Veřejné finance
Veřejné finance se zabývají způsoby, jak vláda získává a používá peníze k ovlivňování ekonomiky země. Tato oblast se vyvinula v reakci na Velkou hospodářskou krizi ve 30. letech 20. století, kdy se ukázalo, že předchozí přístup k řízení ekonomiky, který spočíval v nevměšování státu, je nefunkční.
Fiskální politika
Fiskální politika se zaměřuje na to, jak vláda používá daně a výdaje k ovlivňování ekonomiky. Základem této politiky jsou teorie britského ekonoma Johna Maynarda Keynese, který tvrdil, že vládní změny v daňových sazbách a výdajích ovlivňují celkovou poptávku a úroveň hospodářské aktivity.
Fiskální a měnová politika jsou hlavní strategie, které vláda a centrální banka země používají k dosažení svých ekonomických cílů. Kombinace těchto politik jim umožňuje zaměřit se na inflaci a zvýšit zaměstnanost. V moderních ekonomikách se inflace obvykle považuje za "zdravou" v rozmezí 2-3 %. Cílem je také udržet růst HDP na úrovni 2-3 % a míru nezaměstnanosti blízko přirozené míry nezaměstnanosti, která se pohybuje kolem 4-5 %. To znamená, že fiskální politika se používá ke stabilizaci ekonomiky během hospodářského cyklu.
Změny v úrovni a složení daní a vládních výdajů mohou ovlivnit makroekonomické proměnné, jako jsou:
celková poptávka a úroveň hospodářské aktivity
úspory a investice
rozdělení příjmů
alokace zdrojů
Měnová politika
Měnová politika se od fiskální politiky liší tím, že se zabývá nabídkou peněz a úrokovými sazbami. Obvykle ji provádí centrální banka země. Fiskální i měnová politika ovlivňují hospodářskou výkonnost země.
Kombinaci fiskální a měnové politiky
Fiskální a měnová politika jsou vzájemně propojené a společně se používají k dosažení ekonomických cílů. Například, pokud centrální banka zvýší úrokové sazby, vláda může snížit daně, aby podpořila ekonomickou aktivitu.
Příklady fiskální politiky
Zvýšení daní: Vláda může zvýšit daně, aby snížila celkovou poptávku a zpomalila ekonomiku.
Snížení daní: Vláda může snížit daně, aby zvýšila celkovou poptávku a podpořila ekonomiku.
Zvýšení vládních výdajů: Vláda může zvýšit výdaje, aby zvýšila celkovou poptávku a podpořila ekonomiku.
Snížení vládních výdajů: Vláda může snížit výdaje, aby snížila celkovou poptávku a zpomalila ekonomiku.
Výhody a nevýhody fiskální politiky
Fiskální politika může být účinným nástrojem pro řízení ekonomiky, ale má i některé nevýhody:
Výhody:
Fiskální politika může být rychle zavedena a upravena.
Fiskální politika může být cílená na konkrétní sektory ekonomiky.
Fiskální politika může být použita ke stabilizaci ekonomiky během hospodářského cyklu.
Nevýhody:
Fiskální politika může být politicky nepopulární.
Fiskální politika může vést k rozpočtovým deficitům.
Fiskální politika může mít dlouhodobé důsledky pro ekonomiku.
Závěr
Fiskální politika je důležitým nástrojem pro řízení ekonomiky. Může být použita ke stabilizaci ekonomiky, podpoře růstu a dosažení dalších ekonomických cílů. Je však důležité pečlivě zvážit výhody a nevýhody fiskální politiky před jejím použitím.
Historie zemědělství
Pravěk
Neolitická revoluce: Lidé se začali usazovat a pěstovat plodiny a chovat zvířata.
Mezoamerika
Mayové a Aztékové vyvinuli sofistikované zemědělské systémy, včetně zavlažování a terás.
Austronéská expanze
Lidé z jihovýchodní Asie se rozšířili po Tichém oceánu a přinesli s sebou zemědělské technologie.
Starověk
Starověký Egypt
Egypťané rozvinuli pokročilé zemědělství díky záplavám Nilu.
Starověké Řecko
Řekové pěstovali olivy, hrozny a obilí.
Starověký Řím
Římané vybudovali rozsáhlé zemědělské systémy a pěstovali pšenici, ječmen a hrozny.
Pozdní starověk
Zemědělství ve středověku
Evropské zemědělství se rozvíjelo s rozšiřováním křesťanství a zaváděním nových plodin a technologií.
Arabská zemědělská revoluce
Arabové přinesli do Evropy nové plodiny, jako je rýže, bavlna a citrusové plody.
Kolumbijská výměna
Objev Ameriky vedl k výměně plodin a zvířat mezi Starým a Novým světem.
Moderní dějiny
Britská zemědělská revoluce
V 18. století došlo v Británii k výrazným změnám v zemědělství, včetně mechanizace a zavádění nových plodin.
Zelená revoluce
V 20. století vedly nové technologie, jako jsou vysoce výnosné odrůdy plodin a chemická hnojiva, k výraznému nárůstu zemědělské produkce.
Organické zemědělství
Organické zemědělství klade důraz na udržitelné zemědělské postupy bez použití chemických pesticidů a hnojiv.
Monokultura
Monokultura je pěstování jediné plodiny na velké ploše, což může vést k problémům s škůdci a chorobami.
Živočišná výroba
Doma: Chov zvířat pro maso, mléko a další produkty.
Volný chov: Zvířata jsou chována ve venkovních výbězích.
Intenzivní chov: Zvířata jsou chována v uzavřených prostorách s vysokou hustotou osazení.
Mlékařství: Chov zvířat pro výrobu mléka.
Zemědělské systémy
Rozdělení: Rozdělení půdy mezi mnoho drobných zemědělců.
Terasování: Vytváření plochých polí na svazích pro zemědělství.
Pálení lesů: Odstraňování lesů pro získání půdy pro zemědělství.
Zahradnictví: Pěstování ovoce, zeleniny a květin.
Hydroponie: Pěstování rostlin ve vodě s rozpuštěnými živinami.
Dopad zemědělství na životní prostředí
Zemědělství významně přispívá ke změně klimatu, odlesňování a znečištění vody.
Změna klimatu naopak negativně ovlivňuje zemědělství, například snížením dostupnosti vody a změnou vzorců počasí.
Politika v zemědělství
Zemědělská politika je soubor zákonů a předpisů, které regulují zemědělský sektor.
Cílem zemědělské politiky je zajistit stabilní dodávky potravin, udržet příjmy zemědělců a chránit životní prostředí.
Zemědělská politika může zahrnovat dotace, regulace a programy podpory.
Baton Rouge: Hlavní město Louisiany Baton Rouge je hlavní město státu Louisiana ve Spojených státech. Leží na východním břehu řeky Mississippi a v roce 2020 zde žilo 227 470 obyvatel. Je centrem nejlidnatější farnosti v Louisianě, East Baton Rouge Parish, a centrem druhé největší metropolitní oblasti v Louisianě, Greater Baton Rouge. Důležitost Baton Rouge spočívá v jeho strategické poloze na Istrouma Bluff, prvním přírodním útesu proti proudu řeky Mississippi od delty řeky Mississippi v Mexickém zálivu. To umožnilo rozvoj obchodní čtvrti chráněné před sezónními záplavami. Kromě toho byl vybudován systém hrází táhnoucích se od útesu na jih, aby chránily pobřeží řeky a nízko položené zemědělské oblasti. Baton Rouge se vyvinulo v kulturně bohaté centrum, kde se usazovali přistěhovalci z mnoha evropských zemí a afričtí lidé přivezení do Severní Ameriky jako otroci nebo smluvní služebníci. Bylo ovládáno sedmi různými vládami: francouzskou, britskou a španělskou v koloniálním období; Republikou Západní Floridy; Spojenými státy jako územím a státem; Konfederovanými státy americkými; a opět Spojenými státy od konce americké občanské války. Po celou dobu vlády těchto různých okupačních národních vlád v Baton Rouge se město a jeho metropolitní oblast vyvíjely jako multikulturní region praktikující mnoho náboženských tradic od katolicismu po voodoo. Oblast se také stala domovem početné komunity leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových lidí a zvolila prvního otevřeně LGBT politika do Komise pro veřejnou službu v Louisianě. Baton Rouge je významné, rostoucí průmyslové, petrochemické, lékařské, výzkumné, filmové a technologické centrum amerického Jihu. Je zde umístěna Louisiana State University – vlajková univerzita systému LSU a největší vysoká škola ve státě. Nachází se zde také Southern University, vlajková instituce systému Southern University – jediného historicky černošského univerzitního systému v zemi. Přístav Greater Baton Rouge je desátý největší v USA podle objemu přepraveného zboží a je nejvzdálenějším přístavem na řece Mississippi proti proudu, který dokáže odbavit lodě typu Panamax. Mezi hlavní korporace působící v ekonomice metropolitní statistické oblasti Baton Rouge patří Amazon, Lamar Advertising Company, BBQGuys, Marucci Sports, Piccadilly Restaurants, Raising Cane's Chicken Fingers, ExxonMobil, Brown & Root, Shell a Dow Chemical Company.
Manuálně kódované jazyky (MKL) jsou rodinou komunikačních metod založených na gestech, které zahrnují jak hláskování prsty, tak i umělé jazyky, které přímo převádějí gramatiku a syntaxi mluvených jazyků do znakové a vizuální podoby – tedy do znakových verzí mluvených jazyků. Na rozdíl od znakových jazyků, které se přirozeně vyvinuly v komunitách neslyšících, jsou tyto manuální kódy vědomým vynálezem neslyšících a slyšících pedagogů a jako takové postrádají výrazné prostorové struktury přítomné v původních znakových jazycích neslyšících. MKL se většinou řídí gramatikou mluveného jazyka – nebo přesněji psanou formou mluveného jazyka, který převádějí. Byly používány především ve vzdělávání neslyšících ve snaze „představit angličtinu na rukou“ a tlumočníky znakového jazyka v základních a středních školách, ačkoli měly určitý vliv na znakové jazyky neslyšících, kde bylo jejich zavádění rozšířené.
Historie MKL sahá až do 18. století, kdy francouzský abbé de l'Épée vytvořil systém manuálního hláskování pro neslyšící. V 19. století vyvinuli němečtí pedagogové Karl Hermann a Heinrich Wilhelm Reich metody znakování celých vět, které byly založeny na gramatice německého jazyka. Tyto metody byly dále rozvíjeny ve Spojených státech v 20. století, kdy se MKL staly hlavním způsobem výuky neslyšících.
V posledních letech však došlo k poklesu používání MKL ve prospěch přirozených znakových jazyků, jako je americký znakový jazyk (ASL) a britský znakový jazyk (BSL). To je způsobeno řadou faktorů, včetně uznání, že znakové jazyky jsou plnohodnotné jazyky s vlastní gramatikou a syntaxí, a rostoucího povědomí o významu vizuální komunikace pro neslyšící.
Přestože MKL již nejsou tak rozšířené jako dříve, stále hrají důležitou roli v některých situacích, například při výuce neslyšících, kteří mají potíže s osvojením znakového jazyka, a při tlumočení pro neslyšící, kteří nejsou plynně ve znakovém jazyce. MKL také poskytují zajímavý pohled do historie vzdělávání neslyšících a do vývoje znakových jazyků.
Zde je několik příkladů MKL:
Cued Speech: Cued Speech je systém manuálního kódování, který používá kombinace ručních znaků a pohybů rtů k převodu mluveného jazyka do vizuální podoby.
SignWriting: SignWriting je systém zápisu znakového jazyka, který používá symboly k reprezentaci ručních znaků, výrazů obličeje a pohybů těla.
HamNoSys: HamNoSys je systém zápisu znakového jazyka, který používá symboly k reprezentaci různých aspektů znakového jazyka, včetně ručních znaků, výrazů obličeje, pohybů těla a prozodie.
MKL jsou fascinující a složitým způsobem komunikace, který hraje důležitou roli v životě neslyšících. I když již nejsou tak rozšířené jako dříve, stále poskytují valiosové nástroje pro vzdělávání neslyšících a pro komunikaci s neslyšícími.
Vysoké napětí označuje elektrické napětí dostatečně velké, aby mohlo způsobit zranění nebo škody. V některých průmyslových odvětvích se vysokým napětím rozumí napětí nad určitou mezní hodnotou. Zařízení a součásti, které vedou vysoké napětí, vyžadují zvláštní bezpečnostní požadavky a postupy. Vysoké napětí se používá v elektrické distribuční síti, v rentgenových trubicích k vytváření rentgenových paprsků a svazků částic, k vytváření elektrických oblouků, k zapalování, ve fotoelektrických trubicích a ve vysokovýkonných zesilovacích vakuových trubicích, stejně jako v dalších průmyslových, vojenských a vědeckých aplikacích.
Bezpečnostní opatření pro vysoké napětí
Při práci s vysokým napětím je nezbytné dodržovat zvláštní bezpečnostní opatření, aby se předešlo zranění a škodám. Mezi tato opatření patří:
Používání správného vybavení. Vždy používejte vybavení, které je určeno pro práci s vysokým napětím. Používání nevhodného vybavení může vést k úrazu elektrickým proudem nebo jiným nebezpečím.
Dodržování bezpečné vzdálenosti. Při práci s vysokým napětím udržujte bezpečnou vzdálenost od vodičů a dalších součástí, které vedou proud. Minimální bezpečná vzdálenost se liší v závislosti na napětí a prostředí.
Nošení ochranných pomůcek. Při práci s vysokým napětím noste ochranné pomůcky, jako jsou gumové rukavice, izolační boty a helma. Tyto pomůcky vás pomohou chránit před úrazem elektrickým proudem a dalšími nebezpečími.
Dodržování postupů údržby. Pravidelně kontrolujte a udržujte zařízení pro vysoké napětí, abyste zajistili jeho bezpečný provoz. To zahrnuje kontrolu izolace, spojů a dalších součástí.
V případě nouze
Pokud dojde k úrazu elektrickým proudem nebo jinému nebezpečí při práci s vysokým napětím, okamžitě postupujte podle těchto kroků:
Odpojte zdroj napětí. Pokud je to možné, vypněte napájení zařízení nebo odpojte postiženou osobu od zdroje napětí.
Zavolejte záchrannou službu. Zavolejte záchrannou službu a poskytněte jim informace o situaci.
Poskytněte první pomoc. Pokud je postižená osoba při vědomí, poskytněte jí první pomoc, jako je KPR nebo Heimlichův manévr.
Udržujte klid. V nouzových situacích je důležité zachovat klid a jednat racionálně.
Dodržováním těchto bezpečnostních opatření a postupů pro případ nouze můžete minimalizovat rizika spojená s prací s vysokým napětím.
Bretaň je historické území na severozápadě Francie, které je známé svou jedinečnou kulturou a historií.
Historie Bretaňe sahá až do starověku, kdy byla součástí římské provincie Armorica. V 5. století se stala nezávislým královstvím a později vévodstvím. V roce 1532 byla Bretaň připojena ke Francouzskému království, ale zachovala si značnou autonomii.
Bretaň se vyznačuje svou členitou krajinou, která zahrnuje pobřeží, kopce a lesy. Je také domovem mnoha historických památek, jako je Carnac, který je známý svými megalitickými řadami.
Dnes je Bretaň rozdělena do pěti francouzských departementů: Finistère, Côtes-d'Armor, Ille-et-Vilaine, Morbihan a Loire-Atlantique. Loire-Atlantique nyní patří do regionu Pays de la Loire, zatímco ostatní čtyři departementy tvoří region Bretaň.
Bretaň má bohatou kulturu, která se odlišuje od zbytku Francie. Má svůj vlastní jazyk, bretaňštinu, a také vlastní tradice a zvyky. V Bretaňi je silné hnutí za autonomii, které usiluje o větší nezávislost od Francie.
Bretaň je oblíbeným turistickým cílem, který nabízí návštěvníkům širokou škálu aktivit. Od návštěvy historických památek až po procházky po pobřeží, v Bretaňi si každý najde něco pro sebe.
Zde je stručný přehled klíčových informací o Bretaňi:
Hlavní města: Nantes, Rennes, Brest
Rozloha: 34 023 km²
Počet obyvatel: 4 829 968 (2021)
Jazyk: Bretaňština, francouzština
Kultura: Keltská, s bohatou historií a tradicemi
Autonomie: Hnutí za větší autonomii nebo nezávislost od Francie
Turistické atrakce: Historické památky, pobřeží, příroda
Rekonstrukce jazyka je způsob, jak zjistit, jak vypadal původní jazyk, ze kterého vznikly pozdější jazyky. Existují dva typy rekonstrukce:
Interní rekonstrukce využívá nepravidelností v jednom jazyce k odvození toho, jak vypadal v minulosti – to znamená, že vychází pouze z důkazů z tohoto jazyka.
Komparativní rekonstrukce, obvykle označovaná pouze jako rekonstrukce, zjišťuje rysy předka dvou nebo více příbuzných jazyků, které patří do stejné jazykové rodiny, pomocí komparativní metody. Jazyk rekonstruovaný tímto způsobem se často označuje jako protojazyk (společný předek všech jazyků v dané rodině); příklady zahrnují protoindoevropštinu a protodrávidštinu.
Texty pojednávající o rekonstrukci jazyka obvykle uvádějí rekonstruované formy s hvězdičkou (
), aby je odlišily od doložených forem. Doložené slovo, ze kterého je rekonstruován kořen v protojazyce, je reflex. Obecněji řečeno, reflex je známý derivát dřívější formy, která může být buď doložená, nebo rekonstruovaná. Reflexy stejného zdroje jsou kognáty.
Poslanci dolní komory jihoaustralského parlamentu v letech 2022–2026, zvolení ve volbách v roce 2022 a následných doplňovacích volbách. Jméno | Strana | Volební obvod | Funkční období ---|---|---|---| Sarah Andrews | Labour | Gibson | 2022–dosud David Basham | Liberálové | Finniss | 2018–dosud Jack Batty | Liberálové | Bragg | 2022–dosud Troy Bell | Nezávislý | Mount Gambier | 2014–dosud Zoe Bettison | Labour | Ramsay | 2012–dosud Leon Bignell | Labour | Mawson | 2006–dosud Blair Boyer | Labour | Wright | 2018–dosud Geoff Brock | Nezávislý | Stuart | 2009–dosud Michael Brown | Labour | Florey | 2018–dosud Nick Champion | Labour | Taylor | 2022–dosud Vickie Chapman | Liberálové | Bragg | 2002–2022 Nadia Clancy | Labour | Elder | 2022–dosud Susan Close | Labour | Port Adelaide | 2012–dosud Nat Cook | Labour | Hurtle Vale | 2014–dosud Matt Cowdrey | Liberálové | Colton | 2018–dosud Dan Cregan | Nezávislý | Kavel | 2018–dosud Fraser Ellis | Nezávislý | Narungga | 2018–dosud John Fulbrook | Labour | Playford | 2022–dosud John Gardner | Liberálové | Morialta | 2010–dosud Katrine Hildyard | Labour | Reynell | 2014–dosud Lucy Hood | Labour | Adelaide | 2022–dosud Eddie Hughes | Labour | Giles | 2014–dosud Ashton Hurn | Liberálové | Schubert | 2022–dosud Catherine Hutchesson | Labour | Waite | 2022–dosud Tom Koutsantonis | Labour | West Torrens | 1997–dosud Peter Malinauskas | Labour | Croydon | 2018–dosud Steven Marshall | Liberálové | Dunstan | 2010–dosud Nick McBride | Liberálové/Nezávislý | MacKillop | 2018–dosud Andrea Michaels | Labour | Enfield | 2019–dosud Stephen Mullighan | Labour | Lee | 2014–dosud Lee Odenwalder | Labour | Elizabeth | 2010–dosud Stephen Patterson | Liberálové | Morphett | 2018–dosud Rhiannon Pearce | Labour | King | 2022–dosud Adrian Pederick | Liberálové | Hammond | 2006–dosud Tony Piccolo | Labour | Light | 2006–dosud Chris Picton | Labour | Kaurna | 2014–dosud David Pisoni | Liberálové | Unley | 2006–dosud Penny Pratt | Liberálové | Frome | 2022–dosud Olivia Savvas | Labour | Newland | 2022–dosud David Speirs | Liberálové | Black | 2014–dosud Jayne Stinson | Labour | Badcoe | 2018–dosud Joe Szakacs | Labour | Cheltenham | 2019–dosud Vincent Tarzia | Liberálové | Hartley | 2014–dosud Josh Teague | Liberálové | Heysen | 2018–dosud Sam Telfer | Liberálové | Flinders | 2022–dosud Erin Thompson | Labour | Davenport | 2022–dosud Tim Whetstone | Liberálové | Chaffey | 2010–dosud Dana Wortley | Labour | Torrens | 2014–dosud Doplňovací volby 31. května 2022 rezignovala liberální poslankyně z Bragu Vickie Chapmanová. Liberální kandidát Jack Batty vyhrál následné doplňovací volby 2. července. 6. července 2023 rezignoval liberální poslanec z MacKillopu Nick McBride z Liberální strany a nyní působí jako nezávislý.
Doktrína je soubor nauk, učení nebo pokynů, které představují podstatu učení v určité oblasti znalostí nebo v systému víry. Slovo pochází z latinského "doctrina", což znamená "učení, výuka". Podobným řeckým výrazem je "katechismus".
Doktrína se často používá k označení souboru náboženských zásad, které vyhlašuje církev. Může se také vztahovat na právní principy, které byly stanoveny v rámci tradice obecného práva na základě historie minulých rozhodnutí.
Zde jsou některé klíčové vlastnosti doktríny:
Systém víry: Doktrína poskytuje soubor přesvědčení a zásad, kterými se řídí věřící nebo následovníci.
Autorita: Doktrína je obvykle považována za autoritativní a neměnnou, protože vychází z posvátných textů, církevních tradic nebo právních precedentů.
Jednota: Doktrína slouží k zajištění jednoty a soudržnosti mezi členy skupiny nebo organizace.
Výklad: Doktrína může být interpretována a aplikována různými způsoby v závislosti na konkrétním kontextu a tradicích.
V náboženském kontextu se doktrína týká základních přesvědčení a principů víry. Například křesťanská doktrína zahrnuje víru v Boha Otce, Ježíše Krista a Ducha svatého, stejně jako v spásu skrze víru. V právním kontextu se doktrína vztahuje na principy, které řídí právní systém a rozhodování. Například doktrína precedenčního práva znamená, že dřívější rozhodnutí soudů mají závazný charakter pro budoucí případy.
Je důležité poznamenat, že doktrína se může měnit a vyvíjet v průběhu času. To je způsobeno tím, že učení a interpretace se mohou měnit v reakci na nová zjištění, kulturní vlivy a sociální změny.
Komunismus: Co to je? Komunismus je politická a ekonomická myšlenka, která chce vytvořit společnost, kde by lidé společně vlastnili a řídili všechny zdroje, jako jsou továrny, farmy a peníze. V komunistické společnosti by neexistovalo soukromé vlastnictví, třídní rozdíly ani stát. Historie komunismu Komunismus vznikl v 19. století jako součást socialistického hnutí. Socialismus je myšlenka, že ekonomika by měla být řízena lidmi, nikoliv bohatými jednotlivci nebo společnostmi. V roce 1917 se v Rusku uskutečnila komunistická revoluce, která svrhla cara a nastolila komunistickou vládu. Po druhé světové válce vznikly komunistické vlády v dalších zemích, jako je Čína, Kuba a Severní Korea. Jak komunismus funguje Komunisté věří, že kapitalismus, tedy ekonomický systém, kde lidé vlastní a řídí podniky a profitují z nich, vede k nerovnosti a vykořisťování. Chtějí kapitalismus nahradit komunismem, kde by všichni lidé byli rovní a měli stejný přístup ke zdrojům. Komunisté věří, že ke komunismu se dá dospět pouze revolucí, tedy násilným svržením kapitalistické vlády. Poté by se měla nastolit dočasná vláda, která by měla zajistit, aby se všichni lidé podíleli na rozhodování o tom, jak se společnost řídí. Kritika komunismu Komunismus byl kritizován za to, že je neefektivní a vede k autoritářství. Kritici tvrdí, že komunistické vlády často potlačují svobodu slova, náboženství a shromažďování. Komunismus dnes Po pádu Sovětského svazu v roce 1991 se počet komunistických vlád ve světě snížil. Nicméně v několika zemích, jako je Čína, Kuba a Severní Korea, stále existují komunistické vlády. Komunismus zůstává kontroverzní myšlenkou, ale stále existuje mnoho lidí, kteří věří, že je to nejlepší způsob, jak vytvořit spravedlivou a rovnou společnost.