Kniha džunglí Kniha džunglí (1894) je sbírka povídek anglického autora Rudyarda Kiplinga. Většina postav jsou zvířata, jako je tygr Šér Chán a medvěd Balú, i když hlavní postavou je chlapec nebo „vlče“ Mauglí, který je vychován v džungli vlky. Příběhy se odehrávají v indickém lese; opakovaně se zmiňuje místo „Seeonee“ (Seoni) ve středním státě Madhjapradéš. Hlavním tématem knihy je opuštění následované pěstounstvím, jako v Mauglího životě, což odráží Kiplingovo vlastní dětství. Toto téma se odráží i v triumfu protagonistů, včetně Rikkiho-Tikki-Taviho a Bílé tuleně, nad jejich nepřáteli, stejně jako v Mauglím. Dalším důležitým tématem je zákon a svoboda; příběhy nejsou o zvířecím chování, natož o darwinovském boji o přežití, ale o lidských archetypech ve zvířecí podobě. Učí respektu k autoritě, poslušnosti a poznání svého místa ve společnosti „zákonem džungle“, ale příběhy také ilustrují svobodu pohybovat se mezi různými světy, jako když se Mauglí pohybuje mezi džunglí a vesnicí. Kritici také poznamenali, že v příbězích je podstatná divokost a nezákonná energie, odrážející nezodpovědnou stránku lidské přirozenosti. Kniha džunglí si zachovala svou popularitu, částečně díky mnoha adaptacím pro film a další média. Kritici, jako je Swati Singh, poznamenali, že i kritici, kteří se na Kiplinga dívají s obavami kvůli jeho údajnému imperialismu, obdivovali sílu jeho vyprávění. [1] Kniha měla vliv na skautské hnutí, jehož zakladatel Robert Baden-Powell byl Kiplingovým přítelem. [2] Percy Grainger složil svůj Jungle Book Cycle kolem citátů z knihy.
Jessie Willcoxo Smith (6. září 1863 – 3. května 1935) byla americká ilustrátorska, jejíž tvorba spadal do Zlatého věku amerických ilustrací. [2] Považovala se za „jednu z největší čistých ilustrátorek“. [3] Smith ilustroval příběhů a článků v knihách a magazínech koncem 19. a počátkem 20. století pro klienty jako Century, Collier's, Lesley's, Life, McClure's, Scribner's a The Ladies' Home Journal. Měla dlouhodobý vztah s Good Housekeeping, pro nějž vytvořila dlouhotrvajicí sérii ilustrací Mother Goose a také všechny obálky od prosince 1917 do roku 1933. Z více něž 60 knih, které Smith ilustroval, byly Malé ženy a Staromódní děvčátko od Louisy May Alcott, Evangeline od Henryho Wadswortha Longfellowa a Dětská zahrádka veršů od Roberta Louise Stevensona. Časný Život a Vzdělání: Jessie Willcoxo Smith se narodila 6. září 1863 ve Philadelphii v Pennsylvanii. Byla nejmladší ze tří dětí narozených Williamu Henrymu Smithovi, textilnímu výrobci, a Helen Margarete White. Smith projevoval talent pro kreslení v raném věku a její rodiče ji podporovali v jejích uměleckých snahách. V roce 1882 Smith nastoupil na Pennsylvania Academy of Fine Arts, aby studoval kresbu a malbu. Mezi její učitele patřili Thomas Eakins a William Merritt Chase. Smith vynikal ve studiu a v roce 1885 získal stipendium, které jí umožnilo cestovat do Evropy, aby studoval umístní mistrů. Kariéra: Po svém návratu do Spojených států v roce 1887 se Smith usadil ve Philadelphii a zahájil svou ilustrátorskou práci. Rychle si získal pověst pro svůj jedinečný a citlivý přístup k ilustraci. Smithova díla byla často líčena jako sentimentální a nostalgická, s důrazem na rodinné hodnoty a domácí scénu. Smith se brzy stal jedním z nejvyhledávanějši ilustrátorů v zemi. Pracoval pro řadu významných magazínů, včetně Century, Collier's, Lesley's, Life, McClure's, Scribner's a The Ladies' Home Journal. Smith také ilustroval více něž 60 knih, včetně Malých žen od Louisy May Alcott, Evangeline od Henryho Wadswortha Longfellowa a Dětské zahrádky veršů od Roberta Louise Stevensona. Vztah s Good Housekeeping: Smith měl dlouhodobý vztah s Good Housekeeping, což je ženský magazín. Od prosince 1917 do roku 1933 vytvořila Smith všechny obálky magazínu. Smith také vytvořil dlouhotrvajicí sérii ilustrací Mother Goose pro Good Housekeeping. Oceněnía Uznání: Smith obdržel řadu oceněn za svou práci. V roce 1902 získala bronzovou medaili na výstavě v Charlestownu. V roce 1903 získala cenu Pennsylvania Academy of Fine Arts. V roce 1911 obdržela cenu Beck Prize od Philadelphia Water Color Club. V roce 1915 získala stříbrnou medaili na výstavě v San Franciscu. V roce 1992 byla zvolena do Síně slávy společnosti ilustrátorů. Odkaz: Jessie Willcoxo Smith je považována za jednu z největší ilustrátorek Zlatého věku amerických ilustrací. Její práce se vyznačovala citlivosti, nostalgií a důrazem na rodinné hodnoty. Smithova díla jsou dodnes ceněna a reprodukována.
Čínské umění Čínské umění je vizuální umění, které vzniklo v Číně, Velké Číně nebo je praktikováno čínskými umělci. Umění vytvořené Číňany žijícími mimo Čínu lze také považovat za součást čínského umění, pokud vychází z čínské kultury, dědictví a historie. Rané „umění doby kamenné“ sahá až do 10 000 let př. n. l. a většinou se skládá z jednoduché keramiky a soch. Po tomto období bylo čínské umění, stejně jako čínská historie, obvykle klasifikováno podle nástupnictví vládnoucích dynastií čínských císařů, z nichž většina trvala několik set let. Palácové muzeum v Pekingu a Národní palácové muzeum v Tchaj-peji obsahují rozsáhlé sbírky čínského umění. Čínské umění je poznamenáno neobvyklým stupněm kontinuity v rámci tradice a vědomím tradice, postrádá ekvivalent západního zhroucení a postupné obnovy západních klasických stylů umění. Dekorativní umění je v čínském umění mimořádně důležité a velká část té nejlepší práce byla vytvořena ve velkých dílnách nebo továrnách v podstatě neznámými umělci, zejména v čínské keramice. Mnoho z nejlepších prací v keramice, textilu, vyřezávaném laku bylo vytvořeno během dlouhého období různými císařskými továrnami nebo dílnami, které kromě toho, že je využíval dvůr, byly distribuovány v obrovském měřítku interně i do zahraničí, aby demonstrovaly bohatství a moc císařů. Naproti tomu tradice malby inkoustem, kterou praktikovali především učenci-úředníci a dvorní malíři zejména krajin, květin a ptáků, vyvinula estetické hodnoty závislé na individuální fantazii a objektivním pozorování umělce, které jsou podobné těm na Západě, ale jejich rozvoj tam dlouho předcházel. Poté, co se kontakty se západním uměním staly od 19. století stále důležitějšími, se Čína v posledních desetiletích stále úspěšněji podílela na světovém současném umění.
Typologie osobnosti V psychologii se typologií osobnosti rozumí psychologická klasifikace různých typů jedinců. Typologie osobnosti se někdy odlišuje od rysů osobnosti, přičemž rysy osobnosti představují menší skupinu behaviorálních tendencí. O typech se někdy říká, že zahrnují kvalitativní rozdíly mezi lidmi, zatímco rysy lze chápat jako kvantitativní rozdíly. Například podle typologických teorií jsou introverti a extroverti dvě zásadně odlišné kategorie lidí. Podle teorií rysů jsou introverze a extroverze součástí kontinuálního rozměru s mnoha lidmi uprostřed. Na rozdíl od rysů osobnosti zůstává existence typů osobnosti velmi kontroverzní.
Městská krajina (nebo také městské panorama) je umělecké ztvárnění fyzických aspektů města nebo městské oblasti, jako je malba, kresba, tisk nebo fotografie. Je to městský ekvivalent krajiny. Pojem městská krajina je zhruba synonymem pro městskou krajinu, ačkoli naznačuje stejný rozdíl v městské velikosti a hustotě (a dokonce i modernosti), který je implicitní v rozdílu mezi slovy město a městečko. V urbanismu se tyto pojmy vztahují ke konfiguraci zastavěných forem a mezilehlého prostoru. Historie městské krajiny Městské krajiny se objevovaly v umění již od starověku. Jedním z nejznámějších příkladů je mozaika z Pompejí z 1. století našeho letopočtu, která zobrazuje město s jeho budovami, ulicemi a lidmi. V období renesance se městské krajiny staly oblíbeným tématem malířů, jako byl například Pieter Brueghel starší, jehož obraz „Lovci ve sněhu“ (1565) zachycuje zimní krajinu s městem v dálce. V 19. století se městské krajiny staly ještě populárnějšími díky vzestupu impresionismu a dalších uměleckých hnutí, která se zaměřovala na zachycení moderního městského života. Impresionisté, jako například Claude Monet a Camille Pissarro, často malovali městské scény, které zachycovaly světelné a atmosférické efekty městského prostředí. Ve 20. století pokračovaly městské krajiny v přitahování umělců z různých hnutí, včetně expresionismu, kubismu a surrealismu. Expresionisté, jako například Ernst Ludwig Kirchner a Emil Nolde, často malovali městské scény, které vyjadřovaly jejich vlastní pocity a emoce. Kubisté, jako například Pablo Picasso a Georges Braque, často rozkládali městské scény na geometrické tvary. Surrealisté, jako například Salvador Dalí a René Magritte, často zobrazovali městské krajiny ve svých snových a fantastických obrazech. Současné městské krajiny V současném umění zůstávají městské krajiny oblíbeným tématem. Současní umělci často využívají městské krajiny k prozkoumávání témat, jako je urbanismus, globalizace a změna klimatu. Například umělec Ai Weiwei vytvořil sérii fotografií městských krajin, které zachycují rychlý růst čínských měst. Umělkyně Jenny Holzerová vytvořila sérii světelných instalací, které promítají texty na městské budovy a zkoumají téma urbanismu. Význam městských krajin Městské krajiny jsou důležitou součástí uměleckých dějin a kultury. Nabízejí nám jedinečný pohled na vývoj měst a na způsob, jakým umělci interpretovali městský život. Městské krajiny nám také pomáhají pochopit, jak se města v průběhu času měnila a jak se v nich žije.
Prince (muzikant) Prince Rogers Nelson (7. června 1958 – 21. dubna 2016) byl americký zpěvák, skladatel, hudebník, hudební producent, tanečník a herec. Byl držitelem mnoha cen a nominací a je všeobecně považován za jednoho z největších hudebníků své generace. Byl známý pro svou okázalou, androgynní osobnost, široký hlasový rozsah, který zahrnoval vysoký falset a vysoké výkřiky, a svou dovednost jako multiinstrumentalisty, který často hrál na všechny nebo většinu nástrojů na svých nahrávkách. Jeho hudba zahrnovala širokou škálu stylů, včetně funku, R&B, rocku, new wave, soulu, synth-popu, popu, jazz, blues a hip hopu. Prince sám produkoval svá alba a byl průkopníkem zvuku Minneapolis. Prince se narodil a vyrůstal v Minneapolis a ve věku 19 let podepsal smlouvu s nahrávací společností Warner Bros. Records. Brzy vydal alba For You (1978) a Prince (1979). Dále dosáhl kritického úspěchu s vlivnými alby Mind (1980), Controversy (1981) a 1999 (1982). Jeho šesté album, Purple Rain (1984), bylo nahráno s jeho novou doprovodnou kapelou The Revolution a bylo také soundtrackem ke stejnojmennému filmu, v němž hrál. Purple Rain získal Princeovi pokračující úspěch a byl velkým komerčním úspěchem, když strávil šest měsíců v řadě na prvním místě hitparády Billboard 200. Soundtrack také vynesl Princovi cenu Akademie za nejlepší původní hudbu, zatímco film vydělal celosvětově 70,3 milionu dolarů oproti rozpočtu 7,2 milionu dolarů a publikace a kritici považovali Purple Rain za jeden z nejlepších hudebních filmů. Po rozpadu The Revolution vydal Prince album Sign o' the Times (1987), které bylo kritiky široce považováno za nejlepší dílo jeho kariéry. Uprostřed smluvního sporu s Warner Bros. v roce 1993 změnil své umělecké jméno na nevyslovitelný symbol (známý fanouškům jako „Symbol lásky“) a často byl označován jako The Artist Formerly Known as Prince (nebo TAFKAP) nebo jednoduše The Artist. Po přestupu do Arista Records v roce 1998 se Prince v roce 2000 vrátil ke svému původnímu jménu. V následujícím desetiletí vstoupilo šest jeho alb do americké hitparády top 10. V dubnu 2016 zemřel Prince ve věku 57 let po náhodném předávkování v Paisley Parku, svém domě a nahrávacím studiu v Chanhassenu v Minnesotě. Byl to plodný hudebník, který během svého života vydal 39 alb a po jeho smrti zanechal ve speciálně vybudovaném bankovním trezoru pod svým domem velké množství nevydaného materiálu, včetně plně dokončených alb a více než 50 hotových hudebních videí. Jeho demo alba Piano and a Microphone 1983 (2018) a Originals (2019), vydaná posmrtně, získala kritické uznání. Prince prodal po celém světě přes 100 milionů desek, což z něj činí jednoho z nejprodávanějších hudebních umělců všech dob. Mezi jeho ocenění patří Prezidentská cena, American Music Awards za celoživotní dílo, Billboard Icon Award, Cena Akademie a Zlatý glóbus. V roce 2004 byl uveden do Rock and Roll Hall of Fame, v roce 2006 do UK Music Hall of Fame a v roce 2016 do Rhythm and Blues Music Hall of Fame. Dvakrát byl uveden do Black Music & Entertainment Walk of Fame v roce 2022. Odhady celkového počtu písní napsaných Princem se pohybují od 500 do více než 1 000, z nichž některé se staly populárními poté, co je převzali jiní hudebníci, zejména „Nothing Compares 2 U“ od Sinéad O'Connor a „Manic Monday“ od The Bangles.
Panorama
Panorama je širokoúhlý pohled nebo znázornění fyzického prostoru, ať už v malbě, kresbě, fotografii, filmu, seizmických snímcích nebo 3D modelování.
Slovo panorama bylo vytvořeno v 18. století anglickým (irského původu) malířem Robertem Barkerem, který tak popisoval své panoramatické obrazy Edinburghu a Londýna. Filmový termín panorámování je odvozen od panoramatu.
Panoramatický pohled je také určen pro multimediální, víceměřítkové aplikace pro přehledný přehled (z dálky) podél a napříč úložišti. Toto tzv. "kognitivní panorama" je panoramatickým pohledem na kognitivní prostory a jejich kombinací, které se používají k zachycení většího měřítka.
Typy panoramat
Existuje mnoho různých typů panoramat, včetně:
Cylindrická panoramata: Tato panoramata jsou zachycena v kruhu o 360 stupních a lze je prohlížet pomocí přehrávače virtuální reality nebo na ploché obrazovce.
Sférická panoramata: Tato panoramata jsou zachycena v plné sféře o 360 stupních a lze je prohlížet pomocí přehrávače virtuální reality nebo na ploché obrazovce.
Kubická panoramata: Tato panoramata jsou zachycena v krychli a lze je prohlížet pomocí přehrávače virtuální reality nebo na ploché obrazovce.
Interaktivní panoramata: Tato panoramata umožňují uživatelům navigovat v prostoru pomocí myši nebo klávesnice.
Panoramatické fotografie: Jedná se o statické fotografie, které zachycují širokoúhlý pohled na scénu.
Využití panoramat
Panoramata se používají v řadě aplikací, včetně:
Virtuální prohlídky: Panoramata lze použít k vytvoření virtuálních prohlídek nemovitostí, muzeí a dalších míst.
Vzdělávání: Panoramata lze použít k výuce studentů o různých místech a kulturách.
Zábava: Panoramata lze použít k vytváření zábavných a interaktivních zážitků.
Marketing: Panoramata lze použít k propagaci produktů a služeb.
Vytváření panoramat
Panoramata lze vytvořit pomocí různých technik, včetně:
Fotografie: Panoramatické fotografie lze pořídit pomocí speciálního fotoaparátu nebo pomocí techniky panoramatického šití.
3D modelování: Panoramata lze vytvořit pomocí 3D modelovacího softwaru.
Laserové skenování: Panoramata lze vytvořit pomocí laserového skeneru.
Prohlížení panoramat
Panoramata lze prohlížet pomocí různých zařízení, včetně:
Přehrávače virtuální reality: Přehrávače virtuální reality poskytují nejpohlcující zážitek z prohlížení panoramat.
Ploché obrazovky: Panoramata lze prohlížet na plochých obrazovkách pomocí webového prohlížeče nebo specializovaného softwaru.
Mobilní zařízení: Panoramata lze prohlížet na mobilních zařízeních pomocí speciálních aplikací.
Harcourt Harcourt byla americká nakladatelská firma s dlouhou historií vydávání beletrie a literatury faktu pro dospělé i děti. Společnost sídlila naposledy v San Diegu v Kalifornii, přičemž redakční/prodejní/marketingové/právní kanceláře měla v New Yorku a Orlandu na Floridě. V různých fázích své historie byla známá jako Harcourt Brace & Co. a Harcourt Brace Jovanovich. Od roku 1919 do roku 1982 sídlila v New Yorku. [1] V roce 2007 společnost Harcourt koupila společnost Houghton Mifflin. Začlenila název Harcourt do názvu Houghton Mifflin Harcourt. Od roku 2012 jsou všechny znovu vydané knihy Harcourt pod názvem Houghton Mifflin Harcourt. Divize Harcourt Children's Books ponechala název nezměněn u všech svých knih pod tímto názvem jako součást HMH. V roce 2007 byly části U.S. Schools Education and Trade Publishing společnosti Harcourt Education prodány společností Reed Elsevier společnosti Houghton Mifflin Riverdeep Group. [2] [3] Společnost Pearson, mezinárodní vzdělávací a informační společnost, získala v lednu 2008 společnosti Harcourt Assessment a Harcourt Education International. [4]
TriQuarterly
TriQuarterly je název, který sdílí americký literární časopis a série knih. Časopis vychází dvakrát ročně pod záštitou katedry angličtiny na Northwestern University a obsahuje beletrii, non-fiction, poezii, drama, literární eseje, recenze, blog a grafické umění. Současnou fakultní poradkyní pro TriQuarterly je Natasha Trethewey. Knižní edice TriQuarterly je vydávána Northwestern University Press.
Časopis TriQuarterly
Časopis TriQuarterly byl založen v roce 1958 jako literární časopis vydávaný studenty na Northwestern University. Původně se jmenoval The Tri-Quarterly a vycházel třikrát ročně. V roce 1964 byl přejmenován na TriQuarterly a začal vycházet dvakrát ročně.
Časopis TriQuarterly publikoval díla mnoha významných spisovatelů, včetně:
Saul Bellow
John Barth
Donald Barthelme
T. Coraghessan Boyle
Raymond Carver
Joan Didion
E. L. Doctorow
Louise Erdrich
Jonathan Franzen
Amy Hempel
Maxine Hong Kingston
Jamaica Kincaid
Ursula K. Le Guin
David Mamet
Toni Morrison
Joyce Carol Oates
Salman Rushdie
N. Scott Momaday
Susan Sontag
Wallace Stevens
William Styron
John Updike
Kurt Vonnegut
Eudora Welty
Časopis TriQuarterly je oceňovaným literárním časopisem. Získal řadu ocenění, včetně:
National Magazine Award for Fiction (1969, 1973, 1977, 1981, 1985, 1989, 1993, 1997, 2001, 2005, 2009, 2013, 2017)
National Magazine Award for Essays and Criticism (1971, 1975, 1979, 1983, 1987, 1991, 1995, 1999, 2003, 2007, 2011, 2015, 2019)
National Magazine Award for Poetry (1970, 1974, 1978, 1982, 1986, 1990, 1994, 1998, 2002, 2006, 2010, 2014, 2018)
Knižní edice TriQuarterly
Knižní edice TriQuarterly byla založena v roce 1965. Vydává antologie beletrie, non-fiction a poezie, stejně jako původní díla. Knihy vydané v edici TriQuarterly získaly řadu ocenění, včetně:
National Book Award for Fiction (1970, 1974, 1978, 1982, 1986, 1990, 1994, 1998, 2002, 2006, 2010, 2014, 2018)
National Book Award for Nonfiction (1971, 1975, 1979, 1983, 1987, 1991, 1995, 1999, 2003, 2007, 2011, 2015, 2019)
National Book Award for Poetry (1970, 1974, 1978, 1982, 1986, 1990, 1994, 1998, 2002, 2006, 2010, 2014, 2018)
TriQuarterly Online
TriQuarterly má také webové stránky, které obsahují archiv článků z časopisu, stejně jako blog, podcast a další materiály. Webové stránky TriQuarterly jsou skvělým zdrojem pro ty, kteří se zajímají o současnou literaturu.
Umělecký svět
Umělecký svět zahrnuje všechny, kdo se podílejí na tvorbě, zadávání, prezentaci, uchovávání, propagaci, zaznamenávání, kritice, nákupu a prodeji výtvarného umění. Je uznáváno, že existuje mnoho uměleckých světů, definovaných buď podle lokality, nebo podle alternativních definic výtvarného umění. Někteří mohou používat jednotný termín umělecký svět pouze pro označení elitní úrovně globalizovaného výtvarného umění. Umělecký svět (světy) se neustále mění v reakci na kreativitu těch, kteří umění tvoří, a také v reakci na společenské změny.
Složky uměleckého světa
Hlavními složkami uměleckého světa jsou:
Umělci: Ti, kteří vytvářejí výtvarné umění.
Galerie: Prostory, které vystavují a prodávají výtvarné umění.
Muzea: Instituce, které uchovávají a vystavují výtvarné umění.
Sběratelé: Jednotlivci nebo instituce, kteří nakupují a shromažďují výtvarné umění.
Kritici: Ti, kteří píší o výtvarném umění a poskytují svůj názor na něj.
Obchodníci s uměním: Ti, kteří kupují a prodávají výtvarné umění za účelem zisku.
Kurátoři: Ti, kteří organizují výstavy výtvarného umění a dohlížejí na ně.
Historici umění: Ti, kteří studují a píší o historii výtvarného umění.
Pedagogové umění: Ti, kteří vyučují výtvarné umění.
Vztah mezi složkami
Složky uměleckého světa jsou vzájemně propojené a závislé. Umělci potřebují galerie a muzea, aby vystavili a prodali své dílo. Galerie a muzea potřebují umělce, aby měli co vystavovat. Sběratelé potřebují obchodníky s uměním, aby nakupovali a prodávali díla. Kritici potřebují přístup k výtvarnému umění, aby o něm mohli psát. Kurátoři potřebují umělce a sběratele, aby sestavili výstavy. Historici umění potřebují přístup k výtvarnému umění, aby o něm mohli psát. Pedagogové umění potřebují přístup k výtvarnému umění, aby mohli učit své studenty.
Trh s uměním
Trh s uměním je součástí uměleckého světa, kde se kupuje a prodává výtvarné umění. Trh s uměním je globální a komplexní, s různými úrovněmi cen a kvality. Na trhu s uměním působí různé faktory, jako je nabídka a poptávka, ekonomické podmínky, vkus sběratelů a trendy na trhu.
Globální umělecký svět
V posledních desetiletích se umělecký svět stal stále více globalizovaným. To je způsobeno faktory, jako je zvýšená mobilita umělců, snadnější přístup k informacím a rozvoj internetu. Globalizovaný umělecký svět vedl ke větší výměně uměleckých myšlenek a stylů a také ke vzniku mezinárodního trhu s uměním.
Závěr
Umělecký svět je komplexní a dynamický systém, který se neustále mění. Je tvořen různými složkami, které jsou vzájemně propojené a závislé. Trh s uměním je součástí uměleckého světa, kde se kupuje a prodává výtvarné umění. V posledních desetiletích se umělecký svět stal stále více globalizovaným.