Hudba Kolumbie Hudba Kolumbie je výrazem kolumbijské kultury, žánry hudby, tradiční i moderní, podle charakteristik každého geografického regionu, ačkoli není neobvyklé najít různé hudební styly ve stejném regionu. Různorodost hudebních projevů nalezených v Kolumbii lze chápat jako výsledek smíšení vlivů amerických indiánů, Afričanů a Evropanů (zejména Španělů), jakož i modernějších amerických vlivů. Kolumbie má živou koláž talentů, která se dotýká celého spektra rytmů od popové hudby a klasické hudby po salsu a rockovou hudbu. Kolumbijskou hudbu podporují především největší hudební vydavatelství, nezávislé společnosti a kolumbijská vláda prostřednictvím ministerstva kultury.
Hudba Chile
Úvod
Chilská hudba zahrnuje všechny druhy hudby, která se vyvinula v Chile nebo kterou vytvořili Chilani v jiných zemích, od příchodu španělských dobyvatelů až po současnost. Zahrnuje také původní předkolumbovskou hudbu z území, které dnes tvoří Chile.
Historie
Předkolumbovské období: Domorodé kmeny v Chile měly bohatou hudební tradici, která zahrnovala zpěv, tanec a hru na různé nástroje, jako jsou flétny, bubny a chřestidla.
Koloniální období: Španělští dobyvatelé přinesli do Chile své vlastní hudební tradice, které se mísily s domorodou hudbou a vytvořily jedinečný chilský styl.
19. století: Chile prošlo v 19. století obdobím politické a kulturní transformace, které mělo vliv i na hudbu. Vznikly nové hudební žánry, jako je cueca a tonada.
20. století: Ve 20. století se chilská hudba stala více rozmanitou a kosmopolitní. Vznikly nové žánry, jako je nueva canción chilena, rock a pop.
21. století: Současná chilská hudba odráží globální hudební trendy a zároveň si zachovává své jedinečné chilské kořeny.
Žánry
Chilský jazz: Chilský jazz má bohatou historii a produkoval mnoho světově proslulých hudebníků.
Chilská akademická hudba: Chilská akademická hudba je ovlivněna evropskou klasickou hudbou, ale obsahuje také prvky chilské lidové hudby.
Chilská nueva ola: Nueva ola byla hudební hnutí z 60. let, které kombinovalo prvky rock and rollu, popu a latinskoamerické hudby.
Chilský rock: Chilský rock se vyvinul v 70. letech a je ovlivněn britským a americkým rockem.
Chilský punk: Chilský punk vznikl v 80. letech a je ovlivněn britským a americkým punkem.
Chilský heavy metal: Chilský heavy metal vznikl v 80. letech a je ovlivněn britským a americkým heavy metalem.
Současný pop: Současný chilský pop je ovlivněn globálními hudebními trendy, jako je reggaeton a hip-hop.
Chilská lidová hudba: Chilská lidová hudba je rozmanitá a zahrnuje různé žánry, jako je cueca, tonada a payada.
Fusión latinoamericana: Fusión latinoamericana je hudební styl, který kombinuje prvky latinskoamerické lidové hudby s dalšími hudebními žánry, jako je jazz a rock.
Nueva canción chilena: Nueva canción chilena je hudební hnutí z 60. a 70. let, které se zaměřovalo na sociální a politické problémy.
Chilská cumbia: Chilská cumbia je hudební styl, který kombinuje prvky kolumbijské cumbie s chilskou lidovou hudbou.
Nová chilská cumbia: Nová chilská cumbia je současný hudební styl, který kombinuje prvky tradiční chilské cumbie s elektronickou hudbou a dalšími hudebními žánry.
Cueca: Cueca je národní tanec a hudební žánr Chile.
Payada: Payada je improvizovaná poetická soutěž, která se zpívá a hraje na kytaru.
Mapuche music: Mapuche music je hudba původního Mapuche lidu v Chile.
Andean music: Andean music je hudba Andského regionu, který zahrnuje Chile.
Festivaly
Viña del Mar: Viña del Mar je nejvýznamnější hudební festival v Chile. Koná se každoročně ve městě Viña del Mar.
Lollapalooza Chile: Lollapalooza Chile je hudební festival, který se koná každoročně v Santiago de Chile.
Creamfields Chile: Creamfields Chile je hudební festival elektronické hudby, který se koná každoročně v Santiago de Chile.
Hymna
Národní hymnou Chile je "Himno Nacional de Chile". Byla napsána v roce 1828 a složil ji Eusebio Lillo a zkomponoval Ramón Carnicer.
Hudba Kostariky
Hudba Kostariky se vyznačuje velkou rozmanitostí.
Žánry
Calypso: Žánr s kořeny v Africe a Karibiku, který se v Kostarice vyvinul v jedinečnou místní podobu.
Rock: Rocková hudba je populární zejména mezi mladými lidmi.
Soca: Tanec s kořeny v Trinidadu a Tobagu, který je populární zejména na pobřeží.
Rumba: Žánr původem z Kuby, který je v Kostarice populární zejména ve městech.
Reggaeton: Žánr vzniklý fúzí jamajského dancehallu a hip hopu, který je populární zejména mezi mladými lidmi.
Hip hop: Hip hop je populární zejména mezi mladými lidmi v městských oblastech.
Pop: Popová hudba je populární mezi všemi věkovými skupinami.
Cumbia: Kolumbijský tanec, který je populární zejména na pobřeží.
Merengue: Tanec s kořeny v Dominikánské republice, který je populární zejména mezi staršími lidmi.
Salsa: Tanec s kořeny na Kubě, který je populární zejména ve městech.
Bachata: Tanec s kořeny v Dominikánské republice, který je populární zejména mezi mladými lidmi.
Klasická hudba: V Kostarice působí několik klasických orchestrů a operních souborů.
Tex-Mex: Žánr s kořeny v mexické a americké hudbě, který je populární zejména mezi staršími lidmi.
Guanacaste: Regionální žánr z oblasti Guanacaste, který je ovlivněn mexickou a kostarickou hudbou.
Marimba: Žánr založený na hře na marimbu, což je tradiční africký xylofon.
Folklorico: Tradiční kostarická hudba, která se hraje na různých akcích.
Afro-karibská hudba: Hudba s kořeny v africké a karibské hudbě.
Metal: Žánr s kořeny v heavy metalu, který je populární zejména mezi mladými lidmi.
Punk: Žánr s kořeny v punku, který je populární zejména mezi mladými lidmi.
Ska: Žánr s kořeny v jamajské hudbě, který je populární zejména mezi mladými lidmi.
Historie
Kostarická hudba byla ovlivněna různými kulturami, včetně španělské, africké a karibské. V posledních letech se kostarická hudba stala více ovlivněna americkou a britskou hudbou.
Mezinárodní úspěch
Kostarická hudba zatím nedosáhla významného mezinárodního úspěchu. Nicméně někteří kostaričtí hudebníci získali uznání mimo Kostariku, například Calypso Rose, která vyhrála cenu Grammy za nejlepší album world music.
Současná scéna
Současná kostarická hudební scéna je velmi živá a rozmanitá. Existuje mnoho různých hudebních festivalů a koncertů, které se konají po celé zemi. V Kostarice působí také řada hudebních škol a konzervatoří.
Hudba České republiky zahrnuje hudební tradice tohoto státu nebo historických celků, ze kterých se skládá, tj. české země (Čechy, Morava, České Slezsko). Česká hudba také tvoří podstatnou část hudební kultury jejího přímého předchůdce, Československa. Hudba v této oblasti má kořeny v duchovní hudbě staré více než tisíc let. Nejstarší zaznamenaná píseň z tohoto území je hymnus „Hospodine, pomiluj ny“ („Pane, smiluj se nad námi“), pocházející z přelomu 11. století. [1] Středověk Ve středověku byla duchovní hudba ústředním bodem hudebního života v českých zemích. Byla pěstována v klášterech a katedrálách a byla ovlivněna jak gregoriánským chorálem, tak i lidovou hudbou. V 13. století se objevily první světské písně, které byly často zpívány potulnými hudebníky. Renesance V období renesance se česká hudba začala rozvíjet více nezávisle na vnějších vlivech. Zrodil se nový styl polyfonní hudby, který byl ovlivněn franko-vlámskou školou. Nejvýznamnějším českým renesančním skladatelem byl Jan Hus, který složil řadu duchovních i světských skladeb. Baroko V barokním období dosáhla česká hudba svého vrcholu. Byla ovlivněna italskou hudbou a rozvíjely se nové hudební formy, jako je opera a oratorium. Nejvýznamnějším českým barokním skladatelem byl Jan Dismas Zelenka, který složil řadu děl pro drážďanský dvůr. Klasicismus V klasicistním období se česká hudba stala součástí středoevropského hudebního proudu. Byla ovlivněna vídeňskou klasikou a rozvíjely se nové hudební formy, jako je symfonie a koncert. Nejvýznamnějším českým klasicistním skladatelem byl František Xaver Brixi, který složil řadu děl pro pražský dvůr. Romantismus V romantickém období se česká hudba začala rozvíjet více národně. Byla ovlivněna lidovou hudbou a rozvíjely se nové hudební formy, jako je národní opera a národní píseň. Nejvýznamnějším českým romantickým skladatelem byl Bedřich Smetana, který složil řadu děl, která jsou považována za základní kameny české národní hudby. 20. století Ve 20. století se česká hudba stala součástí moderního hudebního proudu. Byla ovlivněna různými hudebními styly, jako je impresionismus, expresionismus a atonalita. Nejvýznamnějším českým skladatelem 20. století byl Leoš Janáček, který složil řadu děl, která jsou považována za světová hudební díla. Současnost V současnosti je česká hudba velmi rozmanitá a zahrnuje širokou škálu hudebních stylů. Je ovlivněna jak tradičními, tak i moderními hudebními vlivy. Nejvýznamnějšími českými současnými skladateli jsou Petr Eben, Zdeněk Fibich a Bohuslav Martinů. Lidová hudba Lidová hudba je nedílnou součástí české hudební kultury. Je velmi rozmanitá a zahrnuje různé hudební styly, které se liší podle regionu. Nejznámějším typem české lidové hudby je polka, která je tancována na svatbách a dalších slavnostech. Populární hudba Populární hudba je v České republice velmi oblíbená. Je ovlivněna různými hudebními styly, jako je rock, pop a hip-hop. Nejvýznamnějšími českými popovými zpěváky jsou Karel Gott, Lucie Bílá a Helena Vondráčková.
Kubánská hudba Kubánská hudba, včetně svých nástrojů, provedení a tance, zahrnuje velký soubor jedinečných tradic, které byly ovlivněny především západoafrickou a evropskou (zejména španělskou) hudbou. Vzhledem ke synkretickému charakteru většiny jejích žánrů je kubánská hudba často považována za jednu z nejbohatších a nejvlivnějších regionálních hudby na světě. Například son cubano spojuje upravenou španělskou kytaru (tres), melodii, harmonii a lyrické tradice s afrokubánskými perkusemi a rytmy. Z původních domorodých tradic téměř nic nezůstalo, protože původní obyvatelstvo bylo vyhubeno v 16. století. Od 19. století byla kubánská hudba nesmírně populární a vlivná po celém světě. Od zavedení nahrávací technologie je možná nejoblíbenější formou regionální hudby. Kubánská hudba přispěla k rozvoji široké škály žánrů a hudebních stylů po celém světě, zejména v Latinské Americe, Karibiku, západní Africe a Evropě. Příklady zahrnují rumba, afrokubánský jazz, salsa, soukous, mnoho západoafrických re-adaptací afrokubánské hudby (Orchestra Baobab, Africando), španělské fusion žánry (zejména s flamencem) a širokou škálu žánrů v Latinské Americe. Afro-kubánská hudba Afro-kubánská hudba je jedinečná fúze afrických a evropských hudebních tradic. Je charakteristická svými složitými rytmy, synkopovanými melodiemi a bohatým použitím perkusí. Afro-kubánská hudba je základem mnoha kubánských hudebních žánrů, včetně sonu, rumb, guarachy a guajiry. Evropský vliv Evropská hudba měla na kubánskou hudbu významný vliv. Španělské tance, jako je flamenco, a evropské klasické formy, jako je opera, lze nalézt v mnoha kubánských hudebních žánrech. Španělská kytara je také běžným nástrojem v kubánské hudbě. Synkretismus Synkretismus je klíčovou vlastností kubánské hudby. Synkretismus je míchání různých hudebních tradic a stylů. V kubánské hudbě lze nalézt prvky africké, evropské a domorodé hudby. Nástroje Kubánská hudba používá širokou škálu nástrojů, včetně perkusí, dechových nástrojů a strunných nástrojů. Mezi nejběžnější perkusní nástroje patří bongo, conga, timbales a güiro. Mezi nejběžnější dechové nástroje patří trubka, pozoun a saxofon. Mezi nejběžnější strunné nástroje patří kytara, tres a kontrabas. Tanec Tanec je důležitou součástí kubánské hudby. Existuje mnoho různých typů kubánských tanců, včetně salsy, rumb, mamba a cha-cha. Kubánské tance jsou známé svou smyslností a energií. Vliv Kubánská hudba měla významný vliv na světovou hudbu. Kubánské rytmy a melodie lze nalézt v mnoha různých hudebních žánrech, včetně jazzu, rocku a popu. Kubánská hudba také ovlivnila vývoj mnoha latinskoamerických hudebních žánrů, jako je salsa, merengue a bachata.
Hudba Demokratické republiky Kongo
Hudba Demokratické republiky Kongo je jednou z nejvlivnějších hudebních forem afrického kontinentu. Od 30. let 20. století měli konžští hudebníci obrovský vliv na africkou hudební scénu i jinde. Mnoho současných hudebních žánrů, jako například keňská benga a kolumbijská champeta, bylo silně ovlivněno konžskou hudbou. V roce 2021 byla konžská rumba zařazena na seznam UNESCO "nehmotné kulturní dědictví lidstva" společně s dalšími živými tradicemi, jako je jamajská reggae hudba a kubánská rumba.
Hudba Demokratické republiky Kongo se liší v různých formách. Mimo Afriku se většině hudby z Demokratické republiky Kongo říká soukous, což se však přesněji vztahuje k tanci, který byl populární na konci 60. let. Pojem rumba nebo rock-rumba se také používá obecně k označení konžské hudby, i když ani jeden z nich není přesný ani přesně popisný. Lidé z Konga nemají žádný jednotný termín pro svou vlastní hudbu jako takovou, ačkoli muziki na biso ("naše hudba") se používal až do konce 70. let, a nyní je nejběžnějším názvem ndule, což v jazyce lingala jednoduše znamená hudba; většina písní z Demokratické republiky Kongo je zpívána v lingale.
Hudba Demokratické republiky Kongo je velmi rozmanitá a zahrnuje širokou škálu stylů, od tradiční lidové hudby až po moderní populární hudbu. Mezi nejznámější hudební styly patří:
Lidová hudba: Tradiční lidová hudba Demokratické republiky Kongo je velmi rozmanitá a liší se podle regionu. Mezi běžné nástroje patří bicí, perkuse, strunné nástroje a zpěv.
Rumba: Rumba je populární hudební styl, který vznikl v Demokratické republice Kongo ve 40. letech 20. století. Je charakteristický svým rychlým tempem, synkopovaným rytmem a španělskými texty.
Soukous: Soukous je modernější hudební styl, který vznikl v Demokratické republice Kongo v 60. letech 20. století. Je charakteristický svým rychlým tempem, synkopovaným rytmem a francouzskými texty.
Cavacha: Cavacha je tradiční hudební styl, který vznikl v Demokratické republice Kongo v 50. letech 20. století. Je charakteristický svým pomalým tempem, synkopovaným rytmem a texty v jazyce lingala.
Kwassa kwassa: Kwassa kwassa je moderní hudební styl, který vznikl v Demokratické republice Kongo v 80. letech 20. století. Je charakteristický svým rychlým tempem, synkopovaným rytmem a francouzskými texty.
Madiaba: Madiaba je tradiční hudební styl, který vznikl v Demokratické republice Kongo v 60. letech 20. století. Je charakteristický svým pomalým tempem, synkopovaným rytmem a texty v jazyce lingala.
Mutuashi: Mutuashi je tradiční hudební styl, který vznikl v Demokratické republice Kongo v 70. letech 20. století. Je charakteristický svým rychlým tempem, synkopovaným rytmem a texty v jazyce lingala.
Ndombolo: Ndombolo je moderní hudební styl, který vznikl v Demokratické republice Kongo v 90. letech 20. století. Je charakteristický svým rychlým tempem, synkopovaným rytmem a francouzskými texty.
Pop music: Pop music je moderní hudební styl, který vznikl v Demokratické republice Kongo v 80. letech 20. století. Je charakteristický svým rychlým tempem, synkopovaným rytmem a francouzskými texty.
Hudba Demokratické republiky Kongo je velmi živá a dynamická a neustále se vyvíjí. Je to důležitá součást konžské kultury a hraje klíčovou roli v každodenním životě mnoha lidí.
Hudba v Dánsku Hudba má v Dánsku dlouhou a bohatou historii, sahající až do doby bronzové. Nejstarší dochované hudební nástroje jsou lury, což jsou dlouhé, spirálovitě stočené trubky. Byly objeveny v různých částech Skandinávie, především v Dánsku, od konce 18. století. Nejznámějším dánským klasickým skladatelem je Carl Nielsen, proslulý především svými šesti symfoniemi. Královský dánský balet se specializuje na díla dánského choreografa Augusta Bournonvilla. Dánové se proslavili také jako jazzoví hudebníci a Kodaňský jazzový festival získal mezinárodní uznání. Moderní popová a rocková scéna přinesla několik významných jmen, jako jsou MØ, Dizzy Mizz Lizzy, Lukas Graham, D-A-D, Tina Dico, Aqua, The Raveonettes, Michael Learns to Rock, Volbeat, Alphabeat, Safri Duo, Medina, Oh Land, Kashmir, King Diamond, Outlandish a Mew. Lars Ulrich je prvním dánským hudebníkem, který byl uveden do Rock and Roll Hall of Fame.
Hudba Estonska
Zaznamenaná historie hudby v Estonsku sahá až do 12. století.
Lidová hudba
Estonská lidová hudba je bohatá a rozmanitá, odráží kulturní vlivy z Finska, Ruska, Německa a Švédska. Charakteristickými rysy estonské lidové hudby jsou:
Používání pentatonických stupnic
Melodie s velkými intervalovými skoky
Polyfonní textura
Tradiční nástroje jako kannel (citera), torupill (dudy) a parmupill (trubka)
Klasická hudba
První estonský skladatel, jehož díla se dochovala, byl Eduard Tubin (1905-1982). Tubinova hudba byla ovlivněna estonskou lidovou hudbou i západními klasickými skladateli.
Mezi další významné estonské skladatele patří:
Rudolf Tobias (1873-1918)
Cyrillus Kreek (1889-1962)
Arvo Pärt (narozen 1935)
Populární hudba
Estonská populární hudba se začala rozvíjet ve 20. století. Mezi nejpopulárnější žánry patří:
Rock
Pop
Folk
Elektronická hudba
Některé z nejznámějších estonských populárních umělců jsou:
Tanel Padar
Vanilla Ninja
Kerli
Ewert and the Two Dragons
Světový dopad
Estonská hudba měla významný vliv na světovou hudbu. Skladatel Arvo Pärt je jedním z nejhranějších současných skladatelů na světě. Estonské lidové písně byly použity v dílech skladatelů jako Benjamin Britten a Philip Glass.
Hudba v současnosti
Estonská hudební scéna je dnes živá a rozmanitá. V zemi působí mnoho hudebních festivalů, jako je Tallinn Music Week a Jazzkaar. Estonští hudebníci pokračují v získávání mezinárodního uznání a Estonsko se stalo centrem hudební inovace a kreativity.
Hudba Finska
Hudba Finska se dá zhruba rozdělit na lidovou hudbu, klasickou a současnou uměleckou hudbu a současnou populární hudbu.
Lidová hudba
Finská lidová hudba patří do širší hudební tradice společné pro baltofinské národy a zpívá se v tzv. kalevalském metru. Ačkoli lidové písně starého typu se na západě Finska postupně vytrácely, ve východních částech země, zejména v Savonii a Karelii, zůstaly běžné. Po vydání Kalevaly tato hudba opět získala popularitu. Na západě převládají proudy severoevropské lidové hudby. Sámové ze severního Finska mají vlastní hudební tradice, známé jako sámská hudba. Finská lidová hudba zažila oživení kořenů a stala se součástí populární hudby.
Klasická a současná umělecká hudba
V oblasti klasické a současné umělecké hudby Finsko vyprodukovalo mimořádný počet hudebníků a skladatelů. Mezi nejznámější finské skladatele patří Jean Sibelius, Einojuhani Rautavaara a Kaija Saariaho.
Současná populární hudba
Současná populární hudba zahrnuje metalovou scénu, podobně jako v jiných severských zemích, stejně jako významné rockové a popové kapely, jazzové hudebníky, hip hopové umělce a tvůrce taneční hudby. Šlágrová scéna s tanečními vystoupeními na pódiu ukazuje, že místní varianta tanga je oblíbená.
Významní finští hudebníci
Mezi nejvýznamnější finské hudebníky patří:
Jean Sibelius (1865-1957), skladatel
Einojuhani Rautavaara (1928-2016), skladatel
Kaija Saariaho (nar. 1952), skladatelka
Esa-Pekka Salonen (nar. 1958), dirigent
Jukka-Pekka Saraste (nar. 1956), dirigent
Osmo Vänskä (nar. 1953), dirigent
Karita Mattila (nar. 1960), sopranistka
Soile Isokoski (nar. 1953), mezzosopranistka
Jorma Hynninen (nar. 1941), barytonista
Matti Salminen (nar. 1945), basista
Apocalyptica (založena 1993), cello metalová kapela
Nightwish (založena 1996), symfonická metalová kapela
HIM (založena 1991), rocková kapela
The Rasmus (založena 1994), rocková kapela
Sunrise Avenue (založena 2002), popová kapela
Chisu (nar. 1982), popová zpěvačka a skladatelka
JVG (založena 2009), hip hopová dvojice
Vliv finské hudby
Finská hudba měla významný vliv na světovou hudbu. Skladby Jeana Sibelia byly inspirací pro mnoho dalších skladatelů, včetně Dmitrije Šostakoviče a Aarona Coplanda. Finská metalová scéna měla také významný vliv na vývoj metalové hudby po celém světě.
Hudba Francie
Francouzská hudba je pestrá a rozmanitá. V oblasti klasické hudby Francie vychovala několik významných romantických skladatelů, zatímco v lidové a populární hudbě se prosadil styl chanson a kabaret.
Nejstarší hratelné hudební nahrávky byly pořízeny ve Francii pomocí fonautografu, nejstaršího známého zvukového záznamového zařízení na světě, který v roce 1857 patentoval Édouard-Léon Scott de Martinville. Francie je také pátým největším hudebním trhem na světě podle hodnoty a její hudební průmysl vynesl mnoho mezinárodně uznávaných umělců, zejména v oblasti nové šansonu a elektronické hudby.
Klasická hudba
Francie má bohatou historii klasické hudby a vychovala mnoho slavných skladatelů, mezi něž patří:
Hector Berlioz (1803-1869): Romantický skladatel známý svými symfonickými díly, jako je "Symphonie fantastique" a "Requiem".
Georges Bizet (1838-1875): Operní skladatel nejlépe známý svou operou "Carmen".
Claude Debussy (1862-1918): Impresionistický skladatel známý svými klavírními díly, jako je "Clair de lune" a "Prélude à l'après-midi d'un faune".
Maurice Ravel (1875-1937): Impresionistický skladatel známý svými orchestrálními díly, jako je "Boléro" a "Daphnis et Chloé".
Lidová a populární hudba
Francouzská lidová hudba má dlouhou tradici a zahrnuje různé regionální styly. Mezi nejznámější lidové písně patří:
"La Marseillaise": Francouzská národní hymna, která byla původně vojenským pochod.
"Au clair de la lune": Tradiční dětská ukolébavka.
"Frère Jacques": Tradiční dětská píseň.
Francouzská populární hudba je také velmi rozmanitá a zahrnuje řadu žánrů, jako jsou:
Chanson: Francouzský styl populární písně, který se vyznačuje důrazem na text a melodii.
Cabaret: Forma zábavy, která zahrnuje hudbu, tanec a komedii.
Nouvelle chanson: Styl francouzské populární hudby, který se objevil v 60. letech 20. století a vyznačuje se politicky angažovanými texty.
Pop: Francouzská popová hudba je ovlivněna mezinárodními popovými trendy.
Rock: Francouzská rocková hudba je ovlivněna britskou a americkou rockovou hudbou.
Hip hop: Francouzský hip hop je ovlivněn americkým hip hopem, ale má svůj vlastní jedinečný styl.
Elektronická hudba: Francie je významným centrem elektronické hudby a vychovala mnoho slavných DJů a producentů.
Hudební festivaly
Francie hostí mnoho hudebních festivalů, které představují širokou škálu hudebních žánrů. Mezi nejznámější festivaly patří:
Festival d'Avignon: Festival divadla, tance a hudby, který se koná v Avignonu.
Festival de Cannes: Filmový festival, který také pořádá hudební akce.
Eurockéennes de Belfort: Rockový festival, který se koná v Belfortu.
Francofolies de La Rochelle: Festival francouzsky mluvící hudby, který se koná v La Rochelle.
Hellfest: Metalový festival, který se koná v Clissonu.
Hudební průmysl
Francouzský hudební průmysl je jedním z největších na světě. Francie je domovem mnoha velkých nahrávacích společností, jako jsou Sony Music, Universal Music Group a Warner Music Group. Francie také vyprodukovala mnoho mezinárodně uznávaných umělců, jako jsou:
Edith Piaf (1915-1963): Zpěvačka šansonů, známá svou píseň "La Vie en rose".
Serge Gainsbourg (1928-1991): Zpěvák, skladatel a herec, známý svou písní "Je t'aime... moi non plus".
Daft Punk: Elektronické hudební duo, známé svými písněmi "Get Lucky" a "One More Time".
Stromae: Zpěvák a rapper, známý svými písněmi "Alors on danse" a "Papaoutai".