Tropický pás Tropický pás je oblast Země obklopující rovník. Je vymezen na severu obratníkem Raka (23°26'10,2'' severní šířky) a na jihu obratníkem Kozoroha (23°26'10,2'' jižní šířky). Tropický pás se také nazývá tropická zóna nebo žhavé pásmo. Z hlediska klimatu tropický pás přijímá přímější sluneční záření než ostatní části Země a je obecně teplejší a vlhčí, protože není tolik ovlivněn ročními obdobími. Slovo "tropický" někdy odkazuje na tento typ podnebí v dané zóně, spíše než na geografickou zónu samotnou. Tropická zóna zahrnuje pouště i zasněžené hory, které v klimatickém smyslu nejsou tropické. Tropický pás se odlišuje od ostatních klimatických a biomatických oblastí Země, kterými jsou mírné pásmo a polární oblasti na obou stranách rovníkové zóny. Tropický pás tvoří 39,8 % povrchu Země a obsahuje 36 % pevniny Země. V roce 2014 v něm žilo 40 % světové populace a předpokládalo se, že do roku 2050 toto číslo dosáhne 50 %. V důsledku globálního oteplování se povětrnostní podmínky v tropech rozšiřují a v subtropech se vyskytují extrémnější povětrnostní jevy, jako jsou vlny veder a intenzivnější bouře. Tyto změny povětrnostních podmínek mohou učinit některé části tropického pásu neobyvatelnými.
Subsistenční zemědělství
Subsistenční zemědělství je způsob hospodaření, kdy zemědělci pěstují plodiny především pro uspokojení vlastních potřeb a potřeb svých rodin na malých pozemcích. Cílem subsistenčního zemědělství je zajistit přežití a uspokojit především místní potřeby, s malým nebo žádným přebytkem. Rozhodnutí o tom, co se bude pěstovat, se řídí především tím, co rodina bude v nadcházejícím roce potřebovat, a teprve v druhé řadě cenami na trhu.
Tony Waters, profesor sociologie, definuje "subsistenční rolníky" jako "lidi, kteří si pěstují to, co jedí, staví si vlastní domy a žijí bez pravidelných nákupů na trhu". Navzdory soběstačnosti subsistenčního zemědělství se dnes většina subsistenčních zemědělců také do určité míry účastní obchodu. I když objem jejich obchodu měřený v penězích je menší než u spotřebitelů v zemích s moderními složitými trhy, využívají tyto trhy především k získávání zboží, nikoli k vytváření příjmů na potraviny; toto zboží obvykle není nezbytné pro přežití a může zahrnovat cukr, plechové střechy, jízdní kola, použité oblečení a podobně. Mnozí mají důležité obchodní kontakty a obchodní položky, které mohou vyrábět díky svým zvláštním dovednostem nebo zvláštnímu přístupu ke zdrojům ceněným na trhu.
Většina subsistenčních zemědělců dnes působí v rozvojových zemích. Subsistenční zemědělství se obecně vyznačuje:
nízkými kapitálovými/finančními nároky
smíšeným pěstováním plodin
omezeným používáním agrochemikálií (např. pesticidů a hnojiv)
nezlepšenými odrůdami plodin a zvířat
malým nebo žádným přebytečným výnosem k prodeji
používáním primitivních/tradičních nástrojů (např. motyk, mačet a sekáčů)
převážně pěstováním plodin
malými rozptýlenými pozemky
spoléháním se na nekvalifikovanou pracovní sílu (často členy rodiny)
(obecně) nízkými výnosy
Průmysl Průmysl je odvětví ekonomické činnosti, které produkuje úzce související soubor surovin, zboží nebo služeb. Například můžeme mluvit o dřevozpracujícím průmyslu nebo o pojišťovnictví. Při hodnocení jedné skupiny nebo společnosti se pro její zařazení do určitého průmyslu obvykle používá její dominantní zdroj příjmů. Například Mezinárodní standardní klasifikace průmyslových činností (ISIC) – používaná přímo nebo prostřednictvím odvozených klasifikací pro oficiální statistiky většiny zemí světa – klasifikuje „statistické jednotky“ podle „ekonomické činnosti, kterou se převážně zabývají“. Průmysl je pak definován jako „soubor statistických jednotek, které jsou klasifikovány do stejné kategorie ISIC“. Jediný podnik však nemusí patřit pouze do jednoho průmyslového odvětví, například když se velký podnik (často označovaný jako konglomerát) diverzifikuje do různých odvětví. Mezi další systémy klasifikace průmyslu patří Severoamerický systém klasifikace průmyslu (NAICS), který byl vyvinut prostřednictvím partnerství se severoamerickými zeměmi, jako jsou Spojené státy, Kanada a Mexiko, s cílem standardizovat srovnání obchodních aktivit v Severní Americe. Existuje také Globální standard klasifikace průmyslu (GICS), který se používá k přiřazení společností do konkrétních ekonomických sektorů a průmyslových skupin. V moderní ekonomice existuje mnoho průmyslových klasifikací, které lze seskupit do větších kategorií nazývaných ekonomické sektory. Sektory jsou širší než průmyslové klasifikace. Například sektor maloobchodu zahrnuje odvětví jako jsou oděvní prodejny, obuvnické prodejny a prodejny se zbožím pro zdraví a osobní péči. Společnosti nejsou omezeny na jeden sektor nebo průmysl. Mohou působit v několika sektorech a odvětvích. Průmyslová odvětví, i když jsou spojena se specifickými produkty, procesy a spotřebitelskými trhy, se mohou v průběhu času vyvíjet. Jedno samostatné odvětví (například výroba sudů) se může omezit na malý tržní výklenek a většinou se reklasifikuje do jiného odvětví využívajícího nové techniky. Současně mohou z těch starších vzniknout zcela nová odvětví, jakmile se objeví významný trh (jako se odvětví polovodičů odlišilo od širšího odvětví elektroniky). Klasifikace průmyslu je cenná pro ekonomickou analýzu, protože vede k převážně odlišným kategoriím s jednoduchými vztahy. Prostřednictvím těchto klasifikací mohou ekonomové porovnávat společnosti v rámci stejného odvětví, aby vyhodnotili atraktivitu tohoto odvětví. Společnosti ve stejném odvětví mohou mít také podobné pohyby cen akcií kvůli své podobnosti a makroekonomickým faktorům, které ovlivňují všechny členy odvětví. Komplexnější případy však, jako jsou jinak odlišné procesy vedoucí k podobným produktům, vyžadují prvek standardizace a brání tomu, aby jakékoli jedno schéma vyhovovalo všem možným účelům.
Rozvojová země je suverénní stát s méně rozvinutou průmyslovou základnou a nižším indexem lidského rozvoje (HDI) ve srovnání s jinými zeměmi. Tato definice však není zcela jednoznačně přijímáná. Není ani jasně dohodnuto, které země do této kategorie spadají. Často se používají zaměnitelně pojmy země s nízkými a středními příjmy (LMIC) a nově vznikající ekonomika (NEE), které se však týkají výhradně ekonomiky daných zemí. Světová banka klasifikuje světové ekonomiky do čtyř skupin na základě hrubého národního důchodu na obyvatele: země s vysokými, horními středními, dolními středními a nízkými příjmy. Nejméně rozvinuté země, vnitrostátně rozvojové země a malé ostrovní rozvojové státy jsou podskupinami rozvojových zemí. Na opačném konci škály jsou obvykle země s vysokými příjmy nebo rozvinuté země. Existují kontroverze ohledně používání tohoto termínu, protože někteří se domnívají, že udržuje v platnosti koncept "my" a "oni". V roce 2015 Světová banka prohlásila, že "kategorizace rozvojové/vyspělé země" se stala méně relevantní a že postupně ukončí používání tohoto popisu. Místo toho jejich zprávy uvedou agregovaná data pro regiony a skupiny příjmů. Někteří používají jako alternativní termín pro rozvojové země pojem "globální Jih". Rozvojové země mívají některé společné charakteristiky, často kvůli své historii nebo geografii. Například obvykle vykazují: nižší míru přístupu k bezpečné pitné vodě, hygieně a energetickou chudobu, a to při současně vyších mírách znečištění (např. znečištění ovzduší, odpadky, znečištění vod, otevřená defekace), což vede k většímu podílu lidí s tropickými a přenosnými nemocemi (zanedbané tropické nemoci), větší počet dopravních nehod a obecně nižší kvalitu infrastuktury. Kromě toho se často potýkají s vysokou nezaměstnanost, rozšířenou chudobou, rozšířeným hladem, extrémní chudobou, dětskou prací, podvýživu, bezdomovectvím, zneužíváním návykových látek, s prostitutí, přeplněností, civilními poruchami, únikem lidských kapacit, velkou neformální ekonomikou, vysokou kriminalitou (krádeže, vloupání, vraždy, zabití, obchod se zbraněmi, sex, drogy, únosy, znásilněmí), nízká úroveň vzdělání, ekonomická nerovnost, předčasné ukončení studia, nedostatečný přístup k plánování rodiny, těhotenství mladistvých, mnoho neformálních osad a slumů, korupce na všech vládních úrovních a politická nestabilita. Rozvojové země na rozdíl od vyspělých zemí postrádají právní stát. Přístup ke zdravotní péči je často nízký. Obyvatlé rozvojových zemí mívají nižší naději na dožití než obyvatlé vyspělých zemí, což odráží jak nižší příjmy, tak i horší stav zdravotnictví. Břemeno přenosných onemoci, mateřské úmrtnosti, dětské úmrtnosti a úmrtnosti kojenců je v takových zemích obvykle podstatně větší. Očekává se, že dopady klimatické krize zasáhnou rozvojové země více než země s vysokými příjmy, protože většina z nich má vysokou klimatickou zranitelnost nebo nízká klimatickou resilienci. Rozvojové země mívají často nižší střední věk obyvatelstva než vyspělé země. Stárnutí populace je globálním fenoménem, ale věk populace vzrostl v rozvojových zemích pomaleji. Rozvojová pomoc nebo rozvojová spolupráce je finanční pomoc, kterou zahraniční vlády a další organizace udělují na finanční, environmentální, sociální a politický rozvoj rozvojových zemí. Pokud by bylo dosaženo cílů udržitelného rozvoje, které byly stanoveny OSN pro rok 2030, byly by mnohé z uvedených problémů vyřešeny.
Turismus v Austrálii Turismus hraje významnou roli v australské ekonomice a zahrnuje jak domácí, tak zahraniční návštěvníky. Podle Světové organizace cestovního ruchu je Austrálie čtyřicátou nejnavštěvovanější zemí na světě. Ve fiskálním roce 2018/19 byl cestovní ruch čtvrtým největším australským vývozem a v předchozím desetiletí rostl rychleji než národní HDP. V té době představoval 3,1 % australského HDP a přispěl do národní ekonomiky částkou 60,8 miliardy australských dolarů. V kalendářním roce do prosince 2019 navštívilo Austrálii 8,7 milionu zahraničních návštěvníků. V letech 2018–19 cestovní ruch zaměstnával v Austrálii 666 000 lidí, což představuje 1 z 21 pracovních míst v rámci pracovní síly. Přibližně 48 % zaměstnanců v cestovním ruchu pracovalo na plný úvazek a 54 % tvořily ženy. Cestovní ruch také přispěl 8,2 % k celkovým australským vývozním výnosům v letech 2018–19. Mezi oblíbené australské destinace patří pobřežní města Sydney, Brisbane a Melbourne, stejně jako další významné destinace včetně regionálního Queenslandu, Gold Coast a Velkého bariérového útesu, největšího útesu na světě. Dalšími oblíbenými místy jsou Uluru, australský vnitrozemí a tasmánská divočina. Jedinečná australská divoká zvěř je také dalším významným bodem zájmu v cestovním ruchu v zemi.
Australský Survivor, 2. série, moderuje Ian "Dicko" Dickson
Počet dnů: 25
Počet soutěžících: 12
Vítěz: Guy Leech
Druhé místo: Justin Melvey
Lokalita: Efate, provincie Shefa, Vanuatu
Počet epizod: 12
Premiéra: 17. srpna 2006 – 2. listopadu 2006
Další informace:
Natáčecí dny: květen – červen 2006
Druhá série australského Survivoru, také známá jako Australský Celebrity Survivor a Celebrity Survivor: Vanuatu, je televizní seriál založený na mezinárodní reality show franšíze Survivor. Série představila 12 australských celebritních soutěžících soutěžících na vanuatském ostrově Éfaté po dobu 25 dnů o hlavní cenu 100 000 australských dolarů pro charitu vybranou vítězem. Moderátorem byl televizní moderátor a bývalý výkonný ředitel nahrávací společnosti Ian "Dicko" Dickson.
Po 25 dnech na ostrově byl šampion v záchraně života na surfu Guy Leech jmenován "jediným přeživším" v hlasování poroty 3:2 nad hercem Justinem Melveyem. Guy věnoval svou charitativní cenu 100 000 australských dolarů organizaci Ride Aid Inc., zatímco charitativní organizace ostatních hráčů obdržely dar ve výši 5 000 australských dolarů.
Série byla vysílána na stanici Seven Network v roce 2006, ve stejném roce, kdy stanice vysílala další reality programy zaměřené na celebrity, včetně It Takes Two a Dancing with the Stars. Přestože byl lépe přijat než série Nine Network z roku 2002, série Celebrity Survivor od Seven byla v hodnocení stále jen skromným úspěchem a stanice Seven ji neobnovila. Třetí australský Survivor nebyl natočen až o 10 let později, kdy společnost Network Ten získala práva na franšízu a vytvořila třetí sérii, která byla vysílána v roce 2016.
Opera v Sydney Opera v Sydney je multifunkční centrum umění v Sydney v Novém Jižním Walesu v Austrálii. Nachází se na pobřeží přístavu v Sydney a je všeobecně považována za jednu z nejslavnějších a nejvýraznějších budov na světě a za mistrovské dílo architektury 20. století. Budova byla navržena dánským architektem Jörnem Utzonem, ale dokončil ji australský architektonický tým vedený Peterem Hallem. Slavnostně ji otevřela královna Alžběta II. 20. října 1973, 16 let poté, co Utzon v roce 1957 zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži. Vláda Nového Jižního Walesu v čele s premiérem Josephem Cahillem povolila zahájení prací v roce 1958 pod Utzonovým vedením. Vládní rozhodnutí postavit Utzonův návrh je často zastíněno okolnostmi, které následovaly, včetně překročení nákladů a harmonogramu, stejně jako následné rezignace architekta. Budova a její okolí zabírají celý Bennelong Point v přístavu v Sydney, mezi zátokami Sydney Cove a Farm Cove, v sousedství centrální obchodní čtvrti Sydney a Královské botanické zahrady a nedaleko mostu Sydney Harbour Bridge. Budova se skládá z několika divadelních sálů, které společně hostí více než 1500 představení ročně, která navštíví více než 1,2 milionu lidí. Představení uvádí řada umělců, včetně tří rezidentních společností: Opera Australia, Sydney Theatre Company a Sydney Symphony Orchestra. Jako jedna z nejoblíbenějších turistických atrakcí v Austrálii je místo každoročně navštíveno více než osmi miliony lidí a přibližně 350 000 návštěvníků absolvuje prohlídku budovy s průvodcem. Budovu spravuje Sydney Opera House Trust, agentura vlády Nového Jižního Walesu. Dne 28. června 2007 se Opera v Sydney stala památkou světového dědictví UNESCO a od roku 1980 je zapsána v (nyní již zrušeném) registru národního dědictví, od roku 1983 v registru National Trust of Australia, od roku 2000 v inventáři dědictví města Sydney, od roku 2003 v registru státního dědictví Nového Jižního Walesu a od roku 2005 v australském národním dědictví. Opera byla také finalistkou v seznamu kampaně New7Wonders of the World.
Survivor: Vanuatu – Ostrovy ohně (také známá jako Survivor: Vanuatu) je devátá sezóna americké reality televizní soutěže CBS Survivor.
Sezóna byla natáčena od 28. června 2004 do 5. srpna 2004 a premiéru měla 16. září 2004. Natáčení probíhalo ve Vanuatu, řetězci vulkanických ostrovů v jižním Pacifiku. Pořadem provázel Jeff Probst a skládal se z obvyklých 39 dnů hraní s 18 soutěžícími, což bylo podruhé v historii seriálu. Jednalo se o druhou sezónu, která původně rozdělila kmeny podle pohlaví, a to po Survivor: The Amazon. Vítězem a jediným přeživším byl jmenován Chris Daugherty, který porazil druhou v pořadí Twilu Tannerovou hlasováním poroty 5:2.
Shrnutí sezóny
Osmnáct soutěžících bylo rozděleno do dvou kmenů podle pohlaví: muži do kmene Yasur a ženy do kmene Lopevi. Po první výzvě kmenové imunity byly oba kmeny přesunuty do nového tábora, kde byl Chris vybrán, aby předsedal nové radě kmene a rozhodoval, kdo bude vyřazen. Po sloučení kmenů se soutěžící z kmene Yasur spojili a vyřadili většinu členů kmene Lopevi. V poslední čtyřce se Twila Tannerová, která byla původně z kmene Lopevi, spojila s Chrisem Daughertym a Sarou Jonesovou, aby vyřadila LeAnnu Walsmanovou. Ve finální trojce Chris porazil Twilu v ohnivé výzvě a zajistil si místo ve finální dvojici. Ve finále porota hlasovala pro Chrise jako vítěze a jediného přeživšího.
Soutěžící
Chris Daugherty (vítěz)
Twila Tanner (2. místo)
LeAnn Walsman (3. místo)
Sara Jones (4. místo)
Chad Crittenden (5. místo)
Julie Berry (6. místo)
John Kenney (7. místo)
Ami Cusack (8. místo)
Eliza Orlins (9. místo)
Lisa Keiffer (10. místo)
Rory Freeman (11. místo)
Mia Galeotalanza (12. místo)
Brook Geraghty (13. místo)
Travis Sampson (14. místo)
Sandy Burgin (15. místo)
Sarge Lacar (16. místo)
Ashley Underwood (17. místo)
John Palyok (18. místo)
Výzvy
Sezóna Vanuatu představovala řadu nových výzev, včetně:
"Pole Dancing" (výzva kmenové imunity): Soutěžící museli tančit na tyči, dokud nezůstal stát pouze jeden člen každého kmene.
"Fire Walk" (individuální výzva imunity): Soutěžící museli projít přes řadu ohnišť, aby získali imunitu.
"Puzzle Pyramid" (výzva odměny): Soutěžící museli sestavit puzzle pyramidy, aby získali odměnu.
"Last Gasp" (výzva kmenové imunity): Soutěžící museli držet dech pod vodou, dokud nezůstal stát pouze jeden člen každého kmene.
Kontroverze
Sezóna Vanuatu byla kontroverzní kvůli řadě incidentů, včetně:
"Twila's Tantrum": Twila Tannerová měla záchvat vzteku poté, co byla vyřazena ze svého původního kmene.
"The Ami Cusack Incident": Ami Cusacková byla obviněna z podvádění při výzvě kmenové imunity.
"The LeAnn Walsman Incident": LeAnn Walsmanová byla obviněna z rasismu vůči Sarge Lacarovi.
Odkaz
Survivor: Vanuatu je považována za jednu z nejlepších sezón Survivoru. Je známá svou strategickou hrou, silnými postavami a kontroverzními incidenty. Sezóna měla také vliv na budoucí sezóny Survivoru, například na rozhodnutí o sloučení kmenů podle pohlaví.
Zábavní park Zábavní park je místo, které nabízí různé atrakce, jako jsou jízdy a hry, a také další zábavní aktivity. Tématický park je typ zábavního parku, který staví své atrakce a budovy na určitém tématu, často s různými zónami s různými tématy. Na rozdíl od dočasných a pojízdných lunaparků a poutí jsou zábavní parky stacionární a postavené pro dlouhodobý provoz. Jsou propracovanější než městské parky a hřiště a obvykle nabízejí atrakce, které vyhovují různým věkovým skupinám. Zatímco zábavní parky často obsahují tematické zóny, tematické parky kladou větší důraz na důmyslně navržená témata, která se točí kolem konkrétního tématu nebo skupiny témat. Zábavní parky se vyvinuly z evropských jarmarků, zábavních zahrad a velkých piknikových oblastí, které byly vytvořeny pro rekreaci lidí. Světové výstavy a další typy mezinárodních výstav také ovlivnily vznik zábavního průmyslu. Bakken („The Hill“) v Klampenborgu v Dánsku, Wurstelprater ve Vídni v Rakousku a Tivoli Gardens v Kodani v Dánsku jsou tři nejstarší fungující zábavní parky na světě. Lake Compounce byl otevřen v roce 1846 a je považován za nejstarší nepřetržitě fungující zábavní park v Severní Americe.
Mořský svět
Mořský svět je mořský park, oceánium a tématický park na Zlatém pobřezí v Austrálii. Nabízející vzdělavací programy, setkání se zvířaty a programy na záchranu a rehabilitaci nemocné, zraněné a osiřelé zvěři. Park je spojen s filmem World a vodním parkem Gold Coast a je součástí divize tématických parků společnosti Villiage Roadshow. Park nemá žáden oficiální propojení s americkými parky se stejným názvem.
Základní informace
Umístění: Main Beach, Austrálie
Souřadnici: 27°57′21″J 153°25′33″E
Otevření: 30. října 1971
Provozní sezóna: celoročně
Počet atrakci: 14
Počet vodních atrakci: 3
Webové stránky: www.seaworld.com.au
Atrakc
Vodní jizdy:
Jet Stunt Extreme
Cast Away
Nickelodeon Oasis Splash Play
Jizdy:
Leviathan
Minke
Vortex
Scooby-Do! Spooky Coaster
Nickelodeon Slime Streak
Wipeout
Surfer's Paradise
Sea Spin
Skycoaster
Balloon Over the Broadwater
Setkání se zvířaty:
Delfinárium
Obří ptaci
Koali
Žraloci
Tuleni
Představení:
Dolphins Unleashed
Seals Live
Sea Lions Live
Shark Bay
Turtle Beach
Vzdělavací programy:
Discovery Reef
Seahorse Kingdom
Coral Gardens
Ray Bay
Stingray Bay
Programy na záchranu a rehabilitaci zvěři:
National Rescue Centre
Turtle Rehabilitation Centre
Dolphin Rescue Centre
Zajímavosti
Mořský svět je domovem více než 9000 mořských živočichů ze 140 druhů.
Park se zavázal k vzdělaváni o oceánech a ochraně mořského prostředí.
Mořský svět spolurá pracuje s vědci a organizacemi po celém světě na podpo ru výzkumných a záchranných projektů.
Park má speciální programy pro návštěvníky se zdravotním postižením a jejich rodiny.
Mořský svět je držitelem několika světo vých rekordů, včetně největšího delfinaria v Austrálii a nejvyššího a nejry chlejšího vodního parku na světě.