Egyptská libra
Egyptská libra (arabsky: جنيه مصرى [ɡeˈneːh mɑsˤˈɾi]; zkratky: £,[3] E£,[5] £E,[6] LE,[7] nebo EGP latinkou a ج.م. arabsky, ISO kód: EGP) je oficiální měnou Egypta. Dělí se na 100 piastrů nebo eršů (قرش [ʔerʃ]; množné číslo قروش [ʔo.ruːʃ];[8] zkratka: PT (zkratka pro „piastre tarif“)[9]) nebo 1 000 milimů (مليم [mal.liːm]; francouzsky: millième, zkráceně m nebo mill). Nové 10- a 20librovky jsou od 6. července 2022 vyrobeny z polymerového plastového papíru.
Historie
Egyptská libra byla zavedena v roce 1834 a nahradila egyptskou piastru. Původně byla libra dělena na 100 piastrů, ale v roce 1916 byla zavedena nová podjednotka, milim, v hodnotě 1/1000 libry.
Bankovky a mince
V současné době jsou v oběhu následující bankovky a mince:
Bankovky
5 liber
10 liber
20 liber
50 liber
100 liber
200 liber
Mince
25 piastrů
50 piastrů
1 libra
Směnné kurzy
Směnný kurz egyptské libry se v průběhu času měnil. V posledních letech došlo k postupné devalvaci libry vůči hlavním měnám, jako je americký dolar a euro. V červenci 2023 je směnný kurz přibližně:
1 USD = 19,3 EGP
1 EUR = 20,3 EGP
Inflace
Míra inflace v Egyptě se v posledních letech pohybuje kolem 8 %. V roce 2022 dosáhla inflace 8,496 %.
Neoficiální používání
Egyptská libra se neoficiálně používá také v pásmu Gazy.
Íránský riál (persky: ریال ایران, romanizováno: riyāl-e Irān; symbol: ریال; zkratka: Rl (singulár) a Rls (plurál) nebo IR v latině; ISO kód: IRR) je oficiální měnou Íránu. Dělí se na 100 dinárů, ale kvůli nízké kupní síle riálu se dinár prakticky nepoužívá. I přestože jsou v Íránu používány platební terminály, země se kvůli sankcím mezi ní a Spojenými státy nepodílí na žádné z hlavních mezinárodních karetních sítí. Cestujícím se místo toho doporučuje nabít peníze na místní účet předplacené karty. Pro měnu neexistuje žádný oficiální symbol, ale íránská norma ISIRI 820 definovala symbol pro použití na psacích strojích (s tím, že jde o vynález samotného výboru pro normy) a dvě íránské normy ISIRI 2900 a ISIRI 3342 definují znakový kód, který se má pro ni používat. Standard Unicode má definovaný kompatibilní znak U+FDFC ï·¼ ZNAČKA RIÁLU. Íránský parlament schválil návrh na odstranění čtyř nul nahrazením riálu novou měnou zvanou tomán, název předchozí íránské měny, v poměru 1 tomán = 10 riálů.
Stratokracie
Stratokracie (z řeckého στρατός (stratos) „armáda“ a κράτος (kratos) „vláda, moc“) je forma vlády vedená vojenskými vůdci. Vládní odvětví jsou spravována vojenskými silami, vláda je legální podle zákonů dané jurisdikce a obvykle ji vykonávají vojenští pracovníci.
Charakteristika
Stratokracie se vyznačuje následujícími charakteristikami:
Vláda je vedena vojenskými důstojníky.
Ozbrojené síly mají významnou roli ve všech aspektech vlády, včetně politiky, ekonomiky a soudnictví.
Občanské svobody jsou často omezené, protože vojenské orgány mají široké pravomoci.
Vláda je obvykle autoritářská a potlačuje nesouhlas.
Historie
Stratokracie existují po staletí a vyskytly se v různých částech světa. Jedním z nejznámějších příkladů je Římská republika, která byla v podstatě vojenskou diktaturou po většinu své existence. V moderní době se stratokracie objevily v zemích jako Myanmar, Egypt a Pákistán.
Příčiny
Existuje několik faktorů, které mohou vést ke vzniku stratokracie:
Slabá civilní vláda: Když je civilní vláda slabá nebo neschopná, vojenské síly mohou převzít moc a nastolit stratokracii.
Hrozby z vnějšku: V případě vnějších hrozeb se lidé mohou obrátit na vojenské síly, aby je ochránily, což může vést k tomu, že vojáci získají moc.
Vnitřní nestabilita: Vnitřní nestabilita, jako jsou občanské války nebo povstání, může také vést ke vzniku stratokracie, protože vojenské síly se snaží obnovit pořádek.
Důsledky
Stratokracie mohou mít řadu negativních důsledků:
Potlačení občanských svobod: Vojenské vlády často omezují občanské svobody, jako je svoboda projevu, shromažďování a sdružování.
Korupce: Stratokracie jsou náchylné ke korupci, protože vojenské důstojníci mají často široké pravomoci a nejsou odpovědní občanským orgánům.
Hospodářská stagnace: Stratokracie často vedou k hospodářské stagnaci, protože vojenské výdaje odvádějí zdroje od jiných oblastí ekonomiky.
Mezinárodní izolace: Stratokracie mohou být mezinárodně izolovány, protože jiné země je nemusí uznat jako legitimní vlády.
Závěr
Stratokracie jsou formou vlády, která je vedena vojenskými vůdci. Jsou často autoritářské a potlačují nesouhlas. Stratokracie mohou mít řadu negativních důsledků, včetně potlačení občanských svobod, korupce, hospodářské stagnace a mezinárodní izolace.
Zbrojnice suverénních států
Tato zbrojnice suverénních států ukazuje na znak, národní emblém nebo pečeť pro každý suverénní stát. Přestože některé země nemají oficiální národní emblém, neužívané emblémy, které jsou de facto používány jako národní emblémy, jsou také uvedeny níže. Upozorňujeme, že z důvodu autorských práv v některých zemích (v Kanadě, v Jižní Africe a v Kataru) nemusí být některé emblémy uváděny nebo mohou být uváděny s drobnými změnami ve své podobě oproti svému oficiálnímu ztvárnění, nicméně přesto zůstávají věrné své heraldické popisy.
Evropa
Albánie: Červený orel na černém poli
Andorra: Modrý štít se žlutými a červenými pruhy
Arménie: Červený lev na modrém poli
Ázerbájdžán: Modrý štít se žlutým půlměsícem a hvězdou
Belgie: Černý lev na žlutém poli
Bosna a Hercegovina: Modrý štít se žlutými hvězdami
Bulharsko: Červený lev na bílém poli
Chorvatsko: Červeno-bílá šachovnice
Kypr: Bílá holubice na modrém poli
Dánsko: Tři modří lvi na žlutém poli
Estonsko: Modrý štít se třemi zlatými lvy
Finsko: Modrý kříž na bílém poli
Francie: Modrý štít se třemi zlatými liliemi
Řecko: Modrý kříž na bílém poli
Maďarsko: Červeno-bílo-zelený štít se stříbrným dvojím křížem
Irsko: Zelená harfa na zlatém poli
Island: Modrý štít s bílým křížem
Itálie: Zelený štít s červeným křížem
Kosovo: Modrý štít se žlutou mapou Kosova
Lotyšsko: Červený lev na bílém poli
Lichtenštejnsko: Červený štít s modrým pruhem
Litva: Červený jezdec na bílém koni
Lucembursko: Červený lev na bílém a modrém poli
Malta: Červený štít s bílým křížem
Moldavsko: Modrý štít se žlutým orlem
Monako: Červený a bílý kosočtverec
Německo: Černý orel na žlutém poli
Nizozemsko: Modrý lev na oranžovém poli
Norsko: Červený lev na zlatém poli
Polsko: Bílý orel na červeném poli
Rakousko: Červený orel na bílém poli
Rumunsko: Modrý štít se žlutým orlem
Rusko: Dvouhlavý orel na červeném poli
San Marino: Modrý štít se třemi věžemi
Slovensko: Červený kříž na bílém poli
Slovinsko: Modrý štít s bílými hvězdami
Srbsko: Červený kříž na bílém poli
Španělsko: Červený štít se žlutým lvem
Švédsko: Modrý štít se třemi zlatými korunami
Švýcarsko: Červený kříž na bílém poli
Vatikán: Žlutý a bílý štít s klíči
Velká Británie: Červený lev na bílém poli
Asie
Afghánistán: Zelený štít s bílým minaretem
Bahrajn: Červený štít s bílým půlměsícem a hvězdou
Bangladéš: Zelený štít s červeným kruhem
Bhútán: Žlutý drak na červeném poli
Brunej: Žlutý štít se čtyřmi pruhy
Čína: Červená hvězda na žlutém poli
Indie: Modrý štít se čtyřmi lvy
Indonésie: Červený a bílý štít s orlem
Írán: Zelený štít se lvem a mešitou
Irák: Červený, bílý a černý štít s orlem
Izrael: Modrý štít s Davidovou hvězdou
Japonsko: Červené kolečko na bílém poli
Jižní Korea: Modrý a červený štít s jin a jang
Kuvajt: Červený štít s bílým mešitou
Kazachstán: Modrý štít s žlutým orlem
Libanon: Červený a bílý štít s cedrem
Malajsie: Žlutý štít s modrým půlměsícem a hvězdou
Mongolsko: Modrý štít s červeným kruhem
Myanmar: Modrý štít s bílým ptákem
Nepál: Červený štít s modrým a bílým lemem
Omán: Červený štít s bílým mešitou
Pákistán: Zelený štít s bílým půlměsícem a hvězdou
Filipíny: Modrý štít s červeným lvem
Saúdská Arábie: Zelený štít s bílým mešitou
Severní Korea: Červená hvězda na modrém poli
Spojené arabské emiráty: Červený, zelený, bílý a černý štít s orlem
Srí Lanka: Modrý štít se žlutým lvem
Sýrie: Červený, bílý a černý štít s orlem
Tchaj-wan: Modrý štít s bílým kruhem
Thajsko: Červený štít s bílým slonem
Turkmenistán: Zelený štít se žlutým půlměsícem a hvězdou
Turecko: Červený štít s bílým půlměsícem a hvězdou
Vietnam: Červený štít se žlutou hvězdou
Afrika
Angola: Červený a černý štít se zubatým kolečkem
Benin: Zelený štít s červeným lvem
Botswana: Modrý štít se třemi zebrami
Burkina Faso: Červený a zelený štít s koněm
Burundi: Červený, zelený a bílý štít s bubnem
Kamerun: Zelený, červený a žlutý štít s hvězdou
Kapverdy: Modrý štít s lodí
Středoafrická republika: Modrý štít s červeným a zeleným pruhem
Čad: Modrý štít s žlutým lvem
Komory: Zelený štít s bílým půlměsícem a hvězdou
Konžská demokratická republika: Modrý štít se žlutou hvězdou
Konžská republika: Zelený štít s červeným a žlutým pruhem
Pobřeží slonoviny: Zelený štít s bílým slonem
Dž بیbuti: Modrý štít s bílou hvězdou
Egypt: Červený, bílý a černý štít s orlem
Eritrea: Modrý štít s červeným lvem
Etiopie: Modrý štít se žlutým lvem
Gabon: Modrý štít se zeleným pruhem
Gambie: Červený, bílý a modrý štít s orlem
Ghana: Červený, zelený a žlutý štít s hvězdou
Guinea: Červený, žlutý a zelený štít s lvem
Guinea-Bissau: Červený, zelený a žlutý štít s hvězdou
Rovníková Guinea: Modrý štít se zeleným a žlutým pruhem
Eswatini: Červený a modrý štít se lvem
Keňa: Červený, černý a zelený štít s lvem
Lesotho: Modrý štít s bílým koněm
Libérie: Červený, bílý a modrý štít s orlem
Libye: Zelený štít s černým orlem
Madagaskar: Červený a bílý štít s lemurem
Malawi: Červený, zelený a černý štít s orlem
Mali: Zelený štít s červeným lvem
Mauritánie: Zelený štít se žlutým půlměsícem a hvězdou
Mauricius: Modrý štít s červeným lvem
Maroko: Červený štít se zelenou hvězdou
Mosambik: Zelený, červený a žlutý štít s orlem
Namibie: Modrý štít se žlutým lvem
Niger: Modrý štít s oranžovým kruhem
Nigérie: Zelený štít s bílým kruhem
Rwanda: Modrý štít se žlutým lvem
Senegal: Zelený, žlutý a červený štít se lvem
Sierra Leone: Modrý štít se zeleným lvem
Somálsko: Modrý štít s bílou hvězdou
Jižní Súdán: Modrý štít se žlutým orlem
Súdán: Červený, bílý a černý štít s orlem
Svatý Tomáš a Princův ostrov: Červený, zelený a žlutý štít s ptákem
Uganda: Černý, červený a žlutý štít s jeřábem
Zambie: Zelený štít s červeným orlem
Zimbabwe: Modrý štít se žlutým ptákem
Amerika
Antigua a Barbuda: Červený, modrý a žlutý štít s ptákem
Argentina: Modrý, bílý a světle modrý štít se sluncem
Bahamy: Modrý štít s lodí
Barbados: Modrý štít s červeným lvem
Belize: Modrý štít s červeným strom
Kuvajtský dinár Kuvajtský dinár (arabsky: دينار كويتي, kód: KWD) je měna používaná v Kuvajtu. Dělí se na 1000 filsů. K roku 2023 je kuvajtský dinár měnou s nejvyšší hodnotou na základní jednotku, přičemž 1 KWD se rovná 3,25 USD, před bahrajnským dinárem, kde 1 BD se rovná 2,65 USD, a ománským riálem, který má hodnotu 2,60 USD. Historie Kuvajtský dinár byl zaveden v roce 1961 jako nástupce indické rupie, která byla v Kuvajtu používána od roku 1959. Zpočátku byl dinár navázán na britskou libru šterlinků, ale v roce 1975 byl převeden na navázání na koš měn. Hodnota Kuvajtský dinár je vysoce ceněná měna díky bohatým zásobám ropy v Kuvajtu. Je považován za jednu z nejsilnějších měn na světě. Bankovky a mince Bankovky kuvajtského dináru jsou vydávány v nominálních hodnotách 1/4, 1/2, 1, 5, 10 a 20 dinárů. Mince jsou vydávány v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50 a 100 filsů. Použití Kuvajtský dinár se používá jako zákonné platidlo v Kuvajtu. Je také široce přijímán v sousedních zemích, jako je Saúdská Arábie a Bahrajn. Závěr Kuvajtský dinár je silná a stabilní měna, která je symbolem bohatství a stability Kuvajtu. Je vysoce ceněn na mezinárodních trzích a je široce používán v regionu Perského zálivu.
Katarský rijál
Katarský rijál (značka: QR latinkou, ر.ق arabsky; ISO kód: QAR) je měna státu Katar. Dělí se na 100 dirhamů (arabsky: درهم).
Historie
Rijál byl zaveden v roce 1966 jako náhrada za katarský a dubajský rijál. Byl původně vázán na britskou libru, ale v roce 1973 byl navázán na americký dolar.
Mince a bankovky
Mince jsou v hodnotách 1, 5, 10, 25 a 50 dirhamů. Bankovky jsou v hodnotách 1, 5, 10, 50, 100, 200 a 500 rijálů.
Směnný kurz
Rijál je navázán na americký dolar v poměru 1 USD = 3,64 QAR.
Inflace
Inflace v Kataru v roce 2022 činila 5,42 %.
Centrální banka
Centrální bankou Kataru je Katarská centrální banka.
Použití
Rijál se používá jako jediná měna v Kataru. Je přijímán ve všech obchodech a službách.
Zajímavosti
Rijál je jedním z nejstabilnějších měn na světě díky vazbě na americký dolar.
Na bankovkách jsou vyobrazeny tradiční katarské motivy, jako jsou sokoli, koně a velbloudi.
Rijál je také populární měnou pro obchodování na devizovém trhu.
Saúdský rijál Saúdský rijál je měnou Saúdské Arábie. Je zkrácen jako ر.س SAR nebo SR (saúdskoarabský rijál/saúdský rijál). Je dělen na 100 halálů (arabsky: هللة Halalah). Měna je pevně navázána na americký dolar s konstantním směnným kurzem. Historie Saúdský rijál byl zaveden v roce 1931 a nahradil dřívější indickou rupii. Původně byl rijál navázán na britskou libru šterlinků, ale v roce 1973 byl přeceněn a navázán na americký dolar. Mince a bankovky V oběhu jsou mince v hodnotách 1, 5, 10, 25 a 50 halálů a 1 a 2 rijály. Bankovky jsou vydávány v hodnotách 5, 10, 50, 100, 500 riyálů. Směnný kurz Saúdský rijál je pevně navázán na americký dolar kurzem 1 USD = 3,75 SAR. To znamená, že hodnota rijálu se pohybuje v souladu s hodnotou amerického dolaru. Ekonomika Saúdský rijál je důležitou součástí saúdskoarabské ekonomiky. Země je největším vývozcem ropy na světě a ropné příjmy tvoří většinu vládních příjmů. Pevná vazba rijálu na americký dolar pomáhá udržovat stabilitu ekonomiky a usnadňuje obchod se zahraničím. Inflace Míra inflace v Saúdské Arábii byla v posledních letech nízká. V roce 2019 byla průměrná míra inflace -2,09 %. Devalvace V roce 2016 saúdskoarabská vláda devalvovala rijál o 10 %, aby podpořila ekonomiku. Devalvace způsobila pokles hodnoty rijálu vůči americkému dolaru a zvýšila náklady na dovážené zboží. Závěr Saúdský rijál je stabilní měnou, která hraje klíčovou roli v saúdskoarabské ekonomice. Jeho pevná vazba na americký dolar pomáhá udržovat stabilitu ekonomiky a usnadňuje obchod se zahraničím.
Ománský riál (arabsky: ريال, kód ISO 4217 OMR) je měnou Ománu. Dělí se na 1000 baisa (také psáno baiza, بيسة).
Historie
Ománský riál byl zaveden v roce 1970 a nahradil indickou rupii, která byla v Ománu používána od roku 1947.
Mince a bankovky
Ománské mince se razí v nominálních hodnotách 5, 10, 25 a 50 baisa. Bankovky se vydávají v nominálních hodnotách 100 baisa, 1/2, 1, 5, 10, 20 a 50 riálů.
Směnné kurzy
Ománský riál je pevně navázán na americký dolar (USD) v poměru 1 OMR = 2,6008 USD. To znamená, že hodnota ománského riálu se pohybuje v souladu s hodnotou amerického dolaru.
Inflace
Inflace v Ománu byla v roce 2011 odhadována na 4,1 %.
Centrální banka
Centrální bankou Ománu je Ústřední banka Ománu (Central Bank of Oman).
Použití
Ománský riál se používá jako jediná měna v Ománu.
Zajímavosti
Symbol ománského riálu je ر.ع. nebo R.O.
Ománský riál je jednou z nejstabilnějších měn v regionu Perského zálivu.
Ománský riál je populární měnou mezi obchodníky a turisty v sousedních zemích, jako jsou Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie.
Turecká lira, turecky Türk lirası (TL), je oficiální měnou Turecka a Severního Kypru, a také jednou ze dvou měn používaných v severní Sýrii pod prozatímní vládou země. Jedna lira se dělí na sto kuruşů.
Historie
Turecká lira byla zavedena v roce 1844 jako náhrada za dřívější měnu, piastr. Lira byla původně navázána na francouzský frank, ale v roce 1914 byla navázána na zlatý standard. Během první světové války lira ztratila značnou část své hodnoty a po válce byla navázána na britskou libru. V roce 1923 byla lira navázána na americký dolar a tento vztah zůstal v podstatě beze změny až do roku 2005.
V roce 2005 byla lira přehodnocena na novou tureckou liru (YTL), která se rovnala milionu starých lir. V roce 2009 byla nová turecká lira přejmenována zpět na tureckou liru (TL).
Mince a bankovky
Turecká lira je vydávána v následujících nominálních hodnotách:
Mince: 1, 5, 10, 25, 50 kuruşů, 1 lira
Bankovky: 5, 10, 20, 50, 100, 200 lir
Ekonomický význam
Turecká lira je jednou z nejvíce obchodovaných měn na světě. Je to také jedna z nejvíce volatilních měn, protože její hodnota často kolísá v důsledku politických a ekonomických událostí.
Turecká lira je důležitou součástí turecké ekonomiky. Používá se k nákupu zboží a služeb, k placení daní a k investicím. Hodnota liry má významný dopad na tureckou ekonomiku, protože ovlivňuje ceny zboží a služeb, stejně jako náklady na podnikání.
Budoucnost turecké liry
Budoucnost turecké liry je nejistá. Hodnota liry bude pravděpodobně i nadále kolísat v důsledku politických a ekonomických událostí. Je však možné, že lira v budoucnu posílí, protože turecká ekonomika se zotavuje.
Jemenský rijál
Jemenský rijál (arabsky: ريال يمني, zkratka: YRl (jednotné číslo) a YRls (množné číslo) latinkou, ر.ي arabsky, ISO kód: YER) je oficiální měnou Jemenské republiky.
Historie
Rijál byl zaveden v roce 1990 po sjednocení Severního a Jižního Jemenu. Nahradil severojomenský rijál a jihojemenský dinár.
Členění
Rijál je technicky dělitelný na 100 filsů, ale mince denominované v fils se od sjednocení Jemenu nevydávají.
Bankovky a mince
V současnosti jsou v oběhu následující bankovky a mince:
Bankovky:
50 YRls
100 YRls
200 YRls
250 YRls
500 YRls
1 000 YRls
Mince:
1 YRls
5 YRls
10 YRls
20 YRls
Hodnota
Hodnota jemenského rijálu v posledních letech výrazně klesla kvůli probíhající politické nestabilitě. Občanská válka v Jemenu způsobila rozdělení měny. V jižním Jemenu, který je převážně kontrolován separatisty podporovanými Spojenými arabskými emiráty a bývalou vládou podporovanou Saúdskou Arábií, vedlo neustálé tištění peněz k prudkému poklesu hodnoty měny. V severním Jemenu, který je převážně kontrolován hnutím Ansar Alláh s podporou Íránu, nejsou bankovky vytištěné po roce 2017 považovány za zákonné platidlo. Proto zůstal směnný kurz stabilní.
Rozdíly v bankovkách vytištěných před a po roce 2017 lze určit podle jejich velikosti.