začíná měnit, když se zamiluje do francouzské ženy. Alicia Silverstone jako Lizzie Lizzie je americká novinářka, která přijela do Francie po válce, aby informovala o obnově země. Je to idealistická a odhodlaná žena, která věří, že Francie má šanci na lepší budoucnost. Postupně se však začíná rozčarovávat z toho, co vidí. Alain Corneau jako režisér Alain Corneau je francouzský režisér, který je známý svými realistickými a humanistickými filmy. Jeho díla často zkoumají témata lásky, ztráty a hledání identity. Mezi jeho nejznámější filmy patří Police (1985), Série noire (1979) a Tous les matins du monde (1991).
Suffolk je britské plemeno domácí ovce. Vzniklo na konci osmnáctého století v oblasti Bury St. Edmunds v Suffolku, a to křížením ovcí plemene Norfolk Horn s vylepšenými berany plemene Southdown. Je to bezrohé plemeno s černou tváří, které se chová především pro maso. Bylo vyvezeno do mnoha zemí a patří mezi nejpočetnější plemena ovcí na světě.
Původ:
Suffolk vznikl v Suffolku, hrabství ve východní Anglii. Plemeno bylo vyvinuto křížením ovcí plemene Norfolk Horn s berany plemene Southdown. Norfolk Horn byl původní plemeno z oblasti Norfolku, které bylo známé svou odolností a kvalitní vlnou. Southdown bylo plemeno z jižní Anglie, které bylo ceněno pro svou vynikající kvalitu masa.
Charakteristika:
Suffolk je středně velké až velké plemeno s černou tváří a bezrohou hlavou. Vlna je bílá a středně jemná. Plemeno je známé svou rychlou růstovou schopností a vynikající kvalitou masa.
Hmotnost a výška:
Berani: 125 kg, 80 cm
Ovce: 88 kg, 74 cm
Využití:
Suffolk se chová především pro maso. Je známý svou vynikající kvalitou masa, která je jemná, šťavnatá a chutná. Plemeno se také používá ke křížení s jinými plemeny, aby se zlepšila kvalita masa u potomstva.
Rozšíření:
Suffolk byl vyvezen do mnoha zemí po celém světě a je jedním z nejpočetnějších plemen ovcí. Je oblíbený pro svou rychlou růstovou schopnost, vynikající kvalitu masa a odolnost vůči různým klimatickým podmínkám.
Historie tanků První světová válka Začátek vývoje tanků spadá do první světové války, kdy na západní frontě panoval patový stav. Ačkoli vozidla s vlastnostmi tanků (brnění, palebná síla a pohyblivost v terénu) byla navrhována již dříve, teprve vysoké ztráty v zákopové válce podnítily jejich vývoj. Výzkum probíhal ve Velké Británii a Francii, zatímco Německo se zapojilo až později. Ve Velké Británii byl v srpnu a září 1915 vyroben první vůz s přezdívkou Little Willie. Prototyp nového modelu, který se stal tankem Mark I, byl předveden britské armádě 2. února 1916. Ačkoli Výbor pro lodě nazýval první vozidla "lodě na souši", sériové vozy dostaly název "tanky", aby se zachovalo tajemství. Termín vznikl, když se ukázalo, že dělníci v továrně William Foster nazývali první prototyp "tank" kvůli jeho podobnosti s ocelovou nádrží na vodu. Francouzi nasadili své první tanky v dubnu 1917 a nakonec vyrobili mnohem více tanků než všechny ostatní země dohromady. Němci naopak zahájili vývoj až v reakci na výskyt spojeneckých tanků na bojišti. Zatímco Spojenci vyrobili během války několik tisíc tanků, Německo nasadilo pouze 18 vlastních. První tanky byly mechanicky nespolehlivé. Při nasazení v boji a při přepravě docházelo k problémům, které způsobovaly značné ztráty. Silně ostřelovaný terén byl pro běžná vozidla neprůjezdný a pouze vysoce pohyblivé tanky, jako byly Renault FT a Mark IV, si vedly relativně dobře. Kosočtverečný tvar, pásové pásy a délka 8 metrů tanku Mark I mu umožňovaly překonávat překážky, zejména široké zákopy, které vozidla na kolech nedokázala. Spolu s tankem vzniklo první samohybné dělo (britský Gun Carrier Mk I) a první obrněný transportér. Meziválečné období Po válce pokračoval vývoj tanků. Hlavním cílem bylo zlepšit jejich spolehlivost, pohyblivost a palebnou sílu. Byly vyvíjeny nové typy tanků, jako byly lehké tanky, střední tanky a těžké tanky. Druhá světová válka Druhá světová válka přinesla další pokroky ve vývoji tanků. Němci vyvinuli nové typy tanků, jako byl Panzer III a Panzer IV, které byly vysoce pohyblivé a měly silnou palebnou sílu. Spojenci reagovali vývojem vlastních nových tanků, jako byl sovětský T-34 a americký Sherman. Válka také vedla k vývoji nových typů obrněných vozidel, jako byly stíhače tanků a samohybné dělostřelectvo. Studená válka Po druhé světové válce pokračoval vývoj tanků v rámci studené války. Sovětský svaz a Spojené státy soutěžily ve vývoji nových a lepších tanků. Sověti vyvinuli řadu tanků T, včetně T-54, T-62 a T-72. Spojené státy vyvinuly řadu tanků M, včetně M48 Patton, M60 Patton a M1 Abrams. Po studené válce Po skončení studené války vývoj tanků pokračoval, ale pomalejším tempem. Tanky se staly sofistikovanějšími a dražšími. V současnosti jsou tanky stále důležitou součástí ozbrojených sil po celém světě. Jsou používány k podpoře pěchoty, k ničení nepřátelských tanků a k poskytování palebné podpory.