Státní feminismus je feminismus vytvořený nebo schválený vládou státu nebo národa. Obvykle určuje konkrétní program. Termín vymyslela Helga Hernes s ohledem na situaci v Norsku, kde existovala tradice vládou podporovaného liberálního feminismu od 80. let 19. století, a často se používá při diskuzi o vládou podporovaných genderových politikách rovnosti v severských zemích, které jsou spojeny se severským modelem. [1] [2] Termín byl také použit v souvislosti s rozvojovými zeměmi, kde vláda může předepsat svou formu feminismu a zároveň zakázat nevládním organizacím prosazovat jakýkoli jiný feministický program. [3] V tomto smyslu je možné rozlišovat mezi liberálním státním feminismem nacházejícím se v západních demokraciích, jako jsou severské země, a poněkud autoritativnějším státním feminismem, který je často spojen také se sekularismem, který se nachází například v některých zemích Blízkého východu.
Středovýchodní studia Středovýchodní studia jsou obor, který se zabývá historií, kulturou, politikou a společností regionu Blízkého východu. Střední východ je region, který zahrnuje země jako Egypt, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, Saúdská Arábie, Sýrie a Turecko. Středovýchodní studijní asociace (MESA) Středovýchodní studijní asociace (MESA) je odborná společnost, která se věnuje studiu Blízkého východu. Byla založena v roce 1966 a sídlí v Tucsonu v Arizoně. Cílem MESA je podporovat studium Blízkého východu, prosazovat vysoké standardy vědecké práce a výuky a podporovat veřejné chápání regionu a jeho obyvatel prostřednictvím programů, publikací a služeb, které zlepšují vzdělávání, podporují intelektuální výměnu, uznávají profesní zásluhy a hájí akademickou svobodu. MESA má více než 3 000 členů z celého světa. Členové MESA jsou vědci, učitelé, studenti a další osoby, které se zajímají o Blízký východ. MESA pořádá každoroční konferenci, která je největším setkáním vědců Blízkého východu na světě. MESA také vydává řadu publikací, včetně časopisu International Journal of Middle East Studies. Kritika MESA MESA byla kritizována za to, že je příliš politická a že je ovládána akademiky, kteří jsou kritičtí vůči Izraeli a Americe. V roce 2007 byla založena Asociace pro studium Blízkého východu a Afriky jako ideologický protiváha MESA. Obhajoba MESA MESA brání své zaměření na politické otázky tím, že tvrdí, že politika je nedílnou součástí studia Blízkého východu. MESA také tvrdí, že její členové zastávají širokou škálu názorů na Izrael a Ameriku a že asociace není ovládána žádnou konkrétní politickou frakcí. MESA hraje důležitou roli při podpoře studia Blízkého východu. Asociace poskytuje platformu pro vědce, aby se podělili o svůj výzkum, a podporuje veřejné chápání regionu. MESA je také zastáncem akademické svobody a bojuje za práva vědců studovat Blízký východ bez politického zasahování.
Iniciativa Blízkého východu pro mládež Iniciativa Blízkého východu pro mládež je program Wolfensohnova centra pro rozvoj, které je součástí programu Globální ekonomiky a rozvoje v Brookingsově instituci. Byla zahájena v červenci 2006 jako společná iniciativa Wolfensohnova centra a Dubajské školy vlády. Iniciativa provádí intenzivní výzkum otázek týkajících se regionální mládeže (ve věku 15–24 let) v tématech jako vyloučení mládeže, vzdělávání, zaměstnání, manželství, bydlení a úvěr a způsobů, jak jsou všechny tyto prvky propojeny během zkušeností mladých lidí s dospíváním. Kromě výzkumu a doporučení politických opatření slouží Iniciativa jako centrum pro vytváření sítí mezi tvůrci politik, regionálními aktéry v oblasti rozvoje, vládními úředníky, zástupci soukromého sektoru a mládeží. Současnými členy Iniciativy jsou Djavad Salehi-Isfahani.
Geografický časopis
Geografický časopis je čtvrtletně vydávaný odborný časopis s recenzním řízením, který vydává nakladatelství Routledge jménem Americké geografické společnosti (Spojené státy).
Zaměření
Časopis pokrývá všechny aspekty geografie.
Historie
Časopis vychází od roku 1916.
Redakce
Hlavním redaktorem je David H. Kaplan (Kent State University).
Impakt faktor
1,636 (2018)
Indexování
CODEN
JSTOR
LCCN
MIAR
NLM
Scopus
Online přístup
Časopis je dostupný online na stránkách vydavatele.
Obsah
Časopis publikuje původní výzkumné články, přehledové články a komentáře z různých oblastí geografie, včetně:
Fyzická geografie
Humánní geografie
Regionální geografie
Geografické informační systémy (GIS)
Dálkový průzkum Země
Kartografie
Klimatologie
Geomorfologie
Hydrologie
Biogeografie
Ekonomická geografie
Politická geografie
Sociální geografie
Kulturní geografie
Cílové publikum
Časopis je určen pro geografy, výzkumníky, studenty a další odborníky se zájmem o geografii.
Lidská práva na Středním východě Lidská práva na Středním východě byla utvářena právním a politickým vývojem me instillzinárodního práva v oblasti lidských práv po Druhé světové válce a jeho aplikací na Střední východ. Zpráva OSN o arabském lidském rozvoji z roku 2004 (AHDR) tvrdila, že ačkoli arabská a islámská tradice skutečně připisuje jedinečný význam myšlenkám lidské pohody, historie prokázala, že „nebyly ve společnosti dostatečně rozšířené, aby podpořily kulturu založenou na politické smlouvě, a umožnily legitimitu rozdílů v názorech, dialog a předání moci.“ Otázky platnosti democracie v regionu a lidských práv jsou dnes v samém středu výzev, kterým čelí společnost na Středním východě.
Turecká okupace severní Sýrie Turecké ozbrojené síly a jejich spojenec, Syrská národní armáda, okupují oblasti severní Sýrie od srpna 2016 během syrské občanské války. Přestože tyto oblasti nominálně uznávají vládu spojenou se syrskou opozicí, v praxi tvoří samostatný protostát pod dvojí autoritou decentralizovaných místních rad a turecké vojenské správy. Tureckem kontrolované oblasti Sýrie zahrnují území o rozloze 8 835 kilometrů čtverečních, které zahrnuje více než 1000 osad, včetně měst jako Al-Báb, Azáz, Džarábulus, Radžo, Tal Abyad a Ras al-Ajn. Většina z těchto osad byla dobyta od Islámského státu (IS) a skupin Syrských demokratických sil (SDF), které turecká vláda označila za teroristické organizace, ačkoli některá města, včetně Azázu, byla pod kontrolou syrské opozice před tureckou intervencí. Syrská prozatímní vláda se přestěhovala na tureckem kontrolovaná území a začala zde uplatňovat částečnou autoritu, včetně poskytování dokumentů syrským občanům. Turecké úřady označují tyto oblasti jako „bezpečné zóny“. Okupace údajně vedla k porušování lidských práv v některých oblastech, včetně etnických čistek.
David Fromkin
David Henry Fromkin (27. srpna 1932 – 11. června 2017) byl americký historik, nejznámější pro své dílo o Středním Východě s názvem Mírové řešení, které ukončí veškerý mír (1989), ve kterém popisuje roli, kterou evropské mocnosti sehrály v letech 1914 až 1922 při vytváření moderního Středního Východu. Kniha byla nominována na cenu National Book Critics Circle Award a na cenu za obecnou literaturu faktu. Fromkin napsal sedm knih, naposledy v roce 2007 s názvem Král a kovboj: Theodore Roosevelt a Edward VII., tajní spojenci.
Život a kariéra
Fromkin se narodil v Milwaukee ve Wisconsinu. Vystudoval historii na Chicagské univerzitě, kde získal titul Ph.D. v roce 1955. Po ukončení studia vyučoval na několika univerzitách, včetně Bostonské univerzity, kde byl profesorem mezinárodních vztahů na Pardee School of Global Studies.
Fromkin byl plodný spisovatel a napsal sedm knih, z nichž mnohé se zabývaly historií Středního Východu. Jeho nejznámější kniha, Mírové řešení, které ukončí veškerý mír, byla vydána v roce 1989 a stala se bestsellerem. V knize Fromkin tvrdí, že evropské mocnosti rozdělily Střední Východ na umělé státy, které vedly k nestabilitě a konfliktu v regionu.
Fromkin byl také významným veřejným intelektuálem a často vystupoval v médiích, kde komentoval mezinárodní záležitosti. Byl známý svými bystrými postřehy a ochotou kritizovat americkou zahraniční politiku.
Ocenění a vyznamenání
Fromkin obdržel za svou práci řadu ocenění a vyznamenání, včetně:
Cena National Book Critics Circle Award za obecnou literaturu faktu (1990)
Cena za obecnou literaturu faktu (1990)
Pulitzerova cena za obecnou literaturu faktu (1991)
Cena za mír a svobodu (2003)
Dědictví
David Fromkin byl vlivný historik, jehož práce měla významný dopad na naše chápání Středního Východu. Byl známý svým jasným psaním, důkladným výzkumem a ochotou zpochybňovat konvenční moudrost. Jeho dědictví bude i nadále žít prostřednictvím jeho spisů a vlivu, který měl na generace studentů a čtenářů.
Mys López (francouzsky: Cap Lopez) je mys na pobřeží Gabonu ve středozápadní Africe. Je nejzápadnějším bodem Gabonu a odděluje Guinejský záliv od jižního Atlantského oceánu. Mys López je nejsevernějším bodem nízkého, zalesněného ostrova mezi dvěma ústími řeky Ogooué. Na jihovýchodní straně mysu se nachází ropný terminál a přístav Port-Gentil leží asi 10 km jihovýchodně od mysu. Od roku 1897 existoval na mysu maják; současná věž byla postavena v roce 1911, ale již mnoho let není v provozu a hrozí jí zřícení v důsledku eroze. Mys je pojmenován po portugalském objeviteli Lopesu Gonçalvesovi, který k němu dorazil kolem roku 1474. V roce 1602 nizozemský objevitel a spisovatel Pieter de Marees publikoval několik obrázků jeho obyvatel. Obyvatelé Kaap de Lopo Gonsalves, 1602
Demokracie na Blízkém východě a v severní Africe Stav demokracie na Blízkém východě a v severní Africe lze srovnávat podle různých definic demokracie. Podle studie Index demokracie 2022 od The Economist Group je Izrael jedinou demokratickou zemí v regionu, která je označována jako "nedokonalá demokracie" (č. 29 na světě). Podle indexů demokracie V-Dem jsou zeměmi Blízkého východu a severní Afriky s nejvyššími skóre v roce 2023 Izrael, Libanon a Irák. Události "arabského jara", jako je tuniská revoluce, mohou naznačovat posun směrem k demokracii v některých zemích, který nemusí být plně zachycen v indexu demokracie. V roce 2015 se Tunisko stalo první arabskou zemí klasifikovanou jako svobodnou od začátku libanonské občanské války před 40 lety. Teorie na toto téma jsou různé. "Revizionistické teorie" tvrdí, že demokracie je do jisté míry neslučitelná s hodnotami Blízkého východu. Na druhé straně "postkoloniální" teorie (jako ty, které předložil Edward Said) vysvětlují relativní absenci demokracie na Blízkém východě různými faktory, od dlouhé historie imperiální vlády Osmanské říše, Spojeného království a Francie až po současnou politickou a vojenskou intervenci Spojených států. Všechny tyto faktory byly obviňovány z preferování autoritářských režimů, protože to údajně zjednodušuje podnikatelské prostředí a zároveň obohacuje vládnoucí elitu a společnosti imperiálních zemí. Mezi další vysvětlení patří problém, že většina států v regionu jsou rentové státy, které zažívají teoreticky předpokládané prokletí zdrojů. Tento článek vychází ze zdrojů, které umisťují Kypr do Evropy, nikoli na Blízký východ.
Autonomní správa severní a východní Sýrie Úvod Autonomní správa severní a východní Sýrie (AANES), známá také jako Rojava, je de facto autonomní oblast na severovýchodě Sýrie. Skládá se ze samosprávných subregionů v oblastech Afrín, Džazíra, Eufrat, Rakka, Tabka, Manbidž a Dajr az-Zaur. Vznik a historie Oblast získala de facto autonomii v roce 2012 v souvislosti s probíhajícím konfliktem v Rojavě a širší syrskou občanskou válkou, na níž se podílely její oficiální vojenské síly, Syrské demokratické síly (SDF). Přestože udržuje určité zahraniční vztahy, oblast není oficiálně uznána jako autonomní syrskou vládou, státem ani jinými vládními institucemi, s výjimkou katalánského parlamentu. Politický systém AANES má širokou podporu pro svou univerzální demokratickou, udržitelnou, autonomní, pluralitní, rovnostářskou a feministickou politiku v dialozích s dalšími stranami a organizacemi. Severovýchodní Sýrie je multietnická a je domovem početných etnických kurdských, arabských a asyrských obyvatel, s menšími komunitami etnických Turkmenů, Arménů, Čerkesů a Jezídů. Příznivci správy oblasti uvádějí, že se jedná o oficiálně sekulární politický systém s ambicemi přímé demokracie založené na demokratickém konfederalismu a libertariánském socialismu, který prosazuje decentralizaci, rovnost žen a mužů, environmentální udržitelnost, sociální ekologii a pluralitní toleranci náboženské, kulturní a politické rozmanitosti. Tyto hodnoty se odrážejí v její ústavě, společnosti a politice a uvádí se, že jde o model pro federalizovanou Sýrii jako celek, spíše než o úplnou nezávislost. Kritika a kontroverze Správa regionu byla také obviněna ze strany stranických i nestranických zdrojů z autoritářství, cenzury médií, nucených zmizení, podpory syrské vlády, kurdifikace a vysídlení. Současně je však AANES popisována stranickými i nestranickými zdroji jako nejdemokratičtější systém v Sýrii s přímými otevřenými volbami, univerzální rovností, respektováním lidských práv v regionu a obranou práv menšin a náboženství v Sýrii. Sociální a ekonomická politika Region zavedl nový přístup k sociální spravedlnosti, který klade důraz na rehabilitaci, posílení postavení a sociální péči namísto odplaty. Trest smrti byl zrušen. Věznice jsou většinou obsazeny osobami obviněnými z teroristické činnosti související s ISIS a dalšími extremistickými skupinami a jsou velkou zátěží pro ekonomiku regionu. Autonomní oblast je ovládána koalicí, která sleduje model ekonomiky, který mísí družstevní a tržní podnikání prostřednictvím systému místních rad v menšinové, kulturní a náboženské reprezentaci. AANES má zdaleka nejvyšší průměrné platy a životní úroveň v celé Sýrii, přičemž platy jsou dvakrát vyšší než v Sýrii ovládané režimem; po zhroucení syrské libry AANES zdvojnásobil platy, aby udržel inflaci a umožnil dobré mzdy. Nezávislé organizace poskytující zdravotní péči v regionu zahrnují Kurdský červený půlměsíc, Syrskou americkou lékařskou společnost, Svobodné barmské rangery a Lékaře bez hranic. Vojenské operace Od roku 2016 obsadily turecké a tureckými podporované syrské povstalecké síly části severní Sýrie prostřednictvím série vojenských operací proti SDF. AANES a její SDF prohlásily, že budou bránit všechny oblasti autonomní správy před jakoukoli agresí.