Index databáze

Český název: Nová vlna ve sci-fi
Anglický název: New Wave science fiction
Článek:

Nová vlna: Revoluce ve sci-fi Nová vlna byla revolučním hnutím ve sci-fi, které se zrodilo v 60. a 70. letech 20. století. Vyznačovalo se odklonem od tradičního pojetí žánru a důrazem na experimentální formy a obsahy. Vznik a inspirace Nová vlna byla reakcí na konzervativní a formulaické sci-fi, které ovládalo pulpové časopisy. Nová vlna autoři považovali tyto příběhy za nerelevantní a neambiciózní. Inspirovali se modernistickou literaturou, postmodernismem, surrealismem a společenskými trendy té doby, jako byla válka ve Vietnamu, drogová kultura, sexuální osvobození a environmentalismus. Hlavní představitelé Klíčovou roli v Nové vlně sehrál britský časopis New Worlds, který od roku 1964 editoval Michael Moorcock. V USA se průkopnickou antologií stala Dangerous Visions (1967) od Harlana Ellisona. Mezi hlavní představitele Nové vlny patřili Ursula K. Le Guin, J. G. Ballard, Samuel R. Delany, Roger Zelazny, Joanna Russ, James Tiptree Jr. (pseudonym Alice Bradley Sheldon), Thomas M. Disch a Brian Aldiss. Charakteristika Nová vlna se vyznačovala následujícími rysy:
Experimentální formy a obsahy
Napodobování stylů ne-sci-fi literatury
Důraz na psychologii a sociální vědy
Odmítnutí tradičních sci-fi schémat
Tematická zaměření na společenské a politické problémy
Využívání surrealismu a symbolismu Vliv a odkaz Nová vlna byla kritizována za svou sebestřednost a odklon od tradičních sci-fi prvků. Přesto měla zásadní vliv na vývoj žánru. Inspirovala vznik dalších subžánrů, jako je cyberpunk a slipstream. Nová vlna také pomohla legitimizovat sci-fi jako literární žánr a otevřela dveře pro nové a odvážné přístupy ke sci-fi psaní.

Český název: Speciální efekty
Anglický název: Tokusatsu
Článek:

Tokusatsu Tokusatsu (特撮) je japonský termín, který v překladu znamená "speciální fotografie". Původně se jednalo o zkratku pro "tokushu satsuei gijutsu" (特殊撮影技術), což znamená "technologie speciálních efektů". Tokusatsu označuje hrané filmy nebo televizní pořady, které hojně využívají praktických speciálních efektů. Za vznik tokusatsu je považován režisér speciálních efektů Eiji Tsuburaya. Tokusatsu se vztahuje především na sci-fi, válečné, fantasy nebo hororové filmy a seriály, které využívají takové technologie. Někdy se však tokusatsu používá i jako označení pro samostatný žánr. Současné použití termínu tokusatsu se v japonských médiích objevilo kolem roku 1958. Cílem bylo vysvětlit speciální efekty srozumitelným způsobem. Popularitu získal během "prvního boomu monster" (1966-1968). Před boomem monster byl v Japonsku známý jako "tokushu gijutsu" (特殊技術) nebo zkráceně "tokugi" (特技). Mezi známé subžánry tokusatsu patří kaiju, jako jsou série Godzilla a Gamera; superhrdinové, jako jsou série Kamen Rider a Metal Hero; a mecha, jako jsou Giant Robo a Super Robot Red Baron. Některé televizní pořady tokusatsu kombinují několik těchto subžánrů, například série Ultraman a Super Sentai. Tokusatsu je jednou z nejoblíbenějších forem japonské zábavy, ale mimo Japonsko je široce známá pouze malá část filmů a televizních pořadů tokusatsu. Nicméně některé z nich získaly popularitu i mimo Japonsko; Godzilla se objevuje v populárních amerických filmech a seriál Super Sentai byl adaptován do série Power Rangers, která se od roku 1993 vysílá po celém světě.

Český název: Vesmírná opera
Anglický název: Space opera
Článek:

Vesmírná opera Vesmírná opera je podžánr sci-fi, který klade důraz na vesmírné války s využitím melodramatických, riskantních vesmírných dobrodružství, vztahů a rytířských románků. Odehrává se převážně nebo zcela ve vesmíru a vyznačuje se technologickým a společenským pokrokem (nebo jeho nedostatkem) v oblasti rychlejší než světelné cestování, futuristických zbraní a sofistikovaných technologií na pozadí galaktických říší a hvězdných válek s fiktivními mimozemšťany, často ve fiktivních galaxiích. Termín se nevztahuje na operní hudbu, ale původně odkazoval na melodramatický charakter, rozsah a formálnost oper, podobně jako se používá v termínu "horse opera", což byla fráze z 30. let 20. století pro klišovitý a formální westernový film, nebo "soap opera", což je melodramatický televizní seriál. Vesmírné opery se objevily ve 30. letech 20. století a stále se objevují v literatuře, filmech, komiksech, televizi, videohrách a deskových hrách. Jedním z prvních filmů, který byl založen na vesmírně-operních komiksech, byl Flash Gordon (1936) vytvořený Alexem Raymondem. Perry Rhodan (1961-) je nejúspěšnější knižní sérií vesmírné opery, která kdy byla napsána. Televizní seriál Star Trek (1966-) od Gene Roddenberryho a filmy Star Wars (1977-) od George Lucase přinesly tomuto podžánru velkou pozornost. Po konvencemi se vymykající "nové vlně", následované obrovským úspěchem těchto franšíz, se vesmírná opera opět stala kriticky přijatelným podžánrem. V letech 1982-2002 byla cena Hugo za nejlepší román často udělována nominovaným vesmírným operám.

Český název: Thriller právní
Anglický název: Legal thriller
Článek:

Právní thriller Právní thriller je podžánr krimi literatury, který se zaměřuje na průběh vyšetřování, se zvláštním důrazem na dopady soudního řízení a životy postav. Soudní jednání a právní argumentace jsou všudypřítomnými charakteristikami žánru právního thrilleru. V tomto žánru vystupují právníci jako právní profesionálové jako hlavní hrdinové. Jejich činy v soudní síni ovlivňují kvalitu života postav, protože určují, zda nevinnost zvítězí nad nespravedlností. Mnoho právních profesionálů, jako jsou soudci a právníci, tvoří primární autorství žánru a poskytují své vlastní relevantní zkušenosti. Zkušenost s právním autorstvím je potvrzena v románu Předpokládaná nevinnost, který napsal právník a autor Scott Turow. Americká spisovatelka Harper Leeová měla zkušenosti s jednáním svého otce jako právníka. Autor John Grisham, také právník, přispívá k rozvoji žánru právního thrilleru. Právní jazyk je další charakteristikou právního thrilleru. Televizní seriály Suits a How to Get Away with Murder ztělesňují právní thriller charakterizovaný právním jazykem. Romány a televizní seriály žánru právního thrilleru ovlivnily vzdělávání. Mnohé se zabývají složitými otázkami sociální spravedlnosti, jako je rasová diskriminace a trest smrti.

Český název: Steampunk
Anglický název: Steampunk
Článek:

Steampunk je subžánr science fiction, který kombinuje retrofuturistickou technologii a estetiku inspirovanou, ale neomezující se pouze na, parními stroji 19. století. Díla ve stylu steampunk jsou často zasazena do alternativní historie viktoriánské éry nebo amerického "Divokého západu", kde se parní pohon stále běžně používá, nebo do fantasy světa, který podobně využívá parní energii. Steampunk obsahuje anachronické technologie nebo retrofuturistické vynálezy, jak si je lidé v 19. století mohli představovat - což jej odlišuje od neovictorianismu - a je také zakořeněn v tehdejším pohledu na módu, kulturu, architektonický styl a umění. Tyto technologie mohou zahrnovat fiktivní stroje, jako jsou ty, které se objevují v dílech H. G. Wellse a Julese Verna. Další příklady steampunk obsahují prezentace alternativní historie takových technologií, jako jsou parní děla, vzducholodě lehčí než vzduch, analogové počítače nebo digitální mechanické počítače, jako je Analytický stroj Charlese Babbage. Steampunk může také zahrnovat další prvky z žánrů fantasy, hororu, historické fikce, alternativní historie nebo dalších odvětví spekulativní fikce, což z něj často dělá hybridní žánr. Jako forma spekulativní fikce zkoumá alternativní budoucnosti nebo minulosti, ale může se také zabývat skutečnými společenskými problémy. První známé použití termínu steampunk bylo v roce 1987, i když nyní zpětně odkazuje na mnoho děl beletrie vytvořených již v 50. letech 20. století nebo dříve. Populárním subžánrem je japonský steampunk, který tvoří manga a anime s tematikou steampunk, přičemž prvky steampunk se objevují v mainstreamové manze od 40. let 20. století. Steampunk se také vztahuje na kterýkoli z uměleckých stylů, módních stylů nebo subkultur, které se vyvinuly z estetiky steampunk fiction, literatury viktoriánské éry, designu art nouveau a filmů z poloviny 20. století. Různé moderní užitkové předměty byly jednotlivými řemeslníky upraveny do pseudoviktoriánského mechanického stylu "steampunk" a řada výtvarných a hudebních umělců byla označena jako steampunk.

Český název: Filmy o plážových party
Anglický název: Beach party film
Článek:

Plážové párty filmy Plážové párty filmy jsou americkým filmovým žánrem celovečerních filmů, které byly produkovány a vydány v letech 1963 až 1968. Vznikly díky společnosti American International Pictures (AIP), která v červenci 1963 vydala svůj překvapivý hit Beach Party. Tímto filmem je AIP připisována zásluha za vytvoření žánru. Kromě filmů AIP bylo několik příspěvků k žánru vyrobeno a vydáno velkými i nezávislými studii. Podle různých zdrojů žánr zahrnuje více než 30 filmů, přičemž nejziskovější byly nízkorozpočtové filmy AIP. Obecně komedie, základní prvky filmů AIP tvoří skupina postav v teenagerském nebo vysokoškolském věku jako protagonisté; dospělé postavy bez rodičů jako antagonisté a/nebo komická úleva; jednoduché, hloupé dějové linie, které se vyhýbají jakémukoli střízlivému sociálnímu vědomí; trendy a zájmy teenagerů (jako je tanec, surfování, závody dragsterů, upravená auta, hudba, nezodpovědné pití atd.); jednoduché romantické oblouky; originální písně (prezentované jak ve stylu hudebního žánru, tak jako „zdrojová hudba“); hudební akty zaměřené na teenagery (často vystupující sami za sebe); a ironický přístup k cílovému publiku. Nejstarší filmy od AIP, stejně jako filmy od jiných studií, se zaměřují na surfování a plážovou kulturu. Ačkoli se žánr nazývá „plážový párty film“, několik následných filmů, které se v žánru objevily později, ačkoli si zachovávají většinu výše uvedených základních prvků, ve skutečnosti nezahrnuje surfování – nebo dokonce scény na pláži.

Český název: Gong'an Fikce
Anglický název: Gong'an fiction
Článek:

Gong'an Fikce Gong'an fikce je subžánrem čínské kriminální beletrie, která se točí kolem vládních soudců, kteří řeší kriminální případy. Gong'an fikce se poprvé objevila v hovorových příbězích dynastie Song. Gong'an fikce byla dále rozvíjena a stala se jedním z nejoblíbenějších stylů beletrie v dynastiích Ming a Qing. Nejznámějšími příklady tohoto žánru jsou příběhy soudce Dee a soudce Bao. Charakteristika Gong'an Fikce Gong'an fikce se vyznačuje následujícími charakteristikami:
Zaměření na vyšetřování zločinů: Příběhy se točí kolem vyšetřování a řešení kriminálních případů.
Hlavní hrdina je vládní soudce: Hlavní hrdina je obvykle inteligentní a spravedlivý soudce, který má za úkol vyřešit případ.
Použití soudních postupů: Příběhy často obsahují podrobné popisy soudních postupů a vyšetřovacích metod.
Nadsázka a humor: Gong'an fikce často používá nadsázku a humor k odlehčení vážných témat.
Morální poučení: Příběhy často obsahují morální poučení o spravedlnosti, spravedlnosti a následcích zločinu. Význam Gong'an Fikce Gong'an fikce hrála významnou roli v čínské literatuře a kultuře. Poskytovala čtenářům zábavu a napětí a zároveň nabízela vhled do čínského právního systému a společenských norem. Gong'an fikce také ovlivnila další žánry čínské literatury, jako jsou historické romány a detektivní beletrie. Známí Autoři Gong'an Fikce Mezi nejznámější autory gong'an fikce patří:
Shi Nai'an: Autor románu "Příběh o okrajích vody", který obsahuje mnoho prvků gong'an fikce.
Luo Guanzhong: Autor románu "Romance tří království", který také obsahuje prvky gong'an fikce.
Feng Menglong: Autor sbírky příběhů "Soudce Dee", která je považována za klasiku gong'an fikce.
Wu Chingzi: Autor románu "Neoficiální historie Konfuciánů", který obsahuje mnoho příběhů o soudci Bao. Moderní Gong'an Fikce Gong'an fikce zůstává populární v moderní čínské literatuře a filmu. Mnoho současných autorů píše příběhy v žánru gong'an, které zkoumají současné společenské problémy a otázky spravedlnosti.

Český název: Komedie s trávou
Anglický název: Stoner film
Článek:

Stoner film Stoner film je podžánr komediálního filmu založený na tématu marihuany, kde rekreační užívání často pohání děj, někdy reprezentuje kulturu konopí obecněji nebo je určeno pro toto publikum.

Český název: Ekonomický film
Anglický název: Economics film
Článek:

Ekonomický film je filmový žánr, který se zabývá ekonomikou a jejími sociálními důsledky jako ústředním tématem. Tento žánr zahrnuje hrané, dokumentární a vzdělávací filmy. Je to široká kategorie, přičemž některé filmy se explicitně zaměřují na ekonomickou teorii, zatímco jiné zkoumají její širší dopady. Filmy se často točí kolem historických událostí, jako je globální finanční krize, nebo slavných podnikatelů, jako je William Randolph Hearst nebo Michael Burry. Klasifikace filmů do tohoto žánru byla po mnoho let nejasná, protože byly buď čistě vzdělávací, nebo byl ekonomický obsah zastíněn jinými žánrotvornými prvky. Běžná témata ekonomických filmů jsou různorodá. Tento žánr často zkoumá základní témata související s ekonomikou, jako jsou peníze, bohatství, zisk, chamtivost, profitování, moc, korporativismus, ekonomická nerovnost, kritika korporací, antikorporátní aktivismus, korupce korporací a nepoctivost. Ačkoli jsou ekonomické filmy společensky uvědomělé a zaměřují se na mnoho aspektů souvisejících s obchodním světem, mnoho dalších filmů se zaměřuje na extrémní bohatství, přepych, rozmařilost a luxus. Politika a politické spektrum jsou hlavní součástí všech ekonomických filmů.

Český název: Yakuza filmy
Anglický název: Yakuza film
Článek:

Yakuza filmy (japonsky: ヤクザ映画, Hepburn: Yakuza eiga) jsou oblíbeným filmovým žánrem v japonské kinematografii, který se zaměřuje na životy a jednání jakuzy, japonských organizovaných zločineckých syndikátů. V éře němých filmů byly běžné líčení bakutů (předchůdců moderní jakuzy) jako sympatických postav typu Robina Hooda. Ve 40. a 50. letech 20. století se objevily dva typy jakuza filmů. Studio Nikkatsu bylo známé moderními jakuza filmy inspirovanými hollywoodskými gangsterskými filmy, zatímco Toei byl hlavním producentem tzv. ninkyo eiga (仁侠映画, „filmy o rytířství“). Ninkyo eiga se odehrává v éře Meidži a Taišó a líčí čestné psance zmítané mezi giri (povinností) a ninjo (osobními pocity). Na rozdíl od ninkyo eiga se v 70. letech staly populární jitsuroku eiga (実録映画, „filmy o skutečných událostech“) založené na skutečných kriminálních příbězích. Ty zobrazovaly moderní jakuzu nikoli jako čestné dědice samurajského kodexu, ale jako bezohledné pouliční gaunery žijící pro své vlastní touhy. Hlavní témata jakuza filmů
Čest a loajalita: Jakuza filmy často zkoumají témata cti a loajality v rámci yakuzy a širší společnosti.
Konflikt mezi giri a ninjo: Postavy jakuza jsou často rozpolceny mezi svou povinností vůči yakuze (giri) a svými osobními pocity (ninjo).
Násilí a brutalita: Jakuza filmy často obsahují násilí a brutalitu, které odrážejí násilnou povahu yakuzy.
Vykoupení a odpuštění: Některé jakuza filmy zkoumají možnost vykoupení a odpuštění pro členy yakuzy. Slavní režiséři a herci jakuza filmů
Režiséři: Takashi Miike, Takeshi Kitano, Kinji Fukasaku
Herci: Ken Takakura, Bunta Sugawara, Hiroki Matsukata Vliv jakuza filmů Jakuza filmy měly významný vliv na japonskou kulturu a byly přizpůsobeny do mnoha dalších forem médií, jako jsou mangy, anime a videohry. Jsou také populární u mezinárodního publika a inspirovaly filmaře po celém světě.