Baškirská kuchyně (baškirsky: башҡорт аш-һыуы, bašqurt aš-hıvı) je tradiční kuchyně Baškirů. Jejich způsob života a převaha chovu skotu přispěly ke kultuře, tradicím a kuchyni Baškirů.
Základy baškirské kuchyně
Baškirská kuchyně je založena na jednoduchých a výživných surovinách, které jsou snadno dostupné v baškirských stepích. Mezi hlavní složky patří:
Maso: Skopové, hovězí a koňské maso jsou základem baškirské kuchyně. Maso se obvykle vaří, dusí nebo griluje.
Mléčné výrobky: Baškiři jsou známí svými mléčnými výrobky, jako je kumys (fermentovaný koňské mléko), ajran (fermentovaný kefír) a smetana (zakysaná smetana).
Obiloviny: Pšenice, ječmen a proso jsou hlavními obilovinami používanými v baškirské kuchyni. Obiloviny se používají k výrobě chleba, kaší a dalších pokrmů.
Zelenina: Zelenina, jako jsou mrkev, cibule, zelí a rajčata, se často používá v baškirských pokrmech.
Bylinky a koření: Baškiři používají různé bylinky a koření, jako je kmín, koriandr a černý pepř, aby dodali svým pokrmům chuť.
Tradiční baškirské pokrmy
Mezi tradiční baškirské pokrmy patří:
Bešbarmak: Toto je národní jídlo Baškirů. Jedná se o dušené maso podávané s nudlemi a vývarem.
Kuurdak: Jedná se o dušené maso s bramborami a zeleninou.
Kullama: Jedná se o pečený chléb plněný masem a zeleninou.
Hykhyltau: Jedná se o smažené těstoviny podávané s medem nebo džemem.
Chak-chak: Jedná se o sladký dezert vyrobený z těsta smaženého v oleji a poté namočeného v medu.
Nápoje
Kromě mléčných výrobků pijí Baškiři také různé nápoje, jako jsou:
Kumys: Fermentovaný nápoj z koňského mléka.
Ayran: Fermentovaný nápoj z kefíru.
Čaj: Čaj je oblíbeným nápojem v Baškirsku a často se podává s mlékem nebo medem.
Baškirská kuchyně dnes
Baškirská kuchyně je stále populární v Baškirsku i mimo něj. Mnoho baškirských restaurací lze nalézt ve velkých ruských městech, jako je Moskva a Petrohrad. Baškirská kuchyně je také oblíbená mezi turisty, kteří navštěvují Baškirskou republiku.
Rumunská kuchyně (rumunsky: Bucătăria românească) je pestrá směsice různých jídel z několika tradic, se kterými přišla do styku, ale také si zachovává svůj vlastní charakter. Byla hlavně ovlivněna tureckou a řadou evropských kuchyní, zejména z Balkánu, nebo maďarskou kuchyní, stejně jako kulinářskými prvky pocházejícími z kuchyní střední Evropy. Rumunská kuchyně zahrnuje četná sváteční jídla uspořádaná podle zmíněného ročního období a svátku, protože země má své kořeny ve východní pravoslavné církvi. Rumunská jídla se skládají ze zeleniny, obilovin, ovoce, medu, mléka, mléčných výrobků, masa a zvěřiny. Je k dispozici mnoho různých druhů jídel, která jsou někdy zahrnuta pod obecný pojem; například kategorie ciorbă zahrnuje širokou škálu polévek s charakteristickou kyselou chutí. Mezi varianty patří masová a zeleninová polévka, dršťková (ciorba de burtă) a telecí nožičková polévka nebo rybí polévka, které jsou všechny okyselené citronovou šťávou, zelným nálevem (zeamă de varză), octem nebo boršem (tradičně vyrobeným z otrub). Kategorie țuică (švestková brandy) je název pro silný alkoholický nápoj v Rumunsku.
Charakteristika
Rumunská kuchyně je známá svou jednoduchostí, vydatností a chutí. Často se používají čerstvé, místně pěstované ingredience a jídla se obvykle vaří pomalu, aby se rozvinuly jejich chutě.
Jídla
Mezi oblíbená rumunská jídla patří:
Sarmale: plněné zelné listy s mletým masem, rýží a kořením
Mămăligă: kukuřičná kaše, která se často podává s brynzou (slaným sýrem) a smetanou
Ciorbă de burtă: dršťková polévka s česnekem a octem
Tocană: dušené maso s cibulí, mrkví a rajčaty
Piftie: aspik z vepřového masa nebo hovězího masa
Micii: grilované masové kuličky z mletého masa, česneku a koření
Cozonac: sladký chléb plněný ořechy, rozinkami a mákem
Saláty
Rumunské saláty jsou obvykle lehké a osvěžující. Mezi oblíbené saláty patří:
Salată de roșii: rajčatový salát s cibulí a petrželkou
Salată de castraveți: okurkový salát s koprem a zakysanou smetanou
Salată de varză: zelný salát s mrkví a majonézou
Sýry
Rumunsko má bohatou tradici výroby sýrů. Mezi oblíbené sýry patří:
Brânză: slaný sýr z ovčího mléka
Cașcaval: tvrdý sýr z kravského mléka
Telemea: měkký sýr z kravského mléka
Urda: měkký sýr z ovčího mléka
Dezerty
Rumunské dezerty jsou často sladké a bohaté. Mezi oblíbené dezerty patří:
Cozonac: sladký chléb plněný ořechy, rozinkami a mákem
Papanași: smažené tvarohové kuličky podávané s marmeládou a zakysanou smetanou
Clătite: palačinky plněné sýrem, džemem nebo ovocem
Gogoși: smažené koblihy podávané s cukrem nebo marmeládou
Nápoje
Rumunsko má řadu tradičních nápojů, včetně:
Țuică: švestková brandy
Vin: víno
Bere: pivo
Rachiu: pálenka
Ceai: čaj
Festivaly
Rumunsko má řadu festivalů, které oslavují jeho kulinářskou tradici. Mezi oblíbené festivaly patří:
Festivalul Internațional de Gastronomie București: mezinárodní gastronomický festival v Bukurešti
Festivalul Slanicului: festival slaného sýra v Slanicu
Festivalul Vinului de la Cotnari: vinný festival v Cotnari
Zajímavosti
Rumunská kuchyně byla ovlivněna mnoha různými kulturami, včetně turecké, řecké, ruské a maďarské.
Rumunsko je známé svou produkcí vína, zejména odrůd Fetească Neagră a Pinot Noir.
Rumunská brandy țuică je považována za národní nápoj.
Rumunská jídla jsou často vydatná a obsahují hodně masa.
Rumunská kuchyně je relativně levná ve srovnání s jinými evropskými kuchyněmi.
Kavkazská kuchyně je etnická kuchyně, která vychází z kulinářského stylu a tradic kavkazského národa Čerkesů. Tato oblast leží mezi Černým a Kaspickým mořem v evropské části Ruska.
Čerkeská kuchyně je známá svou jednoduchostí a použitím čerstvých surovin. Jídla jsou často grilovaná, pečená nebo dušená a často se podávají s omáčkami nebo dresinky.
Mezi nejznámější čerkeská jídla patří:
Adygei šapsug: Grilované maso, které se podává s omáčkou z česneku, ořechů a bylinek.
Ačma: Pečené těsto plněné sýrem a vejci.
Hašib: Dušené maso s fazolemi a kukuřicí.
Lagman: Polévka s nudlemi, masem a zeleninou.
Chačapuri: Pečené těsto plněné sýrem a vejci.
Čerkeská kuchyně je také známá svou širokou škálou mléčných výrobků, jako je sýr, máslo a jogurt. Tyto výrobky se často používají v jídlech nebo se podávají jako příloha.
Čerkeská kuchyně je jednoduchá a chutná a nabízí širokou škálu jídel, která si každý může vychutnat. Pokud někdy budete mít možnost ochutnat čerkeskou kuchyni, určitě to udělejte.
Ruská kuchyně je souhrn různých jídel a kulinářských tradic ruského lidu, jakož i seznam kulinářských výrobků oblíbených v Rusku, přičemž většina názvů je známa již od dob před Sovětským svazem a pochází ze všech možných společenských kruhů.
Ruská kuchyně se vyznačuje použitím čerstvých, sezónních surovin, jako je zelenina, maso, ryby a mléčné výrobky. Jídla jsou často vydatná a výživná, což odráží drsné klima země.
Jedním z nejznámějších ruských jídel je boršč, polévka z červené řepy, která se často podává s chlebem nebo zakysanou smetanou. Dalšími oblíbenými pokrmy jsou pelmeně, malé masové knedlíčky, a šašlik, grilované maso na špejli.
Ruská kuchyně má také bohatou tradici pečení. Mezi oblíbené pečivo patří pirohy, plněné pečivo, a blini, palačinky, které se často podávají s kaviárem nebo zakysanou smetanou.
Ruská kuchyně je rozmanitá a pestrá a odráží bohatou kulturu a historii země. Je to kuchyně, která stojí za to prozkoumat, a která jistě potěší každého milovníka jídla.
Historie ruské kuchyně
Historie ruské kuchyně sahá až do starověku. Vliv na ni měly různé kultury, včetně slovanských, ugrofinských a turkických národů.
Ve středověku byla ruská kuchyně založena na jednoduchých surovinách, jako je chléb, kaše a zelenina. Maso se jedlo jen příležitostně, obvykle při zvláštních příležitostech.
V 18. století se ruská kuchyně začala stávat sofistikovanější. Byly zavedeny nové suroviny, jako jsou brambory a rajčata, a francouzští kuchaři začali ovlivňovat ruskou kuchyni.
V 19. století se ruská kuchyně stala ještě rozmanitější. Byly otevřeny nové restaurace a začaly se vydávat kuchařské knihy. Ruská kuchyně se také začala šířit do jiných částí světa.
Ve 20. století byla ruská kuchyně ovlivněna Sovětským svazem. Byly zavedeny nové technologie a suroviny a ruská kuchyně se stala dostupnější pro širší veřejnost.
Po rozpadu Sovětského svazu se ruská kuchyně začala znovu rozvíjet. Rusové začali cestovat do zahraničí a přiváželi si nové nápady a ingredience. Ruská kuchyně se také stala populárnější v jiných částech světa.
Regionální kuchyně
Rusko je obrovská země s různými klimatickými podmínkami a kulturami. To vedlo ke vzniku různých regionálních kuchyní, z nichž každá má své vlastní jedinečné pokrmy a ingredience.
Mezi nejznámější regionální kuchyně patří:
Moskevská kuchyně: Je známá svými vydatnými pokrmy, jako je boršč a pelmeně.
Petrohradská kuchyně: Je známá svými rafinovanějšími pokrmy, jako je losos s kaviárem a blini s zakysanou smetanou.
Sibiřská kuchyně: Je známá svými masitými pokrmy, jako je šašlik a pelmeně.
Kavkazská kuchyně: Je známá svými kořeněnými pokrmy, jako je šašlik a pilaf.
Středoasijská kuchyně: Je známá svými plovy a dalšími rýžovými pokrmy.
Ingredience
Ruská kuchyně používá širokou škálu čerstvých, sezónních surovin. Mezi nejčastěji používané ingredience patří:
Zelenina: Zelí, mrkev, cibule, brambory, rajčata, okurky
Maso: Vepřové, hovězí, kuřecí, ryby
Mléčné výrobky: Mléko, sýr, zakysaná smetana, máslo
Obiloviny: Pšenice, žito, oves
Koření: Kopr, petržel, kmín, černý pepř
Pokrmy
Ruská kuchyně nabízí širokou škálu pokrmů, od vydatných polévek až po sladké pečivo. Mezi nejznámější ruské pokrmy patří:
Polévky: Boršč, šči, ucho
Hlavní jídla: Pelmeně, šašlik, pirohy
Pečivo: Blini, pirožky, buchty
Saláty: Olivje, vinaigrette, mimosa
Dezerty: Medovník, sirniki, blintze
Nápoje
K ruské kuchyni patří také široká škála nápojů, včetně alkoholických i nealkoholických. Mezi nejznámější ruské nápoje patří:
Alkoholické nápoje: Vodka, pivo, víno
Nealkoholické nápoje: Kvas, kompot, čaj
Ruská kuchyně ve světě
Ruská kuchyně je oblíbená po celém světě. Ruské restaurace lze nalézt ve většině velkých měst. Ruské pokrmy jsou také často k dostání v supermarketech a obchodech s potravinami.
Ruská kuchyně je jedinečná a chutná kuchyně, která si zaslouží být prozkoumána. Je to kuchyně, která má co nabídnout každému, od milovníků masa až po vegetariány.
Mordvinská kuchyně
Mordvinská kuchyně je tradiční kuchyní Mordvinů, kteří v současnosti žijí v Mordvinsku a okolních oblastech. Zahrnuje řadu pokrmů vycházejících z geografických, kulturních a klimatických rysů regionu, při nichž tradičně hrají velkou a důležitou ryby.
Historie
Mordvinská kuchyně má bohatou historii, která sahá až do předkřesťanských dob. Byla ovlivněna řadou kultur, včetně finsko-ugerských, turkických a ruských. V průběhu staletí se mordvinská kuchyně přizpůsobovala měnícímu se životnímu stylu a stravovacím návykům, při zachování svých tradičních rysů.
Vliv přírody
Mordvinsko je oblastí s rozmanitou krajinou, která zahrnuje lesy, louky, řeky a jezera. Tato přírodní rozmanitost se odráží v mordvinské kuchyni, která využívá místně pěstované suroviny, jako je:
Ryby: Mordvinsko je domovem řady sladkovodních druhů, jako jsou štiky, candáti a okouni. Tyto ryby jsou základnou mordvinské kuchyně a používají se v různých pokrmech, jako jsou polévky, hlavní jídla a předkrmy.
Zvěřina: Lesy Mordvinska jsou domovem různých druhů zvěře, jako jsou medvědi, vlci a jeleni. Maso zvěřiny je důležitou součástí mordvinské kuchyně a používá se v pokrmech, jako jsou guláše, pečeně a klobásy.
Lesní plody a houby: Mordvinské lesy jsou bohaté na lesní plody a houby, které se sbírají a používají v různých pokrmech. Lesní plody, jako jsou borůvky, brusinky a maliny, se používají v dezertech, omáčkách a nápojích. Houby se zase používají v polévky, omáčky a hlavní jídla.
Tradiční pokrmy
Mordvinská kuchyně nabízí celou řadu tradičních pokrmů, které odrážejí kulinářské dědictví regionu. Mezi nejoblíbenější pokrmy patří:
Akšoko: Jedná se o hustou polévku z masa a zeleniny, která se často dochucuje divokými bylinkami a kořením. Akšoko je oblíbeným zimním pokrmem, které zahřeje tělo a duši.
Pando: Pando je druh palačinek, které se obvykle podávají s máslem a medem. Mohou být také plněny masem, sýrem nebo zeleninou.
Shanga: Shangy jsou malé, kulaté koláčky z nekynutého těsta, které se plní mletým masem nebo zeleninou. Shangy se často pečou v peci a podávají se jako předkrm nebo svačina.
Sur: Sur je druh klobásy, která se vyrábí z mletého masa, koření a divokých bylinek. Sur se často udí nebo suší a používá se jako přísada do různých pokrmů.
Tukš: Tukš je druh omáčky, která se vyrábí z másla, mouky a zeleninového vývaru. Tukš se používá jako základ pro různé polévky, omáčky a hlavní jídla.
Současný stav
V současnosti je mordvinská kuchyně stále populární v Mordvinsku a okolních oblastech. Mnoho rodin stále připravuje tradiční pokrmy pro zvláštní příležitosti a sv holidays. Kromě toho existuje rostouci zájem o mordvinskou kuchyni mimo region, při níž se restaurace a kuchaři snaží o znovuobjevení a oživení starých receptur.
Rwandská kuchyně vychází z místních základních potravin, které se získávají tradičním zemědělstvím na úrovni obživy, a historicky se liší v různých oblastech. [1]
Hlavní potraviny
Základní potravinou ve Rwandě je maniok, který se zpracovává na mouku, z níž se připravuje kaše zvaná ugali. Dalšími důležitými plodinami jsou sladké brambory, fazole a banány. Maso se konzumuje příležitostně, nejčastěji se jedná o hovězí, kozí nebo kuřecí.
Tradiční pokrmy
Isombe: Polévka z listů manioku a sušených ryb.
Umutsima: Kaše z kukuřičné mouky, která se často podává s fazolemi nebo masem.
Ibihaza: Pečené banány.
Umushwati: Grilované maso na špízech.
Inyama: Dušené maso.
Vlivy z okolních zemí
Rwandská kuchyně byla ovlivněna sousedními zeměmi, jako je Burundi, Uganda a Demokratická republika Kongo. Z těchto zemí se rozšířily pokrmy jako:
Matooke: Banánové pyré z Ugandy.
Sombe: Rybí polévka z Burundi.
Fufu: Kaše z maniokové mouky z Demokratické republiky Kongo.
Nápoje
Nejoblíbenějším nápojem ve Rwandě je pivo, které se vyrábí z manioku nebo banánů. Dalšími oblíbenými nápoji jsou:
Ikigage: Tradiční alkoholický nápoj vyrobený z fermentovaného medu.
Umutini: Mléko.
Urwagwa: Ovocný džus.
Stolování
Stolování ve Rwandě je společenskou událostí. Jídlo se obvykle podává na podložce z banánových listů a jí se rukama.
Regionální rozdíly
Rwandská kuchyně se v různých oblastech země liší. Například v západní Rwandě se více konzumuje maso, zatímco na východě se více používají banány.
Vliv na kulturu
Jídlo hraje důležitou roli v rwandské kultuře. Je ústředním bodem společenských setkání a oslav. Rwandská kuchyně je také důležitým zdrojem výživy pro místní obyvatelstvo.
Saúdská arabská kuchyně (arabsky: المطبخ العربي السعودي) se liší v závislosti na rozmanité krajině a regionech země. Ekologická, geografická a kulturní rozmanitost v této rozsáhlé oblasti vedla k široké škále pokrmů. Saúdská Arábie zahrnuje různé regiony, což má za následek kuchyně ze středního, východního, jižního a západního regionu. Kromě toho vedla pozice Saúdské Arábie na světových obchodních cestách k zavedení různých koření.
Jako domov muslimských svatých měst Mekky a Medíny, které ročně navštíví miliony lidí, je vaření v Saúdské Arábii ovlivněno islámskou kulturou. Například datle jsou spojeny s tradicí přerušení půstu po Ramadánu. Většina potravinářských ingrediencí, jako je pšenice, datle, ghí, maso, ryby a zelenina, pochází z místních zdrojů. Z těchto ingrediencí byly vytvořeny desítky lahodných pokrmů, které úzce souvisejí se saúdskými zvyky a tradicemi.
Tyto pokrmy se obvykle konzumují během svátků, hadždž, zvláštních příležitostí, svateb a narození novorozence. Podávání těchto pokrmů hostům je způsobem, jak vyjádřit štědrost a proslulou pohostinnost obyvatel Saúdské Arábie. Některé z těchto tradic se dodržují dodnes.
Mezi hlavní složky saúdské arabské kuchyně patří:
Pšenice: Pšenice je základní potravinou v Saúdské Arábii a používá se k výrobě různých chlebů, jako je pita a khubz.
Datle: Datle jsou v Saúdské Arábii velmi oblíbené a konzumují se čerstvé, sušené nebo jako součást různých pokrmů.
Ghee: Ghee je přepuštěné máslo, které se používá k vaření a přidává pokrmům bohatou chuť.
Maso: Maso, zejména jehněčí a kozí, je důležitou součástí saúdské arabské kuchyně.
Ryby: Ryby a mořské plody jsou běžné v pobřežních oblastech Saúdské Arábie.
Zelenina: Zelenina, jako jsou rajčata, cibule, papriky a cukety, se používá v mnoha saúdských pokrmech.
Mezi oblíbená jídla saúdské arabské kuchyně patří:
Kabsa: Kabsa je národní jídlo Saúdské Arábie a je to rýžové jídlo podávané s masem, zeleninou a ořechy.
Mansaf: Mansaf je tradiční saúdské jídlo vyrobené z jehněčího masa vařeného v jogurtové omáčce a podávaného s rýží.
Maqluba: Maqluba je pokrm z rýže, masa a zeleniny, který se převrátí na talíř před podáváním.
Harees: Harees je hustá kaše vyrobená z pšenice, masa a koření.
Saleeg: Saleeg je další tradiční saúdské jídlo vyrobené z pšenice, masa a zeleniny.
Matbakh: Matbakh je rýžové jídlo podávané s kuřecím masem, zeleninou a ořechy.
Sambusak: Sambusak jsou smažené taštičky plněné masem, sýrem nebo zeleninou.
Falafel: Falafel jsou smažené kuličky vyrobené z cizrny nebo fazolí fava.
Hummus: Hummus je dip vyrobený z cizrny, tahini, citronové šťávy a česneku.
Baba ghanoush: Baba ghanoush je dip vyrobený z pečených lilku, tahini, citronové šťávy a česneku.
Saúdská arabská kuchyně je známá svými bohatými a aromatickými pokrmy, které odrážejí kulturní dědictví země.
Komijská kuchyně
Komijská kuchyně zahrnuje pokrmy z Komijské republiky a komijského národa. Vyznačuje se bohatým využitím místních potravin. V jídelních návycích Komiů jsou patrné výrazné rozdíly mezi severními a jižními oblastmi jejich vlasti. V severních oblastech chovu sobů a lovu se maso jí denně, na zemědělském jihu tomu tak není. Na jihu se běžně jí ryby, prasata a drůbež se konzumují méně často.
Při slavnostních rodinných příležitostech pečou komijské ženy rybí koláč (rusky: черинянь). Festival rybího koláče (rusky: Черинянь гаж) se každoročně koná poslední neděli v červnu ve vesnici Byzovaya v okrese Pečora.
Kontinentální kuchyně
Africká
Severozápadní Afrika
Americká
Karibská
Sever
Jih
Asijská
Kavkazská
Střední
Indický subkontinent
Levant
Evropská
Balkánská
Střední
Východní
Národní a regionální kuchyně
Afghánská
Albánská
Alžírská
Americká
Kalifornská
Floribská
Havajská
Louisianská kreolská
Lowcountry (Jižní Karolína)
Nová Anglie
Nové Mexiko
Severozápadní Pacifik
Pensylvánská holandská
Portorická
Jižní USA
Jihozápad USA
Texaská
Angolská
Argentinská
Arménská
Australská
Rakouská
Ázerbájdžánská
Bahrajnská
Bangladéšská
Barbadoská
Běloruská
Belgická
Belizská
Beninská
Bhútánská
Bolivijská
Bosensko-hercegovinská
Botswanská
Brazilská
Britská
Kanárská
Anglická
Gibraltarská
Severoirská
Svatá Helena
Skotská
Velšská
Brunejská
Bulharská
Burkinská
Barmská
Burundská
Kambodžská
Kamerunská
Kanadská
Akadijská
Québecká
Středoafrická republika
Čadská
Chilská
Čínská
Kantonská
Hongkongská
Macaoská
Šandongská
Sečuánská
Tibetská
Xinjianská
Kolumbijská
Kongská
Korsičká
Chorvatská
Kubánská
Kyperská
Česká
Dánská
Faerská
Grónská
Džibutská
Dominikánská
Dominikánská republika
Nizozemská
Východotimorská
Ekvádorská
Egyptská
Emirátská
Rovníková Guinea
Eritrejská
Estonská
Etiopská
Fidžijská
Filipínská
Kapampanská
Finská
Francouzská
Okcitánská
Francouzská guyanská
Gabonská
Gambijská
Gruzínská
Německá
Ghanská
Řecká
Krétská
Epirská
Řeckomakedonská
Heptanéská
Guatemalská
Guinea-bissauská
Guinejská
Haitská
Honduranská
Maďarská
Islandská
Indická
Ándhrapradéšská
Arunáčalpradéšská
Ásámská
Bengálská
Bihárská
Goanská
Gudžarátská
Himáčalpradéšská
Kašmírská
Džhárkhandská
Karnátakská
Kéralská
Maháráštrická
Manipurská
Meghálajská
Mizorámská
Nágálandská
Ódijská
Paňdžábská
Rádžasthánská
Sikkimská
Sindhská
Tamilnádská
Telangánská
Indonéská
Acehnská
Balijská
Bandžarská
Batacká
Betawijská
Gorontalská
Jávanská
Madurská
Makassarská
Minahasanská
Minangkabauská
Palembanská
Sundánská
Íránská
Irácká
Irská
Izraelská
Italská
Abruzzská
Ligurská
Lombardská
Lukánská
Neapolská
Římská
Sardinská
Sicilská
Benátská
Pobřeží slonoviny
Jamajská
Japonská
Okinawská
Jordánská
Kazašská
Keňská
Korejská
Severokorejská
Jihokorejská
Kosovská
Kuvajtská
Kyrgyzská
Laosská
Lotyšská
Libanonská
Lesothská
Liberijská
Libyjská
Lichtenštejnská
Litevská
Lucemburská
Makedonská
Madagaskarská
Malawijská
Malajsijská
Sabahská
Sarawakská
Maledivská
Malijská
Maltská
Mauritánská
Mauricijská
Mexická
Moldavská
Gagauzská
Monacká
Mongolská
Černohorská
Marocká
Mosambická
Namibijská
Nauruská
Nepálská
Novozélandská
Nikaragujská
Nigerská
Nigerijská
Niuejská
Norská
Ománská
Pákistánská
Palestinská
Panamská
Peruánská
Polská
Portugalská
Katarská
Rumunská
Transylvánsko-saská
Ruská
Baškirská
Čečenská
Čerkeská
Kozácká
Komijská
Mordvinská
Sacha
Tatarská
Udmurtská
Jamalská
Rwandská
Svatolucijská
Salvadorská
Sanmarinská
Svatý Tomáš a Princův ostrov
Saúdskoarabská
Senegalská
Srbská
Seychelská
Sierro Leone
Singapurská
Slovenská
Slovinská
Somálská
Jihoafrická
Španělská
Andaluská
Asturská
Baleárská
Baskická
Kanárská
Kantábrijská
Katalánská
Extremadurská
Galicijská
Manchegská
Valencká
Srílanská
Súdánská
Swazijská
Švédská
Švýcarská
Syrská
Tchajwanská
Tádžická
Tanzanská
Zanzibarská
Thajská
Togská
Tuniská
Turecká
Turkmenská
Trinidad a Tobago
Ugandská
Ukrajinská
Uruguayská
Uzbecká
Venezuelská
Vietnamská
Západní Sahara
Jemenská
Zambijská
Zimbabwská
Etnické kuchyně
Ainucká
Arabská
Indonéská
Aromunská
Asyrská
Baločská
Berberská
Kuchyně domorodých obyvatel
Burjatská
Cajunská
Čínsko-americká
Australská
Britská
Kanadská
Čífa
Filipínská
Indická
Anglo-indická
Indonéská
Malajsijská
Indiánská
Inuitská
Italsko-americká
Židovská
Aškenázská
Bucharská
Etiopská
Mizrachská
Sefardská
Syrská
Kurdská
Livonská
Louisianská kreolská
Malajská
Osetská
Parsi
Paštunská
Peranakan
Pontská řecká
Romská
Sámská
Kuchyně černošského obyvatelstva USA
Sylhetská
Transylvánsko-saská
Yup'ická
Náboženské kuchyně
Budhistická
Křesťanská
Goanská katolická
Mangalorská katolická
Mennonitská
Hinduistická
Islámská
Čínská
Italská
Džainská
Kašrut
Košer jídlo
Rituální porážka
Sjednocená
Historická
Historické kuchyně
Starověký Egypt
Starověké Řecko
Starověký Izrael
Starověký Řím
Předválečná Amerika
Aztécká
Byzantská
Raně novověká evropská
Historická argentinská
Historická čínská
Historická indická
Historická japonská
Historická severoindická a pákistánská
Historie zemědělství
Historie alkoholických nápojů
Historie chleba
Historie mořských plodů
Historie vegetariánství
Chetitská
Incká
Mayská
Muiská
Mughalská
Středověká
Osmanská
Sedlácká
Havajská před kontaktem
Korejský královský dvůr
Skotská královská domácnost
Sovětská
Třináct kolonií
Styly
Klasická
Fast food
Fúze
Nová americká
Eurasijská
Haute cuisine
Molekulární gastronomie
Nota po notě
Nová
Vegetariánská
Seznamy
Seznam kuchyní
Seznam historických kuchyní
Seznamy potravin
Připravené
Kuchařka
Vaření
Kulinářské umění
Nápoj
Historie potravin
Sociologie stravování
Dieta
Tuk
Jídlo
Příprava jídla
Související
Kuchařka
Kuchař
Kulinářské umění
Nápoj
Portál o historii potravin
Portál o nápojích
Kategorie
Commons
Kuchařka
WikiProjekt
Osnova
Kontrola autority databáze
Národní
Izrael
Spojené státy americké
Senegalská kuchyně
Senegalská kuchyně je západoafrická kuchyně, která vychází z mnoha etnických skupin národa, největší z nich je Wolof. Islám, který se v regionu poprvé objevil v 11. století, hraje také roli v kuchyni. Senegal byl do roku 1960 kolonií Francie. Od doby kolonizace přinesli emigranti senegalskou kuchyni do mnoha dalších regionů.
Protože Senegal hraničí s Atlantským oceánem, jsou ryby v senegalské kuchyni velmi důležité. Používá se také kuře, jehněčí, hrášek, vejce a hovězí maso, ale vepřové maso ne kvůli převážně muslimské populaci národa. Arašídy, hlavní plodina Senegalu, stejně jako kuskus, bílá rýže, sladké brambory, čočka, fazole s černým okem a různá zelenina jsou také součástí mnoha receptů.
Maso a zelenina se obvykle dusí nebo marinují v bylinkách a koření a poté se nalijí na rýži nebo kuskus nebo se jedí s chlebem. Oblíbené čerstvé šťávy se vyrábějí z bissap, zázvoru, bouye (vyslovuje se „buoy“, což je plod stromu baobab, známého také jako „ovoce opičích chlebů“), manga nebo jiného ovoce nebo divokých stromů (nejznámější je guanabana, která se ve francouzštině nazývá corossol).
Dezerty jsou velmi bohaté a sladké, kombinují místní ingredience s extravagancí a stylem charakteristickým pro francouzský vliv na senegalské kulinářské metody. Často se podávají s čerstvým ovocem a tradičně následují káva nebo čaj. Čaj, známý jako attaya, se podává rituálním způsobem.
Fonio
Fonio (nebo acha) je starobylé zrno, které je bohaté na bílkoviny a dobře roste v suchých podmínkách a pro jeho pěstování nejsou potřeba žádné pesticidy. V Senegalu, kde je součástí místních zvyků a tradic, se fonio používá v pokrmech k snídani, obědu a večeři. Dlouhodobě zanedbávaná a nevyužívaná plodina zažila renesanci s vynálezem stroje na loupání fonia od Sanoussiho Diakitého.
Některá oblíbená senegalská jídla:
Thiéboudienne (rýže s rybou a zeleninou)
Mafe (hovězí maso nebo kuře v arašídové omáčce)
Yassa (kuře marinované v cibuli a hořčici)
Poulet Yassa (kuře Yassa s rýží)
Caldou (rybí polévka)
Accara (smažené fazolové kuličky)
Thiakry (rýžový pudink)
Nápoje:
Bissap (šťáva z ibišku)
Bouye (šťáva z baobabu)
Ginger (zázvorová šťáva)
Attaya (čaj)
Suroviny:
Ryby
Kuře
Jehněčí
Hrášek
Vejce
Hovězí maso
Arašídy
Kuskus
Bílá rýže
Sladké brambory
Čočka
Fazole s černým okem
Zelenina
Byliny a koření
Seychelská kuchyně je kuchyní Seychelské republiky, souostroví tvořeného 115 ostrovy. V kuchyni země hraje významnou roli ryba [1] díky své poloze v Indickém oceánu. Seychelská kuchyně byla ovlivněna africkou, britskou, francouzskou, španělskou, indickou a čínskou kuchyní. [2] [3] Používání koření, jako je zázvor, citronová tráva, koriandr a tamarind, je významnou součástí seychelské kuchyně. [3] Čerstvé ryby a ovoce se prodávají pouličními prodejci na různých místech. [1]
Mezi oblíbené seychelské pokrmy patří:
Rybí kari: Toto je národní jídlo Seychel a vyrábí se z čerstvých ryb, jako je tuňák, makrela nebo mečoun, které se vaří v kokosovém mléce s kořením.
Ovocný salát: Ovocný salát je vyroben z čerstvého tropického ovoce, jako je mango, ananas, papája a banány.
Smažené plantainy: Smažené plantainy jsou plátky nezralých banánů, které se smaží dozlatova.
Octopus curry: Toto kari je vyrobeno z chobotnice, která se vaří v kokosovém mléce s kořením.
Coco de mer salát: Tento salát je vyroben z dužiny coco de mer, což je velký ořech, který se vyskytuje pouze na Seychelách.
Seychelská kuchyně je známá svým použitím čerstvých surovin a koření. Jídla jsou často barevná a chutná a odrážejí bohatou kulturní historii země.