Index databáze

Český název: Vzdělávání ve svobodných uměních
Anglický název: Liberal arts education
Článek:

Vzdělávání v oboru svobodných umění (z latinského liberalis „svobodný“ a ars „umění nebo zásadová praxe“) [1] je tradiční akademický obor v západním vysokoškolském vzdělávání. [2] Svobodná umění chápou termín umění ve smyslu naučené dovednosti spíše než konkrétně výtvarného umění. Vzdělávání v oboru svobodných umění se může vztahovat ke studiu v rámci studijního programu svobodných umění nebo k vysokoškolskému vzdělání obecněji. Takový studijní program se liší od těch, které jsou především odborné, profesní nebo technické, jakož i od kurzů založených na náboženství. Termín „svobodná umění“ pro vzdělávací kurikulum sahá až do klasického starověku na Západě, ale jeho význam se značně změnil, většinou se rozšířil. Sedm předmětů ve starověkém a středověkém významu se později rozdělilo na trivium rétoriky, gramatiky a logiky a kvadrivium astronomie, aritmetiky, geometrie a hudby. Moderní význam tohoto termínu obvykle zahrnuje všechny přírodní vědy, formální vědy, společenské vědy, umění a humanitní vědy.

Český název: Morální charakter
Anglický název: Moral character
Článek:

Morální charakter Morální charakter neboli povaha (vycházející z řeckého charaktêr) je analýza stabilních morální vlastností jednotlivce. Koncept charakteru může vyjadřovat celou řadu vlastností, včetně přítomnosti nebo absence ctností jako jsou odvaha, statečnost, čestnost a loajalita, nebo dobrého chování či návyků; mezi takovéto charakterové rýsy patří i tzv. měkké dovednosti. Morální charakter odkazující ke souhrnu vlastností, které odlišují jednoho jedince od jiného – ačkoli na kulturní úrovni lze říci, že skupina morálního chování, ke které se sociální skupina hlásí, ji kulturně sjednocuje a odlišuje od ostatních. Psycholog Lawrence Pervin definuje morální charakter jako „dispozici k vyjadřování chování v konzistentních vzorcích funkcí v řadě situací“. Filozofka Marie I. George se na morální charakter odvolává jako na „součet morálnych návyků a dispozicí“. Podle Aristotela „musíme brát jako znak stavů charakteru potěšení nebo bolest, které vyplývají ze skutků.“

Český název: Americký archeologický časopis
Anglický název: American Journal of Archaeology
Článek:

Americký archeologický časopis Americký archeologický časopis (AJA), recenzovaný časopis Archeologického institutu Ameriky, vychází od roku 1897 (pokračuje v Americkém archeologickém časopise a dějinách výtvarných umění, který institut založil v roce 1885). Publikace byla založena v roce 1885 profesory Princetonské univerzity Arthurem Frothinghamem a Allanem Marquandem. Frothingham se stal prvním redaktorem a působil do roku 1896. Časopis se zaměřuje především na články o umění a archeologii Evropy a středomořského světa, včetně Blízkého východu a Egypta, od pravěku do pozdní antiky. Publikuje také recenze knih, recenze muzejních výstav a nekrology. Vychází v tištěné i elektronické podobě čtyřikrát ročně, v lednu, dubnu, červenci a říjnu. Současnou šéfredaktorkou časopisu je Jane B. Carterová. První šéfredaktorkou časopisu byla Mary Hamilton Swindlerová. V letech 1940 až 1950 časopis publikoval články Michaela Ventrisa, Alice Koberové a Emmetta Bennetta, které přispěly k rozluštění starověkého lineárního písma B.

Český název: Komunikace ve společenských a humanitních vědách
Anglický název: Humanities and Social Sciences Communications
Článek:

Humanities & Social Sciences Communications Obor: společenské vědy, humanitní vědy Jazyk: angličtina Vydavatel: Nature Portfolio Frekvence: průběžně Otevřený přístup: ano Licence: Creative Commons Attribution Impakt faktor: 2,731 (2021) Zkratky:
ISO 4: Humanit. Soc. Sci. Commun.
Bluebook: Humanities & Soc. Sci. Comm.
NLM: Humanities & Soc. Sci. Commun.
MathSciNet: Humanities Soc Sci Commun Indexace:
CODEN
JSTOR
LCCN
MIAR
Scopus ISSN: 2662-9992 LCCN: 2016260034 OCLC č.: 969749138 Odkazy:
Domovská stránka časopisu
Online přístup Humanities and Social Sciences Communications je recenzovaný akademický časopis s otevřeným přístupem vydávaný společností Nature Portfolio. Pokrývá všechny oblasti společenských věd a humanitních věd. Byl založen v roce 2014 jako Palgrave Communications (ISSN 2055-1045) a v roce 2020 získal svůj současný název.

Český název: Sebe-uvědomění
Anglický název: Self-reflection
Článek:

Sebe-reflexe je schopnost pozorovat a hodnotit naše vlastní kognitivní, emocionální a behaviorální procesy. V psychologii se pro toto sebepozorování používají také jiné termíny, jako je "reflexivní uvědomění" a "reflexivní vědomí", které pocházejí z práce Williama Jamese. Sebe-reflexe závisí na řadě funkcí, včetně introspekce a metakognice, které se vyvíjejí od dětství až po dospívání a ovlivňují způsob, jakým jednotlivci interagují s ostatními a činí rozhodnutí. Sebe-reflexe souvisí s filozofií vědomí, tématem uvědomění a filozofií mysli. Koncept sebe-reflexe je starobylý. Před více než 3 000 lety bylo "Poznej sám sebe" prvním ze tří delfských maxim vytesaných na přednádvoří chrámu Apollóna v Delfách. Je také považováno za formu myšlení, která generuje nový význam, a za příležitost zabývat se tím, co se zdá být nesourodé. Vývoj sebe-reflexe Schopnost sebe-reflexe se vyvíjí postupně od dětství až po dospívání. V raném dětství jsou děti zaměřeny na své vlastní potřeby a pocity a mají jen omezené povědomí o svých myšlenkách a chování. S postupujícím věkem se děti stávají schopnějšími pozorovat a hodnotit své vlastní procesy a rozvíjejí chápání sebe sama jako jedinečného jedince. Funkce sebe-reflexe Sebe-reflexe plní řadu důležitých funkcí, včetně:
Sebeuvědomění: Sebe-reflexe nám umožňuje uvědomit si své vlastní myšlenky, pocity a chování.
Sebehodnocení: Sebe-reflexe nám umožňuje hodnotit naše vlastní schopnosti, silné a slabé stránky.
Seberegulace: Sebe-reflexe nám umožňuje regulovat naše vlastní chování a činit informovaná rozhodnutí.
Rozvoj: Sebe-reflexe nám umožňuje učit se z našich chyb a růst jako jednotlivci. Sebe-reflexe a psychické zdraví Sebe-reflexe je důležitá pro duševní zdraví. Jednotlivci, kteří jsou schopni sebereflexe, mají větší pravděpodobnost, že budou:
Emočně stabilní
Dobře přizpůsobení
Sebevědomí
Schopni zvládat stres Jak zlepšit sebe-reflexi Existuje řada způsobů, jak zlepšit sebe-reflexi, včetně:
Vedení deníku: Vedení deníku může poskytnout prostor pro zaznamenávání vašich myšlenek, pocitů a chování.
Meditace: Meditace může pomoci zklidnit mysl a umožnit vám soustředit se na své vnitřní procesy.
Terapie: Terapie může poskytnout bezpečný prostor pro prozkoumání vašich myšlenek a chování.
Zpětná vazba od ostatních: Žádost o zpětnou vazbu od důvěryhodných přátel, rodiny nebo kolegů může poskytnout vhled do vašich slepých míst. Závěr Sebe-reflexe je důležitá dovednost, která nám umožňuje pochopit sebe sama, regulovat naše chování a růst jako jednotlivci. Existuje řada způsobů, jak zlepšit sebe-reflexi, a stojí za to investovat čas do rozvoje této dovednosti.

Český název: Časopis Královské asijské společnosti
Anglický název: Journal of the Royal Asiatic Society
Článek:

Journal of the Royal Asiatic Society Obor Orientální studia Jazyk Angličtina Historie vydávání 1824–současnost Vydavatel Cambridge University Press za Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland (Spojené království) Periodicita Čtvrtletně Standardní zkratky ISO 4 ( alt ) · Bluebook ( alt1 · alt2 ) · NLM ( alt ) · MathSciNet ( alt ) ISO 4 J. R. Asiat. Soc. Indexování CODEN ( alt · alt2 ) · JSTOR ( alt ) · LCCN ( alt ) MIAR · NLM ( alt ) · Scopus ISSN 1356-1863 (tištěná verze) 1474-0591 (webová verze) JSTOR 13561863 Odkazy Domovská stránka časopisu Informace o časopisu na webu Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland The Journal of the Royal Asiatic Society je akademický časopis, který publikuje články o historii, archeologii, literatuře, jazyce, náboženství a umění Jižní Asie, Středního východu (spolu se Severní Afrikou a Etiopií), Střední Asie, Východní Asie a Jihovýchodní Asie. Vydává jej Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland od roku 1834. Historie názvu 1824 – 1834 Transactions of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland 1835 – 1990 The Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland 1991 – 2004 Journal of the Royal Asiatic Society

Český název: Sebepoznání
Anglický název: Self-realization
Článek:

Sebepoznání je pojem používaný v západní psychologii, filozofii a spiritualitě a v indických náboženstvích. V západním pojetí jde o „sebenaplnění možností svého charakteru nebo osobnosti“ (viz také seberealizace). V indickém pojetí je sebepoznání osvobozujícím poznáním pravého já, ať už jako stálého neumírajícího Puruši nebo svědka-vědomí, kterým je átman (esence), nebo jako nepřítomnost (šúnjatá) takového stálého já. Západní pojetí V západní psychologii se sebepoznání často spojuje s humanistickou psychologií, která klade důraz na potenciál člověka k růstu a sebezdokonalování. Humanističtí psychologové, jako například Abraham Maslow, věřili, že lidé mají vrozenou potřebu seberealizace, což je proces, který zahrnuje plné využití vlastního potenciálu a dosažení osobního naplnění. V západní filozofii se sebepoznání často spojuje s existencionální filozofií, která klade důraz na lidskou svobodu a odpovědnost. Existenciální filozofové, jako například Jean-Paul Sartre, věřili, že lidé jsou svobodní vytvářet si vlastní význam v životě a že sebepoznání je nezbytné pro autentickou existenci. V západní spiritualitě se sebepoznání často spojuje s mystikou, která klade důraz na přímou zkušenost s Bohem nebo vyšší realitou. Mystikové, jako například Mistr Eckhart, věřili, že sebepoznání je cestou k sjednocení s Bohem a že zahrnuje překonání ega a rozvoj lásky a soucitu. Indické pojetí V indických náboženstvích je sebepoznání osvobozujícím poznáním pravého já, ať už jako stálého neumírajícího Puruši nebo svědka-vědomí, kterým je átman (esence), nebo jako nepřítomnost (šúnjatá) takového stálého já. V hinduismu je sebepoznání cílem jógy a dalších duchovních praktik. Hinduisté věří, že pravé já je átman, který je nezměnitelný, neomezený a věčný. Cílem sebepoznání je realizovat átman a překonat nevědomost a utrpení, které vyplývají z identifikace s egem. V buddhismu je sebepoznání cílem meditace a dalších duchovních praktik. Buddhisté věří, že pravé já je prázdnota (šúnjatá), která je bez podstaty a neměnná. Cílem sebepoznání je realizovat šúnjatá a překonat nevědomost a utrpení, které vyplývají z lpění na stálém já. Výzkum Výzkum v oblasti psychologie a neurovědy naznačuje, že sebepoznání je spojeno s řadou pozitivních výsledků, jako je zvýšené sebevědomí, lepší mezilidské vztahy a větší životní spokojenost. Výzkum také naznačuje, že sebepoznání lze rozvíjet prostřednictvím různých praktik, jako je meditace, všímavost a terapie. Závěr Sebepoznání je komplexní a mnohostranný koncept, který hraje důležitou roli v západní psychologii, filozofii, spiritualitě a indických náboženstvích. V západním pojetí jde o „sebenaplnění možností svého charakteru nebo osobnosti“. V indickém pojetí je sebepoznání osvobozujícím poznáním pravého já, ať už jako stálého neumírajícího Puruši nebo svědka-vědomí, kterým je átman (esence), nebo jako nepřítomnost (šúnjatá) takového stálého já. Výzkum naznačuje, že sebepoznání je spojeno s řadou pozitivních výsledků a lze jej rozvíjet prostřednictvím různých praktik.

Český název: Kontroverzní myšlenky
Anglický název: Journal of Controversial Ideas
Článek:

Journal of Controversial Ideas Journal of Controversial Ideas (JCI) je mezioborový, otevřený, recenzovaný akademický časopis, který umožňuje akademikům publikovat pod pseudonymem, pokud o to požádají. První číslo časopisu vyšlo 23. dubna 2021 a předpokládá se, že bude vycházet jednou ročně. Cíle Cílem JCI je poskytnout platformu pro publikování výzkumů, které se zabývají kontroverzními tématy, a to způsobem, který podporuje otevřenou a konstruktivní diskusi. Časopis se zaměřuje na interdisciplinární přístup a vítá příspěvky z různých oborů, včetně filozofie, sociologie, politologie a ekonomie. Pseudonymita Možnost publikovat pod pseudonymem je jedinečným rysem JCI. Tato možnost je určena pro autory, kteří se obávají, že by jejich kariéra nebo osobní bezpečnost mohla být ohrožena, pokud by publikovali pod svým skutečným jménem. Časopis však vyžaduje, aby autoři předložili své skutečné jméno a kontaktní údaje redakční radě, aby bylo zajištěno, že autoři jsou odpovědní za svůj výzkum. Recenzní proces Všechny příspěvky do JCI procházejí přísným recenzním procesem, který provádějí anonymní odborníci. Recenzní proces je navržen tak, aby zajistil vysokou kvalitu publikovaného výzkumu a aby přispěl k rozvoji akademické debaty. Tematické zaměření JCI se zaměřuje na širokou škálu kontroverzních témat, včetně:
Etika potratů
Eutanazie
Svoboda slova
Imigrace
Klimatická změna
Rasismus a sexismus Dopad JCI se rychle stal významným fórem pro diskusi o kontroverzních otázkách. Časopis byl citován v řadě dalších akademických publikací a jeho články byly předmětem mnoha mediálních komentářů. Závěr Journal of Controversial Ideas je inovativní a důležitý akademický časopis, který poskytuje platformu pro publikování výzkumů o kontroverzních tématech. Možnost publikovat pod pseudonymem činí z JCI jedinečný zdroj pro výzkumníky, kteří se obávají o svou kariéru nebo osobní bezpečnost. Časopis je cenným příspěvkem k akademické debatě a má potenciál ovlivnit veřejnou politiku a rozhodování.

Český název: Nova Religio
Anglický název: Nova Religio
Článek:

Nova Religio: Časopis pro alternativní a nově vznikající náboženství Nova Religio je čtvrtletní odborný recenzovaný časopis, který se věnuje náboženským studiím, konkrétně akademickému zkoumání nových náboženských hnutí. Historie Časopis Nova Religio byl založen v roce 1997 nakladatelstvím Seven Bridges Press. Původně vycházel dvakrát ročně, od roku 2003 třikrát ročně a od roku 2005 čtvrtletně. V roce 2002 (svazek 6) se jeho vydavatelem stalo nakladatelství University of California Press. Obsah Časopis Nova Religio se zaměřuje na studium nových náboženských hnutí, včetně jejich historie, učení, praktik a dopadu na společnost. Mezi témata, kterými se časopis zabývá, patří:
Nová náboženská hnutí
Alternativní spiritualita
Náboženský fundamentalismus
Sekty a kultovní skupiny
Náboženství a globalizace
Náboženství a média
Náboženství a technologie Redakční rada Časopis Nova Religio má mezinárodní redakční radu složenou z předních odborníků na studium náboženství. Mezi členy redakční rady patří:
Marie Dallam (hlavní redaktorka)
Joseph Laycock
Benjamin E. Zeller
Catherine Wessinger Indexace a abstrahování Časopis Nova Religio je indexován a abstrahován v řadě databází, včetně:
JSTOR
Scopus
Web of Science
Religious and Theological Abstracts Čtenářstvo Čtenáři časopisu Nova Religio pocházejí z různých oborů, včetně:
Náboženských studií
Sociologie
Antropologie
Psychologie
Historie
Teologie Časopis je také široce čtený mezi novináři, politiky a veřejností, kteří se zajímají o nová náboženská hnutí a jejich dopad na společnost.

Český název: Učení filozofie
Anglický název: Teaching Philosophy
Článek:

Učení filozofie Učení filozofie je recenzovaný akademický časopis věnovaný praktické a teoretické diskusi o výuce a učení filozofie, tedy filozofickém vzdělávání. Byl založen Arnoldem Wilsonem v roce 1975 a publikoval více než 2 500 článků a recenzí v této oblasti. Mezi významné přispěvatele patří:
Norman Bowie
Myles Brand
Peter Caws
Angela Davis
Daniel Dennett
Alasdair MacIntyre
Rosalind Ladd
Michael Pritchard
Anita Silvers
Robert C. Solomon Členové Americké asociace učitelů filozofie a Organizace pro filozofické učení a výuku mají přístup jako členský příspěvek. Tento časopis má klasifikaci úrovně 1 od Publikačního fóra Federace finských učených společností a politiku sebearchivace SHERPA/RoMEO "zelená". Je vydáván jménem Asociace učitelů filozofie Centrem pro filozofickou dokumentaci. Hlavní témata:
Metody výuky filozofie
Filozofie ve výuce
Etika ve výuce filozofie
Výzkum výuky filozofie
Hodnocení ve výuce filozofie
Filozofické myšlení dětí
Filozofie v multikulturním prostředí
Technologie ve výuce filozofie Cíle:
Podpořit výměnu nápadů a informací o výuce a učení filozofie
Podpořit výzkum v oblasti výuky filozofie
Zlepšit výuku filozofie na všech úrovních vzdělávání
Propagovat filozofické myšlení a jeho význam pro společnost Dopad: Učení filozofie je jedním z předních časopisů v oblasti filozofického vzdělávání. Publikuje vysoce kvalitní výzkum a stipendia a slouží jako platforma pro diskusi o důležitých otázkách v této oblasti. Časopis má celosvětový dosah a je citován v řadě dalších publikací. Shrnutí: Učení filozofie je nezbytným zdrojem pro učitele filozofie, výzkumníky a každého, kdo se zajímá o výuku a učení filozofie. Poskytuje fórum pro diskusi o nejnovějších trendech a vývoji v této oblasti a pomáhá zlepšovat kvalitu filozofického vzdělávání po celém světě.