Melvin Ember Melvin Lawrence Ember (13. ledna 1933 – 27. září 2009) byl americký kulturní antropolog a mezikulturní výzkumník se širokým rozsahem zájmů, který kombinoval aktivní výzkumnou kariéru s psaním pro laiky. Mládí a vzdělání Ember se narodil 13. ledna 1933 v Brooklynu v New Yorku. V roce 1954 získal bakalářský titul z antropologie na Yaleově univerzitě. Poté pokračoval ve studiu na Yaleově univerzitě, kde v roce 1958 získal magisterský titul a v roce 1962 doktorát. Kariéra Po získání doktorátu Ember vyučoval na City University of New York a působil jako ředitel Human Relations Area Files, organizace, která shromažďuje a šíří informace o kulturách po celém světě. V roce 1974 se stal profesorem antropologie na Yaleově univerzitě, kde působil až do své smrti v roce 2009. Výzkum Emberův výzkum se zaměřoval na širokou škálu témat, včetně příbuzenských systémů, politické organizace, ekonomických systémů a náboženství. Byl průkopníkem v používání kvantitativních metod ve výzkumu antropologie a byl autorem nebo spoluautorem více než 200 článků a knih. Mezikulturní výzkum Ember byl jedním z prvních antropologů, kteří používali mezikulturní výzkum ke studiu lidského chování. Mezikulturní výzkum zahrnuje srovnání různých kultur, aby se zjistily podobnosti a rozdíly v jejich sociálních institucích, hodnotách a chování. Ember použil mezikulturní výzkum ke zkoumání široké škály témat, včetně příbuzenských systémů, politické organizace a ekonomických systémů. Ocenění a uznání Ember získal za svou práci řadu ocenění, včetně ceny Margaret Mead Award od Americké antropologické asociace. Byl také zvolen členem Americké asociace pro rozvoj vědy. Dědictví Emberovo dílo mělo významný vliv na obor antropologie. Jeho výzkum o příbuzenských systémech a mezikulturních variacích přispěl k našemu porozumění lidské společnosti. Jeho práce o mezikulturním výzkumu pomohla etablovat tento přístup jako důležitou metodu ve výzkumu antropologie. Ember byl také plodným spisovatelem, který napsal několik knih a článků, které pomohly zpřístupnit antropologii širšímu publiku. Osobní život Ember byl ženatý s Carol R. Emberovou, která je také antropoložkou. Měli spolu dvě děti, syna a dceru. Ember zemřel 27. září 2009 ve věku 76 let v New Havenu v Connecticutu.
Continuum International Publishing Group
Stručný přehled
Continuum International Publishing Group bylo akademické nakladatelství, které vydávalo knihy a mělo redakce v Londýně a New Yorku. V roce 2005 je koupila společnost Nova Capital Management. V červenci 2011 je převzalo nakladatelství Bloomsbury Publishing. Od září 2012 jsou všechny nové tituly Continuum vydávány pod názvem Bloomsbury (pod značkou Bloomsbury Academic).
Historie
Nakladatelství Continuum International Publishing Group bylo založeno v roce 1999 Wernerem Markem Linzem. V roce 2005 je koupila společnost Nova Capital Management. V červenci 2011 je převzalo nakladatelství Bloomsbury Publishing. Od září 2012 jsou všechny nové tituly Continuum vydávány pod názvem Bloomsbury (pod značkou Bloomsbury Academic).
Obory činnosti
Nakladatelství Continuum International Publishing Group se zaměřovalo na vydávání akademických knih v různých oborech, včetně:
Teologie
Náboženství
Filozofie
Sociologie
Politologie
Historie
Literatura
Lingvistika
Otisk
Nakladatelství Continuum International Publishing Group vydávalo knihy pod několika otisky, včetně:
Burns & Oates
T&T Clark
Webové stránky
Oficiální webové stránky nakladatelství Continuum International Publishing Group jsou nyní přesměrovány na webové stránky společnosti Bloomsbury Publishing: https://www.bloomsbury.com/
Sir Thomas Little Heath KCB KCVO FRS FBA (výslovnost /hiːθ/; 5. října 1861 – 16. března 1940) byl britský státní úředník, matematik, klasický filolog, historik starověké řecké matematiky, překladatel a horolezec. Studoval na Clifton College. Heath přeložil do angličtiny díla Eukleida z Alexandrie, Apollónia z Pergy, Aristarcha ze Samu a Archimeda ze Syrakus. Raný život a vzdělání Thomas Little Heath se narodil 5. října 1861 v Barnetby-le-Wold v Lincolnshire v Anglii. Jeho otcem byl Samuel Heath, farmář, a jeho matkou Mary Little. Heath byl vzděláván na Clifton College v Bristolu a poté na Trinity College v Cambridge, kde studoval matematiku a klasiku. Kariéra Po absolvování Cambridgea pracoval Heath jako státní úředník na ministerstvu školství. V roce 1891 byl jmenován hlavním inspektorem škol a v roce 1904 tajemníkem výboru pro vzdělávání. Heath byl také plodným spisovatelem a překladatelem. Napsal řadu knih o historii řecké matematiky, včetně "Historie řecké matematiky" (1921) a "Archimedes: Díla" (1897). Přeložil také do angličtiny díla Eukleida, Apollónia z Pergy, Aristarcha ze Samu a Archimeda ze Syrakus. Pozdější život a smrt Heath odešel z funkce státního úředníka v roce 1922. V důchodu pokračoval ve psaní a překládání. Zemřel 16. března 1940 v Ashteadu v Surrey ve věku 78 let. Ocenění a vyznamenání Heath byl v roce 1911 jmenován rytířem komandérem Řádu lázně (KCB) a v roce 1918 rytířem komandérem Královského viktoriánského řádu (KCVO). Byl také členem Královské společnosti (FRS) a Britské akademie (FBA). Odkaz Heath je považován za jednoho z předních historiků řecké matematiky. Jeho práce měla velký vliv na pochopení tohoto předmětu a stále se na ni odkazuje.
Dover Publications
Dover Publications, také známé jako Dover Books, je americké nakladatelství založené v roce 1941 Haywardem a Blanche Cirkerem.
Zaměřuje se především na reedice knih, které již nejsou v prodeji u jejich původních vydavatelů. Často, ale ne vždy, se jedná o knihy, které jsou ve veřejné doméně. Původní vydání mohou být vzácná nebo historicky významná. Dover tyto knihy znovu vydává a zpřístupňuje je za výrazně nižší cenu.
Historie
Dover Publications bylo založeno v roce 1941 Haywardem a Blanche Cirkerem. Původně se zaměřovali na vydávání knih o hudbě a umění. V 50. letech 20. století začali vydávat knihy z různých oborů, včetně literatury, vědy a historie.
V roce 1976 společnost Dover Publications koupila společnost LSC Communications. Společnost LSC Communications je velká tisková a publikační společnost.
Produkty
Dover Publications vydává širokou škálu knih, včetně:
Klasická literatura
Beletrie
Poesie
Hudba
Umění
Historie
Věda
Matematika
Jazyky
Kutilství
Vaření
Distribuce
Knihy Dover Publications jsou distribuovány ve Spojených státech společností Dover Publications. Ve Spojeném království jsou distribuovány společností F&W Media International. V Austrálii jsou distribuovány společností Peribo. V Jižní Africe jsou distribuovány společností Intersoft.
Webové stránky
Oficiální webové stránky Dover Publications jsou www.doverpublications.com. Na webových stránkách naleznete informace o knihách vydaných společností Dover Publications, stejně jako možnost knihy zakoupit.
Norman Frank Cantor (19. listopadu 1929 Winnipeg, Manitoba, Kanada – 18. září 2004 Miami, Florida, USA) byl kanadský a americký historik, esejista a učitel.
Životopis
Norman Cantor se narodil 19. listopadu 1929 ve Winnipegu v provincii Manitoba v Kanadě. V roce 1951 získal titul bakaláře umění na Univerzitě v Manitobě. Poté studoval na Oriel College v Oxfordu a na Princetonské univerzitě, kde získal magisterský a doktorský titul.
V roce 1957 se oženil s Mindy Mozart. Měli spolu dvě děti, Howarda Cantora a Judy Cantor.
Cantor zemřel 18. září 2004 v Miami na Floridě ve věku 74 let.
Kariéra
Cantor byl profesorem historie na New York University, Columbia University a Rutgers University. V letech 1972 až 1974 působil jako prezident Medieval Academy of America.
Byl známý svým přístupným psaním a poutavým vypravěčským stylem. Jeho knihy patřily k nejpřečtenějším pojednáním o středověkých dějinách v angličtině. Odhadoval, že jeho učebnice „Civilizace středověku“, poprvé vydaná v roce 1963, měla v oběhu milion výtisků.
Cantor byl také plodným esejistou. Jeho eseje byly publikovány v mnoha časopisech a novinách, včetně The New York Times, The Washington Post a The Wall Street Journal.
Dílo
Cantor napsal více než 30 knih a mnoho esejů o středověkých dějinách. Jeho díla byla přeložena do více než 20 jazyků.
Mezi jeho nejznámější knihy patří:
„Civilizace středověku“ (1963)
„Středověký svět 300-1300“ (1993)
„Invaze barbarských Evropanů“ (1994)
„Západní civilizace: Jejich vznik, jejich rozvoj, jejich pád“ (1996)
Ocenění
Cantor získal mnoho ocenění za svou práci, včetně:
Národní knižní cena za knihu „Civilizace středověku“ (1964)
Cena H. Wayne Morgana za knihu „Invaze barbarských Evropanů“ (1995)
Cena Ralph Waldo Emersona za esejistiku (1997)
Odkaz
Norman Cantor byl jedním z nejvýznamnějších historiků středověku 20. století. Jeho knihy a eseje pomohly popularizovat středověké dějiny a přiblížit je širokému publiku. Jeho práce je stále studována a diskutována studenty a učenci.
Empirické pravidlo (68-95-99,7)
Empirické pravidlo je jednoduchý způsob, jak si zapamatovat, kolik procent hodnot v normálním rozdělení leží v daném intervalu. Říká, že:
68 % hodnot leží v intervalu ±1 směrodatná odchylka od průměru
95 % hodnot leží v intervalu ±2 směrodatné odchylky od průměru
99,7 % hodnot leží v intervalu ±3 směrodatné odchylky od průměru
Matematicky lze tyto skutečnosti vyjádřit takto:
```
P(μ - σ ≤ X ≤ μ + σ) ≈ 68,27 %
P(μ - 2σ ≤ X ≤ μ + 2σ) ≈ 95,45 %
P(μ - 3σ ≤ X ≤ μ + 3σ) ≈ 99,73 %
```
kde P() je funkce pravděpodobnosti, X je náhodná proměnná s normálním rozdělením, μ je průměr rozdělení a σ je jeho směrodatná odchylka.
Užitečnost empirického pravidla
Užitečnost tohoto pravidla závisí na konkrétní otázce, kterou řešíme.
Ve vědeckém výzkumu se běžně používá tzv. pravidlo tří směrodatných odchylek (3σ pravidlo), které říká, že téměř všechny hodnoty leží v intervalu ±3 směrodatné odchylky od průměru. To znamená, že pravděpodobnost 99,7 % lze považovat za téměř jistotu.
Ve společenských vědách se výsledek může považovat za "významný", pokud je jeho hladina spolehlivosti na úrovni dvou směrodatných odchylek (95 %).
Ve fyzice částic je zvykem požadovat efekt pěti směrodatných odchylek (99,99994% spolehlivost), aby se dalo mluvit o objevu.
Slabší verze empirického pravidla
Slabší verzi empirického pravidla lze odvodit z Čebyševovy nerovnosti, která říká, že i u nenormálně rozdělených proměnných by alespoň 88,8 % případů mělo spadat do správně vypočítaných intervalů tří směrodatných odchylek.
Pro unimodální rozdělení je pravděpodobnost, že se nacházíme v intervalu, podle Vysočanského-Petuninovy nerovnosti alespoň 95 %. Pro některá rozdělení mohou existovat předpoklady, které tuto pravděpodobnost nutí být alespoň 98 %.
Alfred A. Knopf Alfred A. Knopf, Inc. je americké nakladatelství, které v roce 1915 založili Blanche Knopf a Alfred A. Knopf starší. Blanche a Alfred cestovali pravidelně do zahraničí a prosluli vydáváním evropských, asijských a latinskoamerických spisovatelů, vedle hlavních amerických literárních trendů. V roce 1960 je získala společnost Random House a nyní jsou součástí divize Knopf Doubleday Publishing Group společnosti Penguin Random House, kterou vlastní německý konglomerát Bertelsmann. Nakladatelství Knopf je spojováno s logem chrta v kolofonu, které v roce 1925 navrhla spoluzakladatelka Blanche Knopf.
Jacob Burckhardt (1818-1897) byl švýcarský historik umění a kultury a vlivná osobnost v historiografii obou oborů. Je znám jako jeden z hlavních předchůdců kulturních dějin.
Sigfried Giedion popsal Burckhardtovy úspěchy těmito slovy: „Velký objevitel renesanční doby, jako první ukázal, jak by se mělo s obdobím zacházet v jeho celistvosti, nejen s ohledem na jeho malířství, sochařství a architekturu, ale také na sociální instituce jeho každodenního života.“
Jeho nejznámějším dílem je Civilizace renesance v Itálii (1860).
Život a kariéra
Burckhardt se narodil v Basileji ve Švýcarsku. Studoval teologii a historii na univerzitě v Basileji a poté na univerzitě v Bonnu. V roce 1843 se stal profesorem historie umění na univerzitě v Basileji.
Burckhardt byl plodný spisovatel a jeho dílo mělo velký vliv na vývoj dějin umění a kulturních dějin. Jeho práce se vyznačuje důrazem na roli jednotlivce v historii a na vztah mezi uměním a společností.
Dílo
Burckhardtovo nejznámější dílo, Civilizace renesance v Itálii, je průkopnickým dílem v oblasti kulturních dějin. V této knize zkoumá Burckhardt vývoj italské renesance a argumentuje, že se jednalo o období velkých kulturních změn, které měly trvalý dopad na západní civilizaci.
Kromě Civilizace renesance v Itálii napsal Burckhardt řadu dalších významných děl, včetně:
Dějiny řecké kultury (1872)
Dějiny italské renesance (1874)
Kulturněhistorické eseje (1865)
Odkaz
Burckhardt je považován za jednoho z nejvlivnějších historiků umění a kultury 19. století. Jeho dílo pomohlo formovat naše chápání renesance a jeho důraz na roli jednotlivce v historii měl trvalý dopad na historickou vědu.
Burckhardtovo dílo je stále studováno a diskutováno historiky a vědci v oblasti umění a kultury. Jeho myšlenky zůstávají relevantní i dnes a jeho dílo je trvalým přínosem pro naše chápání lidských dějin.
St. Martin's Press je nakladatelství se sídlem na Manhattanu v New Yorku. Sídlí v budově Equitable Building. St. Martin's Press je považováno za jednoho z největších anglickojazyčných nakladatelů, který ročně vydává přibližně 700 titulů pod šesti otisky. Otisky zahrnují St. Martin's Press (hlavní a nejprodávanější knihy), St. Martin's Griffin (hlavní knihy v měkké vazbě, včetně beletrie a literatury faktu), Minotaur (tajemství, napětí a thrillery), Castle Point Books (odborná literatura), St. Martin's Essentials (životní styl) a Wednesday Books (beletrie pro mladé dospělé). Současným šéfredaktorem St. Martin's Press je George Witte. Jennifer Enderlin byla v roce 2016 jmenována vydavatelkou. Sally Richardson byla v roce 2018 jmenována předsedkyní představenstva.
Občané: Kronika francouzské revoluce Autor: Simon Schama Země: Spojené království Jazyk: Angličtina Téma: Francouzská revoluce Nakladatelství: Random House Datum vydání: 1989 Typ média: Tisk (pevná vazba a brožovaná vazba) ISBN: 0-679-72610-1 OCLC: 20454968 Deweyho desetinné třídění: 944.04 20 Třída LC: DC148 .S43 1990 Občané: Kronika francouzské revoluce je kniha historika Simona Schamy, vydaná v roce 1989, k dvoustému výročí Francouzské revoluce. „Teror,“ prohlásil Schama v knize, „byl pouze rok 1789 s vyšším počtem obětí; násilí... nebylo jen nešťastným vedlejším účinkem... bylo zdrojem kolektivní energie revoluce. Díky němu byla revoluce revoluční.“ [1] Stručně řečeno: „Od samého počátku [...] bylo násilí motorem revoluce.“ [2] Schama se domnívá, že francouzské revoluční války byly logickým důsledkem universalistického jazyka Deklarace práv člověka a občana a universalistických principů Revoluce, které vedly k nevyhnutelnému konfliktu se starorežimní Evropou.