Historie komiksu před 20. stoletím
Komiks má dlouhou a bohatou historii, která sahá až do dávných dob. Zde je přehled významných událostí v komiksu před 20. stoletím:
Starověk a středověk
Egyptské hieroglyfy (3000 př. n. l.): Obrazové symboly používané k vyprávění příběhů.
Assyrské reliéfy (800 př. n. l.): Vyřezávané obrazy, které zobrazovaly události a příběhy.
Řecké vázy (500 př. n. l.): Obrazy vyprávějící mýty a legendy.
Středověké iluminace (1200 n. l.): Ručně malované obrázky, které doplňovaly rukopisy.
16. a 17. století
Japonské emaki (1200 n. l.): Svitky obsahující malované příběhy.
Německé Flugblatt (1500 n. l.): Jednostránkové letáky s obrázky a textem.
Anglické chapbooks (1600 n. l.): Malé, levné knížky s lidovými příběhy a obrázky.
18. a 19. století
Francouzské karikatury (1700 n. l.): Obrázky zesměšňující politické a společenské události.
Anglické karikatury (1800 n. l.): Satirické obrázky kritizující vládu a společnost.
Německé Bilderbogen (1800 n. l.): Levné obrázkové listy s příběhy a básněmi.
Americké noviny (1800 n. l.): Politické karikatury a humorné kresby.
Rodolphe Töpffer (1800 n. l.): Švýcarský umělec, který vytvořil první skutečné komiksy.
Významné události před 20. stoletím
1825: Töpffer vydává "Histoire de M. Jabot", považovaný za první moderní komiks.
1843: Richard Outcault vytváří "The Yellow Kid", první americký komiksový hrdina.
1895: Outcault přechází z černobílého na barevný tisk, což revolucionizuje komiksový průmysl.
1897: Windsor McCay vytváří "Little Nemo in Slumberland", jeden z nejvlivnějších komiksů všech dob.
Konec 19. století: Komiksy se stávají populární zábavou pro masy.
1910
Vzniká první komiksový časopis, The Funnies, který vydává New York World.
1911
Bud Fisher vytváří komiksovou postavu Mutt a Jeff.
Winsor McCay vytváří komiksovou postavu Malý Nemo ve Snění.
1912
George Herriman vytváří komiksovou postavu Krazy Kat.
1913
Elzie Segar vytváří komiksovou postavu Popeye.
1914
George McManus vytváří komiksovou postavu Dva džentlmeni ze Západu.
1915
Rudolph Dirks vytváří komiksovou postavu Katzenjammer Kids.
1916
Harold Knerr vytváří komiksovou postavu Přátelé zvířat.
1917
Walt Disney vytváří komiksovou postavu Mickey Mouse.
1918
Carl Barks vytváří komiksovou postavu Donald Duck.
1919
Otto Soglow vytváří komiksovou postavu Velký Fatty.
30. léta v komiksu
Ve 30. letech 20. století se komiksy těšily velké oblibě. Objevily se nové formáty a styly, které obohatily komiksový svět.
Nové formáty
Jednou z významných inovací 30. let bylo zavedení komiksových sešitů. Tyto sešity, které se prodávaly za nízkou cenu, umožnily vydavatelům publikovat více komiksových příběhů a oslovit tak širší publikum.
Nové styly
Ve 30. letech se objevily také nové komiksové styly. Jedním z nich byl styl Art Deco, který se vyznačoval elegantními liniemi a geometrickými tvary. Dalším stylem byl "realismus", který se snažil zachytit skutečný svět co nejpřesněji.
Vliv společnosti
Komiksy 30. let odrážely také společenské a politické události té doby. Například Velká hospodářská krize vedla ke vzniku komiksů, které se zaměřovaly na sociální problémy a životy obyčejných lidí.
Významní komiksoví tvůrci
Mezi významné komiksové tvůrce 30. let patřili:
Will Eisner: Vytvořil komiksovou postavu Spirit a byl průkopníkem v používání stínů a světla.
Jack Kirby: Byl spoluautorem komiksu Captain America a později vytvořil mnoho ikonických postav pro Marvel Comics.
Bob Kane: Spoluvytvořil komiksovou postavu Batman.
Důležité komiksy
Některé z nejvýznamnějších komiksů 30. let:
Superman: První komiksový superhrdina, který se poprvé objevil v roce 1938.
Batman: Temný a tajemný hrdina, který se poprvé objevil v roce 1939.
Captain America: Vlastenecký superhrdina, který se poprvé objevil v roce 1941.
30. léta byla pro komiks důležitým obdobím, kdy se tento žánr vyvíjel a získával na popularitě. Nové formáty, styly a tvůrci obohatili komiksový svět a položili základy pro jeho budoucí úspěch.
2000. léta Na počátku 21. století pokračoval trend rostoucí popularity komiksů. V roce 2000 vyšla grafická novela "Maus" od Arta Spiegelmana, která získala Pulitzerovu cenu. Tato novela zkoumala téma holocaustu a pomohla zvýšit povědomí o komiksu jako vážném uměleckém médiu. V roce 2001 byla vydána první část grafického románu "Watchmen" od Alana Moorea a Davea Gibbonse. Tento román se stal jedním z nejvlivnějších komiksů všech dob a pomohl popularizovat žánr superhrdinských komiksů. V roce 2002 byla vydána grafická novela "Persepolis" od Marjane Satrapiové. Tato novela, která se zabývala íránskou revolucí, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 20 jazyků. V roce 2003 byla vydána grafická novela "Fun Home" od Alison Bechdelové. Tato novela, která se zabývala tématem homosexuality a rodinných vztahů, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 20 jazyků. V roce 2004 byla vydána grafická novela "Stitches" od Davida Smallse. Tato novela, která se zabývala tématem psychického zdraví, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2005 byla vydána grafická novela "Blankets" od Craiga Thompsona. Tato novela, která se zabývala tématem lásky a ztráty, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 15 jazyků. V roce 2006 byla vydána grafická novela "Ghost World" od Daniela Clowese. Tato novela, která se zabývala tématem dospívání a odcizení, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2007 byla vydána grafická novela "The Sandman" od Neila Gaimana. Tato novela, která se zabývala tématem snů a fantazie, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 20 jazyků. V roce 2008 byla vydána grafická novela "Persepolis 2" od Marjane Satrapiové. Tato novela, která pokračovala v příběhu íránské revoluce, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2009 byla vydána grafická novela "Fun Home: A Family Tragicomic" od Alison Bechdelové. Tato novela, která byla adaptací její stejnojmenné grafické novely z roku 2003, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. 2010. léta V roce 2010 byla vydána grafická novela "Habibi" od Craiga Thompsona. Tato novela, která se zabývala tématem otroctví a náboženství, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2011 byla vydána grafická novela "Saga" od Briana K. Vaughana a Fiony Staplesové. Tato novela, která se zabývala tématem lásky a ztráty, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2012 byla vydána grafická novela "The Underwater Welder" od Jeffa Lemirea. Tato novela, která se zabývala tématem lásky a ztráty, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2013 byla vydána grafická novela "Essex County" od Jeffa Lemirea. Tato novela, která se zabývala tématem lásky a ztráty, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2014 byla vydána grafická novela "Nimona" od Noelle Stevensonové. Tato novela, která se zabývala tématem lásky a ztráty, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2015 byla vydána grafická novela "The Unbeatable Squirrel Girl" od Ryana Northa a Erica Stewarta. Tato novela, která se zabývala tématem lásky a ztráty, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2016 byla vydána grafická novela "Ms. Marvel" od G. Willow Wilsonové a Adriana Alphony. Tato novela, která se zabývala tématem lásky a ztráty, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2017 byla vydána grafická novela "My Friend Dahmer" od Derfa Backderfa. Tato novela, která se zabývala tématem lásky a ztráty, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2018 byla vydána grafická novela "The Magic Fish" od Trung Le Nguyenové. Tato novela, která se zabývala tématem lásky a ztráty, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků. V roce 2019 byla vydána grafická novela "Ghetto Brother: Warrior in Word" od Colsona Whiteheada a Damona Davise. Tato novela, která se zabývala tématem lásky a ztráty, získala řadu ocenění a byla přeložena do více než 10 jazyků.
2010. léta 2010. léta se nazývají "dvacet deset" nebo "dva tisíce (a) deset". Lidé jim říkali také "desítky" nebo méně často "náctky". Začala 1. ledna 2010 a skončila 31. prosince 2019. Ekonomika Začátek desetiletí přinesl hospodářské oživení po finanční krizi z konce 2000. let. Inflace a úrokové sazby zůstaly po celou dobu nízké a stabilní. Hrubý světový produkt rostl od roku 2010 do roku 2019. V druhé polovině desetiletí se globální hospodářské oživení zrychlilo díky silnému ekonomickému růstu v mnoha zemích, robustním spotřebitelským výdajům, zvýšeným investicím do infrastruktury a nástupu nových technologií. Oživení však nebylo všude stejné. Společnost a kultura V některých zemích, zejména v arabském světě, vedly socioekonomické krize k politickým revolucím v Tunisku, Egyptě a Bahrajnu a občanským válkám v Libyi, Sýrii a Jemenu. Tento regionální fenomén se běžně nazýval Arabské jaro. Evropa se mezitím musela vypořádat s dluhovou krizí, která byla vyhlášena na počátku desetiletí. Docházelo ke změnám ve společenských postojích, práva LGBT zaznamenala v průběhu desetiletí značný pokrok, zejména v rozvinutých zemích. V hudbě a kultuře dominovaly dance-pop, elektronická taneční hudba, hipster kultura a electropop. Globalizace a zvýšená poptávka po rozmanitosti a personalizaci v souvislosti s hudebními streamovacími službami, jako jsou Spotify, SoundCloud a Apple Music, vytvořily mnoho hudebních subžánrů. V průběhu desetiletí se prosadily také rozmanitější hudební směry, jako je K-pop, latinská hudba a trap. Filmy o superhrdinech se staly lídry v návštěvnosti kin, přičemž Avengers: Endgame se stal nejvýdělečnějším filmem všech dob. Poskytovatelé kabelové televize zaznamenali pokles počtu předplatitelů, protože uživatelé přešli na levnější online streamovací služby, jako jsou Netflix, Amazon Prime, Hulu a Disney+. Hernímu průmyslu nadále dominovaly společnosti Nintendo, Sony a Microsoft. Indie hry se staly populárnějšími, přičemž Minecraft se stal nejprodávanější hrou všech dob. Tržby z hraní na přenosných konzolích byly v roce 2011 překonány tržbami z mobilních her. Nejprodávanější knihou tohoto desetiletí byl Padesát odstínů šedi. Drake byl společností Billboard jmenován nejlepším hudebním umělcem desetiletí v USA. Politika Spojené státy si nadále udržely svůj status supervelmoci, zatímco Čína se snažila rozšířit svůj vliv v Jihočínském moři a Africe prostřednictvím svých ekonomických iniciativ a vojenských reforem. Upevnila své postavení jako vycházející supervelmoci, přestože kolem svých hranic vyvolala řadu konfliktů. Uvnitř svých hranic Čína posílila své potlačování a kontrolu nad Hongkongem, Sin-ťiangem a Tibetem. Tyto události vedly Spojené státy k zavedení politiky zadržování a zahájení obchodní války proti Číně. Jinde v Asii zlepšily Koreje své vztahy po dlouhodobé krizi mezi oběma zeměmi a válka proti terorismu pokračovala jako součást pokračujícího vojenského zapojení USA v mnoha částech světa. Vznik extremistické organizace Islámský stát v Iráku a Levantě v roce 2014 vymazal hranici mezi Sýrií a Irákem, což vedlo k mnohonárodnostní intervenci proti ní. V Africe se Jižní Súdán odtrhl od Súdánu a masové protesty a různé státní převraty vedly ke svržení dlouholetých vládců. V USA byl zvolen prezidentem slavný podnikatel Donald Trump uprostřed mezinárodní vlny populismu a neonacionalismu. Evropská unie zažila uprostřed desetiletí migrační krizi a vystoupení Spojeného království jako členského státu po historickém referendu o členství Spojeného království v EU. Rusko se pokusilo prosadit na mezinárodní scéně anexí Krymu v roce 2014. Technologie Informační technologie se rozvíjely, chytré telefony se staly rozšířenými. Pokrytí internetem vzrostlo z 29 % na 54 % světové populace a došlo také k pokroku v bezdrátových síťových zařízeních, mobilní telefonii a cloudovém zpracování dat. Pokroky ve zpracování dat a zavedení širokopásmového připojení 4G umožnily shromažďování a rozšiřování dat, metadat a informací mezi doménami v dosud nevídaném tempu, zatímco online zdroje, jako jsou sociální média, usnadnily fenomény, jako je hnutí Me Too, vzestup slacktivismu a online cancel culture. WikiLeaks získaly mezinárodní pozornost zveřejňováním utajovaných informací o tématech souvisejících s Guantánamo Bay, Sýrií, afghánskou a iráckou válkou a americkou diplomacií. Edward Snowden odhalil globální dohled, čímž zvýšil povědomí o roli, kterou hrají vlády a soukromé subjekty v globálním dohledu a ochraně soukromí informací. Baidu (4.), Twitter (6.) a Instagram (8.) se staly jedněmi z 10 nejnavštěvovanějších webových stránek, zatímco Wikipedia se posunula z 9. na 5. nejpopulárnější webovou stránku a téměř zšestinásobila počet svých měsíčních návštěv. Popularita Yahoo výrazně poklesla, z 1. na 9. nejpopulárnější stránku, přičemž počet měsíčních návštěv se snížil o dvě třetiny. Google, Facebook, YouTube a Yandex si udržely relativně stabilní popularitu a po celou dobu desetiletí zůstaly mezi 10 nejlepšími. Klima a životní prostředí Globální oteplování se stalo stále patrnější prostřednictvím nových rekordních teplot při různých výskytech a extrémních povětrnostních jevů na všech kontinentech. Koncentrace CO2 vzrostla během desetiletí z 390 na 410 PPM. Zároveň boj proti znečištění a změně klimatu nadále patřil mezi hlavní oblasti zájmu, protože protesty, iniciativy a legislativa přitahovaly značnou pozornost médií. V roce 2015 byla přijata Pařížská dohoda a vzniklo globální klimatické hnutí mládeže. Mezi velké přírodní katastrofy patřilo zemětřesení na Haiti v roce 2010, zemětřesení a tsunami v Tōhoku v roce 2011, zemětřesení v Nepálu v roce 2015, zemětřesení a tsunami na Sulawesi v roce 2018, ničivé hurikány Bopha (Pablo), Haiyan (Yolanda) a Maria, stejně jako evropská vedra v roce 2019. Demografie Během tohoto desetiletí vzrostla světová populace z 6,9 na 7,7 miliardy lidí. V tomto desetiletí se narodilo přibližně 1,4 miliardy dětí (140 milionů ročně) a zemřelo asi 560 milionů lidí (56 milionů ročně).
Časopis Time Časopis Time je americký zpravodajský magazín se sídlem v New Yorku. Byl vydáván týdně po téměř století, ale od března 2020 vychází každé dva týdny. První vydání vyšlo v New Yorku 3. března 1923 a mnoho let jej vedl jeho vlivný spoluzakladatel Henry Luce. Evropská edice (Time Europe, dříve známá jako Time Atlantic) vychází v Londýně a pokrývá také Střední východ, Afriku a od roku 2003 Latinskou Ameriku. Asijská edice (Time Asia) sídlí v Hongkongu. Edice pro jižní Pacifik, která pokrývá Austrálii, Nový Zéland a tichomořské ostrovy, sídlí v Sydney. Od roku 2018 je majitelem časopisu Time zakladatel společnosti Salesforce Marc Benioff, který jej koupil od Meredith Corporation. Benioff nyní vydává časopis prostřednictvím společnosti Time USA, LLC.
Čas
Hlavní pojmy
Věčnost světa: Zda svět existuje odjakživa, nebo měl počátek.
Obory studia: Archeologie, chronologie, historie, horologie, metrologie, paleontologie, futurologie, filozofie.
Přítomnost: Současný okamžik.
Věčnost: Bezčasí, nekonečné trvání.
Událost: Děje, které se odehrávají v čase.
Fatalismus: Víra, že budoucnost je předem dána.
Náboženství a mytologie: Vytváření představ o počátku a konci času.
Stvoření: Vznik světa.
Konec času: Představa o posledním okamžiku existence světa.
Soudný den: Den, kdy se rozhodne o osudu lidí.
Nesmrtelnost: Bezčasný život.
Posmrtný život: Život po smrti.
Reinkarnace: Znovuzrození.
Kalachakra: Tibetobuddhistická koncepce času jako cyklu.
Měření času: Normy, jako ISO 8601, metrická soustava, šestnáctková soustava.
Věda: Naturalismus, chronobiologie, kosmogonie, evoluce, radiometrické datování.
Čas ve fyzice: Definován měřením, skalární veličina, odlišná od délky, hmotnosti a náboje.
Měření času
Čas se měří pomocí hodin. V klasické fyzice je to skalární veličina, která se kombinuje s jinými fyzikálními veličinami k odvození pojmů jako pohyb, kinetická energie a časově závislá pole.
Čas v přírodě
Věda zkoumá čas v různých kontextech, včetně chronobiologie (vlivu času na biologické procesy), kosmogonie (vzniku vesmíru) a evoluce (změn v čase).
Čas ve filozofii
Filozofie se zabývá povahou času, například tím, zda je lineární, cyklický nebo bezčasý. Diskutuje se také o vztahu mezi časem a událostmi, příčinností a svobodnou vůlí.
Čas v náboženství a mytologii
Náboženství a mytologie často vytvářejí příběhy o počátku a konci času, jako je stvoření, soudný den a posmrtný život. Tyto představy ovlivňují kulturní vnímání času.
Čas ve vědě
Věda zkoumá čas pomocí měření a metod, jako je radiometrické datování. Vědci se snaží pochopit, jak vznikl vesmír, jak se vyvíjel a jaký bude jeho konečný osud.
Čas ve fyzice
Ve fyzice je čas základní veličina, která se měří hodinami. V klasické fyzice je považován za absolutní a neměnný, ale v teorii relativity se ukázalo, že je relativní k pohybu pozorovatele.
Závěr
Čas je komplexní pojem, který se zkoumá v mnoha různých oborech. Jeho povaha, měření a význam jsou předmětem neustálého zájmu a zkoumání.
Bad Fischau-Brunn je rakouské lázeňské městečko v okrese Vídeňské Nové Město v Dolním Rakousku. Leží asi 50 km jižně od Vídně na okraji Vídeňské pánve. Bad Fischau-Brunn se dělí na dvě katastrální obce: Bad Fischau a Brunn an der Schneebergbahn.
Město je známé svými termálními prameny, které jsou využívány k léčbě různých zdravotních problémů, jako jsou revmatismus, artritida a kožní onemocnění. Lázně se nacházejí v krásném parku s upravenými zahradami a fontánami.
Kromě lázní nabízí Bad Fischau-Brunn také řadu dalších atrakcí pro návštěvníky. Mezi ně patří:
Kostel svatého Leonarda: Kostel byl postaven ve 13. století a je zasvěcen svatému Leonardovi, patronovi města. Kostel je známý svými krásnými freskami a oltářním obrazem.
Zámek Fischau: Zámek byl postaven v 16. století a sloužil jako letní sídlo pro vídeňské arcibiskupy. Zámek je obklopen krásným parkem a je v něm umístěno muzeum s exponáty o historii města.
Muzeum Bad Fischau-Brunn: Muzeum se věnuje historii města a lázní. V muzeu jsou vystaveny různé artefakty, dokumenty a fotografie, které vyprávějí příběh města od jeho založení až po současnost.
Přírodní park Schneeberg: Přírodní park se nachází v blízkosti města a nabízí krásné výhledy na okolní hory. V parku je mnoho turistických tras a cyklostezek.
Bad Fischau-Brunn je ideálním místem pro relaxační a ozdravnou dovolenou. Město nabízí širokou škálu ubytování, restaurací a aktivit, které uspokojí potřeby všech návštěvníků.
Štrasburk Štrasburk je hlavním městem a největším městem regionu Grand Est ve východní Francii. Leží na hranici s Německem v historickém regionu Alsasko a je prefekturou departementu Bas-Rhin. Je oficiálním sídlem Evropského parlamentu. V roce 2021 mělo město 291 313 obyvatel a jak Eurométropole de Strasbourg (Velký Štrasburk), tak arrondissement Štrasburk měli 514 651 obyvatel. Metropolitní oblast Štrasburku měla v roce 2020 860 744 obyvatel, což z ní činí osmou největší metropolitní oblast ve Francii a domov pro 14 % obyvatel regionu Grand Est. Mezinárodní eurodistrikt Štrasburk-Ortenau měl v roce 2022 přibližně 1 000 000 obyvatel. Štrasburk je jedním ze čtyř de facto hlavních měst Evropské unie (spolu s Bruselem, Lucemburkem a Frankfurtem), protože je sídlem několika evropských institucí, jako je Evropský parlament, Eurokorps a Evropský veřejný ochránce práv. V městě sídlí také Rada Evropy, organizace oddělená od Evropské unie, s jejím Evropským soudem pro lidská práva, Evropským ředitelstvím pro kvalitu léčiv, známým ve francouzštině jako „Pharmacopée Européenne“, a Evropskou audiovizuální observatoří. Spolu s Basilejí (Bankou pro mezinárodní vyrovnání), Ženevou (Spojenými národy), Haagem (Mezinárodním soudním dvorem) a New Yorkem (světovým sídlem Organizace spojených národů) patří Štrasburk mezi několik měst na světě, která nejsou hlavním městem státu, ale hostí mezinárodní organizace prvního řádu. Město je sídlem mnoha neevropských mezinárodních institucí, jako je Ústřední komise pro plavbu po Rýně a Mezinárodní institut pro lidská práva. Je to druhé město ve Francii, co se týče mezinárodních kongresů a sympozií, hned po Paříži. Historické centrum města Štrasburk, Grande Île (Velký ostrov), bylo v roce 1988 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO, přičemž novější „Neustadt“ bylo přidáno na seznam v roce 2017. Štrasburk je ponořen do francouzsko-německé kultury a přestože byl v průběhu historie násilně sporný, po staletí byl kulturním mostem mezi Francií a Německem, zejména prostřednictvím Štrasburgské univerzity, která je v současnosti druhou největší ve Francii, a koexistence katolické a protestantské kultury. Je také domovem největšího islámského kultovního místa ve Francii, Velké mešity ve Štrasburku. Z ekonomického hlediska je Štrasburk důležitým centrem výroby a strojírenství a také centrem silniční, železniční a říční dopravy. Štrasburgský přístav je druhým největším na Rýně po Duisburgu v Německu a druhým největším říčním přístavem ve Francii po Paříži.
Monarchismus je politický systém, ve kterém vládne jediná osoba, panovník. Ten může být císař, král, kníže nebo vévoda.
Panovník je obvykle hlavou státu a má významné pravomoci, jako je například jmenování vlády, schvalování zákonů a zastupování země v zahraničí.
Monarchie může být dědičná, kdy se trůn předává z otce na syna, nebo volená, kdy si panovníka volí lid.
V konstituční monarchii je moc panovníka omezena ústavou a zákony. Panovník vládne společně s parlamentem, který schvaluje zákony a kontroluje vládu.
V absolutní monarchii má panovník neomezenou moc a může vládnout bez parlamentu.
Monarchie je starobylá forma vlády, která se vyskytovala v mnoha zemích po celém světě. V současnosti je monarchií například Velká Británie, Španělsko, Japonsko a Saúdská Arábie.
Existuje mnoho různých typů monarchií, například:
Absolutní monarchie: Panovník má neomezenou moc.
Konstituční monarchie: Moc panovníka je omezena ústavou a zákony.
Dědičná monarchie: Trůn se předává z otce na syna.
Volená monarchie: Panovníka si volí lid.
Monarchie má své výhody i nevýhody.
Výhody monarchie:
Stabilita: Monarchie zajišťuje stabilitu země, protože panovník je obvykle v úřadu po dlouhou dobu.
Jednota: Monarchie může sjednotit zemi, protože panovník je symbolem národní identity.
Tradice: Monarchie je tradiční forma vlády, která má dlouhou historii.
Nevýhody monarchie:
Náklady: Monarchie může být nákladná, protože panovník a jeho rodina mají vysoký životní styl.
Nedostatek odpovědnosti: Panovník nemusí být odpovědný svým poddaným, protože jeho moc není omezena.
Nedemokratičnost: Monarchie není demokratická forma vlády, protože panovník není volen lidem.
Monarchie je složitý politický systém, který má své výhody i nevýhody. Zda je monarchie vhodnou formou vlády pro danou zemi, závisí na mnoha faktorech, jako je historie země, kultura a ekonomická situace.